Pěnice černohlavá
Sylvia atricapilla
Pěnice černohlavá
Sylvia atricapilla
Znaky
Pěnice černohlavá se podobá pěnici bělohrdlé, sameček má však spodní stranu těla výrazně tmavě (šupinovitě) skvrnitou. I samice má na břišní straně tmavé skvrny, což u žádného jiného druhu pěnic není. Nohy jsou načervenalé.
Prostředí
Obývá křovinatá makchie. Vyskytuje se pouze na Kypru.
Rozmnožování
Hnízdo staví ptáci v dubnu nebo v květnu - na jihu už od poloviny března - v hustém křoví ve výšce půl až jeden metr. Je velice důkladné a pečlivě vystlané. Čtyři nebo pět vajec, jež samička snáší obvykle v jednodenních intervalech, je velmi různě zbarveno a mají i různou kresbu. Většinou mají šedohnědé skvrnky na olivově zeleném, bělozeleném až bílém podkladu. Pěnice kladou v sezóně pravděpodobně dvě snůšky, jistě ale snůšku náhradní, byla-li první zničena. Na vejcích sedí střídavě samička i sameček a oba také krmí mláďata. Mladí ptáci opouštějí hnízdo najednou po 10, častěji po 11 dnech.
Potrava
Pěnice černohlavá požírá hmyz, pavouky a bobule.
Všeobecně
Pták s nejmenším areálem rozšíření v Evropě. Někteří ornitologové považují pěnici černohlavou jen za ostrovní rasu pěnice bělohrdlé. Pro to mluví i skutečnost, že ve Středomoří rozšířená pěnice bělohrdlá na Kypru chybí. Kdyby některá na ostrov zabloudila a úspěšně se spářila s pěnicí černohlavou, ostrovní forma by ji během několika generací „spolkla". Pěnice černohlavá je ale bezpochyby „vznikající druh", který dokazuje, že vývoj druhů u pěnic stále pokračuje.
Můžeme si lehko představit, že hlavní životní prostředí - středomořské křovinaté lesy - vzniklo teprve před několika milióny lety v době poklesu středomořského příkopu. V novém prostředí došlo ihned k čilému vývoji druhů. Když pak později pominul konkurenční tlak, několik z nich zase zmizelo. Přežily jen druhy co nejlépe přizpůsobené novému biotopu. Byly to často ty, jež se specializovaly na určité zdroje potravy. Obsadily různé ekologické niky, jak můžeme vidět i v případech pěnic, jejichž areály se místy překrývají.
Názvy ve světě
Pěnice černohlavá
Anglicky: Blackcap, Finsky: Mustapääkertut, Francouzsky: Fauvette à tête noire, Holandsky: Zwartkop, Islandsky: Hettusöngvari, Italsky: Capinera, Maďarsky: Barátposzáta, Německy: Mönchsgrasmücke, Norsky: Munk, Polsky: Kapturka, Portugalsky: Toutinegra-de-barrette-preto, Slovensky: Penica čiernohlavá, Španělsky: Curruca capirotada, Švédsky: Svarthätta
Mohlo by vás také zajímat
Německá černohlavá ovce, Pěnice bělohrdlá, Pěnice černohlavá, Pěnice hnědokřídlá, Pěnice kaštanová, Pěnice mistrovská, Pěnice pokřovní, Pěnice Rüppellova, Pěnice slavíková, Pěnice vlašská

Pěnice černohlavá Základní informace
- Výskyt: Kypr
- Velikost: 14 cm
- Hmotnost: 20 g
- Počet vajec: 4-6 ks
- Průměr kroužku: 3 mm
- Potrava: Hmyz, pavouci, bobule

Kam se řadí Pěnice černohlavá
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Passeriformes - pěvci
- Čeleď: Sylviidae - pěnicovití
- Podčeleď: Sylviinae
- Rod: Sylvia - pěnice

Kde žije Pěnice černohlavá
Evropa
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C