Šesti rámkový systém úlu Dadant Blatt

Spoustu lidí, kteří nemají zkušenosti si představují polystyrenový úl jako slepené čtyři desky v lepším případě tvrzeného polystyrenu. Ti co se zajímají a chtějí vzdělávat bez předsudků ví, že úly například od firmy Lysoň jsou vyráběny trochu složitěji. 

Jednou z opomíjených z vlastností polystyrenu je jeho 100% recyklovatelnost a dnes již i díky pokroku ve výrobě  zdravotní nezávadnost. Používání úlů/nástavků z litého polystyrenu je jednou z dalších možností jak racionálně získávat med ze včel. Protože největší včelařova práce (z fyziky zjednodušeně W=F x s ) spočívá v nošení, zvedání a převážení nástavků. Používání zvedáků je taky možnost, ale většinou nám vzroste čas prohlídky neboli práce u včel. Proč si odpírat racionalizaci?

Nadměrná vlhkost je věčný strašák včelařů, kteří nemají osobní zkušenost s celým systémem úlů například od firmy Lysoň. Někteří z nich si vyrobí nástavky z PS, dají je na dřevěné dno a vrchem uzavřou igelitem z Lidlu. Příklady pozitivních zkušeností s úly z forem jsou velkovčelař M. Sedláček přes 500 včelstev nebo Loukota také již přes 500 včelstev…Namítat by někdo mohl, že někde oba sdíleli, že používají vysoušečky nebo homogenizátory, ale to někdy i velkovčelaři v dřevěných úlech. 

Já mám nástavky vyrobené z polystyrenu podle včelaře J.Jindry. Hnojníky neprovozuji, med měl tento rok vlhkost 17,9 a letos mi “zatím zmizel" jeden oddělek který jsem vytvářel jako poslední a potýkal se s vylupováním a nakonec to nejspíš nedal.

To je byznys, šlechtit masově brojlery adaptované na polystyren, pokrývat úhyny brojlery které budou zdrojem dalších úhynů až budou hromadně znásilňovat matky z dřevěných úlů a budou hynout v dřevěných úlech, pak nějaký šmejd ještě řekne a teď vidíte vy blbci že včely patří do polystyrenu.

Souhlasím s vámi. Navíc nedělám ani jedno z toho co jste popsal. Mám včely jak ve dřevě tak polystyrenu. 
Kolegovi, který má zelené nástavky od Sedláčka tento rok do prázdné úlové sestavy s rámky bez mezistěn přiletěl cizí roj. Co je pro včely přirozené nemusí být vždy to nejlepší…

Popravdě, neumím přijít na to, proč je ve 30-50 mm PS v úlech tak vlhko, když v tenkostěnném masivním dřevu ne. Prodyšností to být nemůže, někdo dělal pokus, že naplnil okurkáč vodou a sklenici zakryl jen položeným prkýnkem. Za půl roku voda neklesla pod rysku, i když to nebylo venku, ale v místnosti, kde je přece jen tepleji. Z toho vydedukoval, a já tomu věřím, že je dřevo neprodyšné.

Ale.

Víme o tom, jak skvěle se dařilo včelám ve slamácích. Nevím nic o košnicích, ty už moje rodiče nezažili ani v dětství. Ovšem nejsem si úplně jistý, zda je slamák v tloušce rohože 80 mm prodyšný, myslím, že ne. Ale má neskutečnou tepelnou izolaci. Táta si ještě za mého dětství slamáky dělal, jenže byla potíž sehnat cepovou a pouze žitnou slámu a tak toho nechal. Také včely vykusovaly jakýkoliv špagát a muselo se to co 2-4 roky přešívat. Sisál vydržel asi dvojnásob. Dnes už by vhodné špagáty nebyly problém.

Nápad, který jsem nezrealizoval a už k tomu nemám chuť:

Mám za to, že mnou pozorovaná vysoká vlhkost v PS bude mít co do činění s rosným bodem. Myslím, že úl buď nemá mít izolaci žádnou (nepatrnou) - masiv dřevo 20-30 mm a nebo pak už pořádnou, například slaměnou rohož, hoblovačky v sendviči a i rozbitá sláma mezi hobrami funguje tak, že v úlech není ani malé vlhko (žádná očka, sejta ani paroprodyšné stropy). No a tak jsem si opatřil extrud 100 mm. Mám vyrobené rámy dolní a horní, jen jsem zjistil, že na průmyslové řezačce PS se tak tlustá deska nedá rovně uříznout. Svou řezačku vlastní výroby jsem dal nadšenci do PS úlů a když jsem jí chtěl půjčit na experiment z extrud PS 100 mm, nemá jí, někomu jí dal, když zjistil, co za hovadinu jsou úly od tady jmenované značky z Polska, Flugo - to není polystyren a podobné. Kolega už nechává PS úly dožít, což dlouho trvat nebude a už je nechce ani vidět. Má je spíš jako nouzáky, na oddělky a podobně.

