Buggyra

kometa:

Nedá mi to - ten kůň tam bude sám?

Ani jsem nenaznačila! 😀

Děti potřebují zažít nedostatek, aby si uměly vážit dostatku. Musejí zažít stres, aby si vážily klidu a naučily se využít odpočinek. A tak dále. Mozek je srovnávací zařízení, to říkal ten neurolog. Když nemá jak srovnat blahobyt s nouzí, tak srovnává lepší blahobyt s horším blahobytem, z čehož pak pramení nespokojenost i když “všechno mají”. 

Domnívám se, že snaha zaplnit čas dětem neustále nějakými činnostmi nebo atrakcemi dále částečně podporuje poruchy soustředění. Ty děti se nenaučí zabavit samy, hrát si kreativně, vše je jim předžvejkáno a animováno, aby nemusely samy nic vymýšlet a ničeho samy dosáhnout. A když jim následně není zábava podstrojována tak, jak je jejich mozek zvyklý, případně jsou nuceny se na něco soustředit déle, tak to prostě nejsou schopny zpracovat.

efe:

(kde jste vyčetly, že si kupuje koně domů?)

Z toho: Starat se o něho mi pomůže jak kamarádka tak táta který měl svého koně.

Samozřejmě je to jen můj skromný odhad, proto jsem o koni v samotě nic nedodávala. Ale kdyby byl v nájemní stáji se zkušenými ošetřovateli, tak by mi tam tahle poznámka moc neseděla.

2,5 m volného prostoru na výšku budou stačit. Box 3x3 m je ovšem jen takový holý základ, je to jen budka na schování před sluníčkem nebo lijákem (jako pro vás kabinka na záchodech nebo sprcha). Máme takové boxy a fakt to není na to tam toho koně třeba složitěji ošetřovat, není tam s koněm k hnutí. Nevezmu ani zadní nohy. Nedejbože kdyby se kůň zavalil, pokud by si teda troufnul se tam vyválet.

Kdybych já plánovala samostatný box pro velkého koně (my je stavěli pro poníky), určitě bych chtěla minimálně 4x4 m. A kdyby mě prostory neomezovaly, tak klidně mnohem větší. Protože přepažit se dá vždycky. Ale rozšířit už těžko. A věřte mi, že tu zastřešenou plochu vždycky využijete (skladování krmiva, píce, podestýlky, nářadí… já bych využila i halu! a na ježdění by tam místo nezbylo).

Dříve se říkalo, že základní výcvik trval průměrně 100 hodin. Tedy 100 hodin rozumějte strávených v sedle, intenzivním a spíše individuálním výcvikem (tedy nikoli plácáním dokola po jízdárně na koňském táboře), rozuměl se jedinec se zápalem pro věc (tj. měl zájem se zlepšovat a učit se i souvislosti) a rozuměl se jedinec pohybově zdatný (tedy běžný standard u venku pobíhající, po stromech lezoucí mládeže, která měla zájem o zvířata). A rozumělo se pochopitelně pod kvalifikovaným jezdeckým vedoucím a na provozním koni (terminus technikus).

No a po těch 100 hodinách byl takový člověk schopen složit zkoušky základního výcviku, tj. ovládat koně spolehlivě ve všech chodech, usedět nějaké ty nestandardnosti (uměl skákat) a poradit si s drobnými potížemi při jízdě.

Dneska moc moc záleží na okolnostech. Třeba jestli vaše licentovaná kamarádka umí svoje znalosti také předat a jestli bude umět řešit všechny situace, které nastanou. To a spoustu jiného zjistíte až “za pochodu”.

Rozumný koňák vám poví, že koně by si neměl domů pořizovat začátečník. Že neumíte jezdit, je u koně doma úplně jedno, horší je, že neumíte tu spoustu věcí okolo a nemáte potřebné odborné znalosti. Což vám vaše kamarádka jistě už řekla.

