Majka obecná
Meloe proscarabaeus
Meloe proscarabaeus
Majka obecná
- Výskyt: Evropa
- Velikost: 1-3,5 cm
Majka obecná
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Řád: Coleoptera - brouci
- Čeleď: Meloidae - majkovití
- Rod: Meloe - majka
- Podrod: Meloe
Majka obecná
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Délka těla 1-3,5 cm, samec je vždy zřetelně menší, jen o něco delší než jeden centimetr. Samice je nápadná svým enormně nadmutým zadečkem. Celý brouk je leskle modročerný.
Stanoviště: Květnaté louky nížin.
Rozšíření: Evropa.
Výskyt: Nikde není hojný. V ČR na vhodných biotopech patří k nejběžnějším majkám, především hojněji na střední a jižní Moravě. V Čechách jen místy a ostrůvkovitě, výrazně vzácnější.
Biologie: Samice klade mělce do země veliké množství vajíček, dva až čtyři tisíce. Avšak jen nepatrné procento dospěje až do stadia imaga, protože vývin je velice komplikovaný (hypermetabolie). Malá larva prvního instaru zvaná triungulin vylézá do květu, kde se zvláštními drápky na nohách přichytí včely a nechá se odnést do úlu. Tam vniká do zárodečných buněk a živí se včelím plodem. Po svlečení se mění v beznohou larvu a živí se medem. Zimu přečkává v klidovém stadiu zvaném pseudonymfa. Na jaře se opět mění v larvu podobnou larvě druhého instaru a ta se po čase zakuklí. Dospělý brouk po vylíhnutí opouští úl.
Ohrožení a ochrana: Mizející původní biotopy v důsledku intenzifikace zemědělství a nadměrného používání hnojiv. Dnes je velká část stepních lokalit v ČR územně chráněna, což je pro majkovité jenom dobře, jelikož z našich 22 drůhů již 10 vyhynulo.
Mohlo by vás také zajímat
Amejva obecná, Létavka obecná, Ještěrka obecná, Zmije obecná, Čírka obecná, Kopřivka obecná, Jiřička obecná, Vlaštovka obecná, Straka obecná, Sojka obecná