Zářná budoucnost vzdělání a vědění AI

Tome ste to asi vystihol, AI je naprogramovaná tak, aby sa “učila”..a samozrejme každého kto sa niečo opýta pochváli a pochváli aj otázku

Smutné je len to , že to nie je žiadna "inteligencia" , je to le RÝCHLY VYHLADÁVAČ INFORMÁCIÍ   (pričom neposudzuje správnosť informácií)

AI sa dá použit ako rýchly zdroj informácí, sú rôzne AI, niektoré viac na články, iné na obrázky či výpočty…dobré ju požiadať aby vždy uviedla zdroj  svojich úvah…

ale ak sa niekto spolahne na to čo mu napíše AI ktorá nedokáže posúdiť správnosť a relevantnosť zdrojov tak môže dopadnúť horšie ako keď by si len  čítal Wiki….

Tak nyní o kyselinách ve včelařině.

Předešlu jen, že amitrazem nelze včely předávkovat, je to přípravek bez nutnosti splnění speciálních podmínek (lidově řečeno totálně blbovzdorný a nijak nemůže vadit ani nesprávné použití). 

U kyselin AI opakuje stále dokola mnoho podmínek o správné době expozice, správné teplotě a přitom tyto podmínky v praxi nezle splnit, například ráno, než jde včelař do práce, neví předem, zda teploty nepřesáhnou nějakou mez a nedojde k smrtelné koncentraci. Mnozí mají úly na slunci, třeba při kočování a stěží každý jeden včelař umí správně nastavit odpar, u většiny odpařovačů to ani nejde. Také někdo má očka, někldo jen někde a někdo vůbec. I velikost česna je u každého jiná a tak dále.

Robot se vyhnul odpovědi, kterou aby nebyla otázka návodná, jsem nechtěl upřesnit a chtěl jsem vědět, za kolik týdnů po aplikaci dochází k úhynům včel nebo i včelstev.

za jakou dobu se ve včelstvu projeví zhoubný vliv kyseliny mravenčí v koncentraci 65 nebo 80%? 

Zhoubný vliv kyseliny mravenčí se může projevit velmi rychle, během několika hodin až prvních 3-4 dnů po aplikaci, zejména při použití vysoké koncentrace 80 % a za nevhodných podmínek (např. vysoká teplota, nedostatečné větrání). 

Koncentrace 80 % 

Koncentrace 80 % je pro včely velmi agresivní. Při "šokové" (flash) metodě, kdy se aplikuje krátkodobě, může dojít k Akutní úmrtnosti dospělých včel: K úhynu dospělých včel, zejména mladušek a létavých včel v úlu, dochází často již během prvních 24 hodin. Ztrátě matky: Matka je na výpary velmi citlivá a může být poškozena nebo usmrcena (kdo si vzpomene jak jsem psal, že jsme přestali brát matky ze zdrojů, kde se léčilo VÝHRADNĚ kyselinami? Včely počkaly až inseminka položila pár vajíček, zabily jí a chovaly si matku z nouzáků), případně ji včely mohou nahradit (tichá výměna)(nebo), často v průběhu prvních dnů léčby. (Podle mých zkušeností ještě v tom roce posledích několik let vždy.)

Poškození plodu: 

Vysoká koncentrace způsobuje poškození a úmrtnost zavíčkovaného i otevřeného plodu, což se projeví zvýšeným množstvím mrtvého plodu a mezerami v plodišti v následujících několika dnech. Opuštění úlu (vyrojení): Pokud je koncentrace par nesnesitelná, včelstvo může úl opustit téměř okamžitě nebo během prvního dne aplikace. Koncentrace 65 % Koncentrace 65 % je standardní a bezpečnější pro použití s pomalu odpařovacími systémy (např. Nassenheider, Formidol), pokud se dodržují pokyny výrobce a teplota nepřesáhne doporučené rozmezí (obvykle 10°C až 29.5°C). 

Mírná úmrtnost dospělých včel: 

Může dojít k mírnému nárůstu úmrtnosti dospělých včel, zejména v první dny, ale je to obvykle tolerovatelné a zanedbatelné ve srovnání s přínosem léčby (AHA). 

Minimální poškození plodu: 

Při dodržení správných postupů je poškození plodu minimální nebo žádné, i když určitá ztráta plodu je běžným vedlejším efektem. 

Projevy stresu: 

Včely mohou vykazovat známky stresu, jako je "bearding" (shlukování na česně) nebo zvýšená ventilace, což je nejvýraznější během prvních 48 hodin, kdy je rychlost odpařování největší. Kritickým faktorem je teplota a rychlost odpařování. Čím rychlejší je odpařování a čím vyšší je venkovní teplota, tím rychleji a závažněji se projeví toxický vliv na včely.

