Pražma obecná

Znaky: Vysoké, oválné, ze stran silně zploštělé tělo se zaoblenou hlavou. Široká ústa míří šikmo nahoru. Spodní čelist přečnívá horní a má velké zuby. Oči jsou umístěny po stranách v horní části hlavy. Velké šupiny s podélnou lištou na těle a základnách ploutví. Rypec není ošupený. V postranní čáře je 70-90 šupin. Hřbetní ploutev je dlouhá, s vysokým předním okrajem a má 3-5 tvrdých a 30-33 měkkých ploutevních paprsků. V ploutvi řitní jsou 2-3 tvrdé paprsky a 27-28 měkkých. Blízce příbuzný druh Pterycombus brama může složit hřbetní a řitní ploutve do podélných rýh, vytvořených vysokými šupinami. Velmi dlouhé prsní ploutve, ocasní ploutev je hluboce vykrojená.

Zbarvení: Hřbet šedý, šedohnědý nebo modravý, boky a břišní strana se stříbřitě lesknou. Prsní ploutve a oční kroužek zlatavé. Hřbetní a řitní ploutev s tmavým lemem. Po smrti ryby stříbrný lesk rychle mizí.

Délka: Nejvýše 70 cm (asi 6 kg).

Rozšíření: Celkové rozšíření (i v Tichém a Indickém oceánu) ještě zdaleka neznáme. V severovýchodním Atlantiku od Madeiry Španělska a Portugalska po Norsko. Kanál La Manche, Severní moře, Středozemní moře. Na sever od Biskajského zálivu je však vzácnější a setkáme se tu s jednotlivými exempláři jen během podzimních a zimních měsíců (v některých letech jsou ale i zde skutečně hojné). Jednotlivé ryby táhnou na podzim až po jižní Norsko a do Skagerraku. V hloubce 100-400 m.

Způsob života: Volně plovoucí hlubinné ryby, živící se hlavně drobnými rybami, žijícími v hejnech a určitými sépiemi. Tření probíhá v hlubinách při teplotě vody přes 20 stupňů Celsia. Mladé ryby byly nalezeny ve Středozemním moři i v Atlantiku v hloubce pod 2700 m.

Mohlo by vás také zajímat

Amejva obecná,  Létavka obecná,  Ještěrka obecná,  Zmije obecná,  Čírka obecná,  Kopřivka obecná,  Jiřička obecná,  Vlaštovka obecná,  Straka obecná,  Sojka obecná