Všechny zdravím, nevím kam s tím, tak to placnu sem. Dnes venčení opět s dvojčaty, je to náročné, to by jeden neřekl, ale sledovat okolí, do toho děti. Dnes něco řeším s jedním dvojčetem, pes na volno, do toho ta druhá haleká, jeee koníci, no ještě že si jich všimla první, hned jsem psa přivolala k sobě, taky si jich nevšiml a šel na vodítko. Pak je zahlédl.Trvalo to asi minutu než mi začal věnovat pozornost a já jsem na všechny neskutečně hrdá. Minule po setkání s koňmi byl mimo mnohem dýl.
Já si teda myslím, že je celý rozvrkočený ne z koní, ale z lidí na nich, je strašně vítací, vysoká ho nechá a klidným, včera kolem běželo zase stádo, pes udělal hop tam, hop sem, asi lekl a dělal že tam nic neběželo
My měli ohromné štěstí. Na cvičáku jsou hned za plotem koně zvyklí na psy, a tak mezidruhová socializace proběhla skvěle.😊
Fram cvičil metr od zvědavých koní přilepených na plotě( asi doufali, že taky dostanou pamlsek), ale určitou opatrnost zachovával, to jsem byla ráda, že je rozumný, asi ty ovčáckopastevecké geny.
Framík není asi tak vítací jako ten Váš, ale je seznamovací. Na ulici si lidí nevšímá, ale když někoho potkáme na odlehlém místě zajímá se o něj. Sice neskáče a na nikoho se nevrhá, ale má tendenci lidem čuchat k zadku 🙈, což je takové společensky nepřijatelné.😅
Byl to kluk statečnej. Ještě že ten blbec nechal nebo zapomněl to okno otevřený .
Myslím, že moji psi by určitě neštěkali ani neplakali, možná by vyli, aby mě přivolali.
Tuhle jsem Dorouše omylem zavřela na balkoně, nemohla jsem ho najít, volám, hledám , pak ze zahrady vidím jak tam stojí, smutně kouká, přešlapuje a vrtí ocasem. Nevydal ani hlásku.
Fram by určitě mlátil do dveří jak divej, Gučák by si je otevřel i když jdou těžko, ale náš vzorňáček prostě čekal, až přijdu .😞
Včera byla v televizi reportáž o tom zbídačeném psovi v okně .
Bylo tam i vyjádření toho majitele . Kál se a mluvil o tom, že na tom byl byl psychicky špatně a pak , když viděl, že pes strádá, už tam nechtěl chodit , aby neviděl, co provedl. Trvalo to prý od ledna.
V kostce.
Přemýšlím o tom, jakou měl ten kluk sociální bublinu, že nikdo nezasáhl dřív.
Odpověď na příspěvek uživatele megi-the-pes z 14.03.2024, 10:48:21
Přesně.. Já se takhle zbavila štěněte, které jsem odebrala ( nebo možná za pětistovku koupila, už si nepamatuju) takové paní, která hodně pila a nosila ho v igelitce. Nemohla jsem se na to koukat.
Pejsek byl takový špicoid, kousavý , hyperaktivní a připadal mi i dost hloupý ( možná se v té igelitce i přidusil). Asi po týdnu jsem seznala, že bysme si opravdu nerozuměli, a umístila ho v jedné rodině.
Žije spokojeně a šťastně, je milovaný, nikdy se nenaučil čistotnosti , pořád štěká (naštěstí žijí v domku), zůstal úplně blbý a jeho rodina ho nekriticky zbožňuje .
My jezdili s Framíkem každý den a opravdu jen kousek , pořád stejnou trasu do lesa, nejdřív tak zrychleně dýchal , pak si zvykl .
Zatímco ostatní dva psi jezdí v kufru, on je na zadním sedadle a vyčumuje ven , dopředu, mezi předními sedadly, olizuje nám někdy uši, usne jen když je po dlouhé procházce hodně unavený. Takže úplně stopro to taky není , ale do auta se už hodně těší a hlavně neblije 🙏.
Kromě plynulé jízdy ( Bože, jak jsem v tom dobrá! 🤣), pomáhá myslím taky, že mám straré, drncavé auto . Pamatuju, jak mě jako dítě vozili kamarádi rodičů v tom starém Citroenu ( taková ta kapka, co ho měl Fantomas ), měl vzduchové měchy a houpal se jako loď, bylo to utrpení.
Nevypadá to, že by fenka sousedům vadila, Bára naopak píše, že by na nácviku spolupracovali. Mají asi hezké sousedské vztahy.
Taky neporadím nic jiného, než cvičit přivolání, na YouTube je spousta inspirace.
Jako někdo nade mnou se také přimlouvám za to, brát fenku na vodítku mezi lidi, hodně lidí, aby se otrkala a lidi jí že zevšedněli.
Jednoduché povely jako “sedni”, “ čekej” se v pohodě naučí.
Když se za lidmi rozběhne a Vy už víte, že ji nepřivoláte, dojděte si pro ni, sousedy poproste, ať ji nemazlí a nedívají se na ni, to už samo o sobě hodně pomůže.
Odpověď na příspěvek uživatele Saga z 13.03.2024, 09:36:58
Pracovní oděvy miluju! Mají tam kvalitní věci, co vydrží . Teď si tam chci koupit montérky, vůbec nechápu, proč jsem je pořád přenechávala mužům .
Neodolala jsem a vyfotila svojí nejstarší kabelku ( vedle ní formát A5) , je po prababičce, úplně nepatrně ožraná od molů, ale parádu s ní ještě nadělám, zrovna včera jsem ji měla v divadle.🤣
Kabelky jsou úžasné, mám jich mnoho, protože moje kamarádka obchoduje kabelkami a vždycky když přijede na návštěvu, přiveze kabelku. Jezdí tak čtyřikrát ročně.
Muži mají kapsy, sposty kapes, ženy musí nosit kabelky.
Kabelky jsou hezké. Kabelky jsou přehledné. Kabelku máte při ruce, není na zádech . Kabelku můžete i roztočit a praštit s ní někoho po hlavě. Můžete několikrát denně beztrestně zmatkovat,: Kde mám kabelku? A zapomínat ji na různých místech.. Když máte kabelek více, můžete překládat věci z jedné do druhé a pak je hledat. Když vám dojdou peníze, prohledáte kabelky. Někdy v kabelce, kterou jste dlouho nenosily, najdete něco, co jste postrádaly a máte radost. Můžete být hrdé, jak se hmatem dokonale orientujete v kabelce , máte dovednost, kterou muži nemají.
Prostě výhod kabelek je mnoho, těžko je všechny vyjmenovat .