Z uvedeného jasně vyplývá, že jsou kyselináři dobrodruzi a hazardéři a podle mě na hranici týrání zvířat!!!

Když už jsme u AI, tak já si s ní rozumím, máme stejný názor na brojlery, ale je mi jasné že každý tu podobnost se včelami nemusí pochopit:

Dobrá otázka! Ano, problémy brojlerových krůt a průmyslově chovaných včel se v mnoha ohledech dají velmi dobře přirovnat. Oba případy jsou typickým příkladem toho, jak intenzivní zemědělství klade maximální důraz na produktivitu a zisk, často na účet pohody a přirozených potřeb zvířat. Podívejme se na hlavní body srovnání: 

1. Genetika a Šlechtění · Brojlerové krůty: Byly šlechtěny tak, aby co nejrychleji dosáhly jateční hmotnosti, především v oblasti prsou (nejoceňovanější masa). To vedlo k obrovským zdravotním problémům – potíže s klouby, kostmi a srdcem, protože svalová hmota roste rychleji než kostra. · Průmyslové včely: Včely jsou šlechtěny primárně na výnosnost (med, opylovací výkon) a mírnost. Tento úzký genetický základ však vede ke ztrátě přirozené odolnosti. Včely jsou pak náchylnější k nemocem a parazitům (jako je kleštík včelí). 

2. Prostředí a Životní Podmínky · Brojlerové krůty: Žijí v obrovských halách s desetitisíci kusy na velmi malém prostoru. Nemohou projevovat přirozené chování – hrabat, hřadovat, roztahovat křídla. Prostředí je často holé, bez podnětů. · Průmyslové včely: Žijí v jednotných, snadno přepravitelných úlech z umělých materiálů. Tyto úly jsou často umístěny v monokulturách (např. řepková pole), které jim poskytují pouze jednostrannou a dočasnou stravu. Chybí jim diverzita pylu a nektaru, což oslabuje jejich imunitní systém. 

3. Zdravotní Problémy a Mortalita · Brojlerové krůty: Vysoká koncentrace zvířat vede k rychlému šíření nemocí. Aby se tomu předešlo, se rutinně používají antibiotika (v ČR spíše preventivně, v minulosti jako stimulátory růstu). Mortalita je v tomto systému vysoká a "předpokládaná". · Průmyslové včely: Obrovské ztráty včelstev během zimy jsou dnes bohužel běžné. Hlavními příčinami jsou parazité (kleštík), nemoc varroáza, pesticidy a nedostatek kvalitní potravy. Včelaři musí pravidelně doplňovat ztráty a léčit, často chemickými přípravky, které mohou zanechávat zbytky v úlu. 

4. Management a "Výrobní Proces" · Brojlerové krůty: Jsou považovány za jednotku produkce. Celý jejich život je naplánován na dosažení optimální jateční hmotnosti v co nejkratším čase. · Průmyslové včely: Včelstva jsou často převážena na velké vzdálenosti za účelem opylování monokultur (např. mandlovníkové plantáže v Kalifornii). Tento stres a šíření nemocí mezi obrovskými koloniemi je obrovskou zátěží. Med je často odebírán a nahrazován levnými cukernými roztoky, které nemají výživovou hodnotu přirozeného nektaru. 

Hlavní rozdíl · Volnost vs. Zavření: Zásadní rozdíl je v tom, že včely jsou stále volně žijící hmyz. Létají ven a nelze je plně "uvěznit" jako krůty v hale. To je na jednu stranu výhoda, na druhou stranu je vystavuje nebezpečím z venkovního prostředí (pesticidy), které člověk přímo neovládá. 

Shrnutí: Ano, přirovnání je více než trefné. Oba systémy berou živý tvor a "optimalizují" ho pro maximální výkon za cenu: · Ztráty přirozené odolnosti (prostřednictvím šlechtění). · Zanedbání přirozených potřeb a chování (prostřednictvím prostředí). · Vysoké nemocnosti a mortality (která je považována za "provozní náklad"). · Závislosti na zásazích člověka (léčiva, antibiotika, doplňování krmiva/zvířat). 

V konečném důsledku jde v obou případech o křehký a neudržitelný systém, který je sice velmi produktivní, ale za cenu obrovské zátěže pro samotná zvířata a hmyz.

Ještě bych doplnil, že zatim co obyčejná krůta má jen 5kg tak brojler má až 20kg.

