Buggyra

lesnizinka: 

na borovici nelezte. Vezměte provázek, přivažte šutr, přehoďte provázek přes větev, která se vám líbí, když se netrefíte, provázek s šutrem stáhněte a hoďte znovu, dokud se netrefíte. A provázkem nahoru pak vytáhněte řetěz. Hrabičkama nebo jinou příslušně dlouhou tyčí pak řetěz rozvěsíte jak potřebujete. Vyřízeno :-)

Fikovnice: 

je fakt, že ztráta čichu a chuti by mě teda hodně omezily. Já jsem celkem barbar na jídlo, beru to spíš jako palivo a úplně neprožívám, co budu zrovna jíst, nebo že třeba tři dny po sobě jím stejné jídlo, ale i tak si vařím to, co mi chutná. Jíst něco, co je fakt jen hmota, to teda nevím nevím. Bych se živila samýma chipsama, aby to aspoň křupalo! :-D

Jo a já chci taky novinky do sz, až nějaké budou! Víte, jak jsem napjatá. To jsou nervy...

Orionka: 

Puella mi nevyskakuje, naštěstí jsem ji nikde nevyhledávala a ani se o ní nikde nezmínila, je to fajn :-) Teď ji dostanu od Canky a budu mít, aniž by mě to ve virtuálu dále otravovalo, to bylo mj. mým cílem :-)

Uf, kdo dočetl, zaslouží si pochvalu před nastoupenou jednotkou! Mnojo, jsem měla psavou….

Bobca: 

koupila jsem šicí stroj. V neděli jsem si pro něj byla v Lbc, no je to nějaká novější mašinka, ale oproti tomu, jak to vypadalo na obrázku, je to kráva! Váží to asi deset kilo. Jméno neznámé, něco na L (Linněco, Linvera, Lindora, Livretta, vimjá... nepamatuju si to, ale každopádně se to v CZ ve srovnávačích nevyskytuje, snažila jsem se vyhledat soupisy značek šicích strojů, že mi to jméno snad naskočí, ale ne (není to Lada, Lucznik ani další běžné na L). Ale má ty stehy nakreslené na těle, barevně, tak doufám, že to bude oukej. Na nějaké větší šití bych si k němu musela udělat zvýšenou pracovní plochu (vzít kus nábytku s hladkou plochou - třeba ze skládky dvířka od skříňky apod. - a vyříznout do toho přesně obrys toho stroje a patřičně podložit, aby mi to udělalo souvislou plochu na manipulaci s velkou látkou - třeba s dekou na koně). Zatím hodlám patlat jen ty vietláky a punčochy, tak tam stačí jak je. No a ještě jsem v neděli nenašla odvahu to otestovat. Mám k tomu návod, ani jsem nekoukala, zda je česky... Musím stejně asi nejdřív najít na YT nějaké video pro blbce, abych si nepřišila v prvním záběru ruku k punčoše.... Je to velké, docela se toho krámu bojím. To bude zase akce... Možná si to nechám radši až na nový rok :-D

lesnizinka: 

To já kdybych musela zařizovat barák (jako že mi to v minulosti hrozilo, ale naštěstí jsem se těch nápadníků zbavila :-D ), tak bych volila vzory všech povrchů tak, aby na tom právě špína a matlámo nebylo vidět. Škoda, že ty okna musejí být průhledný, bych zakomponovala nějaké tóny aspoň do mléčna i tam :-D Nejlepší jsou luxfery, ale holt těmi člověk zase nevidí, no tak nic.

Aj, vás taky bolí mezi lopatkama? Mě včera i bolela hlava, jsem to připisovala nějakému počasí nebo málo pití. Ale počasí se jeví stabilně, no to, že jsem málo pila, byl fakt, to zase jo. Tak snad mi nic není…

Taky musím zjistit, jak jsou na tom příbuzní s covidem, než k nim pojedu. Dost možná budu muset na začátek svátků zůstat doma, jestli se z toho budou hrabat pomalu. Ne, že bych se já bála, že to chytím (to asi jo, ale nečekám, že bych si toho všimla), ale spíš abych to sem nedotáhla a neroznesla...

