Veverka sluneční

Olivově hnědá kropenatá veverka má na pesících žluté, hnědé a šedé proužky. Na ocase má veverka sluneční 14 černých proužků a kolem očí bílý kroužek. Po vyplašení šplhá na stromy co nejdál od zdroje nebezpečí. Hnízdo si tato veverka vystýlá v dutině stromu, ale každou noc mění listy za čerstvé.

V dospělosti dorůstá veverka sluneční délky těla 15,5-21 centimetrů, ocas se pohybuje od 15,5 do 31 centimetrů, hmotnost dospělého zvířete kolísá od 250 až do 350 gramů.

Veverka sluneční se vyskytuje od Senegalu po Súdán, na jih až do Angoly a severní Zambie; kde obývá lesy savany a sekundární porosty.

Své jméno dostala veverka sluneční podle toho, že se ráda vyhřívá na slunci.

Tento druh je řazen do čeledi veverkovití. Veverkovití obsazují v oblasti svého rozšíření prakticky všechna stanoviště. Zemní veverky si staví podzemní nory. Ostatní veverky, včetně létajících, si budují hnízda v dutých kmenech nebo větvích, některé ale jen v listí nebo v korunách stromů.

Druhy žijící ve studených klimatických podmínkách nebo na horách upadají do zimního spánku, někdy i na více než půl roku. Letní spánek se naopak vyskytuje u několika druhů žijících v suchých oblastech.

Většina z nich je aktivní ve dne, někteří jsou ale noční živočichové. Velmi dobře šplhají a přežijí bez zranění i pády z velké výšky. Některé druhy vytvářejí společenstva, spíše jsou to ale samotáři.