bambule

Chápu a souhlasím. Ovšem děti a psi mají leccos společného. Jak je to nové, tak to hrozně láká a musí se to vyzkoušet. 

To je syn. A včera jsem se ptala manžela, proč jsme mu budovali jeho vlastní pokoj, když jsme mohli koupit klec a bylo by vystaráno. Ale pravdou je, že i manžel tam se psem ležel, má sice skoro dva metry, byl trochu pokroucený, ale vešel se😳. 

Můžeš s tím prosím něco udělat! Ani pes tu nemůže mít trochu soukromí! 

Pomoc!

Nácvik na klec započal vskutku velmi dobře. Třikrát jsem ho sice musela vrátit, ale teď už tam cca 20 minut spokojeně žužle krůtí krk.

U nás na Slovácku začalo pršet v noci a prší ještě i teď. A co budu vykládat po skoro dvou měsících od posledního deště to všichni vítají s nadšením. 

Děkuji, on povel na odpočinek má. Doufám proto, že nácvik bude rychlý, v klidu a pohodě. Nevadí mi, když roztrhá letáky, vytahá polénka po celém domě, dělá z třísek na podpal pidi třísky. Mám strach že si ublíží, protože jeho představa zřejmě je, že je kříženec horské kozy, kočky a lemura. Plus samozřejmě to, že je z něho za celé takové dopoledne pěkně přetažený zloprcek. 

Bambuli jsem vzhledem k její chlupatosti a velmi nízkému podvozku koupala co cca 2 měsíce. Dle potřeby i dřív. Kartáčem jsem ji přejela každý den, ale v srsti se ji držel “prach” a čas koupele jsem poznala i podle toho že se začala drbat. Sirius byl v létě jen ochlazovaný sprchou, šampon jsem musela použít jen dvakrát (poprvé ho manžel pustil do  bahnité louže a v neděli kdy našel lahvičku losového oleje a vymaloval s ní obývák a sebe😭).

Děkuji moc, já jakousi představu o začátku mám. Jen jsem si potřebovala potrvdit, že je to takhle správně. Vaše odpověď mě v tom ujistila.  Klec jsem objednala, on má teda menší plátěnou, kterou používáme jako sklad pro hračky, takže na nějaké vcházení a pobyt v přepravce ( po dobu než si vybere tu správnou hračku) mu nedělá problém. 

Jinak omlouvám se za vložení dotazů sem do venčení, ale přijde mi, že sem chodí nejvíc osazenstva a snad mi tu někdo poradí. 

Jdu sem s dotazem, jak nejlíp naučit psa na klec. Situace je totiž taková, že Sirius v době naší nepřítomnosti, dělá doma obrovské skopičiny. Lozí po  okenním parapetu, na stůl (ten se dnes i s ním převrhl), snaží se vlézt na kuchyňskou linku a podobně. Bohužel nemáme možnost ho uzavřít na bezpečné místo, vzhledem k dispozici domů. Proto klec. Jde mi o jeho bezpečí a přiznám se, že dlouho jsme klec zavrhovali, ale po dnešním videu z domu je tahle situace opravdu nebezpečná. Jenom podotýkám, že ráno je minimálně hodinu venku na vycházce, dopoledne kvůli svému vyvádění vůbec neodpočívá, nespí. Domů přicházím během dopoledne na krátké vyvenčeni (dnes byl doma sám cca 2hodiny, po vyvenčeni a naplnění plnící hračky tři hodiny), pak se vracím znovu do práce, ale ani poté není schopný odpočívat a vymyslí bejkárny typu chci si zlomit nohy…. Když je doma s někým z rodiny vydrží celé dopoledne v klidu odpočívat, sám doma tohle prostě nedokáže a stává se z něj přetažené, šílené psisko. 

Budu moc držet pěsti.

Moc Vám držím pěsti ať tohle všechno dobře dopadne. A ač to bude možná znít divně ještě že jsou to “jenom” vazy a meniskus. 

