tohle beru sportakum
https://www.topkrmiva.cz/cs/produkt/bohemia-hovezi-a?sid=759
Teď na mě vykouklo na fb:
Průjem ze stresu - jak psu pomoci? Adoptovali jsme si s manželem starší fenku vzhledově jako menší labrador, která byla zachráněna z hrozného útulku v zahraničí. Fenka je citlivá na stres, hned z něj má průjem, je odčervená, dávali jsme i vzorky stolice a nemá žádné parazity, přesto trpí občas průjmy a vlastně pořád má stolici lehce řidší, žádné pevné bobky. Jsme připraveni jí dělat jídlo na míru, protože granule střídáme různé, dáváme jogurt, zkusili jsme vývar a vařenou rýži… vlastně každý nám radí něco jiného… Existuje nějaká „domácí“ dieta na zklidnění situace? V létě bychom chtěli cestovat a moc si to neumíme představit… Tak zní dotaz jednoho z našich čtenářů v Poradně MVDr. Milana Štourače v aktuálním čísle Pes přítel člověka č. 6. Průjem ze stresu Stres, který dnes nazýváme „zdravotní epidemie 21. století“, hraje významnou roli nejenom v našich životech . Každý jsme určitě v životě zažili stres ze zkoušky, z práce, z financí, zdravotních problémů, rodinných problémů nebo jakýchkoli jiných okolností a pravděpodobně si vzpomeneme na účinky, které to mělo na naše tělo. Mohli jsme mít problémy se spánkem, určitě zrychlený tep, mohli jsme mít podrážděný žaludek, a dokonce zvracet, možná jsme museli častěji neodkladně navštěvovat toaletu kvůli průjmu. Stres však nemá negativní dopad jen na člověka. Stejně může ovlivnit našeho psa podobným způsobem, včetně zažívacích problémů a změn chování. Dnes je již vědecky dokázáno, že existuje těsné spojení mezi zažívacím systémem a mozkem. Trávicí trakt je vybaven vysoce komplexním nervovým systémem, který reaguje na hormony vysílané mozkem, a naopak mozek reaguje na hormony a signály trávicího traktu. Hovoříme o ose mozek–střevo. Při stresu se tělo vrátí do primitivního stavu „bojuj nebo uteč“. Mozek vysílá signály „jsme pod útokem“ a zaplavuje tělesné systémy stresovými hormony, jako je adrenalin, serotonin a kortizol. Tělo se připravuje buď na útěk za záchranu života, nebo na boj na život a na smrt. V těchto chvílích se trávení stává pro tělo velmi nízkou prioritou. Zrychluje se srdeční tep, zrychlí se dýchání, krev se nahrne do svalů a gastrointestinální trakt přestane zpracovávat potravu a soustředí se na zbavování odpadu. Mozek chce, aby trávicí trakt odstranil všechno z jeho systémů, takže dojde k průjmu a/nebo ke zvracení. Relativně často jsem toho svědkem v ordinaci, kdy psovi ze stresu z návštěvy veteriny povolí svěrače a… Když se trávicí systém tímto způsobem zrychlí, tlusté střevo nemá dostatek času absorbovat vodu z odpadu trávicího procesu. Tento přebytek vody má za následek řídkou, vodnatou stolici. Stres také způsobuje, že sympatický nervový systém uvolňuje vlastní hormony. Tyto hormony způsobují efekt „motýlů v žaludku“. S vysokou pravděpodobností je pociťují i psi. Chronický stres může vést k dlouhodobé nerovnováze ve střevě, jako jsou změny ve složení a počtu střevních bakterií. To může mít širší dopad na proces trávení a tím na celkové zdraví a může být obtížnější pacienta léčit. Psi mají tendenci trpět třemi typy stresu: Prvním je fóbie, což jsou neadekvátní nadměrné strachy, kterými někteří psi trpí. Nejběžnější fóbie u psů jsou strach z bouřky, ohňostroje a hlasitých zvuků, i když to nejsou jediné fóbie, kterými by pes mohl trpět. Druhým je strach, který je reakcí psa na vnější hrozbu. To může vést k agresi ze strachu. Je důležité si uvědomit, že agrese ze strachu je normální, pokud pes cítí nebo vyhodnotí, že je poblíž nějaká hrozba. Někteří psi však trpí strachovou agresí vůči lidem a jiným zvířatům, která sice nejsou hrozbou, ale mohou vést k vážným nedorozuměním. Posledním typem stresu je úzkost, tedy pocit nepříjemnosti v konkrétní situaci, což je pro mnoho psů silný stres. Například separační úzkost je druh stresoru, kdy se pes stává úzkostným a často destruktivním, pokud se majitel na dlouhou dobu vzdálí od svého psa. Rozpoznání příznaků stresového průjmu je klíčové pro poskytování včasné a účinné péče. I když každý pes může reagovat na stres jinak, existuje několik běžných příznaků, na které bychom měli dávat pozor. Zvýšená frekvence vyprazdňování je jedním z prvních příznaků. Stresový průjem často způsobuje znatelnou změnu konzistence stolice, která se může změnit na řídkou nebo vodnatou. Přítomnost hlenu nebo krve je často známkou stresového průjmu. Stres může také vést ke změnám v celkovém chování psa. To může zahrnovat známky úzkosti, jako je přecházení, kňučení, nebo se pes stává zdánlivě neobvykle letargický nebo uzavřený. Pokud se chování psa mění spolu s jeho střevními návyky, může být hlavní příčinou stres. Neobvyklé nejsou ani změny stravovacích návyků. Psi zažívající stres mohou ztratit chuť k jídlu nebo mají menší zájem o jídlo. Naopak někteří psi mohou jíst rychleji a/nebo nadměrně. Jakákoli významná změna stravovacích návyků spojená s průjmem může znamenat stres. Spolu s gastrointestinálními příznaky se může stres u psa projevit buď zvýšenou letargií, nebo neklidem. Pes se může zdát neobvykle unavený nebo naopak neschopný se zklidnit a relaxovat. V některých případech mohou psi se stresovým průjmem vykazovat známky břišního diskomfortu. To se může projevovat nahrbeným držením těla, kňučením nebo sténáním, případně neochotou k dotekům v oblasti břicha. Kompletní odpověď najdete právě teď v Pes přítel člověka č. 6, které si můžete v tištěné verzi objednat na www.casopisyprovas.cz (v ČR bez platby za poštovné) či v el. verzi na www.casopispresinternet.cz .
