Vřešťan rezavý

Vřešťan rezavý je jeden z devíti druhů vřešťanů, proslulých silným hlasem, který je slyšet do vzdálenosti až 2,5 kilometrů. Tak označuji tlupy tvé území. Vřeštani rezaví obyčejně žiji v malých skupinách, složených z jednoho dospělého sumce a několika samic s mláďaty. Když nový samec nahradí původního, zpravidla zabije všechna mláďata, které samice měly s předešlým samcem, a opatří si vlastni puten mrvo. Vřešťani žijí poklidně, protože mají málo výživnou potravu.

Vřešťan rezavý dosahuje v dospělosti délky těla 51 – 63 centimetrů, ocasu 55-68 centiemtrů, hmotnost značně kolísá podle pohlaví, od 3,6 do 11 kilogramů.

Vřešťan rezavý obývá ve volné přírodě Kolumbii, Venezuelu, Brazílii, Peru; kde se vyskytuje v deštných pralesích, mangrovových porostech a savanových lesích.
Jsou to denní opice, které téměř celý život prožijí na stromech, v noci přespávají na stromech, na kterých se přes den krmili. Moc neskáčou, jen po větvích po čtyřech polézají nebo šplhají po kmeni. Při lezení si významně pomáhají chápavým ocasem, za který se také zavěšuji. Ocas je na konci lysý a mohou jím i uchopovat předměty.

Vřešťani rezaví se sdružují do skupin od 3 do 9 zvířat (nejčastěji 5 až 7), které se skládají s jednoho nebo dvou samců, z nichž jeden je dominantní, a ze samic s potomky. Svá teritoria si samci ohraničují pravidelným hlasitým voláním, které bývá nejintenzivnější na úsvitu. Pokud se přesto dvě skupiny setkají, nedochází k fyzickému boji, pouze se překřikují.

Březost samic trvá asi 190 dnů a mládě zůstává se samici ještě 18 až 24 měsíců, samci se o ně nestarají. Až mladí samci dospějí, jsou ze skupiny vypuzení. Ti pak se sdružují do mládeneckých samčích skupin, jejichž členové budou usilovat o převzetí vlády v některé rodinné skupině. Když dominantní samec zahyne nebo je přemožen, nastupující vůdce někdy zabíjí jeho potomky.