To nejdůležitější teď je, abyste měla co nejčastější dozor zkušené osoby při manipulaci s koněm, při návštěvách veterináře, kováře, jiných odborníků, při učení něčeho nového a řešení všech zádrhelů. A to proto, abyste z hodného koně za půl roku neměla koně nehodného. Protože ta zkušená osoba vás naučí předcházet problémům a má daleko lepší pozorovací schopnosti pro odhadnutí, zda vám kůň rozumí a zda nekoná proto, že nemůže a nebo z jiného důvodu.

Co jsem se dočetla, tak husy vodu k svému provozu nepotřebují. Pouze pokud je budete chtít rozmnožovat, pojímají se na vodě. Místní přispěvatel sharigan má pro tyto účely maltovníky a evidentně to husičkám stačí, jukněte do tématu https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/15209-husa-ceska/

Jak s kachnami, nevím, ale tady po vsi se chovají indičtí běžci bez vody (resp. s nějakým tím pekáčem s vodou, ale to není na žádné velké cachtání).

Pižmovka by mohla fungovat bez vody - poradí zkušenější, ale můžete se po pižmovkách také kouknout v tématech.

strapaty:

Este z vikendu, ovadov pozehnane.Slovensky Raj je nekonecne krasny, ale nie prilis vhodny na vencenie teliatka.Rad sa tam ale vraciam.

Vida, strapaty, to vypadá, že tu máme nového pravidelného přispěvatele 🙂 Krásní psi i dáma.

Jména hojným kočkám u známé se vybírají podle toho, jaké je zrovna jméno v kalendáři ten den, kdy se o tom rozhoduje (případně vedlejší den). Jsou to lidská jména, ale šlo by jistě použít i s psími.

Megí, netahejte slepice na dovču. Ony to neocení. Ani tu kozu. Ani ta nebude vodvázaná.

Já také větší částky platím kartou. Ale hotovost u sebe nosím stále a tak nějak do budoucna se chystám platit víc hotovostí, protože mi přijde, že mi z té ruky nějak méně mizí, než z účtu 😀 Jinak je mi také pohodlnější platit kartou. Ale když nechci nebo nemůžu (taky už jsem ji ztratila nebo jsem si ji někde zapomněla), tak v tu chvíli chci mít možnost platit hotovostí - takže jsem pro zachování obou možností, rozhodně 🙂

Jo, k právu platit hotovost - to v ústavě domnívám se není (to by přece tolik nekřičeli, ať se to tam zapasuje). A jakkoli jsem pro zachování hotovosti, nemám potřebu to cpát do ústavy, stačí mi, když to bude obyčejně zakotveno v nějakém tom zákoně. A jo, docela by se mi líbilo, kdyby to bylo uzákoněno. Ani já nepotřebuji být všude vystopovatelná. Telefon nemám připojený na internet, leckdy ho nemám ani s sebou a nebo ho mám klidně několik dní vypnutý. Jinou mobilní elektroniku s sebou netahám. Proč bych se měla identifikovat platbou, že. No a třeba na koni na výlet jezdím s hotovostí v kapsičce, abych si někde mohla koupit zmrzku nebo pití, stejně tak v autě mám pár drobáků, kartu mám v kabele a kabelu s sebou prostě netahám všude, a abych měla v každé ledvince nebo každém autě schovaný duplikát karty nebo ji nosila na krku, to už bych se fakt musela smát.

Jasně, když budete kupovat 6letého. Ve 12 letech a hlavně za zmíněnou částku bych očekávala, že to zvíře už něco umět bude… No tak je to jen můj názor, no. Já bych si i takového koně jednou chtěla pořídit, ale ta částka by musela být dvaapůlkrát menší 😀 Koukám na to holt z pohledu chudiny, která asi do budoucna vůbec na koně nebude mít nárok - a asi je to tak dobře.

Hryzec sežere tak leda brambory mně. Pracuje na tom (druhá sfiňa) fakt intenzivně.

