Varaxi

Koza nesmí být jedna, protože pak je v neustálém stresu. Kozu chrání stádo před predátory. A jasně, ono jí reálně nic nehrozí, ale instinktivně vnímá, že je ohrožená. Blbě spí, blbě žere, blbě přežvykuje… Pořád je ve střehu, nikdy nepředá hlídací štafetu jiné koze, aby si odpočala.

Asi existují kozí asociálové, ale je jich minimum. Jako třeba jedna z tisíce, deseti tisíc. Pokud chci kozu, chci automaticky minimálně dvě kozy. 

Dřív bývaly kozy i po jedné, pravda, ale na pastvy vycházely spolu a pásly se spolu. A kdo mohl, měl koz více - kdyby jedna uhynula, aby nepřišel o kůzlata. Taky koza nadojí pár litrů denně, velké rodiny spotřebovaly obvykle víc. Přebytky, pokud byly, dostala drůbež a prase. 

Plot nebo jiná mechanická zábrana.

Prostředek proti okusu je nezastaví. Srnu ano, protože ta si poodejde o pár metrů dál a bude okusovat tam, ale tu možnost ovce nemají.

Protože chovatel, obzvláště začínající, si napřed něco zjistí, než začne chovat. 

Tohle je v lepším případě dítě nebo trdlo. V horším případě člověk, kterému do rukou zvíře nepatří.

Ona ta koza potřebuje sucho, nemít průvan a pořádně nažrat, tím trávením si sama topí. A pak už snese leccos. Pokud se bavíme o komfortu, tak to je i o zvyku, aby změna nepřišla rychleji než je koza schopná se přizpůsobit. Kozu z haly nemůžu hodit na mráz, žejo. Hlavně nedat na proslovy, že koza má být hubená a podobně, nastudovat si výživu březích koz (to není taková sranda, zakládáte na laktaci, takže to nepodcenit, navíc pozor na ketózu). 

A taky potřebuje společnost. Koza nebo dvě, to na ošetřování ani finančně až takový rozdíl není, kozu po jedné by opravdu člověk mít neměl, to je neobhájitelné.

Já tak nějak obecně znám jen chovatele hospodářských zvířat, kteří chovali vždycky a odkoukali od příbuzných co a jak. Takže když rodiče měli plemenný chov, mají tito taky, třebaže často jiné plemeno. A kdo měl doma nějaké směsky, sami v nich pokračují nebo se po krátké pauze s čistokrevnými jedinci k nim vracejí. 

Citron se tam dává, protože vitamín C přece usnadňuje vstřebávání. A kde jinde hledat vitamín C? Kdyby se na to jedlo třeba jabko, nebylo by to dost cool.

Trávíte-li dobře mléko a mléčné výrobky, jezte je. Dělejte si vývary z kostí a makové buchty. Pijte cca 2 litry minerálních vod týdně (cca 1 sklenka denně).

Pokud to nestačí, pořiďte si doplňky stravy a jezte je s plnohodnotným jídlem, cca 2 hodiny před a po požití nejezte ořechy a semena ani nic s nepřiměřeným množstvím vlákniny.

Pokud ani to nestačí, je třeba vyšetřit střevo, jestli je schopné minerály vstřebávat, a další orgány, jestli jsou schopné s vápníkem hospodařit.

Říkala nutriční specialistka. Pravda je, že zásady plus mínus dodržuju a nikdy mi nechyběl. 

Od žida je jistota. 

Proč ne? O tu bych zrovna měla upřímný zájem.

Vaši věšteckou kouli bych chtěla mít. Jak jinak byste mohl vědět, že zadavatel je žena? Copak otcové nepečují o své děti a jejich zdraví?

A sušené maso obalené v na prášek rozemletých kostech, doplněné o extra přírpdní ingredience ala Megi, to by taky nešlo technologocky vyrobit? 

Svini s varlaty měl strejda. Za 50 let zabíjaček byla jediná, byla kryptorchid (říkali jí Kryptička), kastrovaná jako malinké selátko, ale našli jen jedno varle. To druhé bylo nejspíš zakrnělé. 

Tu slepici mohlo jedno zvíře zabít, ale hodovat na něm mohlo víc zvířat. Jestli tam měly přístup slepice, klidně si mohly klovnout taky.

Já sázím na kmotru, ale možností je určitě víc.  

Já přiznávám, že nevím. My měli křepelky jen jednou a hejno bylo stálé. Takže tady už přesahuje Vaše měsícní praxe mou dvouletou. 

Myslím, že dokud budou mít prostor, tak to půjde. Problém by mohl nastat v zimě, jestli budou zavřené na menším prostoru. 

U slepic vyloučením teroristky problém zpravidla končí. Výjimky existují, ale tam bývají k šikaně nějaké objektivní důvody.

Kdyby oklovávala ostatní, musíte zasáhnout, než teroristka naučí klovat ostatní.

Děkuji, děvčata, za vysvětlení. 🙂

Fakt ne? To moje zvíře před očkováním dezinfikují. 

To bude nutné co rok obnovovat. A pokud by si to rozmyslela, že tam chce mít něco jiného, jak ty kaménky bude vyndávat? To už spíš okamínkované dlaždice a obrubník.

I když… kolik je to m²? Na pár metrů by to asi šlo.

Já hlasuju za ten trávník a snažit se to dosévat a udržovat. A pak bych zkusila tu zatravňovací rohož.

Co myslíte vážně? Že Vám husa žere švestky? To je obdobný poznatek, jako že slepice žere rybíz nebo pes maso. Nějak nechápu, co jste tím chtěl(a) říci. To husy prostě dělávají, asi ne všechny, ale je to běžná věc.

My měli obrovský ořešák na zahradě zčásti ve slepičím výběhu. A normálně jsme pod ním pěstovali, byla tráva a všechno, a to jsme v tom výběhu listí ani nehrabali. Pravda, bylo tam sucho, protože ten strom zachytil strašně moc vody, ale jinak tam nebyl problém. Část listí jsme kompostovali na báječnou listovku.

Já bych neházela flintu do žita, zvlášť, když tam tráva bývala. 

Jak tráva vzejde, chodit se po ní dá, ale nezatěžovat - nehrabat, nevenčit, neskotačit. Nechat ji zarůst tak, aby vznikl zapojený travní porost.

Gumové či plastové rohože lze položit tak, aby se nevlnily, ale to už chce vyhrabat aspoň 20 cm a nasypat tam štěrk a písek, to už je dost práce. Nicméně při lehké zátěži (a to venčení psů v tomto případě je) a na vhodném podloží se to zprohýbat vůbec nemusí. Anebo jen trochu. Pokud máte někde např. betonové dlaždice, víte, jestli se Vám začaly viklat. Tam je třeba i gumové rohože podložit, aby se nezvlnily. 

Ještě mě napadlo dřevěná prkna… děda je tak měl. Ale co rok musel pár prken měnit. Jemu to nevadilo, důchod a tak, žejo, ale…

Možná nějaký půdokryvný druh by mohl vyhovovat. Známá má nějakou nízkou levanduli místo trávníku a je spokojená. Ale to je dotaz na nějakého profíka zahradníka.