To samé Petr. Kdysi si z nadšení k novince koupil desetirámkové Adamce Lysoň a přestal včelařit. Před asi 15 lety se rozhodl přejít na 39x30 - Blaník. PS úly ničemné konstrukce měly jakási mezidna, nebo dekly nebo nevím co a to když se vykuchá a dá pod nástavek 24 je z toho akorát třicítka. Jenže pouze na 10 rámků a pouze SS. Zkrátím to, úly nenávidí, má jen 4, naštěstí a nemá v nich včely. Používá je na oddělky. Včelám se v tom nedaří, je to velmi háklivé na zacházení, nejde to vyškrábat ani vyžehnout. Konec jeho včelaření na Lys 24 byl tehdy, kdy mu lednová vichřička rozházela úly po zahradě a včely to nepřežily. Nyní na úle musí být 25 kilo betonová dlaždice. Co se ušetří na váze úlu, nadře se včelař s dlažkou.

Kdysi mi dal jakýsi pan Svítek z Přimdy litý nástavek z tvrzeného kuličkového PS. Tvrzení ale bylo jen tím, že se do formy dalo víc koplenu. Lysoň to má udělané líp, tam je také hustší kuličkový PS, ale povrch je nějak ještě dotvrzený. Svítkovy nástavky - velká sláva a Včelařství pělo ódy pak nějak vyšumněly, včelám se v tom nevedlo dobře, stěna pouze 35 mm a byla průsvitná, Svítkovy úly měly dřevěné dno (já k tomu měl vyrábět ta dna + dekly, proto jsem dostal nástavky). Vyžadovalo to několik nátěrů neprosvítavou barvou. Bylo to zranitelné, ničemné, včely to zevnitř vykusovaly, musel být natřený 3 x latex a to jen do chvíle, než se latex film někde porušil, v tu ránu to včely začaly hlodat. No blbárna na entou a u mě úl z jakéhokoli PS už nikdy více!

Ne, PS je na úly ničemný materiál. Jedině snad zkusit ty tlustostěnné a to nikdo, pokud vím, ještě neudělal. Ale proboha proč, když nejlepší jsou včely v tenkostěnném masivu Sm 20 mm? A dokonce i v dokonale neprodyšné překližce Bo 18 mm?

-----------------------

Na závěr. Celý Blaník je založený na jediné věci a proto moc na míře nezáleží, vždy to musí být vysoký nástavek (24-30, ne méně ne více) na 11 rámků pro plod, JEN JEDEN!!! a k němu libovolný počet NN = tedy systém Dadant. A celé to nesmí mít nikde ani jediné očko a žádné síto místo dna, musí to být čtvercové aby to mohlo mít TS, která je pro včely lepší. Rozhodně nesmí být odvětrávaný strop!!!! Pak vč téměř nemají VD a jsou zdravá a bez úhynů, pokud včelař neudělá nějakou chybu a neodchýlí se od metody Blaník. Ovšem na tuháč je i Blaník krátký. Za určitých, mnou zde už popsaných podmínek. Tudíž ani metoda Blaník není všespásná. Je to ale nejlepší, co jsem za 60 let vyzkoušel. A málokdo vyzkoušel tolik věcí jako já.

(a stále věřím, že by se to dalo vylepšit a nebo že by mohlo být něco ještě lepší)

Já ten polystyren úplně nezavrhuji, ty nové uly mají opravdu jiné zpracování, mají povrch jako hladký tvrdý plast a vyztužené styčné plochy, pohled do úlu je podobný pohledu do plastové auto ledničky. Osobně mám na příští rok na zkoušku jeden od Burnata, abych mohl pozorovat a uvědomuji si kladný přínos pro někoho kdo má špatný záda nebo potřebuje s úly manipulovat například při kočování. Stejně si myslím že je plastovej úl pokud se ještě více prosadí cesta jak napřed vyhladit včely a pak úplně všechno jakejmakoli mikroplastama. Chci k němu udělat pro srovnání i dřevěnou kopii, dvě vrstvy dřeva a izolace vzduch. Ovšem globálně přesouvat včely do nepřirozeného obydlí a masově v tom rozchovávat materiál který se zpětně už v normálním úle bude každým rokem hůře adaptovat je přesný opak než chceme. Další věc je krátkozrakost, co když se v tom úle daří kromě včel i něčemu jinému co nasledně včely neukočírují a bez pravidelné chemické sterilizace včelstvo padne? Lidi z města na jaře často přizabije i pampeliška. Nejen z té přednášky co nedávno byla to vypadá že je úl daleko pestřejší, vybalancovanejší a složitější prostředí než vymydlená plastová krabička, stejně jako lidská střeva nejsou jen prázdný trubky. Ano přirozená je i smrt hladem, to opravdu není nejlepší. Včely moc nepřemýšlí a když musí tak zabloudí i do polystyrenu, nebo i dutin v kterých  se přežít nedá, ono těch přirozeně vyhnilých dutin které by byly ideální moc v nabídce není. Včely se ve dřevě žíly nejspíš stovky milionů let, za kolik let vyhynou v plastu? Feťák je ze začátku taky neuvěřitelně bystrej a výkonnej, pak mu přeskočí, občas něco uhnije.

