Píchla mi normálně lokál, ale na cestě z ordinace se to se mnou trochu houpalo - asi teda od nervů, no 😀 Ale náhodou, posledně když mi brala jinou osmu a ještě spravovala zub vepředu, tak pravila, že mi opíchne jen tu osmu a musí to stačit i na ten zub vepředu, že kdyby mi píchla oba zuby, nemohla bych řídit 🙂 Tak asi dává nějaký dryjáček 🙂
Fakt je, že o zásahu jsem vůbec nevěděla, a nevím doteď.
Tak super, teďka od zubařky a myslela jsem, že už mám osmy venku, ale prý jen ty nahoře, tak jedna spodní dneska ven a teda ještě jedna nás bude čekat v budoucnu, ještě je prý dobrá 🙂
Znalecky jsem posoudila RTG své čelisti na obr. počítače a poznamenala, že by ta osma mohla jít dobře ven, že má kořeny pěkně scuklé do jednoho, a doktorka pozvedla obočí a pravila, zda nechci být zubařka, že za pět let můžu nastoupit k nim do ordinace, že tam mají místo 😀 Vtipka. Máti posléze poznamenala, že by mi mohli uznat třeba ročník základních studií z biologie a chemie, tak že bych mohla vystudovat i rychleji! Ty jsou vtipné, jedna jak druhá!
Je teda pravda, že práci bych měla zajištěnou, fyzicky nenáročnou, vděčnou… A vajíček, bonboniér… bych měla asi stálý přísun 😀
Doktorka mě připíchla na mou žádost tak, že jsem se celou cestu zpátky do práce smála jako magor. Prý “paní chce mejdan, bude mejdan!” 🤣 Tak jsem vysmátá, že jsem si v kanclu i zapomněla rozsvítit 🥳
Bobčo, ručník je dobrý nápad. Já mám i pár plonkových obalů na polštáře, do toho bych mohla ten stroj i zavřít.
Jo, jen 800,- - já chtěla koupit něco za 500,-, ale v tu dobu nic v inzerci pěkného jiného nebylo. No stál krapet víc s dopravou, jela jsem si pro něj do Liberce, asi 30 km. Ale je bezva 🙂 Prodával ho hošík, co nevěděl, kde to má vršek a kde spodek, říkal, že ho zkoušela nějaká jeho kamarádka, jestli je to funkční, a prý je, tak jsem si ověřila, že funkční to je, tak paráda. A ty funkce pochopitelně ani nevyužiju… třeba šití knoflíků… Já je šiju dratví, aby to něco vydrželo, tu by ten stroj nepobral.
Já ještě u koček, páč kocour je měl taky. Bodlinka nebo kdo říkal, že je ale od kočky nemůžu chytit, tak třeba u kočky byli jen tak na návštěvě, třeba je kočka chytla ode mě.
Ty lišky jsou čím dál drzejší, normálně ztrácejí plachost! To tady jaktěživo nebylo, naši předci dobře věděli, co dělají, když je potírali. Já bych to střílela… Normálně za bílýho dne, vedle baráku, jde na slepice, neuvěřitelný. Na kočky už útoky byly - jen počkejte, až pokouše dítě… Flintu na ně, na mrchy, však beztak už tady v těch zbytcích přírody není pro ně místo, když se tu tak roztahujeme.
(tak nějak to bylo, snad jsem na nic nezapomněla)
Jo, vlastně: Určitě nám je tady někdo vypouští z umělých chovů, protože taková drzost, to nemůže být přirozené chování.
No jasně, může to být svrab, taky plíseň, kvasinková infekce, bakteriální infekce, a taky to může být jen zástupná reakce na svědění nebo bolest konečníku, ocasu, hýždí (tj. může mít prase roupy? nemá osinu v zadku? nemělo omrzlinu? atd.).
Jasně, tak je lepší, když neodpoví a jen vysvětlí, že to všichni, co mají psa doma, dělají blbě.
Rada je třeba i to, že poradíte, jak to skloubit, aby mohl pes trávit čas doma s rodinou.
