Medvěd ušatý

Vzhledem a chováním připomíná baribala, ale má velké okrouhlé boltce, prodlouženou srst na lopatkách a na krku a bílou skvrnu na hrudi. Medvěd ušatý dobře leze po stromech a sbírá ořechy a plody. Uši jsou dlouze ochlupené, ocas velmi krátký. Podniká výpady na pole a je-li vyrušen ze spaní, může napadat člověka.

Délka těla se u dospělého medvěda pohybuje v rozmezí od 1,3 až do 1,9 metru, délka ocasu 6,5-10,5 centimetrů, hmotnost značně kolísá od 100 do 200 kilogramů.

Obývá střední, jižní, východní a jihovýchodní Asii. Žije hlavně v tropických a subtropických lesech. Raději žije v hornatých územích, odkud v letním období vystupuje do výšek okolo 3500–3700 m n. m. S blížící se zimou schází níže do údolí. Pro četnost výskytu medvěda ušatého je největší hrozba mizení vhodného prostředí a především zvětšující se poptávka po žluči. Žluč medvěda ušatého je považována za léčivou a je již po staletí využívána k léčbě, která se stále používá v tradičním asijském lékařství, jsou chováni na farmách, kde je jim žluč velmi bolestivě odebírána a to při plném vědomí. Odhaduje se, že je v Číně využíváno přes 9000 zvířat.

Probíhá v říjnu. Samice jsou pohlavně schopné mít mláďata ve druhém až třetím roce života. Březost trvá 6 – 7 měsíců, potom v únoru vrhá 1 – 4 mláďata. Mláďata jsou po narození slepá a holá. Z brlohu odchází společně s matkou během května. V její blízkosti přebývají min. dva roky od narození.