Nástavky jsou vyrobeny podle návodu na stránkách jjvcela.cz. Stojí za to projít si více článků od ing. Jindry proto vám nebudu sdílet jen přesný odkaz. To samé platil i o článcích od ing. Dvorského ze stejného odkazu. 
Moje včelstva v nich žijí. Na zimu lehce zprodyšním strůpek na kterém mám uteplívku z ovčí vlny. Oproti dřevěným nástavkům mi přijde menší spotřeba přes zimu, ale každá zima je jiná…

Domnívám se, že nejlepší odpovídání napodobující rozhovor je následující. Neumím to tu s barvou, možná to ani nejde, ale vepíšu k vašim otázkám odpovědi tak, aby bylo patrné co je co.

------------------------

Zkusím se Vás ještě zeptat, proč by ten šesti rámek nemohl fungovat na principu jakéhosi polovičního systému Blaník? mohl, jen hůř a pracněji, dál si odpovídáte sám. Spíš bych se zeptal já, na úvod, tím jsme měli začít, jak dlouho včelaříte, v čem a kde? Dole dno, česno na té správné straně, potom nízký nástavek a na něm vysoký, pak mateří mřížka co máte pořád s tou mřížkou? právě mřížka (jak to teď napsat bez povýšené arogance) je dle jiných autorů viníkem polovičních výnosů, těžkého stresu a z toho plynoucí větší náchylnosti k nemocem, nebo naopak, jako každý stres snižuje přirozenou odolnost včel. Dlouho jsem byl zastáncem mřížky, pak jsem to zkusil a musel uznat, že všichni, kdo tvrdili, že je mřížka nesmysl a škodlivý element, měli pravdu. Ke své škodě jsem chytřejším než jsem já nevěřil 30 let… a nástavky na med, tak jak správně propagujete na panenských plástech? Včely nerady obsazují medník, když se jim do něj nepřevěsí plod. Skrz mřížku se raději vyrojí než aby tam šly stavět a zanášet dělničinu bez kladení - samosebou bez mřížky, jestli chcete nemít úhyny, nesmíte mít mřížku! Prostě když nebudou mít v medníku plod, neobsadí ho a jak nebude mřížka zakladou ho - viz vaše video. A že na videu byli žebráci a ne včelstvo, proto jen jeden rámek plodu, okolo po rámku medu a krajní rámky skoro ani nezačaly stavět a přitom plod už byl zavíčkovaný. Polopatě, to vč z videa přineslo 3 kg, slovy TŘI KILA MEDU. O videáři mluvíte jako o Tomášovi, znáte ho? Dejte nám sem popravdě vědět, jak to konkrétní vč dopadlo, myslím, že už nežije a jestli, dožije taky jara? A jaký pak asi dá příští rok užitek? Pokud by se během sezony udělalo jedno nebo dvě proti rojové opatření, OK, já nedělám NIKDY žádná protiroj opatření, v tom je ten půvad Blaníku, téměř berzpracný med. Už několik let jsem neměl roj.třeba odebráním rámku se zavíčkovaným plodem a vložením mezistěny nebo mezistěn, v té době má můj jedenáctirámek dva, polovina 3 narvané NN medem (po 15,5 kg) bez plodu a já nejsem … (slovo na tři písmena, první i poslední je b) a rozhodně to nebudu rozebírat a pak zase skládat. V té době naplno u mě probíhá vytáčení a to je pro mě taková dřina, že na hraní s nesmysly nemám sílu. Čas  bych jako důchodce asi našel ubralo by to včelstvu plyn mým vč nikdy vědomně neubírám plyn, musí být beze stresu, neoslabená a v nejlpeší možné kondici a síle a mohlo se více soustředit na sběr nektaru další axiomatický nesmysl, kam na to chodíte? Že jako aby se víc soustředilo na sběr nektaru - pak se mi divte, že jsem podrážděný a arogantní, když vy a někteří další tu píšete takové nesmysly. Nebo je i tahle metoda zcestná? NAPROSTO!! Na podzim by se ten první medník nad mateří mřížkou dal dolů pod plodiště, ten stávající by se při té příležitosti vyndal a nahradil tím se zásobami, které by si včelstvo přenosilo nahoru, jako to popisujete u Vaši metody Ach jo. Nesčetněškrát, až je mi trapné to pořád opakovat, ale dobrák Goro se vás mladých zastává, že opakování = matka moudrosti. Zopakuju tedy po sté. Vč si nic nikam nepřenáší, NIKDY!! Co kde načne to spotřebuje, ale znovu neukládá a nevíčkuje. Ukládá a víčkuje jen to, co přichází z venčí, a ani to neí vždy pravda viz můj letošní pokus s recyklací víčkového medu. Vč s podsazenou KK, lépe s medem (tuháčem, vytočitelného medu je škoda jim nechat) zásoby spotřebuje NĚKDY BĚHEM ZIMY A NEVÍM KDY. Neví to ani Ing. Řeháček, nyní jeho následovník Ing. Cimala (i MUDr. Šumera - oba Eurodadantisti a oba znám a dokonale znám jejich praxi). Dokonce se stotožním s Cimalou v tom, že je mi vlastně úplně jedno, kdy to včely spotřebují. Vědí totiž, že dole jim to na nic není a snaží se šetřit si zásoby “nad hlavou” a tak když trochu můžou, chodí (asi) pro zásoby dolů. Ve skutečnosti je to jedno kdy, ale kolem vánoc to tam ještě bývá.  Mnohokrát jsem vysvětlil, že nespotřebují všech 10 polorámků zásob (do medníku i TL se dává jen 10 rámků), ale jen asi 5-6. Načtěte si to, prosím sám, psal jsem o tom snad před týdnem, nebo max dvěma týdny! 