Všichni tu přece myslí na dobro toho psa. Pokud i zadavatel, tak nemůže výše uvedené názory považovat za ošklivé - nebo..? Já jsem tu zaregistrovala hlavně vysvětlující komentáře a protože zadavatel nic bližšího nepopsal, tak nějaké ty spekulace, nic hrozného.
Teda… ještě mu to nevysvětlila Rapotačka. Ta to vždycky rozčísne z jedné vody na čisto 😀
Ad humánní metoda: živochytky. Můžete nachytat myší kolik libo a odnosit to jinam. Taky funguje kýbl s rampičkou a v kýblu něco dobrého - já takhle měla namočený oves na klíčení a myši tam rejdily, tak jsem zakryla ten koňský oves pletivem, aby tam nelezly, a nastražila hladký kýbl, o který bylo opřené prkno, aby si tam holky vylezly, a pak jsem jich měla v kýblu třeba pět 🙂
Mně tu pár koček chodí, i slepice tu jsou, ale myší je pořád dost. Holt tu je hodně dostupného krmení. Dokud mi myši něco neničí, nevšímám si jich, ale pár pastiček za bukem mám. Trávit to nemůžu kvůli zvířatům, ale pastičky už jsem stražila a když bude invaze moc veliká, zase nastražím. Mně těch myší zase tak líto není, teď jich určitě spousta pomřela mrazem, to je taky smrt nic moc. Ale měla jsem radost, že ty mrazy přišly, snad skutečně myši řádně pomrzly.
Já mám deky na koně zavěšené v obří IKEA tašce v prostoru. Zkuste je pověsit do seníku také v tašce, myši mi takhle už nechodí ani na cukr v ledvince, je to docela fajn způsob. Aspoň dočasně než budete mít novou skříňku (doporučuji plechovou a nebo stávající oplechovat).
Taky už mi myši leccos rozhospodařily, jezdím třeba s beránkem, který má prostředek vyhlodaný - tak máme lepší páteřní kanál 😀 A taky mě nakvasily myši s jednou polstrovanou dekou Bonidos, ale také ji vyžraly vprostřed a hlavně zespodu, tak to není vidět. Mám dojem, že to se mi i nějak podařilo zašít. Ale těch dek v zavěšené tašce si nevšímají. Dokonce do tašky je pár děr (různě se rozplétají vlákna, já to lepím kobercovkou, tak se to rozjede zase jinde, klasicky podél zipu) a myši tam nechodí. Teď jsem zrovna odtamtud brala deky.
Canko vy jste svatá, kočičky je mi hrozně líto ☹️ Aspoň poznala na chvilku pohodlný život s dostatkem, nebožačka.
Známá na chatě kastruje ročně k desítce koček, teď má zase na zimu paterčata, takže ta na jaře půjdou pod kudlu, no a to jsou podle vetky všechno holky, takže známou vomejvalo… Ale to se už ztratí, měsíčně prý za ty desítky koček dají kolem pěti tisíc, holt bohatci z Prahé. Ale kočky se u nich mají špičkově, můj Kocour může jen tiše závidět.
Asi tak…s tou cenou😠 Říkám: kdybych nebyla debil, tak ji mám za těch 15 myslím. Nepotřebuju…no já jo, mám závislost. Dokázala jsem ji nepít asi rok, nějak jsem žádný přínos nepozorovala, tak jsem tedy stáhnula limit z asi litru denně na půl litru, někdy i trochu míň, ale níž už asi nejdu😛
Závidím, to kdybych takhle pila já, už neprojdu dveřma… Já jsem colu právě musela omezit, nebo obecně cokoli tekutého s cukrem. Sladím si akorát ranní kapučíno, a pak leda čaj s citronem, když přijdu zvenčí po nějakém výkonu. Jinak jsem to odbourala.
