Buggyra

Jů, to je bezvadná kráva! To kdyby byly dvě, nemusela byste zasušovat a měla byste čerstvé kraví mléko celý boží rok 🙂 To je totiž můj plán (jak to tak vypadá, tak se neuskuteční…) mít dvě a připouštět je ob rok. Ale že bych měla nemléčná plemena, asi by mi tak dlouho dojit nevydržely.

Musím zjistit od druhé čtenářky, jak se jí kniha líbila 🙂 Predikovala jsem jí veselí na hranu údržnosti svěrače, tak musím ověřit, zda to vyšlo 😀

🙂

Já včera vyplašila zvonků hejnečko (5-10 ks) z místa, kde krmím koně, který rozhazuje krmení různě po zemi 🙂 Jsme oblíbená zastávka zvonků.

No až budou slepicůch v kůchni, tak bude hnedle motivace k vodvozu 🙂

A otisky pařátkůch by mohly být v knize taky. 

Mimochodem, víte, že ty slepicůch musíte stihnout pořídit s předstihem, by se do knihy stihla dostat aspoň jedna veselá ze soužití ohařovic a slepicovic sousedství?

Odvážnému štěstí přeje, zkoušejte! Tadytu bych ještě naprášila na pojišťovnu, že nespolupracuje, páč jestli zanedbá nějakou prevenci, kačena, tak si pojišťovna pěkně zacáluje, a to se jim líbit nebude.

Zrzavci:

Nemohly, páč to byste tu knížku už do Vánoček nedostali. Byl to fakt frmol. Já si původně i vymyslela, že by třeba záložka, ale to by jednak byl peníz navíc a pak by se to asi nestihlo vyrobit.

Ale do druhýho dílu možem. 

No jasně že do druhýho dílu - však proto hovořím o těch slepicůch, žejo. Tím nebylo myšleno ctěné slepičenstvo Megíino, ale vaše budoucí!

megi-the-pes:

Už jste z toho něco četla? 
Sleduji napříč internetama, že je ta mluva nakažlivá. Je?

Zrovna dneska jsem v noci nemohla spát, tak jsem to vytáhla na stranu TŘICET! Takže jsem nakažena. Musím říct, že vyprávění pesona se čte o něco náročněji než vyprávění člověksona, tam mi hned řádky začaly ubíhat rychleji 🙂

Nakažlivá je, a nevím, “ešivá” na to bude nějaký lék.

Sarah01: Ale nepovídejte. Už bych měla jiného obvoďáka. Protiprávního.

Jsem přišla k dochtorovi, řekla jsem “bolí mě záda”. Pátravě se na mě podíval, a optal se, na kolik týdnů potřebuji napsat neschopenku. Tak jsem odvětila, že nepotřebuji neschopenku, ale být zdravá. Zasmál se od srdce a pravil, že to by chtěl každý, a že co si teda přeju, aby udělal. Tak jsem zahlásila, že snad nějakou tu zobrazovací metodku bychom si mohli dát. Že já bych ráda třeba CT, ale už jen u zmínky se začal ošívat, takže jsem to zmírnila, že teda aspoň ten rentgen. A doktor jásavě “tak napíšeme rentgen!” a už jsem odcházela s papírkem v ruce 🙂 Kdybych hodně křičela, dost možná bych z něj vymlátila i to cétéčko - jemu je to dost jedno.

Zrzavci:

Fuj ta hrůůůbkaaa! MohlY , fuj jsem prase rychlopsací. Se stydim, už nikdy knihu psát nebudu.

Jste to tam totiž mohli vložit jako celý kolektiv vydavatelůch včetně psůch a budoucích slepicůch.

“nepokaňkoval”, žejo?

Neuvidíte. My to neuvidíme, vy to neuvidíte, ani spolu a společně.

