Nemůže to být tím, že jak jsou šlechtěné pro tu vysokou snášku a ostatní vlastnosti jsou až v druhém sledu, prostě to peří mají geneticky nekvalitní? Nakonec, všechnu energii směřují k té snášce. A v hale zase to peří kdovíjaké nepotřebují. A to nemají pěkné peří ani po přepeření? Před výměnou peří vypadají ti ptáci vždycky “jetě”.
Já mám všechno Lohmanky teď. Isa brown nebo Dominanty už nekupuju, protože to tady seženu jen od překupníků. Možná to koupím kvůli barvám (jinak barevná vejce, abych mohla rozlišit, které ročníky nesou a které ne a lépe určitě slepice, které nesou špatně třeba…). Lohmanky jsou děsné plašandy. Mně se to líbí, hodně běhaj, hodně lítaj, snášejí jako o život. Samé výhody. A jsou vzhledné, nejsou tak bachraté jako ty těžší, jsou takové elegentní 🙂
Já už přišla na to, proč si daly holky pauzu, ony fakt všechny poctivě přepeřily, teď mají krásné běloskvoucí hlaďounké peří, jsou jako holubice.
Nepřemýšlím o žádném zabezpečení, když budou ztráty moc velké, slepice holt mít nebudu. Síť jsem koupila, kvůli chřipce, takže ji mám za bukem, a používám když mám kuřice v separátním výběhu, aby mi nepřelétaly ohrádku. Ale ta síť je jen 30 x 10 metrů. A já bych potřebovala zasíťovat tak 30 x 100 metrů.
Mně slepic líto není, chlácholím se myšlenkou, že zemřely rychle, ty, co zemřely. Ta, co mi loni sešla na srostlici, to měla o dost těžší. Mno a třeba letos koupím vynešenky a u těch mi vůbec není líto, protože ty se ten půl rok, než je něco sežere, mají skvěle 🙂 Jenže bílé lehké vynešenky… někdo mi dával tip na iFauně tuším, ale musela bych to hledat v záloze. Tak uvidím, až přijde čas, jestli se tím budu zabývat a nebo koupím zase kuřice 🙂 Nakonec do těch Kladrub pojedu tak jako tak.
Co se koně týče, nechávám to na něm. Byla jsem svědkem veselé honitby mezi leonbergrem a poníkem a leon z toho vyšel teda jen s vyraženými zuby. Kdyby si ho majitelka neodvolala, už by nevyšel. Poník na milimetr věděl, co dělá.
Takže když potkám na našem koni drzého psa, volám na pánečky, že jim úplně nedoporučuju, aby se motal koni kolem nohou, a pokud kůň po psovi hrábne, tak ho ještě pochválím. Docela jsou tady taky pejskaři vůči koním uctiví.
Mít koně na ruce, snažím se mít ho mezi sebou a psem, a ať si s tím psem dělá, co chce. Kdyby to vypadalo, že jsem v ohrožení, koně pustím, ať si psa zpracuje.
Z čeho jsem trochu nejistá, je, kdybychom potkali smečku. Myslím dva psy by ještě kůň dal, ale kdyby jich bylo víc, může být problém. Tak to je asi jediné, co mě trochu znervozňuje. Onehdá jsme potkali pána s třemi ovčáky, měl dva na stopkách, třetí vychovanou, takže celkem dobré.
Než jsem se stihla rozkoukat, dravec sebral další dvě slepice a jednu zhmoždil (je to rebel!), takže jsem na 4 kusech (pro můj trvale udržitelný rozvoj jsou potřeba 3 ks, zatím jsem na svém…). Co je zajímavé, slepice bílé slovil na sněhu. A to mě kamarádka upozorňovala, ať nepořizuji bílé, protože budou dobře vidět, že ty bílé jí vyloví vždycky nejdřív. Mno.
Hnědka to přežila. Našla jsem ji zmuchlanou u buňky, na zobáku krev, díry po pařátech v zádech. Vědoma si na základě místních informací regeneračních schopností slepic, šoupla jsem ji k vodě, aby se případně napila, a pak do kurníku, aby byla na noc doma. Druhý den jsem ji vynesla zase k vodě, to už se napila, ale ještě nejedla. Zase jsem ji zanesla dovnitř. Třetí den jsem zase vynesla, šoupla k vodě, a po vyjížďce jsem ji našla, jak hledá pod stříškou zobání, tak jsem se zaradovala (do té doby jsem ji nacházela většinou tam, kam jsem ji odložila). Už jsem ji na noc neuklidila na místo, kde ji ostatní nemohou obtěžovat, ale normálně na hřad, vrčela na mě, ale nechala se. A včera už bestie vykráčela s holkama na jídlo a v noci zase zapadla s nimi do kurníku a i na bidlo si vyskočila. Trus má pořád ještě po té hladovce divoký, ale bude oukej. Tak mám radost, že to přežije. No, však ono si ji odnese něco příště… Ale zbylé slepice jsou teď sakra ostražité a přes otevřený prostor se míhají jak blesky a jen když je nezbytně nutno. Dřívávějc chodily přes celou louku hrabat do mlází na stráňce vedle výběhu, teď se drží pěkně u přístřešku. Tak se mi to líbí, kéž by jim to tak vydrželo.
Ano, myslím 7 let, my měli i30 kombi cca 3 roky, teď syn ji má asi rok. Je to dobré auto, velikostně a výbavou jako Octavia, možná toho má i víc, výborný je v zimě vyhřívaný volant, to já nemám.
Já mám v zimě rukavice. Jsem se učila na autě, co mělo volant v podobě do kruhu ohnuté železné tyče, tak si nestěžuji.