V hospodách jsem si zvykla dávat colu (chodíme s rodinou jednou dvakrát měsíčně do naší oblíbené občerstvovny), ale teď stojí 40-50,-. A když to vidím, že bych za to koupila dvoulitrovku a ještě by mi zbylo na bonbony, tak si radši poručím bublinkovou vodu nebo čaj. Není mi líto jít do hospody, ale je mi líto vyhodit peníze za pití, to bych si dala dvě třetinky coly a vyhodila bych stovku, čtvrtku pytle krmení pro koně…. tak to zase prrr. Mno jo…
Hlavně že mám za osm stovek šicí stroj a od prostěradla jsem na to nesáhla 🙂 Teď o víkendu jsem sobotu i neděli trajdala na koni po venku, tak snad následující víkend bych mohla do něčeho píchnout… Stroj mám na zemi pod otevřeným stolkem, takže se na něj práší a shromažďují se u něj takové ty chuchvalce chlupů a prachu, s tím musím něco vymyslet, dávat ho do nějaké skříně nebo tak. Ale to zase nebude na očích a nebude mě to nutit s ním pracovat…
Já colu nekupuji dráž než 15,- litr. Ale po Novém roce po daňové úlevě na potraviny a všech slevách za DPH jsem zjistila, že budu muset přitlačit, a snížit se k nákupům pod 19,-/l 🤣 No já ji zase tak nutně nepotřebuji, že. Koupím ji zase až bude nějaká extra sleva. A pak ji šoupnu do sklepa, abych na ni snadno nemohla, a budu mít zase na půl roku.
Je na místě umožnit snadný překlop kopyta. Jak kvůli následkům schvácení, tak kvůli zmíněným šlachám, no a neposledně kvůli zdraví celého aparátu. Celistvou bílou čáru (bez pákových sil přerostlé kopytní stěny, bez sukní) je vhodné udržovat i z toho důvodu, aby se do ní nezašlapával cizorodý materiál a nevznikala vstupní brána pro infekci.
K čištění kopyta je potřeba používat háček na kopyta, ne jen rejžák. Je třeba vybrat nečistoty i ze všech střelkových rýh a zkontrolovat bílou čáru, patky i chodidlo kvůli nečistotám i případným změnám na rohovině. Pokud potřebuji očistit kopyta před úpravou rohoviny, používám drátěný ocelový kartáč, očistí kopyto i od bahna a menšího štěrku. Pokud upravujete rohovinu bez řádného očištění, tupíte si nástroje, a ztěžujete sobě i koňovi práci (tupá rašple víc “tahá” za kopyto a úprava trvá déle než je nutno). A samozřejmě do botiček by měla jít kopyta očištěná.
Domluvte se s paní Vostatkovou na častějších dojezdech nebo změňte kováře. Na poníka, kterého jsem sledovala, jezdila paní Vostatková co 5 týdnů. Pokud vy nejste jaksi příliš zkušená korektorka kopyt, měla by to paní Vostatková zohlednit a doporučit vám změnu, pokud nemůže častější dohled zajistit sama.
Na fejsbůku můžete nakouknout do té zmiňované skupiny Kopyta naboso (nebo jak to je), podívat se na různé příběhy koní, na postup péče o jejich kopyta a na postupné změny tvarů. To může napovědět. Na druhou stranu opravdu bych hlasovala pro osobní dohled odborníka - zejména při tom, když jak říkáte, si s některými aspekty úpravy neumíte poradit, a paní Vostatková vám k tomu zřejmě neposkytla dostatečné proškolení.
https://www.ifauna.cz/clanky/5824-bez-kopyt-neni-kone-cast-8-separace-kopytni-steny-aneb-rado-by-sukne.html Zde se praví o vodní čáře (tento termín jsem zatím zaslechla jen párkrát, tak jsem si vyhledávala): “Její rourky jdou strměji od korunky dolů ve srovnání s vnější, obvykle pigmentovanou rohovinou ochranné vrstvy stěny, které jsou trochu více zešikma. Právě tato nepigmentovaná část stěny je nejodolnější vůči silám působícím zdola nahoru při došlápnutí kopyta na zem.” A teď je otázka, zda skutečně ponechávat tu nejrigidnější strukturu přední stěny neošetřenou… Konzultujte s odborníky. Já ji u našich koní netknutou nenechám, právě z toho důvodu, aby kopytní stěna nepřerůstala chodidlo a nepůsobila v prstech páka.