Tom50

Už jsem psal několikrát o zkušenosti nějakého Němce z OVP z padesátek. Měl známé na lesní správě a ta mu dovolila umístit asi 200 vč na lesních skládkách. Totiž. K tomuto je také nutné znát německou preciznost. Oni mají lesy rozdělené na pravidelné obdélníky s promyšlenou sítí rovnoběžných zpevněných svážnic propojených příčně, kde jsou v pravidelných rozestupech skládky (vidět je to dodnes kolem Křemešníku a i jinde, kde to budovali Němci). Podle lesního plánu se vědělo, kde lesy nebudou nic dělat. Včelař rozmístil vč po 4-8 ve vzdálenosti 30-50 m. A pointa byla nevysvětlitelné rozdíly ve výnosu až taky trojnásobné!! Včelstva byla ve stejných úlech, přibližně stejné síly a porost byl také stejný. Jediné vysvětlení jsou nějaké ty zóny, i když tenkrát se o tom nepsalo a nenazývalo se to tak. Abych to upřesnil, co stanoviště to přibližně stejný výnos a tak to bylo stoprocentně místem. A 50 m od stan s velkým výnosem byl výnos mizerný. Dokonce tam myslím byl nákres aby bylo jasné, že v tom není žádný geometrický smysl. Mohlo jít tedy jen o vlivy podzemní. Les byl stejného stáří a v rovině takže nai vítr nebo průvan nemohly mít vliv.

Mě se vlastně stalo podobné. Jsem osmý rok na novém místě. Mám zázemí celý přízemmní byt (bydlím ve stejném bytě přes ulici) v činžáku s vlastním vchodem tak, že nikoho nijak nemůžu rušit. Na to navazuje cosi dvůr, jedná se o bývalou hornickou kolonii. Je tam pěkné místo pro včely. ALE!

Ty včely jsou asi 70 m daleko od vchodu, mohly by být blíž, ale já nikdy rozhodně nebudu nikoho obtěžovat nijak, ani včelami. Zatímco další dvě stan jsou tak, že autem zajedu za úly a zastavím před vchodem. Jenže tady mi bylo blbé to na 60 nebo 70 m nakládat do auta. Jasně, Goro mi vysvětlit, co je motůčko a asi to tak dopadne. Navíc na můj pozemek navazuje obecní, původně louka - džungle bez přístupu. Přístup je jen ode mě, kde si můžu dělat se svolením obce co chci a dát vč kolik chci. Vč by byla pod vzrostlými osikami a vrbami, ideální místo pro včely v celodenním stínu. Stačí vybudovat můstek přes potok.

Zjistil jsem, že zatímco na druhých dvou stan už včely nelítají, tady ano. Ráno vyrazí dřív, končí později a pod úly nikdy nevidím zkřehlé včely. Ze dvou stan od sebe vzdálených asi 2,4 km je horší to o 800 m dál od základny než to, co je asi 1.600 m, nazývám ho K. Stan R pod obrovskou haldou písků z těžby zlata je lepší než K, ale není lepší než základna. Letos po letošních zkušenostech s pěkným jarem hodlám úplně opustit stan K, i když ho upravit bylo poměrně pracné a musel jsem najmout bagr a tak i trochu peněz to stálo. Co naplat, když se tam včelám nedaří? Přitom je to místo od pohledu kouzelné. 22 metrů od silnice, ale z té není vidět, dokonce jednou Stefanos jel kolem a včel si nevšiml.

Zatímco stan R je takové to, kam člověk přijde (autem, na procházky nemám a neměl jsem celý život čas), vystoupí a je jasné, že to je to místo! U základny to má taky nějaké kouzlo, K je v tomto smyslu “jalové”. Blbé je, že mě Petr hecoval od začátku do včel u baráku, bohužel jsem neposlechl.

Píšu vám to, znova v krátké době speciálně vám. Nevím jak to tam máte. Píšete o 100 m k potoku. Pokusil bych se pronajmout si místo, navazující na váš pozemek. Jo, obci platím za stan K symbolických 100 Kč ročně a Lesům (státním) se v ČR neplatí nic a včelaři jako jediní Lesům neplatí za vjezd do lesa vůbec také. To je podpora stát Lesů včelařství.

Tak v první ředě k vlašskému ořešáku. Je to strom se silně repelentním účinkem a ne náhodou ho sázeli předkové doprostřed dvora, kde poskytoval stín pro odpočinek a současně jediné místo v usedlosti, kde neotravovaly mouchy a komáři, ovádi.

Vliv pevného dna a velikosti česna. Tady mám naprosto opačnou zkušenost, vysoké dno a hlavně zasíťované je špatně vždy a jak se ukazuje velké česno je ještě horší. Jen připomenu takovou velkou maličkost. Každý ví, že když už začíná rabovka, tak jedinou možností je zmenšit česno na jednu včelu. Oddělek se neudusí a daleko spíš se ubrání. Důležité je to neudušení, tím je jasně řečeno, jak malinké česno oddělku nebo slabšímu vč stačí a naopak je logicky blahodárnější, než česno velké. Dá se říct, že velké česno oddělky ničí, malinké skoro nikdy, nyopak pomáhá. Tvrdím, že velké česno - poznatek z posledních asi 2-4 let, je stejně zhoubné jako očka.

Před asi 40 lety se hodně blbnulo s geopatogenními zónami a já to považuji za prokázanou věc a několikrát jsem se o tom přesvědčil. Uvedu příklad chalupy a zahrady, kde jsem se narodil. Prudký terasovitý svah, na největší spodní terase chalupa, dvůr a uprostřed, částečně zapuštěný do svahu chlív. Na jeho půdu se šlo ze zehrady po rovině a takových teras bylo 6. Blbý sklon pozemku proti severu a ještě k tomu mrazová kotlina. Chalupa byla na pravé straně pozemku.

Odjakživa byly včely jen na levé straně zahrady myšelno z pohledu proti kopci. Až já dal po roce 84 vč i na pravou stranu a mámě lezly oči z důlků nad až o 100% vyššími výnosy a mnohem dynamičtějším jarním rozvojem a celkovou vitalitou vč napravo. Ono to bylo jistě také prošlechtěnější včelou a změnou metodiky, ale na levé straně bylo nějaké nevlídno, pomyslné studeno - ustavičný mírný průvan, na člověka tam padala jakási tíseň. Na otázku proč měli včely jen na levé půlce, tak aby je neotravovaly přímo nad chalupou. Tehdejší kříženka včely tmavé měla dny, kdy se chovala jako roj ďáblů.

A ty zóny jsou vidět ještě jednak. Každý si mohl všimout třeba jabloní u silnic. Sázené ve stejný rok a stejně staré. Některé jsou zakrsle zabačelé, křivé, prosychají a nerostou. Já si to vysvětluji vlivem geopatogenních zón. Mimochodem, v osmdesátkách se běžně líčilo na roje. Na levé půlce zahrady se nenastěhoval roj nikdy, na jednom podstavci pro dva úly na pravé půlce zahrady pravidelně oba úly roje obsadily velmi rychle. Často to netrvalo víc než dva, tři dny. Mimochodem, každý ví, že se roje většinou usadí na stejném stromě, prokazatelně cítí něco, co nevnímáme my.

Coma. Už bych na stejném místě neexperimentoval.

Děkuji moc Jirkovi. Fotky jsou poněkud napřeskáčku, pokusím se vysvětlit ke každé o co jde.

První je fotka mladé žemlové souše, kde se zkazil pyl. Toto je normálně na vyvaření, včely si s tímhle nemají šanci poradit. Druhá fotka ukazuje stejný plást z druhé strany.

Na deváté fotce je stejný plást po odrásání, na desáté pak po dodrápání vidličkou, aby vypadly i spodky špuntíků. Na poslední fotce je druhá strana stejného plástu, kde pyl nebyl zkažený tolik a proto ho stroj nedokázaly “vydrolit”. S tímto si včely už poradí.  Jak vypadá stejně odrásaný jiný rámek je tu někde od Jirky včera. Myslel jsem, že je to za 4 dny zakladené, ale bylo to jen zdání. Nicméně toto dávám na konec plodu před SR a jak je to ve fázi z fotky včera, jde to doprostřed hnízda, nejlépe ale jiného včelstva. Pak to dodělají a zkladou ihned.

Třetí fotka ukazuje samo domo strojek postavený za komančů (když se nic nedalo koupit a nebo za astronomické ceny) z motůrku z vířivé pračky s 1.420 ot. Pracuji venku u dříví, protože z toho lítá děsně bordelu.