Slepice mají krmivo zabezpečené, tam myši ani jiná havěť nehrozí. Stejně tak krmivo pro koně. To by mi ještě scházelo, abych si koně naočkovala leptospirou nebo jinou lahůdkou.

Co se obilí týče, beru jiné poměry, tunu ovsa, třetinku tuny ječmene a loni jsem neprozřetelně vzala třetinku tuny pšenky a mám za to, že z ní bude těch osm slípek živo ještě tak dva roky (a to jsem už něco chválabohu rozdala). Ale mouku kupuji normoš v obchodě, nicméně mám jí mizivou spotřebu, mám ji doma spíš jako železnou zásobu, vždycky tak deset kilo a peču tak jednou za měsíc. Pro pekařské výrobky si naštěstí můžu chodit tady do vsi do pekárny, která to tu přímo peče, takže to mě dost baví (na cenovky nekoukám, jsou to místní lidi, ať je chleba klidně za dvě stovky).

Ivus, pokud tím ovsem chcete přilepšovat zvěři, tak ho z těch klasů dostávat nemusíte. Jen to posečte a nechte důkladně uschnout a krmte tak. Zvěř si s tím poradí 🙂

Mimochodem, už jsem říkala, toužím po kravičce, teda dvou, já bych jednu neměla, bylo by mi jí líto, ale zatím k tomu holt nemám podmínky (není zdroj vody, a to ta kráva něco vypije). Tak snad někdy v budoucnu.

Taky mám brambory v zemi. Známé jsem je taky na jar vezla a už jsme teď z nich na dovče měly hostinu, má je jako balvany. Já je ale na rozdíl od ní nezalévám, a také je na rozdíl od ní nemám na jižním svahu. No ale ty moje mají nějaké dva týdny k dobru, tak tam dneska šťórnu, třeba už bude něco k snědku. U nás se voda v půdě nedrží (perk), to je možná moje výhoda, třeba brambory tu vodu využijí k nakynutí a nikoli k zaplísnění…

Jinak teď hojnost okurek a cuket (díky, koňská hovna) a nějaké ty ledové saláty byly a snad se blíží i doba rajčat, jestli dozrajou všechna najednou, tak mě klepne, to budu muset asi zavařit nebo co. Jako tentokrát to rozhodně nerozdám, protože se chci vyhnout co nejdéle kupování za ty peníze. A že letos budu mít asi ourodku slušnou. Vykoumám, jak by se dala rajčata ještě dlouhodobě uchovat kromě zavařování. Jestli třeba by stačilo je naložit. Určo by se dala usušit, ale to bych tu sušičku asi uvařila, navíc bych ji nejprv musela pořídit. Mohla bych zkusit sušit v troubě (pořád se mi to zavaření ale jeví ekonomičtější).

Mám v zemi taky česneky a cibule, z obojího kdovíco nečekám, česneky mi podupala srnka (sfiňa) a také tu bylo dlouho sucho, no a cibule mám zaplevelené a nějaké slaboduché, takže to budou spíš pochoutkové. Jenže ty mě aspoň svou cenou v obchodě neurážejí.

To je generace těch, jejichž rodiče si řekli “budu to dělat přesně opačně než moji rodiče”. Teď tihle lidi mají děti, s jednou takovou onakou matkou jsem se na dovče setkala, ona byla velice (si myslela) uvědomělá, sama pravila, že svoje děti vychovává prvotřídně, citovala učebnice o duševním vývoji dítěte… No její tříletý syneček mezitím fackoval její šestiletou dcerušku jen to hvízdalo, protože to je projev jeho lásky k sestřičce, a ta sestřička je naučená, že mu to nesmí vracet, protože on je v té fázi vývoje, kdy tu lásku prostě projevuje takhle.

A já jsem si celkem jistá, že otec těch dětí byl “v té fázi vývoje” až do chlapcova narození. Pak se teda s dotyčnou rozešel a našel si ku své fázi vývoje vhodnější objekt. 

K čemu tyhle děti dospějí, se nechci ani domýšlet.

