Kulík mořský

Znaky

Asi jako skřivan velký pták, dlouhý 17 cm o rozpětí 35 cm, s dlouhýma nohama jako kulík písečný nebo říční. Černý proužek na hrudi je vpředu přerušený, zobák a nohy jsou černé. Ve svatebním šatu rozeznáme obě pohlaví lehko: samečka podle skořicově hnědého temene, černé uzdičky a podle černé skvrny na hrdle. U samičky je tato skvrna jen nezřetelná, temeno má šedé stejně jako hřbet a nemá uzdičku.

V srpnu sameček pelichá a získává prostý šat, podobný opeření samičky. Hlas zní jako „raj jaj jaj". Kulíci mořští jsou s výjimkou období hnízdění společenští a připojují se při sběru potravy k jiným drobným bahňákům, například k jespákům malým. Pobíhají velmi čile a škubavě. Jejich let je rychlý.

Prostředí

Kulík mořský je rozšířen po všech světadílech a klimatických pásmech od ledového oceánu až po rovník, je však přísně vázán na slané biotopy, tj. na mořská pobřeží. Na Baltu je už zastoupen řidčeji nežli na Severním moři. Je tažným ptákem, který se ve střední Evropě objevuje v dubnu a mizí v září.

Rozmnožování

Za toku poletuje sameček nad hnízdištěm. Když mu samička přihlíží, předvádí jí sameček horlivě tok na zemi, při němž vyhrabává hnízdní kotlinku a hází do ní hnízdní materiál. Námluvy samička přijímá, když se do jedné z kotlinek nastěhuje a dále zde hrabe. Hnízda jsou nejčastěji shora skrytá a blízko u vody. V Evropě hnízdí kulík mořský od konce dubna do poloviny června, hlavně však v květnu. Klade pravidelně 3 vejce dlouhá 33 mm a sedí na nich 25 až 27 dnů počínaje dnem, kdy je nakladeno poslední vejce. Na vejcích sedí oba rodiče a střídají se přitom několikrát za den. Když jeden z partnerů zajde, sedí druhý ještě dál několik dní, pak ale snůšku opustí. Když ale přijdou rodiče o snůšku, začnou se snůškou náhradní, i když už byla kuřátka stará několik dnů. Jako ptáci pobřeží jsou kulíci připraveni na katastrofy: zasype-li snůšku písek, opět ji vyhrabou, když vichr vejce rozhází, opět je skulí dohromady a hnízdí dál v nouzovém hnízdě. V noci sedí na vejcích většinou sameček. Když se partner objeví, aby druhého vystřídal, hodí kamínek nebo stéblo směrem ke hnízdu. Tak se může za čas objevit v mnoha hnízdech pěkná výzdoba ze skořápek škeblí. Ptáci poznají, když vejce odumře, pravděpodobně podle jeho teploty, protože mrtvé vejce je studené jako kámen, zatímco v živém vejci vydává látková výměna vyvíjejícího se zárodku teplo.

Mrtvé vejce ptáci z hnízda odstraní. Cizím kulíkům ptáci nedovolí, aby se přiblížili k jejich hnízdu, a to často vede k těžkým zápasům, mají-li už sousedé kuřátka, která pobíhají a vnikají do zakázaného území. Pak se stává, že majitel okrsku vezme tato cizí kuřátka pod svou ochranu a už je k právoplatným rodičům nepustí. Kuřátka nepoznávají své rodiče od narození, ale musejí se s nimi nejdříve seznámit osobně. Protože jsou to mláďata nekrmivá, vybíhají už po několika hodinách z hnízda.

V té době je rodiče začínají vodit. Když hrozí nebezpečí, mláďata se rozutíkají a skrčí se do úkrytu.

Potrava

Kulící mořští vyhledávají potravu v přílivovém pásmu, na zabahněných plochách a v mělčinách do 10 mm, které nepřesahují délku jejich zobáků. Často nohama rozhrabávají bahno, čímž způsobí, že zvíří s bahnem i mnohé jeho zvířecí obyvatele. Ptáci se živí hlavně plži, nejmenšími škeblemi a červy.

S většími škeblemi může mít kulík mořský problémy, když vstoupí do štěrbiny mezi skořápkami a podrážděná škeble sklapne.

Názvy ve světě

Kulík mořský

Anglicky: Kentish Plover, Finsky: Mustajalkatylli, Francouzsky: Gravelot à collier interrompu, Holandsky: Strandplevier, Chorvatsky: Morski kulik, Islandsky: Strandlóa, Italsky: Fratino, Maďarsky: Széki lile, Německy: Seeregenpfeifer, Norsky: Hvitbrystlo, Polsky: Sieweczka morska

Mohlo by vás také zajímat

Štír středomořský,  Varan timorský,  Orel mořský,  Kulík zlatý,  Kulík hnědý,  Kulík říční,  Kulík bledý,  Kulík písečný,  Jespák mořský,  Racek mořský