Prosím, pokud dokážete odpovědět bez emocí, arogance a toho, že kohokoliv urazíte, budu Vám za tu odpověď nesmírně vděčný a předem moc děkuji. Je těžko neurazit lenocha, který si nejdřív NENASTUDOVAL aspoň jen to, co jsem tu napsal za poslední čtvrtrok! Přesto jsem se pokusil znovu a znovu vysvětlovat. Jestli jste soudný, vžijte se do mě. Něco pořád opakujete, ostatní nic nenamítají, na nic se neptají, nežádají upřesnění - VY TO TOTIŽ VŮBEC NEČTETE!!!!! fakt se pak divíte, když jsem podrážděný? 

PS: Tak co, zkusíte taky jeden úl vyzkoušet, jak jste psal? GW Opět. Kdybyste si nastudoval, co tu píšu, je tu třeba vlákno o omylu českých včelařů s Adamcovým úlem. Podrobně vysvětleno, že mít v našich podmínkách vč ve dvou JEDENÁCTIRÁMKOVÝCH bednách je tragický omyl a dokonce se domnívám, že hlavní příčina (po kyselinách) zimních úhynů. Vyvětluji tam, kolik musí mít úl plochy, že nesmí být málo, ale nesmí být moc. Že se ve dvou bednách 24 skutečně včelařilo, jenže v úlu Tachovském a ten je pouze na 9 rámků v jednom nástavku . 39x24x9. Máte to tam šedý vlku (mě oslovujete příjmením, ale abyste se představil na to koule nemáte). Pak ano, pak to může fungovat. A dokonce myslím, že fungovat znamenitě a že by se pak dalo včelařit v jednom úle jen s jednou mírou. 

Kdybyste se býval obtěžoval, i jestli jste to přečetl, tak je nutné to taky POCHOPIT - jsou to naprosto originální věci, které nemůžete nikdy nikde vyčíst a už vůbec vykoukat ve videích, přišel jsem na to já a tak je to ORIGINÁL. Zadarmo - to je asi ta chyba, malí lidé myslí, že co je zadarmo, nemá cenu! (znáte to o házení perel bytostem, které vůbec neumí poznat perly od bláta? Dokonale to popisuje Rabíndranáth Thákur, jestli vám to jméno něco napoví))

Tam také odpovídám, na co jste přišel sám (a díky tomu vám věnuji čas, vy umíte myslet), že by se dala metoda Tachov s Adamcem vyzkoušet vyvložkováním jedenáctirámkové bedny a když se neosvědčí, je to vratné. A pokus s vyvložkovaným Adamcem na Tachovák běží u Toma4, jen on sem přestal psát. Snad se od něj dozvím výsledek, voláme si a píšeme maily. Pokudf se dožiju, vyzkouším to v v dalších letech sám. Už jsem zkusil mockrát, ale pokus nedotáhl, vyhodil přepážku, pustil je na 11 rámků a dal NN. Prostě jsem nechtěl přijít o med - nikdo mě za výzkum neplatí. A tady na CHZ odezva a zájem nula, tak proč a pro koho a ZA CO se tu snažit? Nikdo nereaguje, neptá se, ani nepoděkuje, neocení, nanejvýš umíte kňourat, že se s vámi nezachází v rukavičkách. Potřebovali byste dva roky vojny! Tam byste poznali o čem je život a jak funguje skutečný svět.