Naštěstí u nich má psa jen babička (vlastně prababička těch dětí - tam ty generace naskakují strašně rychle za sebou). Čivavku z útulku, která chodí po vlastním baráku se staženým ohonem a štěká na cokoli se pohne. ("dejzinko mlč! dejzinko! dejzi!!! já už tě!!! …)  Naštěstí  s ní neopouští zahradu, to by mělo asi neblahé následky.

Viděla jsem ho osobně na akcích, nedávno jsem se tu někde o něm  zmiňovala. Akorát teda ta cenovka mě dost překvapila. Na ježdění je pohodář, ale že by něco uměl… je to takové to “nosí”. Na mě je dost “veliký”, mám z toho pocitově dojem, že by s tím mohl mít (v budoucnu) potíže. A hlavně jak je nepřiježděný, tak je takový “neohrabaný”, potřebuje hodně prostoru k vyjádření… Já bych to na takovou cenovku osobně neviděla, ale zase je to módní směska, pro chlapa na vyjížďky do přírody to bude určitě ideál, a povahově zlatý, nic neřeší… Asi tohle dilema nakonec vyřeší trh. Zajímalo by mě, za co ho koupili…

Taky jsem jednou šla do Penáče s koňma. Teda oni čekali venku. Ale špatně se tam parkuje, když máte soupravu 8 metrů (a to spíš ubírám). Tak se mi tam s nimi moc nechce. Navíc oni to neocení, takový výlet na nákup, no. I kdybychom jinak běhali po lese a koupali se v rybníce… 😜

Mě i ty výlety baví, když je dobrý cíl. Právě někoho ukecávám na Tankové dny do Smržovky 🙂 Ale nejlepší výlet je stejně když si sedínku vezu na hajtře a kochám se liduprázdným (kéžby) krajem 🙂

lesnizinka: ona je známá udává, ale ne na blind… jednu vlnu ve velkém udávala přes nějakou dočaskovou “agenturu” přes nějakou kočkovou paní.

Kočky jsou jinak ve vesnici v okolí Benešova u Prahy. Momentálně jsou tam černobílá, mourovatá a černé. Odhad, co je holka a co kluk, je spíš takový velmi hrubý, já jsem to nezkoumala, to odhaduje ona krmitelka a kastrovatelka, takže to taky nemusí zcela sedět. Já je vezla jako holčičky, ale nového majitele jsem upozornila, že to nemusí být stopro, on je s tím srozuměn.

Nejsem si jistá, za jakých podmínek by byla známá ochotná koťata někomu dát, já se za známého zaručila, známe se dobře a jsem mu ku pomoci, kdyby se cokoli nepovedlo. Navíc tu máme báječné veterináře, na které je spoleh.

Co jsem vezla do nového domova byla koťata těsně dvouapůlměsíční, tak na hraně… ale bohužel moje cesta vedla v tu dobu, jindy bych je prostě neodvezla. Jedna je strakatá mourek-bílá a druhá je černo-bílá. Zbylá dvě nebo tři tohoto vrhu, co tam zůstala, jsou černo-bílá. No a ta mourovatá a černé (černá, jestli se objeví i to druhé, které zase s matkou někam odtáhlo) jsou mladší, řekla bych tak o měsíc, ale nejsem kočkař, takže to je jen taková domněnka na základě toho, jak vypadají (stav před víkendem: už nemají modré oči, ale ocásek pořád do špičky).

V útulcích po okolí ale budete mít koček jistě mraky, pomozte jim. Nebude se to muset vozit kdovíodkud jako jsem vezla já (ale jela bych tak jako tak).

efe:

…přes Ploužnici řeku/potok…

Řeka je PlouČnice 😉 , část města Ralska je PlouŽnice a tou protéká jak Ploučnice, tak Ploužnický potok 😉

Pardon, nekoukala jsem se pak už do mapy, jen jsem věděla, že se to jmenuje “stejně” - omlouvám se. Vím, jak jsem háklivá, když někdo komolí název naší vesnice.