Na třetí fotce jsou rámky po vyvaření před pár dny, nejsou bohužel úplně suché, je lepší, aby byly "jak trn". I tak je snad z dalších fotek stejných rámků patrné, jak prokouknou. Toto mechanické odrásání dřeva je jediná dezinfekce, nikdy rámky nekoupu v žádné chemikálii!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A nyní časy. Odrásání souše se zkaženým pylem trvá asi 3-4 minuty. To je dost. Jenže, já nesbiji a nezadrátkuji rámek pod asi 4 minuty. M ve mzdě mě jedna vyjde na asi 10 Kč a to ušetřím též. Včely sice na tomto nemůžou zslabovat mezistěnu a z toho vosku z M stavět většinu buněk. Jenže velká část buněk je nepoškozených a vč je mohou ihned používat pro zásoby a pyl, zatímco jiná parta - stavitelky, staví odrásanou část.

U čištění vyvařených rámků je to také asi 3 minuty na odrásání dřeva. Ovšem při tom se projeví stupeň zahnití oušek a lze tak vyřadit rámky, kde není úplná jistota, že ouška neuhnijí před koncem životnosti rámku. Hlavně ale rámky vypadají líp a jde také, a to hlavně u hobby včelařiny, o můj pocit, mám rád hezké a ušlechtilé věci, čisté. Tedy odrásání rámku trvá stejně jako jeho sbití a zadrátkování, ovšem cena přířezu - asi 90% a víc rámků je znovu použitelných, se ušetří.

Přířezy si sice dělám sám, protože jsou lepší než z velkovýroby, ale spíš je kupuji, protože je tak levně, jako je koupím, neumím vyrobit. Jasně, jako důchodec bych to nemusel počítat, ale prostě počítám. Tloušku dle ČSAN vyrábě+ných rámků 12 mm snižuji na 9 a už jsme vyzkoušel, že bohatě stačí i jen 7 mm. Je to ve stádiu pokusů a zatím se osvědčilo enormně.

Zkuste to vy, uvidímne zda něco umíte a nebo jen vyrývat.

Kdybyste četla dál, dozvěděla byste se, že jste zavilá feministka a ráda děláte chytrou, jak už to tak feministky mají. Protože vy svojí domněnku vydáváte za učenost, přitom je to blábol bez hlavy i paty. To jen tak naokraj  milostivá, já se tu jedn snažím udržet vysokou odbornou úroveň.

Vaše závorka zní sice velmi učeně, ale také velmi zmateně a odporuje si sama sobě. Sama tam předesíláte axiomatický předpoklad, ale jako u všech postulátů dál už vycházíte ze svého, patrně velmi nesprávného axiomatického PŘEDPOKLADU a berete ho, jako je to u oxiomů, jako fakt a nenamáháte se svá tvrzení nijak dokázat. To se u axiomů nemusí.

Právě ten fakt, že trubec nese v genu o dost jinou sadu než matka, tím právě dochází k tomu, že ač by byla matka oplozená vlastním bratrem (bratry, musí jich být 8 a lépe až 12 - sperma jednoho trubce rozhodně na oplození matky nestačí), nedojde de fakto k přímému příbuzenskému křížení.

Navíc výrok o samcích je tak feministický, až se mi zatajil dech. Ano, pro některé madam jsou bilogičtí samci jen “pomocným personálem”. Pak tedy tazatele hluboce obdivuji, když to pochopil, já to tedy rozhodně nepochopil a pro mě samec není pouze pomocným personálem. O takových jako vy natočili Poláci už pradávno úžasný film Sexmise. Doporučuji vám vřele shlédnutí. Ovšem je otázka, zda by mělo smysl vás poučit, že příroda naštěstí funguje mimo lidské pitvorné představy o svém fungování, potažmo smyslu obecně. Ale děkuji vám za velmi poučný vhled do duší některých žen.

Velice spokojeně čtu tyhle věty, konečně zažíváte co vám roky tvrdíme. Vidíte, že i na výdrholci to jde když jsou včely, jak by řekla moje maminka Lída “koně”. 

U toho jejího rčení, či bonmotu (určitě by to ona tak nenazvala) je nutné si něco uvědomit. Byla ročník 1920 a za jejího dětství, když vsí projelo auto s dvoukoňovým motorem v oblacích prachu z nevyasfaltovaných silnic, byl to kuriozní zážitek. Ale šlo prý vždy o hlučně pomalou páchnoucí prdlavku, navíc její otec byl kolář a auta a bryčky s pneukoly mu vzaly práci a tak v rodině ty peklostroje nenáviděli. Čtyři a čtvrt hektaru a jedna kravka rodiče + 6 dětí neuživily. A tak pro mojí mámu byl symbol síly volský potah, ale to nebylo nic krásného ani elegantního a to vlastnil kdejaký větší chalupník a nebo malý sedlák, ti chudší zapřahali tu krávu, která toho moc nenadojila, když musela dřít na poli. Ovšem pár silných, urostle krásných, bujných koní měli jen ve velkostatku a kočí, panský pacholek, byla pro všechna děvčata snová partie. Proto bylo ještě před sto roky, ano, je to teprve JENOM STO LET, sybolem ušlechtilé krásy a dynamické síly koňské spřežení víc, než automobil. Mladým to takto vysvětluji proto, aby si uvědomili, kam poskočil svět za pouhých 5 generací … A no, já pamatuju, že neexistovaly igelitové sáčky, byl v nich jen svetřík nebo tričko z Tuzexu. I co byl Tuzex bych musel vysvětlit. Ženské použité igeliťáky praly, sušily na šňůře, protože to byla báječná a vzácná věc, starej díky sáčku z igelitu nepromastil obsah tašky, kterou nosil do fabriky od svačiny, což byl hleba namazaný sádlem. Tak se šetřilo, lidi nefňukali, že nebyly byty, prostě svépomocí stavěli a přestavovsali staré chalupy. Sádlo bylo doma a chléb stál proti dnešku pakatel, ovšem deset deka salámu + dvě housky, to stálo majlant a to se psal už rok asi tak 1960-65. V mém dětství mě štvali starci, kteří vykládali, jak dřív bylo všechno lepší, víc, chutnější a jak si ničeho nevážíme. A už asi nasírám mladé zase já, je to jako štafeta. Ale možná je dobré to vědět, třeba proč lidi jako já nebo Goro mluvíme o pokoře…

Vás Martine velké pokoře naučily včely, i když zrovna vy jste jí oplýval od začátku víc, než většina mladých. Už se nevztekáte a už víte, co na těch “blbejch včelách” někteří máme. Ano, ten pocit neumím popsat, ale o to je snad silnější. Kdo nezažil, nepochopí.

Tak například:

Tříkilový kulatý bochník “obyčejného” chleba stál 5,30 Kčs, což by dnes bylo asi tak 75 Kč. Dnes šiška 1,6 kg stojí 45 Kč. 10 deka gothaje stálo 3,30 Kčs, tedy kilo 33 Kčs a to by dnes stálo asi 400 Kč. Dělník bez řemesla vydělal ve Vlašimi v roce 1965 asi 4,50, kvalifikovaný asi 6,40 Kčs na hodinu HRUBÉHO a tak by vyučený řemeslník hodinu dělal na obyčejnou svačinu. Pro zajímavost, kilo cukru stálo 7,30 Kčs a ceny se asi 30 let nezměnily. To by v dnešních cenách (prpoti roku 1965) bylo asi 13-14 x víc, tedy asi 100 - 110 Kč. Ano, to není překlep!! Tohle by měl vědět každý, kdo čte třeba Bernnerovy knihy o včelaření!!! Aby pochopili, i třeba Malinové.

Kilo medu v maloobchodě (kdyby ho tam soudruzi mimo velkoměsta nabízeli a ani v Praze nebyl pořád a i tehdy byl jen ze Sovětského svazu a náš snědli západní nadlidi), tak kilo medu by stálo v krámě (v celém Československu byla jedna neměnná cena daná státem) 25,- Kčs, což by bylo dnes 350 Kč. Výkup dával včelařům 22,50 Kčs za kilo a za 35 kg najdenou. Konev na 25 litrů je přesně 35 kilo medu. 

Ovšem tím to nekončí. Pak se do vedení Svazu dostal jakýsi soudruh Kodoň. A ten vylobboval, řečeno dnešním slovníkem, že stát dával dotaci ve výkupní ceně medu 2,50 Kčs na kilo a tak včelaři dostávali to samé, co by med stál v krámě, kdyby tam ale byl. Ovšem zlý komunista Kodoň byl takový padouch, jak to dokázal jsme nikdy nezjistili, že vymohl druhou dotaci za opylení plodin i celé přírody (skutečná ekologie!!) a to celých neuvěřitelných 10 Kčs na kile a tak jsme ve výkupu dostávali neuvěřitelných 35 Kčs za kilo medu v balení 35 kg!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

To ale bylo až později, asi od roku 1978 a tehdy by 35 Kčs za kilo medu ve výkupu bylo asi jako dnes 1:12 = asi 420 Kč za jedno kilo!

