Varaxi

Není kritérium mít psa s PP. Kritérium je znát pozadí a vědět najisto, že to není množka. S péčí a láskou odchované štěně může být teoreticky PP i bPP. 

Ne. 

Píše, že na papírech nezáleží, když přijde na hodnotu zvířete jako talového. Oba své psy má ráda stejně, oba si zaslouží stejnou péči a pozornost, oba je nutné pečlivě vybrat, a to bez ohledu na to, že jeden pes má PP a druhý ne. 

Není možné si říct, za ty prachy dobrý. Sice vypadá jinak, chová se jinak, zdraví má nahnuté, jeho matka rodí dvakrát ročně, ale co bychom chtěli od levného psa. Nebudeme socializovat ani jezdit k veterináři, pes za pár tisíc za to nestojí. 

Naopak píše, že i za málo peněz je třeba hledat kvalitu je nutné se ke svému psu chovat jako ke členovi rodiny. 

Samozřejmě, já do toho nikoho nenutím. Tak pak ale ať nechovají, nebo ať napíšou pravdu - připustili jsme naši nechovnou fenu psem bez původu, nechcete někdo vořecha za deset tisíc? Protože to tak skutečně je, ta štěňata jsou voříšci v typu jezevčíka bez jakýchkoli záruk na povahu, zdraví, vzhled a loveckou upotřebitelnost a navíc strašně předražení. Standardní jezevčík s PP opravdu není drahé plemeno. 

Dejte si to do inzerce.

Vořech za deset tyček, no neber to. Ani matka nemá zkoušky, co? Oba rodiče nechovní, že? Nojo…

Papírový stojí o pár korun víc, určitě by se dal sehnat i za stejnou cenu. Zvlášť standardi, ti nejsou drazí.

Každý pes může mít vadu.

Podívejte, úvaha je taková: Buďto chcete dané plemeno, pak pořídíte PP psa. Nebo chcete prostě nějakého psa, pak si pořiďte nějakého voříška nebo přiznaného křížence - nebo i toho bPP psa, pokud budete ochotná přísahat na holý pupek, že není z množky, ale neříkejte mu švýcarský ovčák a nedivte se, když bude bázlivý, nebude mít všechny zuby, bude šmajdavý, strakatý, s ušima dolů a třikrát tak velký, než jste si představovala.

Čtyřletá holčička se ptá maminky: 

A co když se nebudu chtít vdát za kluka?

Maminka reaguje: 

A koho by sis tedy chtěla vzít?

Holčička odpoví:

Čokoládu!

Já to měla v mléce 2 dny. A jako dobrý, doma zakysaná smetana je super a tak, ale po čase se to přejí. 

Žádné zlepšení jsem nepozorovala, ale já zas ani neměla moc problémů, takže… 

Dobře, tak navrhuju alternativní řešení: ty mi pošleš Megi, já tobě zvíře. Jo?

(Mezitím doma můj drahý: Miláčku, kde je můj prvorozený?

Já: Vyměnila jsem ho za psa. Ale neboj, jen dočasně.

On: Dočasně? Škoda…)

Píšu dopis Ježíškovi: Milý Ježíšku, k Vánocům si přeji setkat se s Megí. Děkuji.

To je jedno, pravda je to všechno.

A neni to moc? Už to mám, natiskni plakáty, s tím bude nejméně práce.

A co takhle oslovit tu firmu, co dělá plyšáky dle obrázku?

Voňavku s vůní zrzavčích psic! Menu domů podle zrzavčí receptury! Dětské oblečení s obrázky! Ohaří peřinka s pravými chlupy! 

Děvčata, já požaduji kompletní zrzavčí merč!!!

Ty knihy mají víc příběhových linií. Jedna z nich jsou čarodějky, další Smrť, pak příběhy s Mrakoplašem, Vlahošem, noční hlídkou ap. Ty by se měly vesměs číst od té první knihy, ale můžete klidně přeskočit ty, které spadají pod jinou linii.