Bobi, no jasně, že po turnaji to neřeší, ale když je to na oběd, tj. po jídle jdou zase poskakovat, tak nějaká dělovka v břiše přece musí být i nezdravá…  A mně by to teda dobře nedělalo, naduclá jsem schopná jít tak na procházku, ale ne někde honit kulatý nesmysl… Ale asi to tak neprožívají, máte pravdu. Tam s tím Pohlreichem si na to ti hráči i stěžovali, a restauratér byl překvapený, že když dá tyhle omáčkový jídla nebo bramboráky, že s tím udělají tržby až na večeřích a ne přes oběd, kdy by měla být největší síla strávníků, nebo tak nějak to tam bylo. Já vaření vůbec nerozumím…

https://www.denik.cz/ekonomika/opravneni-na-rizeni-auta-s-automatem-je-omezene-20130823-cqe1.html je tam napsáno i kde to na řidičáku hledat

Funguje to tak, jak si to pytlíkujeme sami 🙂 Ona by se po obnově ta pastvina neměla používat proto, že pokud je to velká obnova (s výsevem atd.), musí se vytvořit zápoj a drn, jinak tu pastvinu v první sezoně zvířata vyškubou i s kořínky a můžete to dělat znovu (proto se to také min. jednou musí posekat, aby to zhoustlo). Tak jsem to slyšela/četla já. Jestli to platí i čistě pro hnojení hnojem, bez dalšího, tak to nevím, to tak leda třeba kvůli parazitům… ale kvůli porostu si neumím představit z jakého důvodu. To neznamená, že takový důvod není.

Tady vlevo nahoře se něco říká! A nejsou titulky…. Ale podle artikulace je jasné, že se tam něco říká. Asi něco tajného 😲

Ale tak trnková omáčka by se k nějakému tomu přírodnímu plátku dala taky švihnout, ne? Mno jo, ale s čím do dát? Jako jakou přílohu. Rýže mi k povidlům moc nesedí, to fakt ty knedlíky. Nebo nějaký rýžový chlebík? Kukuřičná placka? A nebo palačinky - na sladko 🙂 Nebo těstoviny na sladko. To by třeba šlo 🙂

To musí být “štěstí”, aby na někoho v lese spadnul strom. Když vidím, co jich popadalo za tuhle i minulou zimu, a já jsem neviděla na živo se kácet ani jeden, a to jsem v tom lese aspoň jednou týdně… Tak snad ten člověk bude v cajku.

Žádanku na vyšetření ORL mi vystavil obvoďák, žádanku na sono mi vystavil doktor na ORL, výsledek ze sono jsem stiskla v tlapce a běžela zpět k ORL, ten si to moudře přečetl, pravil, že počkáme, jak se to vyvine, napsal žádanku na opakované sono za dva měsíce, za dva měsíce jsem na sonu stiskla dg, letěla zpět na ORL, vtiskla doktorovi, ten vypsal zprávu, tu jsem stiskla, a nesla k obvodnímu. Nikde žádná komunikace, pravá ruka neví, co dělá levá, ani přední, ani zadní, paciente, snaž se. Na gyndu jsem nález nesla čistě z vlastní iniciativy, ti by vůbec netušili, že jsem někde byla na vyšetření, to ten obvoďák by se možná při příští preventivce zajímal, jak to dopadlo. Teda pokud bych na ni šla, protože on mě na ně nezve. Už jsem zase hádám tak dva roky nebyla… No a zubařce jsem ten nález taky nedala, a obvod o zásazích zubařky taky nic neví. Nejspíš se třeba ani neví, kolik RTG hlavy jsem souhrnně absolvovala, když má teď RTG i ta zubařka a na RTG mě vlastně poslal i ten ORL doktor. Sono bylo před dvěma lety.