Zrovna tak jsem jasně psal, jak Tom4 měl letos na míře DB šestirámek a jak se mu to chtělo v červenci rojit, jak to nešlo udržet v bedně a jak musel dospoda dát druhou vysokou šestirámkovou bednu. V partě, kam patřím, zkoušíme každý něco, skoro vždy to jsou moje nápady, píšu sem ale už jen já výsledky ode všech. Jen to musíte z A číst, za B chápat a za C se ptát, protože není možné, abyste tomu rozuměli ihned a hned na první dobrou správně. Udivilo mě, že jsem několikrát zveřejnil věci, že to se dozvědět kdokoli v osmdesátkách, byl by slavný, opěvovaný a nestíhal by odpovídat na stovky dotazů v dopisech, jinak komunikovat nešlo. Vy nyní máte tisíckrát pohodlnější svět a jste líní myslet a na něco se ptát, chováte se jako že na věku ani délce praxe a už vůbec na vzdělání nezáleží. To NASÍRÁ a uráží, ta bezbřehá AROGANCE MLADÝCH, zase mě! A nedržkuju a nefňukám jako rozmazlínek. Jsme chlapi nebo zženštilí blbečci s nevyjasněnou orientací?

Vy máte úly z PS, jak píšete, dejte sem vědět co je to za materiál, ono totiž není PS jako PS a Flugo nebo Apis box už vůbec není PS, takže lidi mají velmi často opravdu velmi zkreslené představy o tom, co to je vůbec za materiál. A dejte sem zkušenosti, jak se Vám v tom včelaří a jak se v tom daří včelám (vlhko, plísně atd.)

no mal som úle LG 2/3 nielen z dreva ale pred rokmi som si dal doviezť z Dánska na tento rozmer LG z liateho polystyrénu,teda z liateho koplenu…skutočne boli výrazne ľahšie, boli pevné,  (pri zaklepaní zvonili) ,dal sa používať rozperák, rámiky ležali na plechovej vložke a včely ich o úľ nepritmeľovali, z vnútra si  včely nadstavky ošetrili propolisom a NEVYHRÝZALI ich 

Dno malo takú plechovú vložku na polovici dna dierovanú ale skutočne v úľoch bolo vlhko,, po zime mi plesneli krajné plásty v dolnom nadstavku, tak som ule  na moje klasické dna so sitom a žiadne piesne ani prebytočný vlhkosť už v úli nebola

Včely do zimy šli s menej zásobami a stačili im, na jar keď mi v drevených úľoch prehratých slnkom už včely chovali plod, v týchto úľoch boli ako v lednici, krätkodobé slnko cez poludnie nedokázalo prehriať vnútro úľa, pretože hrúbka steny bol 40 mm  začali teda chovať vo veľkom plod neskôr ALE vzhľadom na jarné mrazíky ktoré niekedy ubrzdovali plodovanie v tenkostenných drevených tak tu tie mrazy vzhľadom na izolačnú schopnosť neochladili vnútro koplenových úľov a tak šli s plodom nepretržite a často nielen tie v dreve dobehli ale často ich predbehli…vždy tam boli silné rodiny…možno tým alebo tou izoláciou v koplenových úľoch bolo vždy najviac klieštika, boli rekormanky ale medu bolo najviac len občas…

Postupne som ich vyradil z chovu,(použivam ich v sklade na zimovanie súší) nešlo o klieštika (hoci aj 😉), ale polystyrén aj ako liaty koplen s časom degraduje (tie pekné natreté farby majú svoj dovod) a negatívny vplyv polysterenu n včely je kokázateľný ale to je na ďalšie debaty…

Ak ma už Tom nazýva liberálom tam si neodpustím poznámku, “každý má právo rozhodnúť sa v čom bude chovať včely”, ono skutočne vsetky včelárske výmysly majú uľahčit prácu a život včelárovi, včely sú až na poslednom mieste a znesú toho nakoniec celkom dost..😉… 

Děkuji vám.

Už chápu vaše psaní bez pravoisných chyb a umění skládat i delší věty a umět se vyjadřovat. To mladým nejde, snad žádnému.

Knihu napsat nechci, dokonce (už jsem to tu psal několikrát) mám i vydavatele. Jenže nevím jak s autorskými právy. Moje včelařské vzdělání - vědomosti se žačaly hromadit před 60 lety, kdy nejen, že nebyly počítače, ale kdo ví, jestli už byl Bil Gates na světě. Jak mám dnes znát zdroje svého vzdělání? Vy snad víte jméno autora Slabikáře? Jeden zmetek napsal do nějaké idiotské pohádky, kde princezna má elektrickou kytaru, přiblbé texty ke stupidním písničkám. Vše upadlo, PO PRÁVU, v zapomenutí, byl to neskutečný pseudokulturní brak a nezachránil to ani Menšík. I on musel z něčeho žít.

Uplynulo mnoho let, přišla Sametovka, přišly supermarketové řetězce. A jeden použil dvě slova ze stupidního textu idiotské písničky z té připitomnělé pseudopohádky a “umělec” vysoudil několik set tisíc. Tak kreténi - obecný lid, kteří umožnili, aby mohlo existovat tohle, tak ať se naučí včelařit podle čeho chtějí, ne ale podle mojí knížky. Pak někdo, kdo nic neumí, tak se bude na mě hojit, jako ten morální křivák se stupidní písničkou?

