"Nahaté" úly

Napsal jste to naprosto přesně, jen bych dodal, že jsem jim nikdy nesebral celý nástavek k vytáčení, ale odebírám jen 3-4 rámky podle situace a za týden či 14 dní třeba znovu

Píšete, že se krmí velmi málo nebo některý rok vůbec. 

Zimují tedy tato včelstva na medu?

Ani ne, med není většinou bezpečný a nebo jinak, prostě patrně kvůli  mřížce si vždy uloží nějaký med do plodiště a jen se dokrmí.

Vím kam míříte, myslíte si, že je med pro včely v zimě lepší.  Není.

Vysvětlím a rozvedu to.

Med je pro včely nejlepší a doslova nenahraditelný v sezoně, kdy se vč rozvíjí a chová plod. Pak je med stěžejní a bez něj vč stagnuje, je háklivější k nemocem atd. V Blaníku výšky 30 ho v pravou chvíli najde pod horními loučkami dostatečně, ale ne nadměrně vysokých rámků, tedy vysokých přesně 30 cm. Nesmí být méně, ale rozhodně ne ani více. Musí to být 30 cm.

Výjimkou je nahatý úl a spíš hlavně nahaté včely. Ty zimují tak slaboučké, že jim postačí asi 5 cm cukru pod medovými věnci, které u tohoto úlu, asi kvůli mřížce, jsou v nahatém úle vždy. Právě nahaté včely i úl nabízejí unikátní možnost chovu ultraslabých vč s enormním výkonem bez rojivosti. Opakuji, CO BY KDO CHTĚL VÍC?!

Jenže zima je něco jiného. Tehdy vč neplodují a nebo by plodovat neměla. V zimě tedy vč potřebují nějakou PHM a naopak se dá říct, že se náhražkou = cukrem naopak zabraňuje nežádoucímu zimnímu plodování. No a chytrý včelař se umí zařídit tak, aby jeho vč zimovala na náhražce = pouze energetické PHM bez “životabudičů”, tedy stimulátorů rozvoje a tudíž bez nežádoucího PŘEDČASNÉHO plodování. Tím je myšlen leden a únor.

Vím,  že to je myšlenka úplně proti aktivistickému vidění světa a tak se tím pane Malino neřiďte a dělejte si co chcete. Chytřejší si dají říct a nebo to aspoň zkusí.

------------------

Metoda Blaník umí, kromě jiného, také SAMOČINNĚ zařídit, že vč zimují na jalové náhražce, která je “nebejkuje” k předčasné aktivitě, ale vč včas samo dorazí na cestě vzhůru za zásobami na skutečný med právě v potřebné chvíli a ne dřív. Na to je ale rámek vysoký 24 nesmyslně nízký. Opakuji, není statistika a tak jen empiricky tvrdím, že na 30 jsou včely zdravější, mají méně úhynů a mají lepší celkový výkon vs práce.

Dnes jsme hovořili s Petrem, ten už vloni přestal kohokli přesvědčovat, protože Hlava XXII. Petr je chytřejší než já, v tomto nepochybně. Hlavně nechce dávat čas pro ty, kteří nemají čím chápat věci a nebo jsou líní myslet a nebo si nechtějí dát říct. Jejich boj.

---------------------

Ovšem vymyslel jsem revoluční koncepci, ispirovanou Petrem přímo a Tomem4 nepřímo. Dám to v jiné vlákně.

Zdravím.

Nechápu pojem dvouprostorové úly. Takže ty “naháče” mají pouze jeden nástavek 39x24x11 pro plod a medníkové nástavky té samé míry? Nemám to ze své hlavy, ale není důvod toho nerojení to, že si včely v těchto úlech mění samočinně matky tichou výměnou a ty matky jsou zvyklé na takový “malý” prostor a prostě se nechtějí rojit? To mi kdysi říkal kamarád když jsme spolu probírali úly od Brennera chtěl jsem si je totiž vyrobit a stresoval jsem, že by se mi to v tom pořád rojilo tak mi říkal, že jestli nějak zvládnu rojení a včelstvo si začne samočinně v takových úlech měnit matky tichou výměnou tak mám “vyhráno”.

Ano, dvouprostorový úl je plodiště a většinou stejně velký medník stejné míry. Třeba dodnes masově používané úly B na Slovensku. K těmto úlům jde snadno přidat druhý medník.

Ano, to je na nich to unikátní, že se přizpůsobily danému úlu. Ovšem tak rychlé, jak to líčí váš kámoš, to nejspíš není. Ta vlastnost se musí upevňovat roky, podle mě celá desetiletí.

To, že tu máme, jak říká správně Javali “brojlery”, je vina nízkonástavkové doktriny několika málo viníků ze 70 a 80 let 20 stol.. 

Konkrétně Javali (snad se nenafouk, že se odmlčel) by měl za každou cenu uchovat a množit balkónovky. Co  mu předvedly nemusí být jenom tím, že byly široko daleko samy. Možná mají unikátní vlastnost, asi jinou než nahaté, ale bylo by skvělé to pohlídat.

To samé ostatní, hlídejte když se u vás vyskytnou “anomální” včely. Místo šlechtění na varroaodolnost se raději soustřeďte na toto. Jak na VD už víte = Blaník. Navíc VD, jak už ZAČÍNÁ uznávat i mejnstrým, za úhyny nestojí.

Mimochodem, Tom4 má další unikát a sice úl Zander a do něj vhodné včely. Jen jsou ostřejší, ale opět žádná starost s nimi. Ale dočasu, vyčkejte až se on rozhodne vám to dát.