A jak to tehdy Svaz pánům velesoudruhům zdůvodnil na UV KSČ? Jednoduše, že celospolečenský opylovací efekt včel je nenahraditelný ničím, žádným jiným hmyzem a vše ostatní z opylovačů nemá žádný význam (to je pravda, ale dnešní zpitomělí aktivisti teď vyletí jak čertíci z krabičky) a tak si podporu státu drobnovčelaři víc než zaslouží a musí jí dostat. Kor když velesoudruzi už zjistili, že socialistické velkovčelařské podniky neuspěly. Včelmistři totiž kradli a poroučeli jim Stranou dosazení blbci, kteří včelám nerozuměli a tak se dali snadno ošálit. Prostě trafiky pro stranické soukmenovce byly i za komunistů, ani v tom se nezměnilo vůbec nic.

Ovšem tohle nebylo ještě všechno. Na každé registrované včelstvo dostával včelař ještě jinou dotaci 50 Kčs ročně na zazimování (něco jako dnešní 1D). A za přisunutí včelstva k zemědělské kultuře - organizované kočování, byla odměna ve ZDANĚNÝCH PENĚZÍCH. Podle plodiny, ne vše bylo otaxováno stejně. Za řepku bylo 120 Kčs/1 vč, jetel červený 80 Kčs a mezi tím byl hrách nebo bob za 100 Kčs. Tedy 300 kčs. Měl jsem v mariongotce 18 vč a dostal jsem jen za opylení 5.400 Kčs. Za maringotku jsem dal 20.000 Kčs a tak byla za 4 roky splacená. Když začala vydělávat, přišla Sametová revoluce… Pořídil jsem jí 1984.

Soudruh Kodoň o víkendech sám osobně v holinách a montérkách stavěl Včelpo, které pak vytunelovali. Takže on nebyl každý velsoudruh padouch, naopak, mnohem větší padouchové je vystřídali a v tom teď žijeme. A bude už jen hůř.

Jo jen takovou maličkost. Lidi téměř nesměli vlastnit žádné výrobní prostředky a když, tak s nimi nesměli poskytovat služby. Tudíž nebylo jak stěhovat maringotky se včelami. Proto Svaz vymohl, že zemědělci museli povinně poskytnout traktor na přetažení včel. Včelař si jen musel koupit na poště topnou naftu za 0,80 Kčs za litr. Dával se standardně 20 l kanystr za 16,- Kčs + něco do kapsy traktoristovi. V roce 1973 přišla na Západ velká ropná krize a třeba v Německu o víkendech nesmělo po silnicích jezdit nic než sanitky a hasiči, policajti. Ti měli demokratickou ropu od arabáků a jihoameričnanů, my tady z velepadouchistánu tak, že litr nafty stál 80 halířů a litr benzínu Super (96 oktanů) 2,80 Kčs. Potíž byla jen v tom, že osobáky na naftu tady byly vzácné a jen z kapitalistického Západu.

Ale to jsem se pod Martinovým příspěvkem hodně rozepsal o minulosti, třeba to je pro někoho poučné. Minimálně by to mělo vzbudit tu pokoru. Jak u koho, samozřejmě. Já jen, že ono nikdy není nic jen černobílé a komunisti nebyli jen zlí a na východ od nás to sice padouchové byli vždycky, ale my nad jejich produkty rypáky neohrnovali (naštěstí žádné pletařky svetrů nebo koňolampy s prodejem titulů ani dozimetři do toho nesměli debilně pindat). Už tehdy sem odtud šla hlavně hnojiva nebo suroviny na ně a každý ví, že se z ropy vyrábí vlastně všechno.

Děkuji za odborný výklad. Ale upřímně, moc moudrý z toho co vysvětlujete nejsem.😉

Děkuji Jirkovi. Tady každý může vidět, že v jívách za polovinou mám už zakladené letošní M. Toto vč dostalo před pár dny tuto, když jí vytáhlo za plodem, doprostřed a dnes dostalo další za plod. Začátečníci si mohou všimnout matky, na prvních dvou fotkách právě úřaduje a také je třeba si všimnout, jak na zakladeném nejsou včely. Ony to tak dělají a tak i když včelař nevidí dobře, toto je vodítko.

Ovšem pozor! Do dneška jsem si myslel, že vidím dobře a Jirkovi jsem k fotce drápáku napsal popisek, že je to zakladené, 4 dny od přidání. Po zvětšení v telefonu doma jsem zjistil, že to zakladené není. Ovšem je i tady zřetelně vidět, jak na povytažném odrásaném díle včely nejsou a tudíž to matka zaklade během pár hodin.

No a vám Jirko z celého srdce upřímně závidím, u mě žádné větrání, natož vůně. Ale snůška silná a i u mě cpou nektar mezi plod a pylem omezují matku. To je ale jen zdání, vědí moc dobře, že to rychle spotřebují a uvolní si plac. Proto neexpandují na další rámky. Zažil jsem totiž roky, že jsem nějak nevychytal rozšíření a za blinovky mi začaly nosit sladinu, ale i pyl. Sladinu už dnes někde za blinovkou měly. Po ochlazení jí bleskurychle odnesou a spotřebují. A maličkost, med z jívy je dost hořký, jak mi někdo sdělil a tak je třeba nelitovat, že to nedokážeme vytěžit. Až rozkvetou špendlíky - u mě letos v těch chladnech a nic z nich nebude, ale v některých letech pár vč dá bednu medu ze špendlíků (asi i třešní, kvete to těsně za sebou nebo současně) a to je skutečně neuvěřitelně lahodný med. Ovšem letos jsem prodal už i asi 3-4 roky starý řepkáč a jen se po něm zakouřilo! Lidi (někteří) zjistili jak chutná med bez výkalů plodu a nestíhám poptávce. Ale to jsem hodně odbočil. (bez jediné Koruny do reklamy, nekrmím darmožráče nikdy!)

Resume:

Letos je pěkné jaro. V třetině vč mám už druhou M, první jsou asi v polovině vč té třetiny zakladené. V nejméně polovině z celkového počtu je první M dnes a včera a zbývá pár “lazarů”, kteří se rozjednou až po chladnech. Jsem rád, žeč jsem se tohoto jara dožil. Tohle se zažije jednou za 20 let.

Na něco jsem špatně kliknul a zmizel mi celý příspěvek. Jsem zatím tak nasr…, že to znova napíšu až vychladnu. Vůbec nechápu proč se to někdy stane, asi chyba systému. Když se to stane u mailu (Centrum, u Seznamu nevím, používám ho nepatrně), spadne to do rozepsaných a není to ztracené, škoda, že stejnou funkci nemá toto forum. Nestalo se mi to jednou!!!

Martine. Pan kolega Goro má pravdu s mezistěnou s potmelenými okraji buněk. Ale asi se špatně podíval, na vašich fotkách ty okraje potažené propolisem nejsou a tak jí klidně můžete přidat za plod. Přijmou jí nadšeně, mají ušetřenou práci s vytažením.

Ovšem pozor na to, co píše Goro, pokusím se nafotit co myslel on. To je lepší odrásat, ty potmelené okraje buněk. Jinak to vezme snad jedině roj.

Oddělky dělám, asi u čtvrtiny až třetiny vč, tam, kde by se mohly chtít rojit a nebo a to častěji, když chci novou matku. Udělám pěkný odd, po pár dnech zruším nouzáky a dám materiál od inseminky. Pokud se oplodní a ukáže se jako životaschopná, zůstává, zbytek - asi polovinu k něčemu připojím.

Matky přidávám když ne s oddělkem, tak vyjídací klíckou. Je to trubička ze včelařského pletiva, sletovaná na průměr umělé zátky od léků, nebo podle korkového špuntu, kterým je jeden konec napevno uzavřený. Druhý konec asi 10-12 cm trubičky se zacpe zátkou z těsta asi 3 cm, to se ale musí obalit alobalem tak, aby včely mohly jen k čelu a nevyjídaly zátku z boku. Obyčejně to zadělám napevno tím alobalem, nebo igelit, co je po ruce, převázat raději včelařským drátkem (pocín - je měkký) než gumičkou (tu umí rychle přehryzat) a dám malou dávku krmení 1:1. Jakmile  na klícce mezi plodplásty udělají srdíčko (ne vždycky a spíš smetenec než včelstvo) a k matce se chovají láskyplně, uvolním vyjedení a tudíž je tam pořád několkahodinový odstup. Vyjedení jen z čela trubičky, boky MUSÍ zůstat zabalené, aby nevyjídaly z boku. Mimochodem stejně postupuji i u inseminky například. U zasílsací klícky - ty dobré jsou současně přidávací - vyjídací, vylomím pojistku až když mám jistotu, že se k matce chovají s láskou, tedy po 2-3 dnech. Pozná se to, když jsou včely zahryzlé do pletiva a jakoby se snaží bodat do klícky, je zle a je to chování nepřátelské. Musí se zjistit důvod a odstranit příčina. Proto vyjídací klícka s odkladem, že matku vysvobodí až několik hodin po našem vyrušení,a ž se vč uklidní a skonsoliduje.