Já nevím, co jsem vynalezl sám, co mám zafixováno třeba ze starých Překladů, co zprostředkovaně ze Pčelovodstva, které odebíral otec a že uměl dokonale i rusky, diskutovali jsme jak to dělají v SSSR. Mého otce dali za trest v jeho 35 do Příbrami na uran za to, že měl tři dělníky a vychovával dva učně. Neuměli ho za nic zavřít, jen nikde jinde v tehdy ještě ČSR (ČSSR vznikla později) nedostal práci. No a zatímco jiní po večerech chlastali, hráli karty (TV ještě nebyla nebo nebyla tam, byla tam ale obrovská knihovna s nikdy nevypůjčenými stohy úplně nových knih) můj otec se vzdělával. Měl talent na řeči, sám se naučil plynně latinsky a tudíž rozuměl a mohl číst italsky.Německy mluvil tak, že rodilí Němci nepoznali, že není Němec, sám se naučil plynně rusky. Ale nevydělalo mu to pro rodinu ani jednu Korunu. Z toho pekla uranových dolů se dostal jen “díky” těžkému úrazu, ale jedině kde směl pracovat a žít, byla od Vlašimi tehdy 65 km vzdálená Praha (dálnice to zkrátila, i když vede 10 km mimo městečko). Blíž nedostal práci. Máma to neměla lehké, stejně jako ta vaše.

Já na rozdíl od vás nevěřím na 100 kilo medu a už vůbec v šestirámku, dokonce ani u těch, kdo včelaří ve včelařských rájích s akátem, lípami, slunečnicí a dalšími plodinami. Není to prostě možné, jedině jak píše Goro, že se jim “pomáhá” jako že v mezisnůškách “podněcováním”.

Vyvložkovat Adamák na Tachov jste nepochopil, proč byste to dělal když máte VN + NN? Vím, že drtivě drtivá věšina včelařů z iracionálních důvodů nechce dvě míry v jednom úle. Pro ně jsem - díky jednoduchým výpočtům potřebné plástové plochy, postuloval, že Tachovák má ve dvou bednách na sobě 39x24x9 přesně potřebnou plochu. Tím by odpadla druhá míra Dadantsystému. To se ale vás netýká, když máte k 24 NN 15. Devítirámková bedna 24 a k tomu stejně malé NN je nesmysl, nastudujte si to, u vás věřím, že to máte čím pochopit.

Čísla, kterým se vyhýbáte (nejen vy) je pochopit.

Blaník 39x30x11 - VN + dole NN 39x15x11 = plodiště, plocha 129 + 64 = 193  TO JE MOC!!!

               39x24x11           +                  39x15x11                                      103  + 64 = 167  IDEÁL!!!      

Tachov 2 VN po 84                                                                                                         = 168 SUPER!

vše v dm2 měřeno jednoStranně a i se dřívím = orientační údaje    

------------------------------------           

Vložky jsou buchty za jeden rámek, dají se na každou stranu jedna a máte to. Stačí z PS extrud dobře natřené (nebo polepit alobalem, to jsem ale nezkoušel). Současně se doteplí. Stejně fungují dvě blinovky, tlusté 31 mm. Proč 31? Rámek je široký 25 mm a z každé strany sololit (síla 3,3 mm - ten nejběžnější) dává 31,6 mm. Kapišto? V blinovce mám obyčejný PS, jen díra musí být vyvrtaná ve vloženém čtverečku dřeva před přibitím druhé stěny a vše přilepit. Pak se to teprve vrtá. Díra vede do “zdi” a ničemu nevadí a nemusí být tedy k blinovkám ještě buchty. Název buchta jsem vynalezl já a dá se to snad dohledat tady, v IF nebo na VF.

Z vašeho psaní vím, že stále nechápete ty plochy pro plod. Dokud to nepochopíte, nedostaneme se dál.

Jestli někomu nějak funguje šestirámek, nebo třináctirámek Eurodadant 39x30x13, je to naprosto vždy za cenu obtíží a mnohem více práce. Zkuste si představit, že já dám u asi 80-90% vč medník na plnou vysokou bednu, když je vysokými rámky plné vysoké plodiště = VN a u většiny vč už nedělám “protirojový” oddělak a tudíž se do vysoké bedny dostanu někdy v půlce září. Konfrontujte to s OP a nebo vaší mřížkou a pouštěním žilou, jak píšete a tak dále. Já jsem vlastně děsně línej a než dělat něco, o čem vím, že dělat vůbec nemusím, nepomohl by ani černoch, co by mi u spánku držel pistoli.