Ty moje slepice jsou nějaké blbé, dobře vypadají jen dvě, taky zřejmě ty dvě snášejí. Dvě zjevně pelichají, tak ty nic, ale ty dvě zbylé vypadají divně. Asi dojdu ještě před vánocemi pro odčervení (obě vetky jsou podle kuloárů těhotné, tak než přestanou ordinovat) a vezmu to než odjedu... Přijde mi, že je jim v tom velkém prkenném kurníku zima, tak popřemýšlím o nějakém zateplení, pod střechu. Aby jim teplo neutíkalo vrchem... Mám nějaké polystyrenové desky, na které v létě pícháme kurzy soutěží, tak bych je pod tu střechu mohla dát, tam se čmelíci držet stejně nebudou...

Canka: 

Díky díky, jste laskavá, já budu opatrná, slibuji. Ale už se těším, jak v tom přeperu třeba přehoz na kanape a bude mi voňůvkovat po pokoji, to bude zajímavé, no uvidíme :-) Přehoz se tam jen tak válí, ten bude v poho. Taky bundy a tepláky v tom můžu vzít a tlusté ponožky, protože to všechno nosím přes oblečení. Tak bych to mohla oprubovat takhle. Taky deky, co mám trvale ložené v autech, by se daly přeprat :-) No a jinak to udělám jako Bobča nebo která, že si to dala jako aromanádobku na pračku, tak já můžu mít na záchodě :-) Jo a mohlo by to být účinné proti molům, takže bych to mohla zapravit nějakým ředěným postřikem do kožešin, co mám po podlaze. To by bylo moc fajn, normálně tam tak jednou dvakrát do roka vtírám prací prášek, ale tohle by mohlo být uživatelsky příjemnější. A taky trochu toho natřít zevnitř na šatní skříň. A na jaře v tom můžu přeprat zimní sezonní, než to uložím. No však já to užiju :-)

Jé, teda to vám to volno od úterý závidím. My jedeme do pátku a na nový rok pěkně od úterý. Bych radši neměla vánoční večírek od firmy, ale klidně od středy taky volno. (stačilo by volno od čtvrtka, ve středu jdu dát krev, takže by se mi to pěkně sešlo :-)

Já jsem týden po ošetření dornovkářkou. V sobotu jak jsme měli vánoční vyjížďku s koňáky (posezení bylo potom), tak jsem mohla otestovat, co to rovnání se mnou udělalo. A fakt se mi ty nohy skoro srovnaly!!! Já totiž s tímhle rovným sedlem (od přelomu roku mám funglovku) a novými třmenovými řemeny celou dobu řeším, že mám "jednu nohu dlouhou". A dornovkářka mi už několikrát říkala, že jsem křivá, že mám vykřivenou pánev. Taky ji dost možná mám křivou od minulého sedla, to bylo určitě přes deset let staré a kupované z druhé ruky. Takže jsem se dost možná nějakých 6 let efektivně křivila. A ta dornovkářka mi hodila několik obratlů do roviny a vyrovnala tu pánev (prý ne úplně, chtělo by to ještě zásah, tak jsem si ji objednala za tři měsíce znova na sebe i na koně), a já jsem zůstala úplně štauf, o jak velký pocitový rozdíl se to v tom sedle posunulo. Jestli se zlepšil kůň, jsem bohužel posoudit nemohla, protože on prostě mezi koňmi v klidu nepůjde, navíc když je měsíc vystátý (byl provoz tak jednou týdně). Ale teda den po dornovce jsem se cítila jak po darování krve, úplně hotová, unavená, ráno když jsem vstávala, tak mě všechno bolelo, jak kdyby se mi ta záda ten den předem zablokovala... byla jsem varována, tak mě to nepřekvapilo, no ale je to fakt zajímavé. Jak mě dřív bolela bedra ráno po noci, tak teď mě už nebolí, zato mě začala pobolívat hrudní oblast páteře, pod lopatkami a tak. Asi budu muset vynajít nějakou vhodnou spací polohu (nebo pořídit nějakou zónovou matraci), protože asi je to nějak nedobře s tím spaním.

Tak jdeme na to.

lesnizinka: 

No, já jsem velká pařmenka, to je o mně známé. Tak na firemním jsem seděla celou dobu v koutě a místy jsem měla zavřené oči a ruce na uších, protože dýdžej to solil, co budova snesla (a dunělo mi to v hrudní kosti, až jsem se zamyslela, zda z toho nemůžu mít infarkt). Já bych na firemní párty nešla, ale dostala jsem za úkol dělat tombolu. Večírek začínal ve čtyři (už jsem čtyřem lidem říkala, ať se mě neptají, proč), první tombola byla v 6 (jsem se mezitím stihla jednou najíst - jídlo bylo ostatně jedinou světlou chvilkou onoho večera), druhá (až!!!) v 8 (mezitím druhé jídlo, mňam). No, domů jsem jela tak vybzikaná, že jsem jen stěží trefovala silnici (pila jsem colu...). Z těch světel mžitky před očima a mozek vybombardovaný z toho řevu. Ještě mě tam někdy může někdo zkusit dostat.