Další osvědčený způsob je rámeček ze stejného pletiva. Z bočních louček se sbije asi 10x15 cm a pobije pletivem. Tento rámeček se vytiskne na plod, kde se zrovna líhnou malušky, jiné včely na plástu nejsou. Pod rámeček se vypustí matka. Mladušky matku neznají a tím jí přijmou a maldušky zase krmí kojičky zkrz pletivo a tím obdrží mateří feromon od mladušek. Po cca 3 dnech obyčejně matka pod rámečkem klade. Myslím, že se rámeček dá koupit dokonalý, profesionální. Poklopka nevím zda by stačila, možná ano. Nezkoušel ani neslyšel.

Smetenec dělám nerad, nemám sklep a v teple, i když ve tmě, to funguje špatně. Tu samou potíž mám s rojem (proto radši roje nemám😉).

Můj táta v tuto dobu zjara, až do jabloní, přidával matku tak, že do osiřelce novou matku prostě pustil. Tvrdil, že jí nikdy neublíží. Já ale tohle nedělám. Co jsem ale už udělal, že jsem do osiřelce naostro zavěsil rámek se včelami a plodem, na kterém zrovna matka byla.

Matka z TV je asi nejkvalitnější jakou si lze představit. Z umělého přelarvení nemá Petr konkurenci a jeho matky vydrží i 4 roky, 3 každá a tak já se chovem už vůbec nezabývám. Sám ale inseminky mám, kvůli trubcům a taky, že si na to moje včely vydělají. Beru od nich materiál do oddělků. Někde popíšu druhy oddělků, myslím, tady nebo na IF jsem o tom psal. Samosebou se nedá udělat odd z jednoho plodplástu a čekat, že si vychová kvalitní matku. Musí to být odd silný nejméně 2 rámky plodu, + smést včely z dalších dvou a toto pak jednu matku vychová kvalitní.

Prostě možností je celkem hodně, vše dělám operativně dle momentální situace, systematický chov, jak jsem psal výš, nedělám.

Co ale dělám!!!!

Ovšem toto koliduje s mojí snahou a pokusy vůbec nemít vysoké trubčáky. Ovšem to je zatím pokus a běšží první rok a ne u všech vč. Tato vč nechme pomyslně stranou.

Z běžných vč trubčí rámky vyhazuju, likviduju a dávám dolíhnout trubčáky z inseminek a nebo z vytipovaných vč se skvělými vlastnostmi. Moc o genetice nevím. Vím ale to, že vlastnosti trubec přenáší ze ¾, matka jen z jedné čtvrtiny. Ale děláme to matkou a ještě hlavně inseminovanou, kde je absolutní kontrola, přes trubce se to přesně kontrolovaně udělat nedá. Ale co se dá, je snažit se přečíslit “obyčejné” trubce těmi ušlechtilejšími. Je to nekonečný příběh a zkuste při tom nezapomenout pane kolego Mildo na efekt chlebového klásku. Není vám nic platný sebesofistikovanější chov a sebeušlechtilejší matky, když nedosáhnete efektu chlebkvásku.

Abych nezapomněl. Klícka na vyjedení, hlavně trubičková popsaná, musí viset mezi plodplásty tak, že je mírně šikmo těstem dolů. To proto, že kdyvby byla těstem nahoru, tak po ohřátí a vyjedení by mohl kus těsta spadnout na matku. Skutečně se to může stát a nijak vzácně a tak proto. Všechny mě známé zasílací klícky mají poutko pro drátek na opačné straně, než je těsto. To je ten důvod!

-------------------------------

Moje máma byla široko daleko vyhlášená chovatelka matek. Já nepokračuju, máma prodávala  matky za 100 Kčs, což by bylo dnes tak 1.200-1.400 Kč a to mi nikdo nedá a tak se tím nezabývám a přenechávám to množírnám s dotacemi. Pamatuju si ale přesně jak se umělý chov přelarvením musí udělat, vše jsem to dělal - přelarvení - já a není to tak snadné, aby matky byly skvělé. Petr to dělá podle mojí mámy. Nejde o přelarvení, to zvládne každý kdo vidí a nemá třes v rukách. Jde o přípravu chovného včelstva, na něm to všechno stojí a padá a jen podle toho je pak matka kvalitní nebo mizerná. F1 se koupí jen ty druhé. Z množíren.

Tak jste mě Mildo inspiroval abych tu udělal vlákno o chovu. Tak snad až někdy bude chumelit napíšu…

MVDr. Klíma je podle mě aktivista, protože mi řekl, před cca třemi lety, že už asi 10 let jen kyselinuje protože Západ = pouze kyseliny. Totéž mi sdělil pan Marada, který pracuje pro rakouského producenta Sklenárek.

Tak. Předražené matky Vigor jsme přestali s Petrem brát, protože je hned po položení pár vajíček měnily, ještě v tom roce. Také jedna nezačala klást, Čermák mi jí sice vyměnil druhý rok, jeho matky byly vždy až na konci srpna, dřív to prý nešlo. Ale poštovné sem a tam a ta práce byla prodělek. Mezi řečí mi Dr. Klíma sdělil, že je v Mendelově společnosti, kde byl i Čermák a asi tak 10 let zpátky od Klímova sdělení začaly matky Vigor stát za xxx. Patrně i Čermák přešel na západní kyselinprogres. I za komunistů byli blbi, co dělali všechno jako soudruzi v Sovětském Svazu, my ostatní jsme se jim smáli. Na psychice lidí se nic nezměnilo, jen světové strany. Ale ani komunisti nebyli tak tupí, jako dnešní Západní progresivisté.

Matky Sklenar objevil Tom4. Objednal, vzali jsme každý po dvou dva roky po sobě. Ovšem pozor, to nebyly žádné inseminky, tuším po 1.800 Kč jedna, ale byly to obyčejné F1. Dalo by se říct neurazí nenadchne, včelstva nijaká, vágní, medu podprůměrně, ale rojit se nechtěly, to je pravda a byly hodné. Ony byly líné i sexovat. Melecitozní rok nepřežily ani jedna, ale to se přece v tak malém počtu, jako jsem měl já, nedá STATISTICKY RELEVANTNĚ počítat, protože VĚDA. Já jen, že když ze 42 nepřežije 9 a 4 z nich jsou Sklenar, já toho víc vědět o Sklenárce z chovu, kde se nepoužívá nic než kyseliny (a je známé video, kde se Marada vyhýbá “dýmu” z aparátu na odpar KŠ) nepotřebuju. Za mě už nikdy více matku odnikud, kde se včely trápí kyselinami. Nyní mám zdroj INSEMINEK, jak  BF tak i jeho vlastní víc než 20 let šlechtěná linie Kraňky a všichni tři, Petr, Tom4 i já jsme nadšení. Kyseliny se tam nepoužívají, pán na to přišel sám i beze mě, on na to přijde každý chytřejší sám.

-------------------

No a bláboly o jednom podsunutém medníku bez zvedání opět vysvětlím (pokolikáté už?). 

Jestli někdo má na včelstvu jen dva medníky a jeden je plný celou sezonu a nerojí se mu to, je jasné, že to jsou zubožená podtržená včelstva. Jasně, vy děláte z každého vč oddělek. Já ne, u mě je to krajní řešení, nemám množárnu a nechrlím oddělky jako stejní množiči, jako jsou množárny čoklů. Nepotřebuji a nechci tolik oddělků, je s nimi spousta práce a mě nikdy žádný odd neuhyne a tak bych každý rok zdvojnásobil počet včelstev? 

Totiž v Blaníkách, které mají srovnatelnou rámkovou plochu s vaším NN Langstrothem 159 mm, potřebují naše včely kromě VN a pod ním NN ve funkci TL ještě 3 medníky současně a musí být odtáčeny. 