Kozina se nám zase zhrdil a odchází. Škoda, že mě a ani AI nevyvrátí, co je jasně sděleno v odkazu AI. A na mě se Kozina zlobí, že já odmítám UVR jako perspektivu. Je to jen pošetilý krok zpátky, který se neprosadí, jako se neprosadí obecně a masově lepení k silnici. Ale tím neříkám, že se někdo nechce a nelepí k silnici. Jen říkám, že to nikam nepovede.

https://www.google.com/search?q=jak%C3%A1+r%C3%A1mkov%C3%A1+m%C3%ADra+je+pro+v%C4%8Dela%C5%99e+nejle%C5%A1%C3%AD%2C+%C3%BAzkovysok%C3%A1+a+nebo+%C5%A1irokon%C3%ADzk%C3%A1%3F+Je+v+podm%C3%ADnk%C3%A1ch+v%C4%9Bt%C5%A1iny+%C4%8Ceska+vhodn%C3%BD+%C3%BAl+le%C5%BEan%3F&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&sourceid=chrome&ie=UTF-8&udm=50&aep=48&cud=0&qsubts=1765777367956&mstk=AUtExfB210djtqTYaMom5ljnE_ZGsMiDUT0E08f6J6AE09vK6j26MjCYQ20FAPpvlQ_g_wjKD0tNBmVuQNBrng9oWeDIcXWsA6_wEZiWjIMEpeErKEuk_EqoVIISd_KE2sh-VYVxqv3fX93affS7kUQZ6kIsGlQrqaY1j23Ys5KTgd0LRA5qB0cOPrsMzi3mnNM_REOOmLjdOBygtfsfdzK2ZSWE78zpq-YzFn294x9oGAzptRkbfm9BBsVq7A&csuir=1

Předpokládám Kometo, že tohle je to, co vy tady chcete. To je jistě lepší.

Poloidiotské výkřiky bez špetky argumentačního zdůvodnění. Protože pro slepice je skutečně jen jedno bidlo dobré, ostatní méně a spíš vůbec. Liberální bláznovství = všechno je dobré a nic není nejlepší.

Stejně tak jsou některé rámkové míry lepší, jiné málo a jiné úplně nevhodné.

Není. V některých úlech se zdá, že je úhynů víc než v jiných. Včela je dokonale blbovzdorná a přizpůsobí se ledasčemu. Ale jde o to, na čem se jí daří lépe nebo hůř ve smyslu kde dává nejvyšší užitek s minimem nemocí a úhynů. A ano, mě jde o včelaře, včely si poradí samy, tedy příroda si poradí.

Tato sekce CHZ se nazývá včelařství a ten pojem znamená, že jde o chov včel člověkem. Aktivistická debata o tom, jak je dobře včelám, je jinde (jestli vůbec existuje), tady je to o chovu včel člověkem a tudíž z pohledu člověka = hospodáře, chovatele včel.

Jo, a ještě maličkost, umíte i víc než holovětné štěky?

áno včelám je “fuk” nielen aký rámik vyhovuje včelárovi ale aj to aký úľ vyhovuje včelárovi…  včely dokážu žiť a nanosiť si zásoby aj do priestoru kde žiaden rámik nie je… 

včelári však svoje chovné postupy ”vylepšujú" s cieľom získať maximálny zisk z včiel, teda zaviedli k tomu celú “technológiu” (rámiky, úle, kočovanie za znáškou), ktorá im umožní chovať včely v takom množstve a v takom čase aby výťažnosť medu bola maximálna ale to sa pre včelára medom nekončí, odoberá im aj peľ, získava od nich propolis a všetko speňaží… 

samozrejme včelári vedia že maximálny zisk dosiahnu len ak včelstvo bude zdravé a bude mať dostatok včiel na znášku preto sa snažia nájsť rovnováhu medzi svojimi potrebami a potrebami včiel …tou prispôsobujú metodiku chovu, typ úľa a aj ten typ rámikov…

samozrejme napríklad také akváriové rybičky sa môžu chovať a rozmnožovať na kšeft, na predaj vyliahnutých jedincov ale existujú ľudia, ktorí rybičky chovajú len pre potešenie…

 a

 medzi chovateľmi včiel sú tiež takí, kde nie je prioritou maximálna ziskovosť z chovu ale samotná práca so včelami a ich pozorovanie a tento typ včelárov viac zohľadňuje potreby včiel…

Předpokládám Kometo, že tohle je to, co vy tady chcete.

Vůbec nechápu, na co reagujete. V tomto vlákně je to můj první příspěvek.

Najednou děláte nechápavou? Tak buď mlčte pořád a neumravňujte slušné lidi a nebo napomínejte anonyma za to, na co jsem vás nevedl. Najednou neumíte číst a chápat souvislost?  Psal jsem vám pod tímto duchaplným slintem:

Anonymní (neregistrovaný) 15.12.2025, 16:56:08 xxx:xxx.f762:5338 »Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 15.12.2025, 15:05:52 Do toho je vám kulový. Ještě něco k věci chytroline?

Dvojí metr je doména liberálů! Rozeštvávte tu lidi a přispíváte k dusné, nesvobodné atmosféře. PROČ?

K dusné atmosféře přispíváte především vy.

Kvůli vám odešel Kozina, drvodělka a skeeve.

