Kajmánek trpasličí

Kajmánek trpasličí má hned několik českých synonym, uslyšíte-li názvy jako kajman hladkočelý, kajman malý, kajman oboční, či kajman trpasličí, jedná se stále o toho samého plaza z řádů krokodýlů. V tomto řádu však patří k nejmenším zástupcům.

Uvádí se, že v dospělosti dorůstá kajmánek trpasličí kolem 1,7 metru, ve skutečnosti však bývá ještě menší. Samci dosahují obvykle délky 1,5-1,6 m, samice jen výjimečně přesáhnou 1,2 metru.

Ve volné přírodě se vyskytuje v Jižní Americe, konkrétně žije v pralesních oblastech povodí Amazonky a Orinoka (Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Francouzská Guyana, Guyana, Paraguay, Venezuela, Peru, Surinam). Živí se různými druhy obratlovců i bezobratlých. Samice v přírodě staví velká hnízda z bahna a částí rostlin. Snáší průměrně 12-16 vajec. 25 centimetrů dlouhá mláďata se líhnou asi za tři měsíce. Samice před líhnutím rozhrabává hnízdo a pomáhá mláďatům.

V zajetí se kajmánci trpasličí rozmnožují a tak se často chovají. Vyhovují jim terária vybudovaná podobně jako pro krokodýly čelnaté, bohatě osázená rostlinami. Většinou bývají dost útoční. Způsobují vážná poranění. Po zakousnutí se začnou otáčet okolo své osy, to má při lovu znemožnit kořisti únik. Proto se při odchytu musí zvířeti nejprve zajistit tlama. Provádí se to tak, že se mu na tlamu nasune smyčka a pak se utáhne. Svaly, které ji rozevírají, jsou velmi slabé a nedokáží ji pak otevřít. U větších druhů je nutné se mít na pozoru i před ocasem, kterým mohou zasazovat nebezpečné rány.

Potěšující zprávou určitě je, že kajmánek trpasličí není tak ohrožený jako jejich příbuzní. Pravděpodobně to je jeho menší velikosti, kvůli které není tak vyhledáván lovci a také způsobem života, kde obývá hůře přístupný areál. Světová populace je odhadována na jeden milion jedinců.