K nezvedání a tudíž “šoupání” nástavků jen takovou maličkost, není ve vašem spolku i Ing. Petr Texl? Ten mi tenhle blud o “šoupání” nástavků vykládal osobně před snad 20 lety. Podotýkám, že - mám tu vlákno o prostavování mezer mezi patry a tito koumesové mají prostavěná patra, tak si zkuste všichni poředstavit tu prasečinu a drcení včel po stovkách. Možná proto se vám to pane Malino ani nechce rojit, když je takto decimujete. To my s humánnějším přístupem ke včele holt nástavky zvedáme kolmo nahoru, pečlivě čistíme vodorovné loučky, aby nedocházelo k mačkání ani jediné včely a zvedá to i Goro, starší než já a má zverdák, který vás zdržuje, ale Gorovi to umuižní nedrtit včely. Ale hlavně plné huby šetrného přístupu k chovu včel a skutek utek. Ano, pro aktivizmus jakéhokoli druhu typické, přímo učebnicové. Nejen mačkání včel při “šoupání” nástavků, ale kyseliny, nevytáčení medu a jiné podivnosti.

A okomentuju ještě něco. Dochází mi váš opět jiskrně inteligentní výrok o tom, že co byste si s tolika medu, který dá Blaník počal a co byste s ním dělal. Inu, ano, odbyt medu za dobrou cenu neumí každý a když liška nedosáhla hroznů, řekla, že jsou stejně určitě trpké a že je vlastně ani nechtěla.

Vlastně vám velmi pane Malino děkuji za skvělou propagaci Blaníku a RACIONÁLNÍHO chovu včel v systému Dadant, líp bych to ani já neuměl.

A jen maličkost, díky za nahrávky a diskuzi, učíte se, beru to tak a až vy přestanete být bohorovně nadřazený a objevíte POKORU, já se přestanu posmívat všemu, co z vás padá. Do té doby je to plně ve vaší režii, ještě jednou díky.

Asi bych to tak jednoduše neřekl (odkaz jsem neotevíral). Jak vysvětlit partenogenezi laikovi? Ne snad vysvětlit princip, ale důvod.

Například šneci nepotřebují partnera aby oplodnil vajíčka a tudíž z neplozených se také líhnou další stejní šneci. Jen se nekombinují geny a pokud by to pokračovalo, došlo by k vyhynutí druhu. Proto šneci mohou s partnerem, ale když je nouze, aby zachovali rod, vystačí si sami. Toto je podobné. Mě to vysvětlil u včel jako dítěti stařičký včelař takto: Matka (a včela dělnice) má otce, trubec jenom dědu.

Starý pán pokračoval, že tím příroda (myslím, že on mluvil o Bohu) to zařídila tak, že aby až tak moc nevadilo příbuzenské křížení. Možná je to nepřesné, ale vystačil jsem s tím celý dlouhý život.

Martine, žádné více práce, pan Malina mele nesmysly. Přiznal (je to tady na CHZ asi před měsícem), že celou sezonu má na najvyšší pozici bednu s květovým medem. Když jsem argumentoval, že to celou sezonu sundavat a pak vracet na nejvyšší pozici je děsná dřina a navíc tím snižuje medný výnos (včeely jak cítí dostatek, přestanou shánět další med) odpověděl velmi inteligentně, že měří dva metry a je mladý.

Od MUDr. Marxe - stejný spolek o tom, aby bylo krásně včeličkám bez ohledu na med pro včelaře - vím, že většinu let nevytáčí nic a nebo naopak dokrmuje. Na mojí otázku na co tedy chová včely mi odpověděl - telefon a tak nevím zda s vážnou tváří, že chce jenom dokázat, že včely chovat lze úplně bez léčení. Tak mu to šlo asi 4 roky po sobě, nebral med = med přece dělá včely a aby měly jo dost, ještě dokrmoval. Pak mu všechna vč na tom stanovišti, kde toto pokusoval, nezodpovědně uhynula. Nepoučil se a zase úly osadil a jede stejnou metodiku znova.

Takže, cokoli od pana Maliny (a kohokoli z toho aktivistického spolku) musíte brát s velkou rezervou, tihle aktivisté nechovají včely aaby z nich něco měli, oni je chovají proto, aby bylo krásně těm včelám. Jen některé debilky nezodpovědně uhynou, když už skoro uměly odolávat varráze. A tak pan doktor jede dál to samé.

Nějaký velikán lidstva se vyjádřil, že neklamná známka idiocie je, dělat stále stejnou věc dokola, ale očekávat pokaždé jiný výsledek. 

Tímto bych to uzavřel. Z Gora nevypáčím, co aplikoval od jím zbožněných vědců, protože neaplikoval nic, protože vědci u včel a včelařiny nic lidem nedali. Naopak, dodnes ještě žiijí a škodí ti, kteří trávili vše živé v pohraničí na styku s varooázou a opakuju poněkolikáté, tito zbyteční darmožráči 20 let bojovali s jiným roztočem, protože přes svoje doktoráty a tituly před i za jménem blbci nepoznali, že VD je mutant, který se VJO (Varroa Jacobsoni Oudemans) podobá nerozpoznatelně (a nezapomínejkme, že se nám snaží pořád komplikovat život, třeba zimní mělí a dalšími buzeracemi). Ovšem DNA Varroa Destructor je jiná a za to berou nadstandardní platy a požívají úctu jednodušších lidí? Mojí úctu tedy vědci ve včelařině nemají. A co předvedli s Covidem a očkováním jen potvrzuje mojí averzi vůči tak zvaným vědcům obecně. 

Já, co tvrdí věda, vždy myslím, že opak je pravdě blíž. Kdybych těm darmožráčům věřil, nebyla ba žádná metoda Blaník a já bych už nevčelařil. Protože slušný člověk nechová cokoli živého tak, že předem plánuje 20 a více % uhynulých za jedinou sezonu a pokud je to skutečně SLUŠNÝ člověk, využije sebemenší možnost vyzkoušet něco, co nabízí bezúhynové včelaření.

CO JSTE APLIKOVAL U VČEL, CO BY VÁM DALI VĚDCI POSLEDNÍCH 35 LET?

Nemelte pořád o adoraci, slovem adorace jen označuji váš bezdůvodný respekt k vědě, která je lidem naho.no. Třeba mi zkuste vy a nebo někdo jiný prozradit, k čemu je coloss?

K čemu bylo dobré měření teplot v jednotlivých buňkách, co je z toho za výstup? 

Co, tato vědecká “práce”, která jistě stála statisíce, ne-li miliony, co komu dá při praktickém chovu včel? A nejen u hobby chovů, ale obecně v průmyslovém chovu včel? K čemu je komu zjištění teploty na dně buňky s plodem?

Nebo k čemu je komu věčná monitorace množství VD v jeho včelách? Nebylo by spíš potřeba bádat, jak VD ve svých včelách nemít a nebo v množství, která ničemu nevadí?

Vysvětlím vám to pane Goro. (poněkolikáté vysvětlím, vím jsitě, že opět marně)

Poslední, co by vědci chtěli, jsou zdravé včely a “nemocní” VD, kteří se v metodě Blaník ASI nedokáží rozmnožovat tak, aby slouhové mafie, která potřebuje prodávat donekonečna léky proti VD a sestreské mafie produkující nekonečné množství oddělků a matek, něco použitelného vybádali a hlavně aby se problém úhynů vyřešil. Prostě princip hospodského, který taky nepošle ožraly na protialkoholku a přitom dobře ví, že jim prodává kořalku, která ty ožraly zabíjí. Hospodský se nechce jít živit pořádnou prací, když neumí nic jiného, než ožírat primitivy a nemá jiné využití pro tu hospodu. A jako primitivové chlastají a vědí, že je to zabíjí, tak někteří včelaři léčí včely v souladu s přírodou a ty včely to zabíjí stejně, jako kořalka blbce.

A proč kyseliny a ne Amitraz? No přece kvůli ceně!!! Kyseliny jsou litry za miliony, Amitrazu mikrokgramy s dokonalou účinností za pár Korun. Kyseliny vyrábí mrtvá včelstva a tudíž roste zájem o oddělky a matky.

Zopakuju spisovatele Kurase: Jestli je cílem panenství (živá včelstva), zintenzivněním m.dání (litím kyselin do včelstev) se panenství (včelstev bez úhynů) dosáhnout nedá. Kyseliny včely oslabují a ty pak hynou a tak vědci doporučují lít kyseliny do včel (zintenzivnit sex) ještě víc a jen blb si může myslet, že když do včel bude cpát ještě víc zhoubných kyselin, že je bude mít zdravé a živé.

