Volavka obrovská

Volavka obrovská (Ardea goliath) je největším žijícím druhem volavky. Díky mohutnému tělu, mimořádně dlouhému krku a silnému špičatému zobáku může v otevřeném mokřadu působit téměř jako malý čáp. Dospělý pták je nápadný kaštanově hnědou hlavou a krkem, tmavě šedým hřbetem a světlým předkem krku s tmavým podélným kreslením. Při vzpřímeném postoji dosahuje přibližně 120 cm výšky; celková délka od zobáku k ocasu bývá ještě větší. Pohlaví jsou zbarvena podobně, samci však bývají o něco větší.

Rozšíření

Hlavní oblastí výskytu volavky obrovské je subsaharská Afrika, zejména rozsáhlé říční a jezerní mokřady. Menší a roztroušené populace žijí také v některých oblastech Blízkého východu. Pták obývá břehy řek, pomalu tekoucí vody, jezera, bažiny, mangrovy, mělké zátoky a rákosové porosty. Vhodné stanoviště musí poskytovat nejen dostatek ryb, ale i místa, kde může velký brodivý pták nehybně stát a sledovat vodu. Často si vybírá hlubší úseky než menší volavky, protože mu dlouhé nohy a krk umožňují lovit kořist nedostupnou kratším druhům. Přirozený výskyt v České republice nemá.

Lov

Volavka obrovská bývá na lovišti dlouhé minuty téměř nehybná. Pomalu se přesouvá mělčinou, vyčkává na pohyb pod hladinou a pak prudce vyrazí zobákem vpřed. Nejvýznamnější část potravy tvoří poměrně velké ryby; příležitostně uloví žáby, drobné plazy, hlodavce nebo korýše. Kořist může spolknout celou, ale s příliš velkou rybou musí delší dobu manipulovat. Často loví jednotlivě a vybrané území si před ostatními volavkami hájí. Zůstává ostražitá i při odpočinku a při vyrušení vzlétá pomalými, silnými údery širokých křídel. Při letu skládá krk do typického esovitého tvaru, zatímco nohy přesahují za tělo.

Hnízdění

Oproti mnoha koloniálně hnízdícím brodivým ptákům zakládá volavka obrovská často samostatná hnízda nebo malé skupiny hnízd. Staví je z větví či vodní vegetace na stromech, keřích, v rákosinách a někdy i na nepřístupných ostrovech. Snůška obvykle obsahuje dvě až pět vajec. Na vejcích se střídají oba rodiče, přičemž inkubace trvá přibližně 24 až 30 dní. Vylíhlá mláďata jsou odkázána na péči rodičů a postupně získávají schopnost samostatně přijímat potravu. K prvnímu letu dorůstají přibližně po šesti až sedmi týdnech. Načasování rozmnožování závisí na místním vodním režimu; v rozsáhlém africkém areálu nemá všude stejnou hnízdní sezónu.

Péče v zajetí

Pro zoologické chovy představuje volavka obrovská velmi náročný druh. Potřebuje dostatek prostoru k přirozenému pohybu a letu, bezpečné mělčiny, klidná odpočinková místa a vhodné hnízdní zázemí. Obsluha musí zajistit pestré plnohodnotné krmivo s převahou vhodných ryb a sledovat, zda každý jedinec skutečně přijímá potřebné množství. Ve výběhu je důležité oddělení ostrých překážek a bezpečné řešení břehů: dlouhonohý pták může při úleku utrpět poranění. V české zimě je nutné počítat s chráněnými prostorami a možností temperovaného zázemí, zejména při mrazech a zamrzání vodních ploch. Úspěšné rozmnožování není běžné, protože ptáci potřebují vhodné partnery, klid a možnost přirozeného teritoriálního chování.

Ochrana

Ačkoli je druh v Africe rozšířen na velkém území, jednotlivé mokřadní populace jsou citlivé na vysušování, znečištění vody, rybolov a rušení. Zachování velkých přirozených mokřadů je důležité nejen pro hnízdění, ale také pro dostatek velkých ryb a bezpečných lovišť. Největší volavka světa tak může sloužit jako výrazný ukazatel zachovalosti rozlehlých vodních ekosystémů.