list

Já Vám rozumím a naprosto s Vámi souhlasím. 

Ale nelze souhlasit s chovatelem, který napíše, že nechce svá zvířata omezovat a chce jim dopřát “svobodu”. Protože pokud chce chovat drůbež stylem á la 50. léta 20. století, tak prostě narazí a musí počítat s citelnými ztrátami. Pro tu lišku je kurník výhra v loterii a ani dvoumetrový plot ji nezastaví. 

Prostě a jednoduše, svůj chov si vedu dle svých představ, včetně zabezpečení zvířat před predátory. 

Předpokládám, že tleskáte a jásáte, dočtete-li se o otrávených dravcích, protože k této eliminaci pernatých škůdců dochází ze stejných důvodů - někdo si hájí svá zvířata tím, že hubí predátory, místo toho, aby svá zvířata zabezpečili.

Jj zdá se, že to by to mohlo být. Plemeno vzniklé v Británii z paduánek. 

Já strašně váhám, zda tam sjet dnes odpoledne, nebo zítra dopoledne 🤔 Ono tam v sobotu bývají už prázdné klece, ale je tam trh, kde jsem nakoupil v minulosti chovná zvířata, která potřebuju doplnit (smajlík holub) 

Při správné péči dává smysl naložit líheň max 14 dní skladovanými vejci. Záleží na teplotě, vzdušné vlhkosti a vejce by měla odpovídat vzorníku, což u hybridek asi těžko zjistit, jak by vejce měla vypadat. Taky u nich není jistota užitkovosti potomstva. 

Tak to je asi taky správné použití, ne? Pamatuju, že, když jsem byl kluk, si soused bral koňský hnůj do skleníku taky na podzim, navrstvil na něj zeminu a v únoru už začínal pěstební sezónu

ančovička:

Kohouti maransky,pavlovky, zdrobnělá slepička brahmanky…..

A to vejce je Kinderko 😉😄

drvodelkafialova:

Přesné. Máte za jedna.

Díky 😇 Aspoň něco z tý školy v hlavě zůstalo 🤭

Buggyra:

No a jak se říká hmotě mazlavé, černé, plné žížal, s občasně viditelnou strukturou rozpadajícího se sena či s vrstvičkami nerozloženého sena (podestýlku nemáme), která mi vzniká na hnojišti z hnoje, řekněme po roce? Abych věděla, do čeho to já sázím kytky 😀

Tak tomu bych právě říkal “už skoro hnůj”. 

Ono totiž to, co ze stání dáváme na hnojiště není hnůj, jak se to běžně označuje, nýbrž chlévská mrva. Je to směs trusu, moči, podestýlky a zbytků krmiv a bůh ví, čeho ještě. Tato hmota po uložení na hnojišti projde procesy, jež se souhrně nazývají zráním a vznikne z ní hnůj, jež už je použitelný pro hnojení plodin. 

No, jestli byly z trhu, tak tam označení nebývá žádné. 

Musím se přiznat, že servis jsem ještě řešit nemusel, jen jednou jsem si musel pohrát s hadičkou. Je očividně blbuvzdorná 😄 

Jj, taky ho mám a můžu potvrdit, že vepřovou kost, nebo hovězí žebro fakt nedává 

Zdravím, k těm skořápkám bude mít asi každý trochu jiný přístup. Já například skořápky podávám vysušené a přimíchávám je do směsi při šrotování, takže je z nich jemný prášek. Dříve jsem je podával nadrcené smíchané s gritem. 

Zbytky z kuchyně viz MiraT. Tam mám přístup stejný 

Já si ji kupoval před léty na zakrslé, takže kapacitně byla nadlimitní 😄 Ale pravdou je, že prostoru nemám nazbyt, tak mi stačí i nyní, kdy těch 20 kuřat je pro mě až až. Mít víc místa na drůbež, taky bych sháněl něco většího. 

Ovšem ta Vaše je vážně pěkná👍

S touto mám už dlouhá léta jen dobré zkušenosti: https://www.lihne.cz/king-suro-20/

Neřímám, že nejsou, ale jsou lépe dohledatelné, než zapomenutý háček. I když stromek řádně prohlídnete, jistotu, že jsou všechny třásně pryč máte, ale zvlášť u hustých jedlí ten háček najít nemusíte. 

Copak třásně, spíš bych se bál zapomenutých háčků od ozdob a tak

My jedeme přes žrádlo u nás i u zvířat 😎

Ladd:

V zimě jsem pro krmení, v přirodě toho určitě k nalezení mnoho nemají. Naopak v létě by se o sebe měli postarat sami. Navíc si myslím, že riziko přenosu nemocí na krmítkách opravdu je, tak proč by ho ptáci měli podstupovat i v létě.

Vložím fotku krmítka, které je uzpůsobeno tak, že se tolik neznečistí trusem; je i se zásobníkem.

Krmím ptačí směsí. Koupil jsem i 40 kg slunečnice. Tu ale zatím nedávám, protože tou krmí soused. Jen jsem si tedy odsypal a dal jsem ji tetě.

U mě na krmítku zatím polňáci, modřinky, koňadry, na semínkách tůje čížci. Pod krmítkem kosi, hrdličky, straky, sojky.(vrabci toho dost vyhází, takže na zemi je toho opravdu dost).

U tety vrabci domácí,  koňadry, modřinky, brhlíci, pěnkavy (snad pár), brhlíci, hrdličky, sojky, strakapoud.

Nejsem si jistý, že naše kulturní krajina má všude dost krmení pro volně žijící ptactvo, pole navazuje na pole bez mezí a remízků, takže není kde by rostlo dost plevelů, které by ptáky uživily. Zahrady jsou plné zelených trávníků s nulovou produkcí semen. V důsledku čistoty kulturní krajiny ubývá hmyzu.

Tak oni hmyzožraví ptáci, kteří na zimu netáhnou na jih, se přes zimu krmí právě semeny, proto chodí na krmítko. Ale určitě není na škodu jim tam přihodit i nějakýho hmyzáka.