Sám jste se pane Goro vymezil proti lití čehokoliv do včelstev v “medové” sezoně. Nenažranci potřebují ale prodávat ještě víc kyselin a tak už nabádají lití kyselin a jiných “léků” do včel už v zimě, v předjaří, zjara ve snůšce, v červnu, hlava nehlava a Malinové a spolek aktivistů ani nemuká. Právě aktivisti by měli být první, kdo budou bojovat proti kyselinám a propagovat hyperšetrné akaricidy a hlavně netěžit med z plástů, které zažily léčení. Na mě to dělá dojem, že jsou aktivisti podplacení - navedení a nebo blbí podle rčení, že když někdo dělá něco nerozumného, je buď blbej nebo navedenej.

Aktivisti vědomě týrají včely kyselinami a říkají tomu šetrný přístup ke včelám - s plnými ústy řečí jak včely milují a jde jim o jejich blaho, aby se včeličkám žilo krásně. Katolíci kdysi upalovali zaživa lidi a tvrdili, že je tím chrání před peklem a že jim oheň očistí jejich hříšně pomýlené duše. A pobožní jsou tu dodnes a tak ani aktivisty nelze vymýtit.

U mě vč stagnují. Zjištěno jen pohledem u několika skrz stropní igelit, na přidaných M nepracují a nebo ne tak intenzivně, jak jsem čekal (zjevně přání otcem myšlenky). Snůška byla dnes slušná, hlavně nektaru - pro vodu moje včely nemusí. Pyl je pořád jen jednoho druhu z jív.

Ovšem je tu jedno zjištění, velmi závažné a nutné brát v potaz. Malinko historie.

V tomto místě žiji teprve 8 rok. Udělal jsem si dvě stan, R a K a u baráku - Doma ne, tam až předloni, i když mě Petr hecoval, že lépe u baráku. Jenže u baráku tak, že 70 metrů od vchodu do medárny a zázemí a když přivezu věci autem z R a K, tak jsem 4 metry od vchodu a od úlů k autu je to taky kousek (tady jak pako naložím do auta a složím o 70 metrů opodál u vchodu). No, opět se mi nevyplatilo neposlechnout mladšího a už před rokem mě Goro poučil, že řešení se nazývá motůčko a abych si ho koupil. Často umím neposlechnout ani staršího. (je jich tolik druhů, že jsem se nerozhodl a nekoupil nic)

-------------------------

Dnes snůška a doma žádné zkřehlé včely po zemi, v K to létalo méně - stejná teplota pod úly ve stínu. Ovšem v K pod každým úlem nejméně 10 zkřehlých včel s pylem, bez pylu žádná. Taky tam bylo pocitově hůř - průvan. Na stan R jsem se nedostal kvůli lesní těžbě. Tam je ale tradičně líp než v K, ale hůř než doma. Resume - zruším stan K. Doma bylo vloni víc medu než v R a supervíc než v K. Přitom K a D jedno údolíčko, vzdál 800 m vzduchem, D o 40 m výš. R je za zlatonosným kopcem -hřebenem, výška stejná jako K, ale údolíčko míří jiným směrem, vzdál od D je 1.600 m. Píšu to proto, že i na pár metrech vzdálenosti záleží, D je prokazatlně lépe chráněné před větrem než R a o mnoho lépe než K, tam je výdrholec, i když v údolí.

-------------------------------

Včera bezletý den. Vyvářel jsem voští, to lze jen když včely nelétají, jinak jim to velmi voní a otravují (dělám to uvnitř, ale kvůli páře a horku se musí větrat). Výsledek fenomenální, 62% výtěžnost a to byla víc jak polovina dost požraná od zavíječe. Tak vysoká výtěžnost je ale jen tím, že M do medníků mi dělá soukromník z víčkového vosku a domáckou technologií nedokáže stejně tenké M jako jsou z velkovýroby. Jinak si to neumím vysvětlit.

Pro přehled - pro mnohé to mohou být úplně nové a neznámé informace.

M z velkovýroby od jediného dobrého českého výrobce je pro 39x30 (M má rozměr 37x27) = 10 a půl M do kila.

M od paní Mchové (Plzeň) je 7 ks do kila.

M od pana Dufka (tady u nás = Bernartice) 9 ks do kila.

Do plodiští mám jen z velkovýroby od firmy V, do medníků už jen od Dufka z mých víček. Pro jistotu kvůli sice nepravděpodobné a vědecky neprokazatelné, ale možné kontaminaci vosku reziduy tvrdé chemie. (něco třeba bude teprve objeveno)

Plásty na M od Dufka jsou stejně “voskové” jako od velkovýrobce V (1), od Machové jsou ale moc tlusté a tudíž je pak lepší výtežnost při vyváření a já právě likviduji staré dílo z TL = původně medníkové, postavené na mezistěnách z Plzně.

Někomu tohle může připadat bezvýznamné. Tvrdím, že slunečním tavidlem se nezíská zpět ani to, co bylo v mezistěnách a ještě hůř je na tom napařování. 

Výtěžností rozumím to, co je navíc proti vkladu v M. Jestli vložím kilo M, musím vyzískat zpět nejméně 1,6 kg, tedy pak je výtěžnost 60%. Tudíž výtěžnost u napařování a slunečního tavidla má zápornou hodnotu, nedá se vyzískat ani tolik vosku, kolik vážily mezistěny.

Nevedu přesnou statistiku (nikdo mě za to nehonoruje). Ovšem průměr na vč za rok dává nad 1,2 Kg vosku včetně mezistěn. To znamená, že do vč za rok přijdou M ve váze asi 0,7-0,8 kg. To odpovídá v průměru asi 5 vysokých M a nejméně 6 nízkých M do prvního medníku. Ať se to počítá jak chce, pořád je zde výtěžnost 59-65%. Co zjevně přebývá jsou oškrabky a můstky z vodorovných louček, které se musí celý rok pořád průběžně čistit, viz vlákno o prostavovnání mezi patry. Ano, tak moc + všechny sebenepatrnější zbytky + divočina na SR dají za rok na včelstvo tolik vosku. Ale chápu, že mnozí nešetří, M kupují a s recyklací vosku se netrápí a nezdržují. I tak lze. Já jen aby bylo jasné, co je, celkem bez problémů, možné vyzískat od vč v podobě vosku za jediný rok. Zjednodušeně. Od 40 vč se ročně vyvaří asi 48-52 kg vosku.

---------------

vysvětlivka (1). 

Totiž. Včely na postavení plástu spotřebují asi 70% vosku z M tím, že jí ztenčí - člověk tak tenké M, jako včely chtějí, nemůže technologicky vyrobit. Jestli je M tlustší (tedy těžší), včely na stavbu spotřebují až 100% vosku z M. Jestli je ale M těžká (tlustá) víc než 100%, pak včely nechají tlustou i základní osnovu plástu a pak je celý plást těžší a obsahuje o tolik vosku víc, než bylo oněch 100% potřebných.

Pokud někdo vysvětlení nechápe, ptejte se. Už jsem to tu (nebo na IF) vysvětloval, ale protože toto se v žádné odborné literatuře nedá dočíst a já na to přišel sám, vím jistě, že v otázce vosku a výtěžnosti drtivá většina včelařů tápe.

----------------------

Výrobce, posledního dobrého výrobce, který nepančuje a vyrábí nejtenčí M v zemi, zatím neprozradím. Na jeho M (a na těch od paní Machové a od pana Dufka) včely staví rychle, dobře a kvalitně.

--------------------

Perlička - opět něco, co se nedá nikde dočíst:

Šestiboká buňka je tak dokonalá, že tři dna buněk na jedné straně tvoří dno buňky na protilehlé straně. Ovšem u M od paní Machové tomu tak u asi 70% M nebylo, prostě válce byly posunuté a nelisovaly buňky proti sobě správně. Proto byly její M tlusté a tudíž těžké. Měl jsem logickou obavu, že včely na tak nesprávných M nebudou stavět správné plásty a pečlivě jsem si označil rámky, kam jsem ty špatné M vylepil.

Infromace která nikde neexistuje:

Včey na tom staví normálně a vůbec jim nepřijde divné, že jejich přirozená geometrie nesedí.

Patrně nepíšu česky, asi ani srozumitelně, nebo píšu do psychiatrické lečebny. S hrůzou mi vychází, že B je správně.

Prostě se nemůžu od Gora dozvědět, co od vědců mohl a kdy a jak snadno aplikovat u svých včel a nebo jiný u jiných včel. Nemohl aplikovat nikdo nic, Goro jen ví, že mě nemusí stejně, jako nemusí ani Číňany. Neptám se na zbožnění, ani na to, který národ má rád. Ptám se, pro pana Gora asi ne srozumitelně, co ho vede k adoraci vědců a ne k adoraci kohokoliv jiného? Dozvím se jen to, co vím = neadoruje nikoho, jen vědce. Tak jak u bl.ejch na dvorečku? PROČ VĚDCE?

