Aktuálně: 2 769 inzerátů261 443 diskuzních příspěvků19 165 uživatelů

Blaník vs jiné možnosti úlových sestav a metodik

Tom50
Tom50 07.12.2025, 19:00:16 xxx.xxx.139.235

Dávám toto vlákno, kde předešlu proč jsem nekompromisní vůči všemu kromě Blaníku a Gorovu systému. 

Blaník bude fungovat každému, HNED a úprava každého smysluplného úlu s širokonízkou mírou rozumné velikosti, tedy s délkou rámku nejméně 39, ale ne víc než Lang  - úlu nástavkového - trvá minuty a nestojí ani jedinou Korunu. Stejného efektu se jinak dosáhnout nedá. Dadant systém má asi jen třetinovou potřebu pracnosti na kg medu, na čemž se shodují odborníci, naposledy Ing. Dr. Kamler František.

Proč je Blaník z mě známých systémů nejlepší? Umožní nejrychlejší jarní rozvoj. Vč se v tom nerojí (u míry 39x30 + 39x15, mě se ale nerojí ani 24 + 15). Maximálně šetří vč před stresy, je v něm nejméně VD z mě známých systémů (většinou žádní) a nejsou v něm nikdy úhyny na nic. Blaník neprodukuje jiný než panenský med a ten je těžen jen z rámků, které nebyly v úle v době léčení. Proto odpadá jakékoli riziko reziduí a tudíž není pak potřeba týrat včely kyselinami, ale lze ošetřovat vč ultrašetrnou tvrdou chemií. Navíc ve srovnání s kyselinami v množstvích, která jsou o řády níž, než je vědecká definice stopového množství.

Řečnická otázka: Kdo zná stejný systém a tím slovem myslím komplex úl + provozní metoda?

Pro úplnost. Je jasné, že Goro má zvláštní systém NN včelaření, který já neznám a který také umožňuje med pouze panenský a také nezná úhyny. V jistém smyslu se mi zdá, že je Gorův systém (kombinace úlu a provozní metody) ještě lepší než Blaník. Ovšem to je potřeba vyzkoušet. Přitom k tomu není nutné mít Langstroth, ale lze použít NN od Blaníku. Nakonec i zakladatel PSNV Boháč neměl Lang, ale jen NN 39x15x11.

Zdá se mi, že Gorův systém je de fakto Blaník, ale s pouze nízkými rámky. Pozoruhodné je, že k tomu Goro dospěl také.

Ano, asi 6x jsem Gorův systém nepochopil, protože si pod pojmem NN systém představuji pouze rotaci nástavků. Když není rotace, nemusí být všechny nástavky nízké.

A pro pořádek, nejsem žádný vynálezce! Blaník je prostě systém Dadant-Blatt, jen v úlech, které drtivá většina má a nemusí tudíž nic investovat. Jen si k tomu co má, pořídí NN a vyzkouší a už se ke klasice nevrátí. Nevrátil se nikdo, kdo jednou systém Dadant zkusil. Jen Goro… (ale Goro měl vysoké rámky 32,5 cm vysoké, tedy nad “magickou” hranici max výšky vysokého rámku 30 cm a nejspíš proto se mu to neosvědčilo.)

MUDr. Marx má sice Lang 159, ale jako vysoké plodiště Blaníku využívá on nejméně dva roky “srostlé” NN L 159 a připustil, že by vlastně jako plodiště mohl mít Superjumbo s vysokými rámky 44,8x32,5 + NN 159. Ano, Marx připustil, že dospěl k Blaníku také, jen to tak nenazývá. 

Milda (neregistrovaný) 07.12.2025, 20:12:58 xxx.xxx.144.106

Dobrý den Tome,

v některém vlákně se pojednáváte o vámi chované genetice. Jestli jsem tomu správně rozuměl v současné době chováte včelu Buckfast. Není potřeba k metodice Blaník též změna genetiky (úhyny, nerojivost, atd.)

Děkuji Milda.

AMalina
AMalina 07.12.2025, 20:22:06 xxx.xxx.16.40
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 07.12.2025, 19:00:16

Marx Superjumbo 325 používal, ale přestal je používat, zřejmě kvůli zjednodušenní manipulací s celými nástavky při zootechnickém ozdravění včelstev, tvorbě oddělků atd. Inspirovaných metodikou Leoše Dvorského…

V roce 2007 nebo 2009 jste přišel o všechna včelstva kolem Vlašimy…neví se jak nebo proč jste o ně stejně jako většina včelařů přišel, ale to ještě nebyla metoda Blaník na světě?

Tom50
Tom50 07.12.2025, 21:28:33 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele AMalina z 07.12.2025, 20:22:06

Ne, nebyla, jen základy, ale v neucelené a neujasněné, fragmentované podobě. Úly univerzály 39x30 s tzv “polomedníkem” u nás byly dřív, než jsem se narodil. Tudíž od dětství jsem znal nesmírné výhody kombinovaného systému, o tom, že je to dadant jsem nic nevěděl a mám za to, že to netušili ani předkové. Doma ale byly i úly 24, které ale polomedník nepožívaly a tak jsem měl od nejútlejšího dětství možnost srovnání. A také jsem vyslechl četné nářky Adamitů a pamatuju si, že někteří přešli na třicítky + polonástavky. A měli pokoj.

