Krajta skvrnitá

Krajta skvrnitá (Antaresia childreni) patří mezi nejmenší australské krajty. Dospělý had je obvykle dlouhý kolem 70 až 100 cm, má poměrně štíhlé tělo, nenápadnou hnědavou kresbu a klidnější způsob pohybu. Jeho anglické jméno Children's python vzniklo podle příjmení přírodovědce Johna George Childrena, nikoli proto, že by šlo o hada určeného dětem. Stejně jako ostatní krajty není jedovatý, kořist usmrcuje sevřením těla. Jeho menší rozměry jsou výhodou při chovu, avšak nezbavují chovatele povinnosti zajistit odpovídající teploty, prostor, bezpečnost a vhodnou potravu.

Rozšíření

Krajta skvrnitá se vyskytuje v severní Austrálii, zejména v Severním teritoriu a přilehlých oblastech. Obývá suché kamenité lokality, otevřené lesy, savany, skalní dutiny i úkryty u vodních toků. V mnoha místech využívá štěrbiny ve skalách nebo dutiny stromů, kde přes den nachází stabilnější mikroklima než na otevřeném slunci. Je převážně noční, za soumraku může vycházet na lov. Podobné druhy australských krajt rodu Antaresia se mohou vzhledem překrývat, proto je při určování nutné znát zeměpisný původ a více znaků než samotnou barvu. V ČR se přirozeně nevyskytuje; chovatelská zvířata pocházejí z odchovů.

Vzhled a smysly

Na hnědém až rezavém podkladu těla bývají rozptýlené tmavší nepravidelné skvrny. U některých jedinců jsou málo zřetelné, zatímco u mladších hadů může kresba více kontrastovat. Hlava není proti krku výrazně rozšířená. Na pyskových štítcích jsou tepločivné jamky, které pomáhají zaznamenat teplo vydávané kořistí. Jazyk přenáší pachové částice k čichovému orgánu a slouží při orientaci v úkrytech. Krajta skvrnitá dokáže dobře šplhat, i když značnou část času tráví na zemi či mezi kameny. Při náhlém vyrušení se může stáhnout do obranného postoje a kousnout; její menší velikost není důvodem k bezohledné manipulaci.

Lov a krmení

Ve volné přírodě loví menší savce, ještěry, žáby a příležitostně ptáky. V blízkosti jeskyní využívají některé populace také netopýry. Kořist vyhledává zejména v noci. V chovu tvoří základ vhodně velcí, zdravotně bezpeční hlodavci z kontrolovaného chovu. Přednost má rozmražená potrava podávaná podle velikosti a kondice hada; živé hlodavce nelze nechávat s hadem bez dozoru, protože jej mohou poranit. Mláďata vyžadují menší sousta a častější kontrolu růstu. Překrmování vede k obezitě i k dalším problémům, proto je lepší pravidelně sledovat tělesnou kondici než přidávat krmivo podle každého projevu aktivity.

Terárium

Pro dospělou krajtu skvrnitou se hodí dobře větrané, zabezpečené terárium s dostatečnou půdorysnou plochou, několika úkryty a pevnými větvemi. Nezbytný je teplotní gradient: teplejší místo může mít přibližně 32 °C, chladnější část kolem 25–27 °C; v noci je vhodný mírný pokles. Jednotlivé hodnoty je třeba měřit v úrovni zvířete, ne pouze podle nastavení termostatu. Substrát má umožňovat jednoduché čištění a případné zahrabání. Dostupná má být nádoba s pitnou vodou a možnost vlhkého úkrytu při svlékání. V českých domácnostech je potřeba v zimě chránit prostor před nadměrným ochlazením a v létě před přehřátím u oken. Udržování vysoké vlhkosti bez dostatečného větrání není vhodné.

Rozmnožování

Samice klade vejce, obvykle v menší snůšce přibližně čtyř až dvanácti kusů. Po nakladení se kolem nich může stočit a během inkubace je chránit. Mláďata se líhnou přibližně po sedmi až osmi týdnech, podle teploty a dalších podmínek. Vylíhlí hadi jsou samostatní, ale je nutné jim vytvořit bezpečné úkryty a nabídnout potravu přiměřené velikosti. Při odchovu je důležitá evidence svleků, příjmu potravy a hmotnosti jednotlivých jedinců. Krajtu skvrnitou je vhodné pořizovat s doloženým původem; před nákupem je nutné ověřit také aktuální pravidla pro držení a obchod s krajtami v ČR a EU.