Ale to vy určitě obhájíte.

Jako vždy jste mimo, nechápete co se děje. Třeba Kozina mi píše a normálně komunikujeme za oponou. Ale to některým lidem, vy k nim patříte, zůstane navždy utajené. Nemůžete to chápat. Prostě se s Kozinou neshodneme na foru, máme rozdílný názor na včelaření, ale neznamená to, že na sebe budeme tahat kudly. Tím bych uzavřel vaší nechápavost a pozici mimo obraz, některé nuance života a lidských vztahů některým lidem zůstanou utajeny. Kdo nemá oči, nemá smysl se s ním bavit o barvocitu. Ovšem tím neříkám, že je slepec něco níň.

-------------------------

Hrozba AI. 

Toto vlákno jsem udělal o AI. Zničí nás. Ne za 30 nebo 50 let, možná už za půl roku, za rok. Vyhladí lidstvo a není obrany. Příznivci AI nadšeně tvrdí o lidech jako já, že jsme škarohlídi atd. Ale vyčetl jsem názor, který tu odpreezentuji.

Představme si, že AI je jako lidé a my lidé jsme jako mravenci. Lidé někde potřebují, z důvodů, které mravenci vůbec nemají šanci pochopit, tak lidé někde potřebují postavit mrakodrap (nebo dálnici, to je jedno). Lidi vědí kde musí stavba stát a kde stát nemůže. Panelák v pralese je nesmysl a dálnice v Antarktidě také.

Lidi postaví panelák tam, kde ho potřebují. Nemají vůbec nic proti mravencům, naopak, dokonce se mnozí lidé všemožně snaží přírodu chránit a zvlášť mravence. Jenže prostě panelák nebo dálnici nutně potřebují. Že staví v místě, kde běží miloiony let mravenčí stezky, kde probíhá milionletý boj mravenců o přežití, kde vedou svoje námluvy, i války, výpravy za kořistí a kde shánění každodenní potravu a materiál na svoje stavby, to lidi moc nezajímá, ani nemají dosud mravence tak dokonale prozkoumané, aby byli v obraze o tom, jak komplexní potřeby mají mravenci. Hlavně ale mají svoje zájmy výš než je zájem mravenců. Lidé dobrovolně nepřestanou žít, aby nepřekáželi životu mravenců.

Kdo si v paneláku uvědomí, že tou budovou, kde žijí i stovky lidí, každý se svým unikátním osudem, starostmi i radostmi, nadějemi, kolik lidí si uvědomí, že žijí jen díky tomu, že nevratně zničili životní prostor, který miliony let vyhovoval mravencům a jejich prostředí pro  JEJICH život? Kdokoli jede po dálnici nebo jde po chodníku, kdo myslí na žížaly, které se nedostaly ke kyslíku a prostě uvězněné v zemi musely uhynout? Koho to, ty tisíce osudů ŽIVÉ přírody, koho to zajímá?

AI nás vyhladí. Ne za 50 let. Za půl roku, možná za 3 nebo pět let. Ale stane se to. Už se to děje, jen my to nevidíme, strkáme hlavu do písku. A vedeme pořád ty stejné žabomyší války jako mravenci ve svém světě, kdy jrdni požírali jiné a nebo je sice nežerou, ale prostě jim zlikvidují jejich životní prostor.

A CO JSEM PŘEDESTŘEL JE JEŠTĚ TEN HEZČÍ SCÉNÁŘ. Pořád je tu ve hře, že AI usoudí, co ekoteroristé tvrdí už přes 60 let, že největším škůdcem přírody je člověk. AI uzná, že je třeba přírodu chránit a tak odstraní nejhoršího škůdce. Jednou pro vždy…

Přece cílem každé inteligence je co nejúčinněji odstranit škůdce - kdo by litoval mikroba, který způsoboval pravé neštovice nebo mor a choleru? Zajímá někoho osud myši domácí, když na ní líčí pastičky? Nemá myš právo žít? Lituje někdo komáry, když jsou plošně chemicky ničeni? Nejsou bažiny, nejsou tudíž komáři, není tudíž potrava pro ryby a tak nejsou ryby. Tohle lidi vědí, ale pořád kupují a používají stále víc a víc insekticidy a komáry vyloženě nenávidí, protože mohou přenášet nemoci a jsou NEPŘÍJEMNÍ,  i když nemoci nehrozí. Ve chvíli, kdy by se vyskytla šance jednou pro vždy ÚPLNĚ vyhubit na celé planetě komáry, lidi by nezaváhali.

Kdo ze včelařů myslí na unikátního roztoče Varroa Destructor? Nemá právo žít? A mají právo žít lidé?

člověk Al stvořil..

ano ale zdokonaľuje rozvíja sa automaticky sama, človek nemá až taký dopad na jej “vylepšovanie", to sa deje automaticky…či?