V roce masivních úhynů jsem byl velmi těžce nemocný, doslova na umření a to od svých 46 do 56 let. 

Do úhynu v roce 2007 jsem převěšoval plod, používal mřížku. Po té tragédii, která mě nesmírně zasáhla, jsem se pomyslně vrátil před rok 2007 a trvalo mi několik let, než jsem začal znova. V té době mi někdo zapálil kompletní vybavení pro asi 45 vč. V roce 2000 (nebo o rok dřív?) jsem začínal nanovo. Z ničeho. Ale ukázalo se, že u Petra byly moje staré úly, které jsem mu dal a on si nadělal moderní a ty ode mě nevyhodil. Měl jsem s čím začít, ale asi 70% všeho jsem si sám v bratrově truhlárně z bratrova materiálu (on truhlařit neuměl, byl voják) vyrobil a současně se vyrábělo vše nové i pro bráchu. Takže jsem dosud (kromě výroby do požáru) vyrobil asi 300 NN asi 60 VN, nejméně 80 den, tisíce rámků a tak dále.

Jenže jsem už včelařit nechtěl a začal jsem znova na přání, ale to je soukromé…

Než jsem ale začal nanovo (přísahám, že naposledy), dobře jsem si rozmyslel a spolu s bratrem jsme “setřásli” vše, co jsme uměli a co nás naučili předkové a jejich kamarádi a známí. Vyšel z toho Blaník. Ale tak jsem to nenazýval a bratr se toho názvu nedožil, to až na IF, když jsem zveřejnil kompletní provozní metodu (Můj vánoční dárek všem), při psaní jednoho příspěvku mě napadlo PRACOVNĚ to celé nazvat Blaník. Protože jsem většinu života prožil pod Blaníkem. A název už zůstal. A protože pojmenování úlu i metody bylo živelné, udělal jsem v tom sám zmatek tím, že obojí se jmenuje Blaník. Vžilo se to a už se to nedá a ani není důvod změnit.

I sama metoda se pořád vyvíjí, kdo má přístup na VF do archivu i do archivu IF, může vývoj vidět v čase.

A znovu uvedu, co jsem už psal. Moje rodiče byli r. 1919 a 1920, zažili válku, příděly 7 kg cukru na vč. Někteří lidé “okrádali” svoje včelstva aby vyšetřili trochu cukru na cukroví aspoň na vánoce dětem. Rodiče byli v partě, všichni o včelách ostatních věděli všechno, často včelařili společně, neustále se navštěvovali a debatovali ma společně pracovali (ano, žilo se jinak, líp). A nesmírně pohrdali těmi, co měli úhyny proto, že svoje včely okrádali o cukr. Největší potupou té party bylo, když někomu uhynuly včely hladem! Všichni se snažili nemít nikdy žádný úhyn. Do toho psal například Brenner o tom, že nikdo mít úhyny nemusí a je nutno podotknout, že se s ním otec a někteří další znali osobně. Pro Vlašimské, přesněji Domašínské včelaře byl prostě Brenner absolutní autoritou, i když žil a včelařil někde kolem Uhříněvsi, Pyšel nebo tam někde.

Nepamatuju si, že by někomu padly včely hladem a když, tak se o tom nekonečně debatovalo a hledaly se příčiny. Doma jsem úhyny neviděl a sám jsem je nikdy do 2007 neměl. Na konci roku 2008 nám na přednášce ve Vlašimi Dr. Peroutka sdělil, že věda neví co se stalo a že to je nějaký koktejl několika druhů virů, které jsou staré jako včely, jen se dřív neprojevovaly a nebo nepatrně. Později se vžil nejasný název CCD, což je (snad) ztráta řádu ve včelstvu. Podle AI je to:

https://www.google.com/search?q=co+je+ccd&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&sourceid=chrome&ie=UTF-8&udm=50&aep=48&cud=0&qsubts=1765137989113&mstk=AUtExfDCD_GF_7zt2rwtIkVl_J6NKwQtwSgD936lTqkHhgBBfWNwGtkKIZQlRD07xzAaVntZdp9j4iC_xmXxbWvv093mQ_KPsUWBkOJq09y08R-5DkWLyBYXr3NQ66jv1vGkpP4nyO_xJkyuazh--0MnHga63AILw22WY7O_9OgBqXfe8tLpmt5zlIjBclTI82_Qe6upsEHxoHQXipuX6JFS4QfJTH5P3KomE2zUBSQ5jf35pryGYZNbUbG8Iw&csuir=1

Dle tehdejších info od Peroutky a Včelařství byla tak drasticky postižená asi třetina republiky, druhá třetina nepřišla o všechna vč ale jen část a zbytek bez úhynů to pak postihlo v letech potom. Od toho roku jsou větší nebo menší úhyny pořád někde v republice. A v i v okolních zemích to je podobné, pokud vím. Dodnes věda neví jistě, co přesně to způsobuje. Neví, nechce a nebo nesmí vědět.

