Mikroklima v úle

Ještě k úvodu🙂

MIKROKLIMA V ÚLE (I.)

MIKROKLIMA V ÚLE (II.)

MIKROKLIMA V ÚLE (III.)

Martin je to fajn, Moderního včelaře čítam už roky, je skutočne písaný najmä v niektorých článkoch “vedecky” ale o tom to je, tým sa časopisy pre včelárov odlišujú, MV vedecky, Včelařství o svojich problémoch ČSV a Dymák si píšu len tak tak včelári pre včelárov… s tým nič nenarobíš..😉

ale som to čítal, čo konkrétne ťa tak zaujalo, že si vyžaduje komentár? 

Ne až tak zaujalo, ale dozvěděl jsem se jak to vlastně funguje😉.

Bohužel si to nemůžu přečíst, když si to zvětším, je to rozmazané a musím zpola hádat. Je to pro mě tudíž moc namáhavé čtení a uniká my smysl. Tak jsem to vzdal.

Martin mi poslal časopisy abych to mohl pohodlně přečíst. Když  jsem zjistil, kdo je autorem, znám ho z VF, dalo mi hodně přemlouvání to vůbec začít číst, protože na VF vystupoval jako někdo, kdo včelařit neumí, ale má jen prudce teoretické výlevy a byl krajně nesnášenlivý, zvláště ke mě. Je jedním z těch, kvůli kterým jsem VF opustil. Když už popisoval nějakou svou praxi, zůstával mi rozum stát nad nesmysly, co psal. Kdyby Martin nevynaložil tolik úsilí a neposlal mi to, nečetl bych to. Přiznám se.

-------------------

Omylem jsem přečetl třetí díl jako první a zjistil jsem, přes většině lidí nesrozumitelné učené bláboly, že autor došel ke stejnému jako já. Potíž je jen v tom, že je článek starší než moje metoda Blaník a tím se někdo může domnívat, že jsem opisoval.

Začal jsem číst první díl a je to pro mě velmi obtížné, nerozumím vědeckým plkům a nic rozumného ve smyslu prakticky využitelného v tom nevidím. Ovšem sem tam v textu vidím nesprávné závěry. Autor vypíše několik bodů, všechny správně, ale jeden je přesně naopak a tudíž nesprávně.

---------------------

Tak jsem to přelouskal. Ale přiznám se, že jsem přeskákal nesrozumitelné, nesmyslně = zbytečně odborné pasáže. Tato věda je pro úspěšný chov včel nepotřebná. A většinu vývodů má autor špatně. Nicméně něco jsem se dozvěděl a tudíž to nebyl marný čas strávený čtením 90% nezáživného a málo srozumitelného obsahu. Nebylo mi jasné jak to, že med “schne” i v nízkých teplotách, hloupě jsem se domníval, jako asi drtivě drtivá většina lidí, že čím vyšší teplota, tím lépe se něco vysouší. Je to jinak, nehodlám se obtěžovat to chápat = učit se na stará kolana fyziku, mě stačí umět rozsvítit a je mi fuk, jak ČEZ vyrobí a dopraví do mého bytu elektřinu. Vědět fyziku el en a vědět přesně v desetiných % přesně postup výroby elektřiny, její frekvenci a jak ČEZ likviduje jalovinu a další nuance mi nezajistí dobře, klidně a spokojeně žít. Žít a vymýšlet pro druhé včelaře PRAKTIKÁLIE, které lze, na rodíl od páně Holubových traktátů, ihned kýmkoli použít.

Takže děkuji Martinovi, jenže jediné, co mi to dalo, že někdo přišel na základní zásady SPRÁVNÉHO včelaření dřív než já. Přesto se domnívám, že jsem první, protože to pan inženýr nepodal jako ihned použitelnou provozní metodu ani nepopsal žádný konkrétní úl. Ale kdo dobře zná moje práce, ví, že je mi úplně lhostejné nějaké prvenství, jsem ješitný jako každý chlap, ale v tomhle ani nepatrně!

--------------------------

Pozoruhodně nesprávný je závě druhého dílu. A u toho se pozastavím. Abych neopisoval doslovné citace, vysvětlím, co tvrdí autor.

Autor opakuje pořád starou mantru o tepelné izolaci stěny úlu v souvislosti s její konstrukcí. Tady je ten případ nesprávného závěru z vysoce vědecké teorie.

V článku sáhodlouze vysvětluje, jak je larva plodu háklivá a jak by bleskurychle vyschla bez dostatečné vlhkosti. Autor vysvětluje, jak si s tím včely umí poradit. No a tady je podle mě právě to ono. Sice nasáklá voda ve výplni nasákavé izolace sendvičové stěny mizerně izoluje tepelně, ovšem patrně vydává do úlu vlhkost, kterou včely nemusí tak intenzivně udržovat a mohou se věnovat jiné činnosti. A nebo s ejen šetřit aby dlouhověké vydržely a odešly až v řepce a ne už po jívách. 