Až se nahaté včely osvědčí i jinde (tak jako podle pana Kršky se jinde neosvědčily včely pana Dvorského), tak bych dělal nějaké závěry. Nahaté včely můžou mít “štěstí” na spoustu malých proměnných, které dohromady udělají hrozně moc. Např. vlhkou izolací, barvou úlu, velikost česen,  umístění v určitém elektromagnetickém poli a kdo ví co vše může hrát roli….

Přál bych si aby se osvědčily i jinde…

Dovolím si reagovat na velmi zajímavé a rozumné podněty.

Ano, chybí zde statistika třeba také o tom, v jakých úlech - zda v PS a nebo bez, je větší nemocnost nebo úhynovost vč. Já tvrdím, dle zkušeností vlastních i přátel a známých, že v úlech z PS i polyuretanu je celoroční hnojník a včelám se daří hůř a hlavně je tam potíž s vlhkostí medu. A to i při absenci oček a i po splnění ostatních zásad Blaník. Také se mi právě v nich objevilo vápno. Zlikvidoval jsem vše, v čem byl PS a je po problému s celoroční plesnivostí vnitřku úlu i s vápnem. Tom4 měl úhyny a má jak PS Lysoně, tak i polyuretan Flugo. Analyzovali jsme možné příčiny všemožně a v drtivé většině jsme zjistili, že Tom4 porušil nějaké zásady Blaníku a uhynula část vč. Ovšem nenapadlo nás zjistit, zda nebylo víc úhynů v plastech. Tom4 sem píše málo, ale vše čte a prosím o jeho vyjádření. 

Je zajímavé, to o pouze 5% a méně samiček VD v rozmnožovací kondici. Tady připomínám německo-polský pokus s víc než tisícem vč po dobu nejméně 13 let bez ošetřování v dutinách stromů. Tam je vlhko vždy, protože je mezi zdravým dřevem a včelami vždy vysoce nasákavá vrstva práchna v různém stadiu hnití a tedy tvrdosti. A hnití jsou plísně a houby, kterým se ale “moderní” včelař až fanaticky brání. Uvidíme, co je v nahatých úlech, pokud Tom4 dovolí pitvu jednoho úlu.

Je ale třeba mít ustavičně na paměti, že VD s největší poravděpodobností problémy s úhyny nezpůsobuje. Pro mě ztratil VD zajímavost už před několika lety.

--------------------------

Stran nosemy je nutné vždy uvádět jakou nosemu má pisatel na mysli, z kontextu soudím, že vy Martine Z myslíte  N Apis. 

Názor, že NA = nerojivost by zněla logicky a rozumně, kdyby ta vč nepřinesla 45 - 50 kilo medu, nepostavila víc než 50% nového díla a současně nevyžadovala ani zlomek péče, co včelstva jiná v jiných, “zdravějších” úlech. Tady si dovolím svůj myšlenkový konstrukt na základě vašeho zajímavého podnětu. 

OK, je možné, že vlhký úl, který ale do června úplně vyschne a zjevně výrazně sníží váhu, je líhní pro NA. Jenže díky zužování se NA samočinně vyléčí a nepůsobí žádné potíže (viz původní smysl a účel Blinovova vynálezu před ww2). Ovšem vč se vyléčí už v průběhu první půlky března tím, že jim zúžení umožní “zatopit si”, tedy výrazně zvýšit teplotu včelstva. Také “nemocné” vč postaví, proti lepším a silnějším vč mnohem víc M - až 50 a i víc % a k tomu přinesou nadprůměrné výnosy medu, že se mi teorie o nezdravých včelách vlivem NA jeví jako málo pravděpodobná. Na druhou stranu obecný včelařský mejnstrým za nejméně 90 let (od dob Blinova) tvrdí, že se na vyrojení ve vč zakládá i více, než předpokládané 3-4 týdny před vyrojením a to by pak, pokud je to možné, velmi ukazovalo na vaší teorii nezdravosti. Ovšem dalo by se také říct, že by spousta včelařů, pro které je rojení největší problém a vč jim nedají nic nebo pár kilo medu, vlastně měla raději vč nemocná než krásně zdravá.

Vlastně je velmi logické, že sex probíhá jen tam, kde je maximum zdraví a vitality. A my se vlastně snažíme lavírovat u vč přesně pod tou pomyslnou hranou vysoké kondice, ale ne dost vysoké na vyrojení. Jeden známý umělec by to shnul větou: “A vo tom to je”.

Snad mi  pane kolego odpustíte malé odlehčení jinak závažného tématu.

-------------------

Kolego Martine Z děkuji za podnětný názor a prosím ostatní, aby se k tomu nějak vyjádřili.

Co se týče úhynů, byly šmahem plast/neplast, zateplený / nezateplený. Šlo to tehdy jako když se děti rozpočítávají…

Jeden nástavek od “nahatých ” včel dám Tomovi50 k rozpitvání, abychom se dozvěděli, co je použito za izolaci. 

Ještě zmíním jednu jejich vlastnost, která už není tak skvělá, ale oproti ostatním je to vlastně maličkost- pokud se udělá oddělek, nedoroste do podzimu jako jiná včelstva na 9-11 rámků 39x24, ale úplně v pohodě zimují cca na 7 rámcích, na jaře se ještě zúží.. Do plné síly včelstva dorostou tak vlastně až napřesrok

bude zaujímavé zistiť konštrukciu úľa, ale môj názor je aj na základe toho čo píšeš teraz , že gró úspechu nahatých včiel je v tých včelách…zrejme trochu iná genetika, ktorá “pasuje ” na tvoju včelnicu… držím palce…