Mimochodem, asi jsem tam vadila i zaměstnancům, protože jsem právě seděla "smutně" v koutě a odmítla jsem se zúčastnit všeobecného přiopilého křepčení na prostoru mezi stolky. Já tohle prostě neumím, asi je to tím, že nepiju, takže se prostě nedostanu do nálady, tak mi to prostě není "jedno". Ale já tyhle disko nikdy nesnášela, v dětství nám na škole v přírodě udělaly učitelky "disko" v tělocvičně a už tam mi bylo trapno (mi nebylo ani deset) se jít nakrúcat na parket. Později jsem si užila kurz klasických a latinských tanců před maturákem, to je organizované, to mi nevadí, jsem schopná se postavit na parket i na makarénu, když ji někdo předcvičuje, a hrozně mě bavil aerobik, ale prostě tohle chaotické natřásání špeky "kolem táboráku", to nedávám, ať se na mě nikdo nezlobí. Asi se stydím, hm. Zpravidla i za ostatní...

O mnoho lepší bylo posezení v sobotu večer, s koňáky. Většina jsou kamarádi z akcí a jela jsem tam s kamarádkou, ona je milá a sedla si na začátek vedle mě, abych se tam necítila blbě, a když jsem se trochu usadila, tak odběhla plnit své mnohé společenské povinnosti, takže to mi nevadílo. A byla jsem tam tři hodiny a vůbec mi to nepřišlo. Kdybych ráno nemusela vstávat a nebyla zmožena z toho pátku, i bych tam uměla být déle, tam bylo taky dohromady asi 15 lidí v obří stodole, takže žádná sardinkárna jako ta firemní párty.

No a bábovky peču celkem ochotně :-) Hele: 4 celá vejce, hrnek cukru, hrnek hladké, hrnek hrubé, hrnek oleje, hrnek mléka, všechno sešrotovat ručním šlehačem, zašlehat kypřící prášek nebo sodu, hotovo. Formy vyleju olejem, pak si do igelitky nasypu strouhanku, formu v té igelitce protřebu, vymazáno a vysypáno v řádu minut (musím si pořídit olej ve spreji, pak to bude na vteřiny). Dvě třetiny těsta naleju do forem, do třetiny zamorduju od oka nějaké kakao nebo granko, co zrovna je, a doleju do forem, šoupnu do trouby, celý proces na jednu troubu (4 formy) do 20 min. A upeče se toho kopec a bez další práce, to já dovedu ocenit zase. Nakonec šla jedna bábovka rodině, druhá na koňskou sedánku a třetí jsem počala v neděli a teď jsem půlku vyklepla v práci, ať si šplhnu :-) Tři bábovky jsou pohoda s třemi formami, je to stejné jako patlat se s jednou bábovkou, akorát člověku není líto při dnešních cenách energie zapnout troubu (čím víc forem, tím je mi to míň líto :-) )

Jinak jsem letos už dělala jednu troubu lineckého, to teda rodina plesala, a včera jsem se dokopala na jednu troubu rohlíčků, to rodina ještě zaplesá. Na brabantské se asi nedostanu, nebo po svátcích, že bych ještě do toho šla (když mám nakoupené to máslo). Uvidíme. S těma je ale extra s***í, takže si to ještě rozmyslím, možná radši ještě linecké... :-D Péct cukroví mě teda extra nebaví, ale co nadělám, když mi cizí nechutná? Včera mi trvalo celýho Karlíka s továrnou na čokoládu, než jsem uplácala rohlíčky na tři plechy…

Natáhněte lesnizinko v hale prádelní šňůru a pověste čínskou záclonu na ni 🙂 A nebo mezi stromy na zahradu, však pro jednou se nic nestane.

Já jdu dneska dřív z pr., páč máme odpo firemní mecheche, tak se možná dokopu něco upéct. Včera jsem pekla bábovky - 3 ks, protože zítra jedu večer na oslavu a dopo na akci s koňmi, a dnes ten firemní, tak bych nestihla. Jedna je pro rodinu, dvě na párty 🙂 No už mám konečně tři formy, tak to jde - ještě by se mi hodila čtvrtá 😀

Možná je taky rozdíl mezi křečkem (obecným nebo jakým) a džungarským křečkem? Ten džungarák je mám dojem větší a takový jako sociálnější… Měla ho babička (si ho pořídila, jakože plánovaně - jmenovala se Jůlinka. Ta křečková.)