Jak jinak si vysvětlit pozorování Toma4 (a desetitisíců dalších, hlavně dřívějších praktiků), že jsou sice hoblovačkové úly zjara těžké k neunesení, ale včelám se v tom, NAVZDORY VĚDĚ a navzdory vědcům a jejich vědeckým blábolům a složitým vědeckým zdůvodněním daří lépe, než v úlech vysoce izolačních, avšak nenasákavých. Tomu faktu se autor obloukem vyhne, jen připustí a vysvětlí, proč jsou tenkostěnné úly lepší, než silně tepelně izolované nenasákavými materiály. Kdo pozorně čte co na internetu roky píšu, ví, že pořád tvrdím, že mám lepší včely v masivu Sm 20 mm, tedy v tenkostěnáči než v PS úlu a nebo v úlu, kde je PS v sendviči. Také jasně píšu, že mám po předcích 70 let staré úly a nedám na ně dopustit. Taky jsem někde psal, že krysami zničené pohozené nástavky se slámou (kombajnovou) mezi hobrami, vyspravené PS a polurertanovou pěnou jsou výrazně horší než ty stejné, které jsou originál a ve stěnách žádný PS nebo pěnu nemají. Ty “vyspravené” jsem už vyřadil a mám je jako nouzové pro rychlý oddělek a podobně, včely jsou v tom stejně mizerné, jako v PS úlech.

Co pan inženýr učeně dopočítal vím já dávno, jen jsem nevěděl proč. A i když už vím proč, co na tom je jiného? Přece svítím a netuším jak se vyrábí elektřina a svit mého lustru nebude jasnější, když sáhodlouze zvím vše podrobně o výrobě proudu?

---------------------

Takže ano, nějak jsem se tím prokousal, něco je mi sice jasnější, ale nedozvěděl jsem se vůbec nic nového, co bych nějak nevěděl nebo netušil a nebo neměl od předků a z vlastní zkušenosti. Pan inženýr mi na mnoha stránkách učeného elaborátu neporadil nic o tom, jak mít víc medu, zdravější včely a co nejméně práce. A dokonce ani jaký úl je nejlepší, prostě mi neporadil vůbec nic.

A to je i problém OVP, nikdo už nerozumí vědátorům, protože se tam nepíše nic praktického, čemu by lidi rozuměli a mohli nějak využít ve svojí každodenní včelařské praxi. A tak se OVP přestaly dělat, jen je dávají občas jako přílohu Včelařství a brzy zaniknou úplně, protože vědecké cancy jsou lidem na dvě věci, na ho… a na nic.

tom som rád, že ste to prelúskal, sám píšete že to bolo pre vás k niečomu dobré…👍

myslím že autor skutočne nepísal ako chovať včely aby bolo viac medu, on len popisoval čo sa deje v úli…. ďalej je to na včelárovi…

neviem čo ste pri čítaní preskočil (možno aj to, že ak so sacharózou zreaguje 6 molekúl kyslíka vznikne okrem tepla Q aj 6 molekúl CO2 a 6 molekúl H2O 😉)… v každom prípade tam boli odpovede na mnohé “rečnícke otázky” ktoré ste nedávno tu  vnášal ….

 píšete že mnohému tam nerozumiete (či nechcete) ale pokojne označíte niektoré jeho závery za nesprávne…. máte na to právo…. nakoniec ani autor nepredpokladá že všetkému porozumieme, myslím že v druhom diele, v druhom odstavci rovno napísal “Ti co nechápou, musí věřit 🙂 ”

Pan Holub je zastáncem filozofie, která lidstvo zničí - materializmus. Tito lidé popírají nejzákladnější věci jako je třeba láska. Každý ví, že existuje a přitom z pohledu materializmu nemůže existovat, nejde zvážit, změřit, nejde ukrást, koupit ani vyškemrat, vytrucovat ani vyčekat, často někoho velmi tíží a současně jiného povznáší. A tak dále. A materialisté jí neuznávají, protože nejde změřit, zvážit, nejde s ní kšeftovat ani s ní nejde vydírat. Ona prostě je, často přijde nezvána, často lidi zaskočí a zkomplikuje jim život a jindy jsou lidi schopní se za ní rvát. A je to dáma háklivá, křehká, rozmazlená a chce být neustále hýčkána, krmena, živena. A často se sama někam bez příčiny vytratí a lidi obyčejně ani netuší, jak se to stalo a proč. Ale je pryč. Každý to zná, ale materializmus tvrdí, že láska neexistuje. Proto vím jistě, že mám pravdu já když říkám, že vědcům a panu Holubovi uniká právě to něco nehmotné, to umění chápat věci v souvislostech a umět z jevů a skutečností vyvozovat často překvapivé závěry.