Ale máti má auto, které netopí, a teď se chystá na delší cestu, tak jsem jí v penáči koupila posledně takový ten topící potah na sedadlo, jsem zvědavá, jak to bude fungovat. Jestli jo, třeba bych pořídila ještě jeden pro spolujezdce (páč s ní občas musím jet…).
Já mám Kocoura naučeného, že do ložnice smí jen na moje vyzvání, a v noci mě také neruší. Prostě ví, že tam nemá co dělat (od kotěte), a přes den zůstává ložnice také zavřená (snažím se tam udržet trochu méněchlupno kvůli oblečení), takže je to pro něj prostě nepřístupný prostor, imrvére. Sem tam mu dovolím spát se mnou v posteli, jenže soumračná nesoumračná, je tak zvyklý na můj denní režim, že v noci padne vedle mě a je schopný na jednom místě vedle mě ležet (a střídavě spát a nespat) celou noc. Rozhodně je to taky povahou, nevěřím tomu, že by to takhle fungovalo u každé kočky.
Jo táák, ono je to jen v náhledu inzerátu ve výpisu inzerátů. Tak to jo.
Já jsem totiž procházela diskusi a napravo si všimla inzerátu na léky, tak jsem na něj klikla, a přímo v inzerátu jsem tu možnost právě nenašla. Takže už vím, že když příště budu potřebovat něco naprášit, tak musím vyjet na seznam inzerátů 🙂
Pokud máte pocit, že vám na trávení pomůže pivo, tak snadná pomoc. Dejte si pangamin a je to 😀
Já třeba “občas nějakou tu štamprli” (rozumějte polévkovou lžíci) užívám Becher. Třeba když mě bolí hlava nebo je mi těžko od žaludku nebo když mě bolel ten zub, tak jsem ho promáchla Becherem.
Když o tom nic dalšího nevíme… Je dobré znát i původy těch dvou koní, kteří mají být připuštěni, protože jestli je kobyla přerostlý minikůň a hřebec je zrovna nenarostlý shire, tak to problematické být může (hovoří do toho geny), pokud jsou to potomci nějakých velikostně ustálených typů a i proporčně si tak nějak odpovídají, tak bych se toho nebála.
Dotaz na licenci u hřebce je na místě, připouštět hřebcem bez registrace k plemenitbě je protiprávní jednání (měla jsem za to, že trestný čin, ale nějak to nemůžu v legislativě najít…).
Mě to prostě nechutná. Víno ani trochu a to ani šampus, ten mi chutná jak zkvašená sodovka😏
Přesně to mám stejně. A pivo ještě horší, to je “zkažená limonáda” a ještě ke všemu čpí zatuchlinou, no to je konečná u mě. Se mi z toho zvedá i z čerstvého, natož když to je trochu zvětralé. Tfujtajksl. Ale dost lituju toho, že tyhle věci nepiju, v hospodách, protože to je vážně nejlevnější pití tam. Levnější než čaj!! Hrozné.
Bobca: díky za upozornění, to se nebojte, tato úskalí já dobře znám. Tenhle kluk je nám známý od dětství a známe se s jeho rodinou. Nám by v chatě nevadil, největší riziko by tak bylo, že by ji podpálil, ale ukrást tam není co. A jeho famílie má kde bydlet, proč by se stěhovali do chaty. Oni mají vlastní byt. Ale chata není moje, tak nemám co nabízet 😀
Já vlastně nevím, proč je mu špatně, určitě ne kvůli alkoholu, to je jasné. On dost možná taky neví, proč je mu špatně. Ale bylo by dobré ho vykopat z toho prostředí, kde ten alkohol je, protože tak se toho nezbaví.
A já se v jeho “záchraně" rozhodně osobně angažovat nehodlám, to jsem si už prošla (ne s ním) a díky znovu nechci, to vás pak táhne do černé díry spolu se zachraňovanou osobou, zejména když přístup zachraňovaného je “dělejte s tím někdo něco, hlavně abych nemusel já”, toho jsem vážně daleka.
Taky jsem jedno auto koupila jako investici (jsem zjistila až po letech, kdy zdvojnásobilo hodnotu) 😀
My máme většinu aut z devadesátek (nebo s devadesátkovou až osmdesátkovou technologií) a benzin s bio neřešíme, prostě jezdíme. Až to přestane jezdit, vezmu to do servisu na výměnu těsnění, a bude to jezdit zas.
Všechna ta auta dohromady nás na pořizovačce a řekněme dvouletém servisu stála jako jedno nové auto za třista tisíc.
Jé, to mám různé. Podle situace, aktivity koně, módu v kterém jedeme.
Třeba když chci zpomalit, tak opravdu vydržím rukou (pro mě to znamená, že přestanu rukou volně následovat pohyb koňské huby, ruku v pohybu zastavím, ale netahám zpět - to funguje i na zahozených otěžích), zasednu, stisknu kolena, vydechnu.
Třeba když chci zrychlit, tak nabídnu ruku (pokračuji v následování koňské huby, ale poskytnu prostor, aby si kůň se zrychlením kývnul nebo natáhnul hlavu), napřímím se v bedrech, nadechnu se, případně pobídnu (kůň běhá na myšlenku, pobízet většinou netřeba).
Třeba když chci couvat, vydržím a při začátku pohybu opět následuji hubu, nadechnu se, napřímím v bedrech a pobídnu dál za podbřišníkem (takhle ho mám naučeného).
Třeba když chci změnit směr, vydržím a zasednu a nohama a sedem navedu koně do obratu.
Ale mám chodivého koně, který nemá problém zastavit “v pozoru”, takže nemusím pobízet před zastavením, naopak víc práce je s udržením rovnoměrného konsolidovaného tempa.