Zrzavci:

A já mám vlastně taky pozitivní zprávu. Rozhodla jsem se, že knížka podpoří útulek Voříškov, takže když odteď někdo koupí knížku a napíše tam heslo Voříškov, tak půlka mého honoráře půjde jim. Kdo jste Pražák - mají  23. 12. předvánoční akci - tak je tam taky můžete podpořit.

No hele a hned bych mohla mít anglického buldoka s PP! 🙂 Nebo krásného leoparda :-O

JanaJanaJanaJana:

co je to za knihu?

Viz téma https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/17602-mam-pro-vas-velky-vanocni-prekvapeni

šneci jsou náhodou hodně vtipní, kamarádka chovala Achatiny (bez tepla, normálně pokojová teplota - vlhko se zařídí vlhkou stravou a případně rosením substrátu) a nechala mi to lozit po ruce, to bylo náramně zábavné, oni ani moc neslizatí - no a jak oni hezky škrábou na ruce tou radulou - jako kráva! No boží. Jen to teda pomalu roste, to jo. I když dají se sehnat už i odrostlí jedinci 🙂 A může to člověk brát s sebou v létě ven na procházky a nechávat to běhat po louce nebo po stole při přednášce a tak 😀

Ph:

tomuhle nerozumim. 

Jak to ma byt je v zakonech:

Ten kdo psa ( zvire) najde a necha si ho -  musi to oznamit ( obci) a pak cekat 2 mesice, nez je jeho. Pokud preda psa obci/utulku/ komukoliv - bezi lhuta 4 mesice.  

Cip na to zadny vliv nema a na zadny registr se neceka. 

No na co by se taky čekalo, když žádný oficiální povinný registr není 😀

Uf, já mám tak ščastnej život, když nepotřebuji tyhle záclonky, polštářky, přehozy a tapisérie 😀 Vždycky když někoho slyším nadávat, taky často na to, že to má zapatlaný, posraný od much a podobně, vzpomenu si na svoje žaluzie (žaluzie jako perličky! - tu jedna, tam jedna…), na kterých pro muší záchody není vidět ani původní barva, a kochám se 🙂 Snad to nezní moc škodolibě…

Já mám tuňáka tuze moc ráda, ale nekupuji, protože to je jedno z mála zvířat, která neumíme pořádně chovat v zajetí, a tak při těch výlovech scípne mnoho mořského života a sítě taky ničí dno a podobně, a to mě neba. Čistě tedy moje osobní rozhodnutí, a hrozně moc tu dobrotu postrádám. No, nahrazuju sardinkama, ty nejsou snad tak děsně devastační ☹️ Ale musíme si užít ryb dokud je máme, další generace už mít nebude.

že se i po jaký době může najít majitel psa

To už bude platit jen krátce. Do budoucna mají být všichni majiteloví psi čipovaní, a ve chvíli, kdy ten v tom spolku čipovaný nebude, není ničí a spolek může kastrovat a vy jako dohledaný majitel byste se mohla na hlavu stavět 🙂 (co se bude dělat v případě, že ten spolek nebude schopný ten čip dohledat, ale pes čipovaný bude? To, že čip hledali a nenašli asi budou muset nějak doložit…)

Taky mě napadlo 😀

No vidíte, já to mám asi nějak úplně naopak 😀 Teď jak se skoro nehýbu, tak mi ta těžká jídla leží v břiše ještě druhý den…

Já si dneska udělala k obědu zeleninový salát, a jak poslední týden pokaždé po obědě (včera i po rýži) jsem měla v břiše kámen, tak dneska pohoda - tak ještě že jsem si té zeleniny nakoupila 🙂 Ještě musím přikoupit balkán.

Jo a zobejte Déčko, kdo můžete. Jakože vit. D. Málo sluníčka v poslední době.

Hele období před vánocemi je klasicky nejhorší v roce, víte proč? Protože jsou nejdelší noci a organismus je vyčerpaný. Každý organismus. Teďka na fejsbůku se na mě valí jen samé pochovávání zvířat. Klasika. Lidi jsou nemocní a hromadně hynou ti nejslabší nebo u nichž se sešla blbá náhoda. Bohužel. Musíme to přetrpět, po Novém roce bude zase líp!