A že Goro zbožňuje nvědce a ohání se “štúdiemi” je jasné, já se jen snažím dozvědět, proč zrovna “vědce”, když nod nich nic kloudného posledních 30 let nepřišlo.

Že je pan Malina mimo mísu mě nepřekvapuje.

Bez podmínek milují někteří jen Boha. Ne proto, že by byl Bůh k něčemu dobrý, nebo k něčemu potřeba, někteří milují Boha, protože BŮH. A ano, ti pak nemilují a neklaní se ani Číňanům, ani nikomu jinému, oni se klaní a uctívají Boha. Akorát já myslel, že náboženství je jinde, že tady je to o včelách, včelařství a včelaření.

Svůj despekt vůči mě vs vědci jste napsal takto:

vážim si každého kto pri včelách rozmýšľa a do tejto kategórie síce patríte, ale na piedestál “zbožňovaného” ste sa zatiaľ nedostali…

Vaše pohrdlivé sice jsem nepřehlédl. Ve vašem kydu je hned několik urážlivých sdělení. Zaprvé vy se domníváte, že mi jde o zbožnění. Za další SICE o včelách uvažuji a nastudoval jsem neuvěřitelné množství odborné (i té brakové) literatury o včelách a jako málokdo umím porovnat bludy a kvalitu, ovšem vy to připustíte jako že SÍCE.

Tak znova. Chci jasnou odpověď, co vám a vašemu včelaření daly vědecké ŠTÚDIE? Co konkrétně z vědeckých blábolů jste mohl ihned, ZADARMO  a s velkým profitem aplikovat vy nebo nějaký váš kamarád u včel? Co konkrétně vám dalo zjištění vědecky změřené teploty na dně jedné konkrétní buňky?

------------------------------

Abych vše uvedl na úplně přesnou míru jak u mě zjištění a doslova převratně revoluční věci vznikají. Konkrétně termoefekt vlastně omylem a nedorozuměním. Už jsem to tu psal, zopakuju, je to poučné.

Uvažoval jsem, že jestli má v medníku “vyschnout” med na požadovanou vlhkost, musí tam být vyšší teplota (ukázalo se, že je to trapně mylný předpoklad). Kor když Dr. Klíma připustitl, že očka = vlhký med. Tedy logika (moje) je, že když do medníku pouští očky včelař čerstvý a tudíž chladnější vzduch, pak tam včely neudrží vysokou teplotu, potřebnou pro dosoušení medu. A proto mám já včely zdravější, protože medníkový termoefekt, protože každá včela se do medníku dostane a je ošetřena vysokou teplotou podobně, jako se toho dosahuje v termoboxech nebo Linhartově soláru.

Zbývalo prokázat zda tato idea je správná a možná. Tom4 je odborníkem v slaboproud elektro a nabídl se, že pořídí měřidla, PC systém automatického zápisu v čase. Vše zrealizoval.

Jenže mi na tom něco nesedělo (vše komunikováno jen telefonem a maily) a po roce z Toma4 vylezlo, že vůbec neměřil teploty v medníkách, ale v plodištích, mezi plodem i mimo plod, vprostřed, nahoře plodu i pod ním. Což nebylo v zadání = meření v plodištích a mě to nezajímalo. Ale šokovalo mě, že skutečně, podle mého předpokladu (jenže jinde v úle) skutečně ke zvyšování teploty dochází, ale když v plodišti tak ne samočinně, jak jsem se domníval, že medník je nejvýš a tudíž je tam nejtepleji, když se jim to neodvětrá očky.

Celkem trapné že? Prostě můj předpoklad nevyšel a jak se později ukázalo, bylo dokonce blbé a neodborné to předpokládat samočinně v medníku.

Ale byl tu nový fakt! Včely skutečně teplotu zvyšují, v různě dlouhých intervalech a každé vč jindy - tak to není závislé na tlaku vzduchu, vlhkosti, ani denní době a i doba zvýšení teploty až na 41,5 trvala jednou několik hodin, jindy jen méně než hodinu. 

Další rok měřil jinou aparaturou Petr a tentkorát měřil jak v plodištích, tak ale i v mednících. Naměřil neuvěřitelné teploty, v mednících snad nikdy nebyla teplota ani plodu, spíš jen do 30-32, ale také jen 27-30. A med s vlhkostí do 17,5 %!!! Jen mimochodem Petr měřil i metan, který jsem v neodvětraných mednících předpokládal a nenašel ho tam ani ultracitlivými čidly, schopnými detekovat jednotlivé molekuly metanu.

ALE. 

Dobře, můj primární předpoklad byl nesprávný a dokonce hloupý a protože nemám ani tušení o fyzice, napadlo mě měřit, jen jsem sám neuměl to měření udělat. Měřil Tom4, měření potvrdil rok na to Petr, a ač sice nevyšel můj předpoklad, ukázalo se něco jiného. Že když včelám do práce nehází blb za úlem vidle očkama, sítama místo dna a jak se ukázalo nesmyslně velkým česnem, včelstvo se samočinně zbavuje roztoče VD a logicky i jiných parazitů včetně nosemy. VD a jiné “chcípavky” teplotu nad 41 nepřežijí (úplně stejně se člověk brání nemocím zvýšením tělesné teploty = horečkou). Kteří VD to přežijí, jsou nejspíš téměř neplodní (odhaduji hodně nad 90% a to je 3x víc než vědci), protože se ve SPRÁVNĚ VEDENÝCH včelstvech, tedy ve vč vedených systémem Blaník, nikdy VD nepřemnoží tak, aby pro vč představovali nějakou hrozbu či poškození.

A to je to, co se vám Goro snažím sdělit. Já i neúspěch ihned umím, ne Tom4 ani ne Petr, ALE JÁ to umím hned přetavit v nějaký osoh, v něco využitelného a obecně platného. Umím ihned ukázat všem, kdo nemá v hlavě jen piliny, že může hned a zadarmo chovat včely i bez “šetrného přístupu ke včelám” jako mají fanatičtí aktivisti a klidně se kvůli tomu vzdají medu a naopak ještě v sezoně dokrmují. Naopak, já nabízím všem téměř neléčit a současně mít maximum medu aniž by to působilo včelám jakoukoliv újmu. Není tedy potřeba jim nechávat VŠECHEN med a nebo většinu, jak tady prezentuje pan Malina.

Ukážu zhoubnost kyselin a jak lze dosáhnout lepšího výsledku nejen bez kyselin, ale úplně bez jakékoli chemie, pamatujete, že už několik  let asi třetinu vč neléčím nijak? A protože zisk za med chci, nehodlám riskovat vůbec neléčit. Stát mě odměnil za celoživotní práci tak mizerným důchodem, že prostě abych mohl důsstojně žít, nemůžu si dovolit riskovat. Kdo se válí v prachách, ten může být aktivista a nebrat včelám med.

A teď mi pane Gori jasně, abych to i já pochopil, sdělte, co jste vy mohl z vědeckých ŠTÚDIÍ aplikovat sám, hned a zadarmo s absolutním úspěchem u svých včelstev?

Je to marný, je to marný, marný. Vy děláte že neumíte pochopit, že vám je věda a štúdie  na dvě dvě věci, na ho.no a na nic. Bez lidí jako já,. Tom4 nebo Petr je vám věda skutečně k nepotřebě. Ale uctíváte vědce, mě ale rozhoně nikoliv. Jasně.

Očividně ubylo včel, zimní včely začaly odcházet předčasně. Přičítám to faktu, že díky mimořádně pěknému počasí včely víc pracují a tím odcházejí dříve kvůli upracovanosti. Tedy doufám, že je to jak se domnívám.

Včelstva staví, jíva je tu asi za polovinou a zdá se mi, že tu nikde nic jiného není, nosí jen jediný druh pylu. Fouká od S a tudíž je extrémní sucho a tudíž je nektaru málo. Přesto vč staví. Asi v polovině vč je M, někde už druhá, zatím asi nezakladené.

Ale tady popíšu co dělám a co je asi ne úplně známé, nebo běžné. 

Slabší vč dostala souše na zakladení, některé “drápáky” a tady vysvětlím, co to je, odb. lit. takový pojem nezná. Vymyslela to moje máma Lída.

