Strnad obecný

Znaky

Červenohnědý kostřec, sameček má citrónově žlutou, samička bledě žlutou kresbu na hlavě. Mladí ptáci se podobají samičce. Zpěv zní jako milé „ci ci ci ci cí", které pták volá na špičce větve blízko hnízda.

Prostředí

Tradiční zemědělská půda: pole, louky, úhory, polní cesty vroubené křovinami. Hnízdo i na pasekách a na okrajích lesa. Jako pozemní pták může sice strnad obecný sedět na větvích, nedovede však skákat z větve na větev.

Rozmnožování

Samečkové začínají zpívat už v únoru, hlavně v období oblevy. Sled jejich tónů si Beethoven zvolil za téma své Páté symfonie. Mistr ovšem strnadův přednes upravil tak, že jej obohatil mnoha variacemi.

Před pářením zdvíhají oba partneři stébla a zase je nechávají spadnout. To má význam oboustranného ujištění: takhle chceme společně stavět hnízdo! Potom však staví hnízdo jen samička, a to obvykle na zemi nebo nízko v hustém křoví.

Strnadi hnízdí od dubna do června, mají dvě snůšky se 4 až 5 vejci, na nichž sedí 12 až 15 dní. Mláďata rodiče krmí hmyzem, který rozdrtí v zobáku. Když přináší kobylky nebo saranče, sní dospělý pták nejdřív trnité skákací nohy sám. Pokud jsou mláďata ještě slepá, vyrušuje je z klidu lákavé volání rodičů. Pak se jejich krky vymrští a otvírají se dokořán jejich oranžově zbarvená hrdla.

Potrava

V létě hlavně hmyz a ještě zelená semena, v zimě semena zeleniny i obilí, která ptáci najdou na zemi. Napadne-li sníh, objevuje se strnad i na krmítku a u krmelců. Jakmile však slunce sníh rozpustí na prvních jižních svazích, odlétá strnad opět ven na pole.