Islandský pes

Tito psi se dostali na Island s Vikingy, rychle se přizpůsobili zdejším poměrům a stali se z nich pastevečtí psi. S islandskými koňmi se rozšířili do celého světa. Co se týče dnešního využití, je Islandský pes robustní, velmi čilý honácký pes u koní, dobytka a ovcí.

Charakterově se jedná o agilní a aktivní psi s radostnou náladou. Je poměrně dost přátelský, zvědavý, hravý a nebojácný.

Na vše upozorňuje svého pána štěkáním. K cizím psům i lidem je značně přátelský. Islandský pes je velmi učenlivý. Má pouze nepatrné sklony k samostatnému lovu. Islandský pes je obětavý a zcela nezávislý na svém chovateli.

Tento temperamentní pracovní pes vyžaduje zaměstnání a pohyb. Pokud mu nevyhovíme, vyhledává si práci na vlastní pěst. Není to pes pro pohodlné lidi ani do bytového prostředí. Vyžaduje láskyplnou a důslednou výchovu. Pokud je přiměřeně zaměstnán, pracuje samostatné. Rád pobývá ve venkovním prostředí, jako jsou konírny nebo selské dvory. Je spokojený i v temperamentních rodinách a u sportovně založených lidí, zejména těch, kteří pěstují jezdecký sport. Je i vhodným psem pro nejrůznější kynologické sportovní aktivity. Jeho dlouhá i nebo krátká hustá srst vyžaduje pouze minimální péči.