Bohužel se často stane, že pozdní M vč sice postaví, ale zaklade jen jednou a jen na prostředku, často jsou rohy nedostavěné. Včely do této problémové souše dávají jen pyl a ten se v tom často zkazí, bílé a velmi tvrdé “špuntíky” včely nedokáží z buněk vyndat. Nezbývá než rámek vytavit. ALE. Je to investice do mezistěny vniveč. Hlavně jde o tu práci s tím. A tak máma odedávna dělala to, že za mrazivého chladna odrásala nožem nebo odvíčkovací vidličkou kolmo k plástu ten zkažený pyl až na mezistěnu. Trčí z toho cáry košilek z toho jediného zakladení, z panenských buněk skutečně zůstane jen mezistěna. Jenže včely staví na M z 70% z vosku z té mezistěny a přidají jen asi 30% vosku nového. Ovšem u drápáku už nemají z čeho brát a musí stavět a dát 100% vosku ze sebe. Toto se dávalo hlavně rojům, smetencům a podobně.

Já to ale dovedl k dokonalosti. Plásty odrásám rotačním ocelovým kartáčem, nafotím a přes Jirku pošlu jak stroj, tak jak vypadá rámek před odrásáním a co vznikne. A dovolil jsem si to dávat nejen rojům, ale do vč právě teď. Sice odrásané musí postavit, ale je to třeba jen třetina nebo dokonce i jen čtvrtina buněk. Tudíž je to pořád hlavně souše a když je mladá, vracím jí tak do oběhu a ušetřím vytavení, novou M, utažení drátků (raději nově zadrátkuji než to vypínat).

----------------------------

Někde jsem nedávno popisoval, že jako první rozšiřování, když ještě vč nemají nový vosk, dávám souše na zakladení. Jakmile se ale projeví stavební pud a začnou na SR stavět z VOSKU, troufnu si přidávat “recyklované” drápáky na stejné místo, jako M, tedy za poslední plod před SR. 

Dnes jsem tyto opravené, ne úplně postavené, vyčištěné drápáky, už s novým pylem (kde byly nepoškozené buňky) a novými zásobami - je jedno, zda je to nektar a nebo přepracované staré zásoby z komor - dával doprostřed hnízda JINÝCH  včelstev. Zítra to bude dostavěné a zakladené!

Právě jste dočetli fintu, kterou se nikde jinde nedozvíte. Doporučuji.

Konkrétně. Dnes jsem potřeboval přidat M, ale VN je plný a nebo je poslední místo - buchta u čelní stěny. Zatím takové vč (mám jich asi čtvrtinu) nepostavilo ani nevytáhlo M, nedostalo jí. Jiné, slabší, dostalo toto - přijmutý, očištěný a “navoněný” drápák do hnízda a původní vč na místo "mezi kozy", tedy mzi poslední plod a SR dostalo konečně letos první M. Druhá bude až se uvolní poslední pozice, kterou zatím zabírá buchta vepředu, ovšem vše se to posune dopředu a M pak půjde zase mezi kozy. Je dobré slabším dávat ten teplý opravený drápák i se včelami, které na něm jsou, ale pozor, už jsem na něm u jedněch načapal matku!!! Chystala se tam klást, co jiného by tam dělala?

--------------------

Čeho všeho se docílí takovýmto “hraním”:

V první řadě se do oběhu vrátí a nemusí se vyvařit problémové rámky, sice často mladé, ale s problémovým pylem, nebo oplesnivělými dolními rohy a podobně. Kdyby takový rámek ve vč zůstal, včely buňky okoušou (plísní se degradoval vosk a to včely vakoušou a vynesou) a postavily by znova. Při tom by velmi pracně vydobyly špunty ztuhlého pylu a nebo by je zavíčkovaly zapadlým víčkem v novém díle (B je častější). To se jim ušetří tím odrásáním a včelař odstraní hlavně problémový zkažerný pyl lépe, než by to dokázaly včely. Odrásání rámku je rychlejší než jej vytavit, očistit, zadrátkovat a vylepit novou M.

Slabší vč dostanou malou brigádu stavitelek, já se domnívám, že to jsou maldušky s aktivizovaným “chlebkváskem” a tudíž je zde tento efekt, odb. lit. dosud nepopsaný a nepojmenovaný. Ale vysoce funkční!

Stavitelky jsou ještě bezletné včely a tudíž v posíleném vč zůstanou. A tím je posíleno slabší vč a současně je “puštěno” žilou silákovi. Ten pak nebude “zlobit” v době rojení a nebo bude mít choutky menší. Až do konce května lze přidávat rámky se včelami do jiných včelstev aniž by se to porvalo a aniž by to mohlo vyvyolat rabovku.

Přidáním cizího teplého rámku s čerstvým pylem a zásobami došlo k výraznému podnícení, daleko většímu, než by bylo jarní podněcování nějakými těsty či jiným dokrmováním. Jarní dokrmování nepoužívá Blaník nikdy a těsty určitě ne a hlavně ne těsty s bílkovinnou náhražkou! Popsané podnícení je dvojité těmi cizími včelami a současně se přenesla záhadná substance (věda dosud nepopsala), jejíž efekt na včelstva jsem si já dovolil nazvat efektem chlebového kvásku. Je to svého druhu naočkování souborem pozitivních látek pro vyšší imunitu a odolnost. O chlebkvásku je tu vlákno, nějak upadlo v zapomění, ale já tvrdím, že úspěch metody Blaník, i stejnojmenného úlu, není vůbec v nějaklé mojí genialitě nebo moudrosti. Ale tvrdím, že z drtivé většiny je právě v tom efektu chllebového kvásku, kdy se ve včelstvech upevňuje přirozená odoslnot sdílenou substancí, kterou neumím definovat a vlastně ani pojmenovat. A zde je nutno podotknout, že jsem na to nepřišel já, ale prvotní informaci o tom, že se brigádou mladušek cosi přenáší do jiných včelstev, mám od známého včelaře MUDr. Marxe. Ovšem já to domyslel a popsal a hlavně uvedl do praxe v takové podobě, že to může udělat se svými včelstvy každý, relativně hned ( v prvním roce co se o tom kdo dozví) a opět, jako vše ode mě, ZADARMO.

----------------------

Vypsal jsem jen ty nejdůležitější efekty. Hlavně chci každého upozornit, že já nemám nějaké zvláštní, odolné vyšlechtěné včely, nějakou extra genetiku a už vůbec, že by to fungovalo jen na mojí zahradě a převozem se odolnost vytrácí jako u jednoho známého komika s titulem Ing., který se už stáhnul do propadliště. Tvrdím, že stejně odolné včely, jako mám já, může mít úplně každý. A ani to nebude trvat roky, za jedniný rok může mít každý hotovo.

-----------------------

A na tomto místě se pokusím zpochybnit stále opakovaný nelogický blud o tom - nedávno to tu Goro komusi schvaluje - že chovat jen z materiálu co mám a nemísit to s cizí krví odjinud. Tak prazáklad mého úspěchu je přímo podmíněný pravým opakem a sice ustavičným dokupováním čistokrevných inseminek. Protože už předkové věděli, že je nutné oživovat krev, tak tomu říkali. Ovšem někteří blouznivci tvrdí opak a pak se diví, že vitalita a odolnost jejich příbuzensky úzce zbastardizovaných včel klesá, až se dostává k vzrůstající úhynovosti. Inu, komu není rady, tomu není pomoci.

Moc jsem nepochopil co myslíte, prostě to nejlacinější co se prodává na česlní skla aut proti námraze. A dnes po několka dnech musím sdělit, že to smysl má a velký, na vč je to vidět, kde to dostaly. Položil jsem to na stropní igelity a u jedněch pod něj, žádný rozdíl. Je to skvělé. Děkuji vám pane kolego za tip.

-----------------

Naposledy jsem o svém jediném D-B psal 13 a to byl pátek. Včera jsem do nich vlezl. Holt jsem zestárnul a “oslepnul”, v popsaném stavebňáku je dnes nahoře asi jako dvě dlaně zavíčkované dělničiny a tudíž tam musela být 13 vajíčka, spíš už úplně malí červíci. Včera jsem si plodu nevšiml, trapné, řekl bych. Nečekal jsem je tam a tudíž nehledal a tudíž neviděl. Ve staré trubčině je asi jako dlaň zavíčkovaných trubců, ani to jsem neviděl. Ovšem dole staví jedno ze srdíček dělničích, neklamná známka, že chtějí stavět dělničinu a tedy potřebují rychle M. Jenže jsem jí neměl připravenou a tak náprava až dneska. Je dost blbé do nich lézt hned druhý den, stalo se. Zdá se mi, že jich za jediný den přibylo. Opět jsem od toho včelstva odcházel nadšený! Mrzí mě, že jsem si to nepořídil dřív. To včelstvo nějak jede rychleji než ostatní na stejném stanovišti a tudíž měli pravdu ti (jasně, jediné vč není průkazné), kdo tvrdili, že delší míra než 39 má hodně co do sebe.