Čekal jsem na vás a nyní vás doplním. Já zkusil a několikrát vložit jen nalarvené misky. Někdy nalarvené misky ignorovaly a když matečníky narazily a matky vychovaly, a ty se oplodnily, byly to nejmizernější matky, jaké jsem kdy zažil a obyčejně je měnili už týž rok. Když tato matka dovedla vč do zimy, zjara bylo bezmatečné a nebo, a to je horší, s panuškou, která se v zimě nemohla oplodnit. Když bylo vč v pořádku, stejně bylo “pomalé” a nevýkonné s velkým sklonem k rojení, které často vč používají jako jistou formou výměny matky.
Chov matek není tak snadný jak ho líčí většina neumětelů a chov při matce já nedoporučím nikdy, jsou to vždy vlastně nouzáky, stejné, jako si nadělají včelstva při převěšování plodu. Nadělají si je téměř vždy proto, že mřížku považují za strop a včely na přendaném plodu nad mřížku = strop se cítí jako oddělek a proto si narazí nouzáky.
TOTIŽ!!!
Chov matek není tak jednoduchý, pokud chceme získat matky nejvyšší kvality, přelarvení je to nejmenší a nejsnazší. Chovat se musí v osiřelci, ze kterého je nejlépe aby odlětěly létavky, dnes je k tomu nejvhodnější sběrný a hodně silný oddělek (nezapomínejme také na chlebkvásek = z čím víc vč se sběrný odd “nasbírá” tím lépe). Ano, mezi dva rámky s mladinkým plodem se dává lišta s miskami, to je pravda. Jenže hned další rákem směrem k česnu musí být pylová deska hotového fermentovaného pylu. Jak se tam nedá, matky budou průměrné a spíš podprůměrné. Pylem krmit nemohou včely hned, přijaté larvičky ale ano a tudíž kojičky musejí mít k dispozici co nejblíž zralý = fermentovaný pyl a nemůžou na něj čekat několik dní než ho minimumn létavek přinese a než zkvasí. V době chovu matek je v Blaníkách většina plylu v TL a v klasice, kde jsou jen vysoké rámky, je pyl mezi plodem a není ho nikdy dost na to, aby byly matky kvalitní. Proto se MUSÍ vkládat co nejblíž matečníkům pylová deska. Toto se moderně úplně ignoruje a pak jsou nezkušené včelařské rychlokvašky velmi zklamané.
No a nyní proč nejde v Blaníku nebo Dadantu co navrhuje Goro. On sám má NN systém a tak si neumí představit Dadant, on na NN systému má velké desky plodu i pylu na N rámcích, Dadnat je tam mít nemůže. Nemůže je mít bez pracných opatření.
Někdy skutečně matka zaklade pár NÍZKÝCH rámků v medníku Dadantsystému. Stěží se nám ale podaří, aby na nich byl mladinký otevřený plod se správnou kastou kojiček ve správné kondici. Ale i kdybychom vychytali správnou chvíli, vždy bude plodu málo, i kdybychom trefili správný věk plodu. To proto, že plodu bude na polorámcích velmi málo. Určitě však nebudeme mít pylovou desku na nízkém rámku. Ale tady si uvědomme poměry k počtům. Zatímco mezi dva celorámky plodu vkládáme misky a další celorámek je pylová deska, tak u polorámků by toho všeho musel být dvojnásobek. Ale protože v N rámcích (polorámcích) je v mednících VŽDY plodu málo, na ekvivalent plodu i pylu bychom museli mít nejméně 6 N rámků plodu + dvě pylové desky od loučky k loučce na N rámcích. A to se nepodaří v době chovu matek nikdy.
A nebo by se nesmělo nalarvit 25-30 misek, ale jen třeba 4-6.
Závěr.
Z uvedeného vyplývá, že chov kvalitních matek musí proběhnout jen na vysokých rámcích po splění VŠECH výše uvedených podmínek. Nebo pracněji v NN systému, kombinovaný systém - Dadantsystém je k chovu v medníku při matce krajně nevhodný.
Dále z toho vyplývá, že chov matek při matce je sice možný a že dokonce nepřijdeme o med od toho vč, ale matky budou vždy horší kvality.
Jen připomenu, co jsem tu opakovaně psal o mojí a Petrově zkušenosti s jedním kmenem Kraněk, specializovaných na medovici. Jak nám je, inseminky, včelstva měnila ještě týž rok hned po zakoupení. Protože to byl byznys, fabrika na prachy - na kvantitu na úkor kvality, dělo se to, co se děje s matkami u mnoha komerčních chovů. Ano, chov při matce v medníku je rychlý, levný a efektivní. Jako jiná průmyslová výroba lacino chrlí velká množství “zboží” průměrné nebo podprůměrné kvality. Ovšem u průmyslové výroby tomu v drtivé většině odpovídá cena. Jenže u některých chovatelů matek byly Trabanty prodávány za cenu Bavoráků. Moje zkušenost s nakoupenými matkami od soukromých producentů matek jsou velmi špatné. A neje n od toho jednoho.
-----------------------
Než jsem dopsal napsal Martin. Za oponou jsem vám vysvětlil, že při malém počtu vč se matky nechovají, není je jak potom kvalitně oplodnit. Chov matek má smysl když mám nejméně 6, 8, raději víc než 10 vč.
Pokud mám jedno nebo dvě -tři vč, udělal bych prostě z jednoho slušného vč 2 oddělky a ony si vychovají matky a znouzáků, úplně stejně nekvalitní jako z chovu při matce. Je to bez práce a je to stejné.
Konkrétně ve vaší situaci, bych se zaměřil na VŠECHNY, tedy i jen teoretické možnosti zvýšení vitality a obranyschopnosti svých vč proti patogenům. A konkrétně vy byste měl opět velmi důkladně nastudovat vše, co tady píši o efektu chlebového kvásku. Já na vašem místě s 3 vč, bych matky nechoval, ale nakoupil. Nejlépe otevřený matečník a v odd vylámal nouzáky a dal tam ten matečník. Jsou i jiné možnosti, nákup neoplozené matky a nebo prostě přirozeně oplodněné matky F1. Zasílají se v klícce, ve které se dokonale přidají, je to to nejsnazší a ze solidního chovu mají certifikát o bezvadnosti z hlediska zdraví včel.