Když si důkladně nastudujete před pár dny tady uvedený PRINCIP Gorova NN systému s tím, že on nemá trubčinu jen v TL, ale má stejné plochy tak, že je v každém NN jeden trubčák (jen ho lidi dávejte na konec a ne dopředu) a domyslíte si to, uvidíte, že by u Tachováku vlastně odpadl TLumič jak ho známe z Blaníku. Prostě načtěte si toho Gora, popsal to tu dokonale a ne jednou. Prostě plodiště ve dvou bednách Tachovu a nová bedna s M by se dávala na tu loňskou a předloňská se v ten samý jarní den odebere a vyvaří. Nic jednoduššího už si já neumím představit!!!!!!! To je ještě jednodušší než Blaník. Ale podmíka je všechny nástavky stejně vysoké.

Myslel jsem si, že je nutné, aby vč nechovala trubce ve vysokém nástavku a nutím vč, aby je chovala jen dole pod plodem dělničím, který je ve VN. Ale co když je to jen můj axiom a nemá to na nic, ani na úhyny vliv? (mám přece úly s pevným dnem - staré po mamince z nostalgie a ani tam nebyly do minulé zimy nikdy žádné úhyny. Musí být tedy trubčina jen dole pod dělničinou?

A to je moje schopnost se pořád učit i v 70 letech. Často mě Goro tak se.., že bych vyskočil z kůže, ale jen hlupák se nepoučí i od nepřítele. Ale Goro není žádný nepřítel, jen v mnohém oponent. Co bych byl já bez ROZUMNÉ oponentůry? Nikdy jsem u Gora nezaznamenal ani náznak aktivistické duševní vymletosti. Jen je proti mě mnohem “liberálně” měkčí. Taky je starší a řečeno s básníkem: “čas otupí každý břit” a tak třeba i já “zkrotnu”.  Jsem o hodně jinačí než když mi bylo 35…

--------------------------------

Doufám, že jsem vám odpověděl na všechno a co je vám stále nejasné, ptejte se.

ja len k tomu polystyrénu použitému na buchty rozhodne ako píše Tom treba zabrániť kontaktu včiel s extrudovaným PS, stačí aj hrubší alobal na grilovanie… 

(keď včielky hryzú polystyrén tak “hlúpnu” 🤫)

je to ale otázka kedy  a načo sa prepážka v plodisku dáva včelár by to mal vedieť, v lete to nemusí byť “buchta” stačí preglejka..😉

btw.

ešte pridávam foto na vnútro toho koplenového úľa od firmy Swienty…ja vidieť uloženie rámikov na kovovú lištu a to ako včely “ošetrovali” vnútro nadstavku..

Velice vám děkuji.

Videa by byla asi nejschůdnější, jenže nevím jak na to a jak mě nebaví žádné hračičkování, nikdy v životě mě technická udělátka nebavila, spíš otravovala a odpuzovala, tak se obávám, že bych se to nenaučil (kdo něčím pohrdá a ve skutečnosti se naučit nechce, nenaučí se). Asi by byla potřeba lepší kamera než mobil a já ještě v životě neviděl naživo ani selfie tyč (snad moje děti a vnuci selfie nedělají a jestli, umí to dokonale utajit, selfie mánie je důkaz dušecní nahoty). Ne, to není pro mě, už se to nechci učit, nebaví a se.e mě to.

Přidám příběh, příhodu z “natáčení”.

Měli jsme s manželkou krámek s rybářskými potřebami. Brzy po roce 90 se tu objevily elektronické hlásiče záběru. Záběr dokonale signalizuje přehnutý papírek nebo větvička, nebo stéblo trávy. Ale aby to rybář nemusel shánět, dělají se “číhátka” a “policajty”, tehdy kus na krámě tak 10-15 Kč. První hlásiče byly za 1.500 jeden a víc a jsou potřeba dva. Jenže k tomu je potřeba speciální stojan se závitem, kam se ta hovadina namontuje, tedy místo vidlice za 50 Kč musel být Rod Pod, tehdy za asi 2-3 tisíce nejméně (laciný toho “uměl” málo). Myslel jsem si, že nikdo nemůže být tak blbý, že by si tu k.avinu koupil (soudě podle sebe). Kor když je policajt za 15 Kč a nebo stéblo zadarmo.

NO TO JSEM SE TEDA SPLET!!!!!! Všichni to chtěli. Já nechápal a neměl sílu jim vysvětlovat, že jsou blbí, že na co elektronickou hovadinu, když to jde velmi dobře bez toho a tak jsem to vzdal. Manželka trpělivost s hlupáky měla, ona byla lepší obchodník, hlavně kšeft a že chtějí nesmysl? No a co? Kšeft je kšeft a když je někdo tak duševně nahatý, že chce úplný nesmysl za rakertu, OK, marže byla na všem stejná, asi 25%. A nakonec, jestli na hlásiči byly najednou třeba 300 stovky a na mechanickém číhadle 3 Koruny, stačil jí jeden hloupý hračička když koupil dva pípáky, číhadel by musela prodat 200. 