Pamatuju si Holubovy příspěvky z VF a žasnul jsem, čeho byl schopen. Třeba tvrdil, že VD kolektivně ví, že vč zničil, že umírá a že uhyne s ním a že nemá šanci přežít. A tak se roztoč prý rozhodne a kolabující včelstvo hromadně opustí a to že je prý příčina reinvazí. Využije prý návštěv lupiček a VD nějak asi "přeskáčou" na návštěvnice a s nimi opustí úl a obsadí - zamoří dosud “čisté” vč. Toto musel napsat po vydání MV s jeho trilogií a tak se mi nelze divit, že cokoli od něj přijímám s hlubokou skepsí. Tím neříkám, že nemá nabiflovanou teorii, ale praxe je hodně daleko za realitou. Patrně proto se pan autor ani nesnaží dávat sebemenší rady jak lépe včelařit. Prostě k čemu ty vědomosti autorovi jsou, když je neumí praktickyy aplikovat?

---------------------

Konkrétně to, co popisujete jsem skutečně přeskočil a přeskočil jsem toho hodně, nerozuměl jsem a nepotřebuji to znát a přesto umím udržet vč živá a produktivní. Ale článek si přečtu znovu, pozorněji, opět vynechám nesrozumitelné pasáže a pokusím se pochopit “ducha” páně Holubova sdělení. Jen bych varoval před nesmysly jako nenatírat úl. On je schopný tvrdit, jak propolis s voskem zabraňuje nasákavosti dřeva vodou a pak popisuje, jak se voda z pod krásného emailu nemůže dostat ven a jak mráz zaviní rozpraskání barvy. No vidíte apne Goro. A já zrovna nedávno píšu, jak komunistické fermežové, ABSOLUTNĚ NEPRODYŠNÉ barvy uměly ochránit nástavky a úly na 70 let, což dnešní barvy neumí. A neměl jsem tušení o teoriích, kdy pan Holub tvrdí, že ty úly mají být už několikrát za svých 70 let shnilé napadrť.

Ale nemá smysl se chytat marginálií, mě ta věc zajímá jako celek a tvrdím, že Holub sice vysoce vědecky popisuje věci, které ale neumí smysluplně použít. Myslím, že dnešní vysoké školy doslova chrlí lidi typu pana Holuba, sice mají vše dokonale nabiflované, ale co jako? Spousta z dnešních vysokoškolsky vzdělaných sněhových vloček neumí žít a na práci jsou úplně nepoužitelní. Hroutí se jim svět, páchají sebevraždy, plní ordinace psychiatrů a žerou antidepresiva po hrstech. Hroutí se jim svět. Hroutí se oni i když vědí, kolik molekul vodíku a kyslíku vzniká strávením miligramu cukru, vyvodí z toho, že je potřeba nenatírat úl a nejlépe nežít a jít si to hodit (třeba aby nezatěžovali planetu a tím oddálili kdy shoří). No a Holubem navrhovaná chladítka, to je mi až trapně za něj. Taky když tvrdí, jak vč ve stromě má všechny plásty neprodyšně přistavené ke stropu a stěnám, ale včelařům navrhuje nepatrné průduchy mezi stropní folií a HL rámků, aby byly uličky propojené. Sice ví, jak zhoubná jsou síta, očka, nadměrné větrání i průvan a vyvodí z toho nutnost propojení uliček nad rámky? Diví se mi pak někdo, že se mi od takového autora nechce nic číst?

-----------------------------

Ale na něco mě Holub přivedl. Tvrdí a fyzikálně zdůvodňuje, že napětí jednotlivých hladin vzduchu v jednotlivých buňkách neumožňuje proudění vzduchu a tak i když jsou buňky prázdných plástů otevřené, vzduch v nich stojí a nevytéká a proto prázdná souš působí jako tepelná izolace. No a Boháč mi před 40 lety neuměl vysvětlit, jak může tepelně izolovat prázdný plást. Boháč tím vysvětloval jak nejen zbytečné, ale velmi špatné je jarní zužování, že právě ponechání prázdných (nebo částečně plných) plástů kolem sediště včelstva - skutečně obsednutých rámků je dokonalá izolace. No a já, dávno po Boháčově smrti, konečně vím, kde se u tohoto typu lidí vzaly tyhle bludy. V naprostém nepochopení a neschopnosati aplikování v praxi složitých fyzikálních pouček. Přitom každý může zkusit skupinu stejně silných vč na jednom stan rozdělit sudá / lichá a jednu skupinu nezúžit a druhou zúžit. Rozdíl je taky dvojnásobně medu (a taky jarní úhyn, kdy se včelstvo zhroutí na NA). Ale přísně fyzikální teorie o nehybnosti vzduchu v prázdných buňkách a z ní LOGICKY vyplývající skvělou trepelnou izolaci tvrdí, že nezúžit a ponechat prázdné plásty kolem hnízda v kritické době včelstvům nesmírně pomáhá…

Ale něco pozitivní v tom je. Konečně vím jak to, že vzduch izoluje ve stéblech slámy, i když jsou stébla na odřezaných krajích rohože otevřená. Je to ten stejný efekt, který Holub vysvětluje u prázdných buněk v plástu. Ale vsadil bych milion, že jsem jediný, kdo si to takto umí uvědomit!