To jsem byla já, co použila paralyzér na bulla. Nevím, jestli to byl staford nebo pitbull. Ale poměrně větší, na to, že jsou to středně velcí psi.
Útok to zastavilo, a to byl paralyzér přiložený ani ne vteřinu.
Jenže bránit víc psů je horší. A pokud by nebyli blízko majitele, tak je použití paralyzéru nemožné. Je třeba, aby útočící pes byl u Vás. Předpokládám, že bull by neváhal a myslel útok vážně, tak by asi nestačil jen zvuk paralyzéru.
Lupus tu zmiňoval plynovou pistoli, to mi připadá v tomto případě lepší. Na zastrašení, kdyby nepomohlo, tak ten paralyzér.
Jenže… Vytáhnout cokoli podobného pistoli zvyšuje možnost, že něco vytáhne i majitel útočícího psa. I když takovej ko.ot, se kterým jste se potkala, by mohl zaútočit i při použití paralyzéru na jeho psa. Nebo by se strachy potento, těžko odhadnout předem. Měla jste ošklivý zážitek, přeju Vám, ať na toho… už nenarazíte.
RO2 dvouzkouška. První parkur 94 (-5 mojí chybou), druhý 98.
Celkem minus 3 křivý pes při sednutí a já se postarala o minus 5 tím, že jsem se po ukončení cviku nenarovnala. Při prvním parkuru jsem Bonnie musela hodně pomáhat tělem, předkláněla se. Druhý parkur se na mě už soustředila.
Před druhým parkurem lehce pršelo a bylo tam asi 5 lehnutí. Daly jsme to, z toho mám obrovskou radost. Roli hrálo i to, že tráva byla jak pažitka, velmi krátká. Ale výrazné ochlazení.
Takže se nám podařilo s dvojkami rozloučit krásně 🙂
Hlásím, že se nic mimořádného nestalo. Největší události noci jsou počůrané tkaničky botasek, příště je musím zavázat 😂 Jedna chvíli štěkající srna, brzy ráno jsem slyšela sovu.
Ještě ležíme, jsme kousek od akce a začíná to v 9, nechce se mi tam strašit hodinu předem.
Sice bych to měla na dvojzkoušku něco málo přes půl hodiny autem, ale to bych to auto musela mít (a řidičák). Přespáváme v našich Železných horách, protože zítra bychom se na místo konání autobusy nedostaly.
Už jsme najezené, já i umytá v obličeji. Teda uleptaná, máme s Bonnie odlišný pohled na mytí.
Dneska se rozhodla spát u hlavy na ruce, tak se mi blbě píše. Snad se v noci přestěhuje k nohám.
Uvidíme, jak budeme zítra na zkoušku unavené. Snad nás nic nesežere, nezastřelí, nespadne na hlavu. V lese spíme ve stanu prvně, dřív jen v hamace a stan jsme braly jen na dogtreky do kempů.
Šlo mu to skvěle. Byla to s paničkou moc šikovná dvojka. Dostal RO na důchod, začali loni, teď už půjdou do nejvyšší národní třídy. Ale má za sebou dogdancing a nejvyšší třídu agility, takže nezačínali z nuly. Hlavně dogdancing je pro RO velká výhoda, psi umí pracovat i u pravé ruky, otočky, couvání…
Protože túry a dogtreky by noha zatím nezvládla, jela jsem na prodloužený víkend znovu do Herolek na další kurz RO.
Kromě RO tam probíhala socializačka. Účastnilo se hodně štěňat, převážně fletíků.
Šestiměsíční vlkodav byl na kurzu canisterapie.
I my měli na RO jedno štěně (2. a 3. fotka). Hádejte, co je to za bulíka a jak je starý. Co myslíte?
Prvně na kurzu, kterého jsem se účastnila já, převládali malí psi a chyběla borderka. Účastníci: můj ratloraptor, sheltie, bostonský teriér, brabantík, australský ovčák, choďák a výše zmíněné bull plemeno. RO je prostě pro všechny psy, kteří jsou více či méně ochotní spolupracovat.
Protože túry a dogtreky by noha zatím nezvládla, jela jsem na prodloužený víkend znovu do Herolek na další kurz RO.
Kromě RO tam probíhala socializačka. Účastnilo se hodně štěňat, převážně fletíků.
Šestiměsíční vlkodav byl na kurzu canisterapie.
I my měli na RO jedno štěně (2. a 3. fotka). Hádejte, co je to za bulíka a jak je starý. Co myslíte?
Prvně na kurzu, kterého jsem se účastnila já, převládali malí psi a chyběla borderka. Účastníci: můj ratloraptor, sheltie, bostonský teriér, brabantík, australský ovčák, choďák a výše zmíněné bull plemeno. RO je prostě pro všechny psy, kteří jsou více či méně ochotní spolupracovat.