Já jsem zrovna ta, která může porovnávat chování lidí v rovnici s velikostí psa. S Bambulí jsme si prošli svým. Ač nekontaktní, nekonfliktní, stále jsem ji musela bránit před opruzovači, naskakovači a v neposlední řadě před agresivní výmarkou, kvůli které jsem vyřadila jednu z našich oblíbených venčících tras. A to nepočítám natěšené dětičky, protože byla prostě roztomilá, nejapné poznámky rádoby chlápáků apod. Naopak se Siriusem je to jiné, obecni obskakovač všeho se drží v uctivě vzdálenosti, uňafaní maltézáci jsou držení pěkně nakrátko,  dětičky jsou vedeny za ručičku, chlapáci oceňují jaký je Sirius fešák a ne polotovar na ledvinový pás. Podivní týpci raději přejdou na druhou stranu ulice, než aby nás míjeli v těsné blízkosti. Minulý týden Sirius hlídkoval na dětském hřišti, kde nějaký opilec nadával deckám. Kupodivu stačilo přijít blíž a zeptat se holek jestli je všechno v pořádku. Opilec se sebral a s pohledem upřeným na psa v klidu odešel. 

Ooooo můj Bože, to jsou pupíčci💓.

Dnes krátká vycházka. Nikde žádný pejskař, ni řvoucí motorka, jen pár lesních dělníků v lese. Naprostá pohoda by to byla, kdyby nebylo v lese těch otravných klochů a komárů. 

Moc hezký a hlavně pravdivé napsané. Já některé věci vidím a mám stejně. Výchova štěněte není závod, není to o tom co všechno bude umět v nejkratší době (osobně mě tyhle rádoby pyšnící se videa šílené iritují). Spousta lidí mi teď v poslední době řeklo co ještě Sirius jako neumí v necelých šesti měsících. No a co? Většinou říkám co oni sami uměli v šesti měsících nebo v jednom roce. Fakt. Jedeme si to svoje. Někdy nám to jde skvěle, někdy s tím trochu zápasíme. Ale svět se kvůli tomu nezboří.

Dnes započala má fotbalová kariéra. Tímto děkuji sponzorům z místního fotbalového klubu za darování vyřazeného balónu. Slibuji že budu trénovat pilně a s nadšením. Sirius.

Siriuse jsem taky musela učit odpočívat, máme povel “ležkaj a spi". To se většinou ukotví pod konferenční stolek a hodí si dvacet. Jinak u něj trochu bojujeme s roztržitostí. Prostě je na světě tooolik zajímavých věcí než nějaký povel sedni ( Hele koukej, koukej motýl ! Nejede támhle vzadu motorka? Co dělá ta paní v tom záhonu? Jeeee klacik.🤣🤣🤣) Ale on je ještě hodně štěněcí,  počítám s tím, že i tohle se časem zlepší. 

Dafi, já musela u Siriuse vystoupit ze své komfortní zóny a překopat úplně svůj přístup k němu. Bambule byla dáma, naprosto vychovaná, oddaná a Sirius je jako malé tornádo. Nějaké extra cvičení ho nebaví, zajímá ho všechno okolo, jen občas zapomíná, že na druhé straně vodítka má mě. Občas mi ujedou nervy a on to cítí. Takže v takových chvílích se snažím uklidnit. (Dýchání -na 4 nádech, na 6 výdech. Pokud to jde, zastavím a koukám někam do dáli.) A světe div se funguje to. Mám vyzkoušené, že jakmile uklidním sebe pak i Sirius většinou zklidní hormonek. 

Plaka:

Tyjo, a čím to je? To není nic na vás, ale je podobných případů čím dál víc u štěňat. Čím chovatel krmil, ví se? Já jsem krmila odmala štěnda vždycky pestře, zelenina, ovoce, kosti, skelety, maso, přílohy, přirozená strava. Až Netvor byl výjimka coby štěně.

Chovatel klasika RC a pak v půl roce přechází se psy na N&D. Žádné štěně nemá co vím problém, jen Sirius. On totiž měl takový řidší bobek, už u odběru. Věděla jsem o tom, chovatel si nebyl jistý jestli to dělá on, ale nakonec to pozorováním odhalil. Nic hrozného jako průjem nebo úplně řídký bobek, takže jsme se usnesli, že spíš někde něco olízl nebo něco přinesla domů fenka nebo jiný pes. Nás veterinář je v tomhle stará konzerva, prostě neřešit, týdně přibírá, prospívá, krevní testy v pohodě, testy na parazity taky. Hele ono když to vezmu kolem a kolem jsem ráda, že má granule, které mu sedí. Bobek v pohodě, neprdí, pes aktivní, plný neutuchající energie, přezubil naprosto v pohodě během cca 1 měsíce.