A pak jsou knížky, které jsou samotné, které prostě stojí bokem. Jako je ten Mauric.

Dobře je to vysvětlené třeba tady:

https://www.imago.cz/blog/zemeplocha-terryho-pratchetta

Nezačínejte Barvou kouzel, ta je divná. Jako je dobrá, ale musíte už být s autorem na stejné vlně. Je lepší začít až dalšími jeho tituly.

Pokud Vám nevadí pohádkový nádech, doporučuji titul Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci. Pokud se chcete zasmát, zkusila bych Soudné sestry. Dobré jsou i tituly se Smrťem, začala bych Mortem. Nebo je taky pro začátečníka, který neví, jestli ho to bude bavit, vhodný Erik.

Šmrnclé sci-fi jsou tyto knížky:

https://m.youtube.com/playlist?list=PLYq-0SnnzQ8uul_xGCZXgCLVIdiofTiKh

Nejsou sice ze Zeměplochy, ale poznáte na nich, jestli je sir Terry Vaše krevní skupina. 

Ale kuš. Já sice sním kde co, ale v tomto jsem nevinně. 

Mladý muž netrpělivě chodí po chodbě porodnice a čeká, jak dopadne porod jeho družky.

Za půl hodiny vyběhne sestra a křičí: „Jste tatínek? Máte digitální dítě!”

„Co to znamená?” diví se otec.

„Nemá ručičky.”

Xxxxx

Šťastné rodince se narodí dítě, ale nemají ho kde zvážit, tak manžel říká:

„Zajdeme k řezníkovi, ten určitě váhu má.“ Tak tam teda přijdou, že chtějí zvážit své dítě. Řezník zaleze za plentu, ozve se dětský pláč. Po chvíli řezník vyleze a s úsměvem povídá: „Dvě dvacet bez kostí.“

Vy jste nečetla nic ze Zeměplochy? Vždyť máme století ovocného netopýra, jak můžete být tak zaostalá? Copak nevíte, že země je kulatá a placatá, nese ji na zádech čtveřice slonů (bylo jich pět, ale jeden utekl), která stojí na zádech obrovské želvy. A prorože země má všechny kontinenty seskupené více na jedné straně, v protilehlém, ehm, rohu (je to kulatý disk, nemá rohy, ale tak snad si rozumíme) je Vyvažovací kontinent, který je logicky velice těžký. Proto se Zeměplocha otáčí, aby se ti sloni v nešení nejtěžšího kontinentu vystřídali. Takže nemáte sever, jih, východ a západ, ale střed, okraj, posměrně a protisměrně k otáčení. Žijí tady golemové, mluvící psi, smrad s vlastní identitou, trpaslíci, upíři, Smrt mužského pohlaví, jeho dcera a jeho vnučka, která zdědila jizvu na obličeji po facce, kterou dostal její táta od Smrtě, taky tu jsou víly, elfové, mágové, zombíci a draci, jeden z nich má raketový pohon, a - víte co, přečtěte si to sama. Je to jen něco málo přes 40 knih.

A po směru hodinových ručiček, nebo proti? 🤔

Miluju Terryho Pratchetta a jeho Zeměplochu, ale odsud posud.

Podle mě to už na té špatné straně je.

Jsou případy, kdy bych váhala, ale to, co popisujete, je jednoznačné. 

Neni tam stín, upeče se tam. 

Mně se to stalo. 

Plná podezření jsem zprávu ignorovala, ale pak mi volal kurýr, že za půl hodiny přijede, jestli budu doma. Řekla jsem, že jsem si nic neobjednala, a pak jsme se chviličku bavili o té objednávce. Jak se ukázalo, moje jméno a adresa neodpovídaly objednávce. 

Někdo si objednal super objednávku za osm tisíc, ale uklikl se při zadávání čísla a místo svého zadal omylem mé. Museli jsme je mít velmi podobné.