Je tu ještě druhá věc. Normální lidi na ryby chodí aby měli klid. Ovšem ty pípáky, to je prokletí, pípači s tím otravují všechny kolem vody a kde jsou tihle bezohlední neřádi, já být nemůžu. Tento typ “moderních” bezohledných si taky pouští na plný koule rádio a to je snad ještě horší, než ty pípáky. Já mám rád ticho a doma rádio ani TV nesmí být! 

Ne, je dobře, že jsem starý, já se do tohohle světa fakt nehodím. A kdo bude chtít doopravdy informace, najde si je. Kdo je líný číst a chce jen pohodlná videa, stejně mu včely uhynou a nechá toho. Takový je totiž líný úplně na všechno a jak zjistí, že je se včelama starost a práce, to ho bude obtěžovat.

Jen heslovitě.

Kdybyste byl registrovaný, mohl bych vám poslat co nyní řešíme za oponou s Martinem, často píší i někteří jiní, kteří nestojí o liberální kecy, cenzůru a mravokárné kecy nějaké stařeny a ohrnování rypáku nad mojí povahou na foru. Vám bych to poslal, veřejně ne. 

Vám bych to poslal, i když do mě vyrýváte, vaší kritiku beru a vážím si jí. Ale měnit nic nebudu, jsem dobrý dost. Ber a nebo nech být. 

Nechci nic od Sedláčka? Nevoní mi jeho exhibiscioniztmus? (to já jsem proti němu v tomto zlatej!)? OK, nic od něj nevyhledávám. Ale už tu je a něco zanechal a co je dobré, s tím umím pracovat. Umím rozpoznat dobré od blbého, já víc než jiní, proto jsem se včelařinou tam, kde jsem.

Jsem starý a mám vrtochy, možná už i infantilně stařecké a hloupé. Ale to si musíte vybrat jako se židovskou fyzikou. Nebo jste to nečetl a nebo bylo smazáno? Moje vědomosti byste chtěl, ale mě se štítíte? To máte blbý!

Nikde jsem netvrdil, že jsem dokonalý, nejsem Bůh. Buď ber a nebo neohrnuj rypák, tak snadné to je.

Z počátku jsem videa sledoval, i nyní se na něco podívám, ale jak můžu se jim vyhýbám. A pravda, něčí videa asi jen s pistolí u spánku.

Proč myslíte, že já chci oslovit co nejvíc lidí? Kdo má opravdový zájem, musí se vynasnažit, mě žíly nerve když někdo chce zůstat v temnotě (až žasnu jak hezky umím napsat, že kdo chce zůstat blbej dopřejme mu to u spousty videí).

--------------------

Pan Fraus se mi už roky neozval, byl jedním z velkoodběratelů našeho zboží. Když byl u mě naposledy, bylo mu zle, nechci psát zdr detaily. Odmlčel se, nejméně 12 let o něm nic nevím. Ale pozor, 6 let jsem už v důchodu a svojí profesi jsem dávno definitivně ukončil.

-------------------

Nevím do jaké míry je u mě odpor k tvorbě videí podle bajky o lišce, která když NEUMĚLA dosáhnout na hrozny, řekla, že jsou stejně trpké. Na druhou stranu víte, mojí ješitnosti dělá dobře když mi zavolá MUDr. Marx a ptá se zda jsem zase viděl a smál se nad Pečinkou. Ne, nesmál, nepouštím si to, je mi pak trapně za protagonistu, znáte ten pocit jak je někdo vedle vás trapný a jak je trapně i vám za něj? A pro mě a moje sebevědomí je jeden telefonát od Marxe nad lajky a palce. Velmi často, i včera (nebo už v pátek?) mě zase nasměroval k dalšímu směru uvažování.

A ano, většina potřebuje vizualizaci. Já si umím domýšlet děje v abstrakci, v emocích, prostě pro mě je víc knížka, kterou většinou pro mě zničí režisér (a nebo kapitalisti, co film platí jako třeba Jan Žižka s černochy, to jsem si ani nepustil). Ale kde je potřeba technický výkres, umím věci posat tak, že na první dobrou Roman a Jirka zhotoví dokonalé výkresy. Já mám nápady, ale neumím to nakreslit. Jiní zase umí dokonale ztvárnit moje vize, ale zase třeba nemají ty nápady. Tak to bylo odedávna, myslím, že se to nazývá dělba práce.

------------------

Rabyřina má několik podob, muškařina mě neživila, ale vím o tom hodně. Umím dělat mušky, umím muškařit, jen není kde a co chytat. Co jste viděl vy nejspíš nebylo od nás a nebo se stalo tak před 50 lety. To je už nevratně pryč. Ano, nikdy se to nevrátí, nemůže.

Včera jsem narazil na video - audio se stěžejní informací, která konečně asi vysvětluje nevratné změny v přírodě, jaké zažíváme. Je to o plastech, a ač ne o mikroplastech, dám to do vlákna o nich. Pak mnohým dojde jak žabomyší války vedou ti, co nade mnou ohrnují rypák. Mám za to, že tohle je už opravdu vážné a vysvětluje změny, jaké může vidět každý.