Rehek zahradní

Znaky

Sameček má červenou hruď, černé hrdlo a bílé čelo. Samička je hnědavá, mladí ptáci skvrnití na hnědém podkladu. Varovné volání „fuit, fuit, tek, tek". Délku těla má rehek zahradní 14 cm.

Prostředí

Krajina s řídkým stromovím jako parky, zahrady, hřbitovy. V posledních letech na mnoha místech, kde dříve býval hojný, je stále vzácnější.

Rozmnožování

Koncem března se samečkové vracejí ze zimovišť a většinou obsazují loňská hnízdiště se starými dutinami. Vletový otvor má průměr 32 mm nebo je větší. Při zpěvu navštěvují samečkové stále tatáž místa jako podle rozvrhu hodin. Protahující samičce předvádějí hnízdní dutinu, sameček k ní stále znovu přilétá a rozprostírá přitom svůj červený ocásek.

Hnízdní dutina je obvykle 1 až 5 m nad zemí a samička ji zčásti vyplňuje stébly a mechem, hnízdní jamku vystýlá chlupy a peřím. Na 6 až 7 vajíčkách sedí jen samička po 13 až 14 dní. Sezení často přerušuje, aby si vyhledala potravu a upravila peří. Rehek zahradní má jedinou snůšku v období od května do července. Mláďata krmí oba rodiče, a to až 300 krát za den. Mladí rehkové opouštějí hnízdo obvykle po 14 dnech a v té době už dovedou dobře létat. Stejně jako rodiče komíhají často ocáskem a přitom ukazují rezavě červený kostřec. Následuje-li v době hnízdění řada deštivých dnů za sebou, může celá snůška mláďat uhynout hlady nebo zmrznout. Pak začnou rodiče hnízdit znovu v jiné dutině.

Potrava

Hmyz, bobule. Rehky hnízdící v rušných zahradách můžeme snadno přimět k tomu, aby si brali potravu z ruky. Musíme jim nejdříve házet, později nabízet na dlani moučné červy, ptáci si brzy na nás přivyknou.