V Politice mi to připomnělo: Včera jsem potkala kamaráda z dětství. Mladší než já, a vrávoral mi v ústrety a halekal na půl sídliště, že jak se mám. Tak říkám, že se mám skvěle a lepší to být nemůže a jak jsem šťastná (tím zaručeně každého nas**u…, ale ono to tak opravdu je), a on že on je nešťastný. Zavanul větérek a já jsem byla rázem také nešťastná, z alkoholového oparu, který mě ovanul. Chlapec na mě postupně vybalil, že má nějakou životní krizi, deprese a tak, že i pokus o sebevraždu se uskutečnil (na podrobnosti jsem se neptala), že je na antidepresivech a byl v péči psychiatra, chtěli ho hospitalizovat, ale nakonec mu řekli, že není tak závažný případ a hospitalizovat nebudou. Bydlí s rodiči, ti oba pijí, doma je stále alkohol, a on též pije (na AD skvělá kombinace, jsem mu říkala). Takže bájo žůžo. A že je pořád nešťastný a co má jako dělat. Tak jsem mu říkala, že jsem též byla kdysi nešťastná a dost mi pomohla psychoterapie v intervenčním centru ve větším městě, že je to zadarmo v rámci nějakých těch aktivit pro občany. Tam ale v té době byla fantastická stará psycholožka, která měla metody, které mě zajímaly, hned odhadla, že jsem technický typ, tak se mi jala ty postupy vysvětlovat a naprosto nenásilně mě do toho vtáhla a řekla mi o mně spoustu užitečného, na čem jsem pak mohla stavět další směřování v životě, hodně mi to pomohlo si některé věci objasnit. A pak tam pracoval nějaký mladý kluk, jehož postup mi nějak vůbec nesedl, a tak jsem po třetí schůzce přestala chodit, ale to jsem už nepotřebovala, protože jsem spokojenej člověk. No a tak říkám klukovi, ať to intervenční centrum zkusí, je to zadáčo, nic za to nedá. A pak taky že by neměl chlastat (ale jak to uděláte, když bydlíte s lidma, co lejou, a když máte doma ten alkáč pořád po ruce… tak jsem zmínila, že by ta hospitalizace z tohodle ohledu nemusela být blbá, kdyby se zadařila), no a že by si měl najít něco, co ho povzbudí a nakopne, něco na co se bude těšit. Začít chodit s nějakou grupou po výletech, dělat dogtreking, takové nástřely, co se dá dělat zadáčo, teď mi došlo, že jsem mu mohla navrhnout i hasiče nebo skauty… a taky mi kdysi navrhovali, jestli by mi nepomohlo dát se na víru. Já měla oporu v rodině, to on bohužel nemá, chtělo by to nějaké kamarády, ale obávám se, že on je zrovna takový outsider… no… hm. Je mi to líto, hlavně že to zázemí je pitomé. A on vypadal trochu zoufale. Je jako super, že o tom mluví, to ještě není to poslední stadium, ale to víte, nějak bych mu ráda vypomohla… Přemýšlím, máme chatičku, jestli bych se neměla domluvit s máti, že bychom ho tam třeba nechaly bydlet. Práci chlapec má, alimenty na dítě platí, má milion zvířat, kromě psa má ještě králíky a morčata a nějaké ptáčky, o něco se mu starají během těch epizod nějací kamarádi, něco zvládá obstarávat rodina… ale je to takové individualistické. Mně dost pomohlo najít si nové známé… Jsem říkala, ať zkusí chodit se psem na cvičák třeba, tak on na to, že psa má vycvičeného, na co by tam chodil, tak říkám, že přece kvůli té komunitě, že by si domlouvali společné vycházky třeba, psí výlety apod. … no, nakonec teda řekl, že zkusí to intervenční centrum a toho “veřejného” psychologa. Neustále se mě ptal, jestli ten psycholog mu teda určitě pomůže. A já říkala, že to nemůžu vědět, nevím, kdo tam sedí, jak pracuje, jestli je to nějaký študent nebo zkušený terapeut, ale že to je to nejmenší, co může pro řešení své situace zkusit… Zachraňovat zvířata je nějaké mnohem jednodušší… Ta se nehádají.