Až teprve nyní jsem si přečetl co o tom AI říká a je třeba si to přečíst celé. AI jen v kostce opakuje mejnstrýmové stanovisko, se kterým se, k podivení některých, plně stotožním (s malými výhradami, protože já).

---------------------------

Mildovi odpovídám ve vlákně Princip chlebového kvásku.

Michal-Š
Michal-Š 07.12.2025, 22:56:07 xxx.xxx.1.25

Tom50: A pro pořádek, nejsem žádný vynálezce! Blaník je prostě systém Dadant-Blatt

Bylo běžné v systému Dadant používat polonástavek pod vysokým plodištěm? Nebo to je až vylepšení Ing. Řeháčka, který dával zásobní polonástavek se dvěma stavebními rámky po proletu pod VN?

Tom50
Tom50 08.12.2025, 00:04:49 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele Michal-Š z 07.12.2025, 22:56:07

Sice jste překryl celkem zásadní sdělení (moje, tak je zásadní, to dá rozum), ale odpovím vám. Rád vám odpovím, pro vás všechny to celé dělám.

Nejsem si jistý, že to byl Řeháček, koho prvně napadlo dát NN před zimou pod VN.

Někdy asi 1991-2 jsem z lesa na chalupu přivezl NN s tuháčem a bezradně seděl a nevěděl co s tím, byl konec srpna, nebo začátek září. Přijel Petr, pomohl a dali jsme pod dvě střední nakrmená vč 39x30 po bedně tuháče. Petr hecoval dát to pod všecha vč. Zjara jsem hořce litoval, že jsem o 12 let mladšího kámoše neposlech (nevyplatí se podceňovat mladé vždycky jen pro jejich věk a malé zkušenosti). 

Ta dvě včelstva byly rakety a dala dvojnásobek medu průměru stanoviště! Tehdy to ještě bylo ve spodních NN bez trubčiny a SR, ale nešlo je vzít, ta vč byla tak mohutní, že to nešlo. Tehdy jsem pochopil v té době už zapomenutého Škvařila, že i 39x30x11 je zoufale malý. To jsem ještě převěšoval, používal mřížky a okýnka nebo u nástavkáčů špehýrky. Co je špehýrka jsem tady na CHZ vysvělil. Někdy to znovu celé popíšu od začátku - genezi metody a úlu Blaník. Ano? Myslím, vzpomínám si, že tu geneze je.

Takže k vaší otázce. Pokud vím, tak čistokrevný systém Dadant-Blatt podstavování NN nezná.

Řeháček ani Sedláček nepřišli na trubčinu v tomto podstaveném NN, který jsem já nazval TLumič, protože tlumí hlavně výkyvy počasí - prudká ochlazení a tlumí i nárazové snůšky.

Sedláček podobně podsazený NN  nazval polštář a já přinesl zkraku POL a používal jí i pro TL. Jenže pak mi došel ten diametrální rozdíl, že já na rodíl od Řeháčka i Sedláčka tam mám chov trubců, tedy SR a trubčinu a tak jsem opustil název POL a vrátil sek TL. Jasné? Stačí?

Protože ale Ing. Řeháček sice sporadicky (asi to nebylo po chuti RR Včelařství a nebo nebyl tak plodný), ale publikoval ve Včelařství a já už nevím, zda mě inspiroval on, nějaké zahraniční Překlady a nebo co. Určitě ne Sedláček, ten byl jetě mladý a kdo ví zda v pubertě včelařil. Proto tvrdím, že já nic nevynalezl. Jasné?

--------------------------

A ještě se vracím. Špehýrku vynalezl Brenner, jen malou a já jí zdokonalil. 

Ani trubčina dole není můj nápad. To asi Čermák, nebo dr. Ptáček, nevím kdo, popisoval, jak ve vysokém dně 10 cm nechá stavět divočinu, dají tam trubčinu a že to je bariéra proti chladu, kde se díky metabolickému teplu trubčího plodu předehřívá vzduch než vstoupí do dělplodu a že, když se prudce ochladí, včely opustí postradatelný trubčí plod a nepodchladí se dělničí plod. Pak po sezoně dolovali z den “zarostlou” divočinu. Mě je volná divočina odporná a tak jsem místo 10 cm dna dal dno nizoučké a celý NN. ROZBĚRNÉ DÍLO!

To je celé. Nic jsem opět nevynalezl! Jen jsem zdokonalil k univerzálnímu použití kýmkoli v jakémkoli kombinovaném úle, co vynalezli jiní.

Ale GW má za to, že jsem málo skromný a že nějaký sportovec (fakt nerozumím sportu) je kabrňák. Taky jsem kabrňák milý šedý vlku😀😉


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.