Odpověď na příspěvek uživatele DafiŽeryková z 28.04.2026, 10:13:30
Já úplně zapomněla na malého knírače, ten by taky k pinčovi šel. A mohli by si sednout i stylem hry a náhledem na svět.
Zadala jsem AI žádost na porovnání trpasličího pinče a malého knírače, protože v atlasech píšou plus minus to stejné. A tohle vyplivl, otázkou je, co je na tom pravdy:
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 28.04.2026, 07:53:34
To je fakt. A šlo by to asi korigovat povelem “na místo”, ale to jsem neviděla potřebu učit. Paní i mohla sedět na “naší” posteli, Bonnie hlídala jen její pohyb.
Teriér… Znám paní, co měla trpasličí pinče, manchester teriéry a jednoho bordíka. Pinče hodnotí jako složitější na výchovu, víc reagující na okolí.
A další známá má trpasličího, německého pinče a dobrmana. Taky to nejmenší vnímá jako povahově nejsložitější. Ale to porovnává jen jednotlivé jedince, ne více představitelů plemene.
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 28.04.2026, 06:43:12
Ten už na mě vykoukl. Velikostně asi spíš k německému pinčovi než trpasličímu. Zajímalo by mě, s čím je křížený.
O německém pinčovi jsem taky přemýšlela, vlastně je to můj sen. Větší než trpaslík, píše se a majitelé to potvrzují, že je na výchovu méně náročný. Ale ten rozdíl velikosti asi nebudu riskovat. Navíc bych pro větší šanci “klidné” domácnosti šla do psa, to by hmotnostní rozdíl byl ještě větší.
Pokud do toho půjdu, tak jedině štěně. A nejdříve v druhé polovině podzimu, chci si nechat čas na promyšlení. Pustit domů dospělého psa pinčového typu vnímám jako větší riziko.
O víkendu jsme byly s kamarádkami na Broumovsku a v okolí. První den jsme se prošly kolem pevnosti Josefov, v sobotu zvládly delší a terénem místy náročný výlet u Teplice nad Metují (noha stále není v pohodě). A v neděli to byla už jen krátká procházka po loukách v okolí ubytování a na cestě domů zámek v Náchodě.
Bonnie prvně bydlela s někým cizím. Asi jsem ji nevychovala dobře. Když naše nová kamarádka seděla vedle, povídaly jsme si, procházely se, jedly v restauraci…, byla Bonnie v pohodě. I žádala novou kamarádku o mazlení. Ale jak se paní zvedla a šla kolem naší “půlky pokoje”, tak na ni vrčela. Slabě, ne zlým tónem, jako upozornění. Vydržela to celé tři dny.
Chci vlastně druhého pinče? Jo, chci, ale mít tohle dvakrát… Jo, píše se, že pinč má silný teritoriální a hlídací instinkt, je velmi ostražitý, ale tohle jsem asi pokazila. Takhle se to asi neprojevuje, když je to zvládnuté.
Mám stále nad čím přemýšlet, další dílek do váhání, jestli pořídit “Clyda”. Jestli na to vůbec mám. Pokud do toho půjdu a zvolím pinče, což mě láká, zavání to jadernou fúzí se vznikem nekontrolovatelné energie. A italskou domácností. Dva malé generátory chaosu spojené ve smečku, možná to cesta do blázince.
Nebo pořídit “něco” smířlivějšího, bez sklonů k majetnictví, žádného dalšího generála. Třeba sheltie, pro klidnější domácnost. AI radí i některé teriéry, že i soužití třeba s manchesterem by mohlo být klidnější.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 21.04.2026, 14:33:37
Nahrála jsem teď na procházce zvuk, ale ve skutečnosti zní hrozivěji než na videu. Víc “elektricky”.
I když to neslyším prvně, je mi vždy nepříjemné paralyzér zkusmo zmáčknout. Občas to udělám kvůli reakci Bonnie i mé, abychom se nelekly při ostrém užití. Na videu je vidět, že Bonnie reaguje úplně opačně než nenavyklý pes.
Je tam vidět i zastrčená pojistka, hned na začátku videa.
Trvalo to asi ani ne vteřinu. Po přiložení nebyl poslední cvalový skok dopředu, ale nahoru, pes se pak zastavil a několik minut nehýbal. Pán k němu přišel a dal ho na vodítko.
Tohle se nedá ignorovat přemírou adrenalinu, působí to na nervové dráhy, vyřadí to.
Počítám, že na všechny savce je působení víceméně stejné. U lidí se uvádí, že účinek cca do 2 vteřin způsobí zastavení útoku (nejde se hýbat). Cca 2, 3 vteřiny způsobí křeče. Do 5 vteřin pád na zem a vyřazení na delší dobu. Déle než 5 vteřin se nedoporučuje použít.
Kdyby se nedej bože pes zakousl, mám v plánu použít jen krátký impulz. A když pustí, tak delší pro vyřazení. Ale ono i jedno zakousnutí by při velikosti Bonnie byla asi konečná.
