Velikonoce mě nechávají v bohorovném klidu. O víkendu jedeme jeden den na trénink s hříbatama a druhý den na trénink s holčičkama, mám hoňku zase jinde. Další víkend pořádáme první kolo závodů, naštěstí pak zase dva měsíce klid, protože se střídáme s druhou stájí 🙂 Zatím to ale vypadá, že se k nám chystá víc účastníků, tak z toho mám trochu bobky, protože jsme přidali disciplínu - a chtěla bych jednu soutěž udělat paralelně, tj. závody budou probíhat jako normálně skoková soutěž - soutěž zručnosti - soutěž v obíhání barelů, ale paralelně by probíhala drezurní soutěž, kdy by si jezdci chodili na drezuru kdykoli v průběhu závodů… Do toho ještě musíme zvládnout hobby horse soutěže, ale to bude v pohodě, ty se vždy naplácnou za každou jezdeckou soutěž a nemají jízdu zručnosti, takže jsou trochu jednodušší. O víkendu musím na ty hobbyhorse připravit překážky a vymyslet, kdy budou absolvovat drezurní úlohu, možná až úplně po skončení závodů by mohli, ještě uvidím, to už jsou jen děti s koníčkama na tyči, tak tam není problém je šoupnout.
Ale záda furt drží a spaní na nové matraci je úúúžasné. Akorát se ráno budím holt později a spát chodím také později, no asi nevadí, do práce si můžu chodit kdy chci, tak zase nahodím letní režim a budu u koní déle do večera a ke koním z práce budu chodit později 🙂 Holčičky jsou už samostatné a mohou pracovat bez přímého dozoru, takže pohoda 🙂
Slípky nesou jak o závod, průměr deset vajec denně od 13 nositelek, z čehož jedné už táhne na čtvrtý rok, dvě jsou zaručeně tříleté a zbytek jsem loni kupovala jako rok a půl staré vynesenky po padesátikoruně - tak to je pecka výkon.
Vylezlo mi pár modřenců a vypadá to, že od loňska přežily všechny narcisy a ještě se rozrostly, takže narcisy budou asi ve výběhu u koní moje značka. Na chatičce jich máme koberce, tak máti říkala, že můžeme přesadit právě z chatičky, tj. musím to zrealizovat, než zatáhnou, abych je našla - ale počkám, až dokvetou 🙂 Přemýšlím o petrklíčích - nejsou jedovaté, nevíte někdo?
Cibule zasazená na podzim už statečně vystrkuje čumáčky, ještě mi zbývá hodit do země posledních pár desítek cibulek sazečky na políčko, ale kdo ví, kdy se k tomu dostanu. Co mě těší, že se povedlo zasadit ty přivezené macešky do truhlíků, tak už mám osm truhlíků osazených, v každém dvě macechy, je to chudé, ale na závody k tomu přidám něco zeleného a jestli ještě budou kočičky nebo pokvete něco jiného, tak přišoupnu ještě nějakou tu barvičku, a bude.
No a protože mám objednanou kameru do přívěsu na koně, když teda poprvé pojedeme s hříbaty na nějakou akci, tak se konečně otelím a nějakou pořídím, tak se finančně vyčerpám, a pravděpodobně už nebudu mít na nakoupení dalších kytiček, takže do zbytku nádob na kytky dám ty umělé, žádný zle, někde nakopu pár zelených drnů, k překážkám přivážu haluze rašících břízek, a dobře bude 🙂
Vzhledem k tomu, že jsme všechna prkna sdělali na přístřešek pro poníky, nezbylo mi nic na stavbu jízdárny pro drezurní úlohu na závodech, tak jízdárnu pravděpodobně postavím z březových tyčí, které mám nasyslené. Hle, jak se budou hodit… Výhoda je, že jsou už “natřené” (jakože bříza je bílá, rozumíme si 🙂) - škoda jen, že kolem jízdárny nebudu mít více kytiček… Můžu tam dát nějaké tůjky, které nám zapůjčí zahradnictví. Třeba budu mít štěstí a zahradník mi bude nakloněn, a věnuje mi i nějaké ty květiny, resp. prodá se slevou - teď mě napadá, že to můžu zaplatit i z účtu spolku vlastně, dyk to pak můžu vyúčtovat do dotací, jestli nám teda někdo něco dá… tralala.
No a takové já mám starosti. 😂 Takže vlastně nemám! To je krásné.
