Mravenec lužní

Mravenec lužní patří k nejohroženějším. Je rozšířený od Španělska přes Balkán až do Malé Asie a pod Kavkaz. V Čechách nebyl nikdy nalazen. Na Moravě dosahuje severní hranice svého výskytu v Evropě a celá populace je soustředěna do nivy řeky Dyje, od Drnholce po soutok Dyje s Moravou. Výjimku tvoří několik kolonií v lužním lese u Mikulčic. Množství jeho kolonií však neustále klesá se zánikem lužních lesů především s vybudováním Novomlýnských nádrží. Mravenec lužní totiž hnízdí jen v doupných kmenech starých, ale živých stromů. Především dubů, ale i lip, vrb a jiných listnáčů. Padlé nebo odumřelé stromy tito mravenci opouštějí. Hnízdní stromy zpravidla patří k nejstarším v porostu, a přesto jsou velmi vitální s ohromným vzrůstem. To i proto, že mravenci lužní své stromy aktivně ochraňují a likvidují jejich škůdce. Vlastně lze hovořit o symbióze, kterou nelze ničím nahradit.

Mravencovití (Formicidae) jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu v živočišné říši, a jsou proto v mimořádném zájmu vědců – myrmekologů, ekologů, biosociologů. Tato úspěšnost je přikládána jejich sociálnímu způsobu života a specializaci. Mravenci jsou sociální hmyz žijící v koloniích ve zbudovaných hnízdech, kterým se v češtině obvykle říká mraveniště. Kolonie mravenců může zpočátku čítat jen pár jedinců, ale může dosahovat také několika miliónů jedinců. Jsou známy případy, kdy příbuzné kolonie vytvářejí superkolonie dosahující délky několika tisíc kilometrů (Linepithema humile). Někdy jsou kolonie mravenců pro svůj vysoký stupeň organizace nad úrovní jedince označovány jako superorganismus.