Goliáš obrovský
Goliathus goliatus
Goliáš obrovský
Goliathus goliatus
Goliáš obrovský (Goliathus goliatus) je mohutný africký zlatohlávek a jeden z nejznámějších velkých brouků. Jeho tělo je stavěné pro let i šplhání po kmenech a větvích. Zatímco dospělci přijímají především sladké rostlinné šťávy, larvy vyžadují výrazně odlišnou výživu. Právě rozdíly mezi životními stadii jsou zásadní pro pochopení vývoje i pro chov v insektáriu. Nápadný vzhled samců z něj dělá také snadno rozpoznatelný druh při porovnávání s dalšími africkými zlatohlávky.
Rozlišovací znaky
Velcí samci mohou měřit zhruba 10 až 11 centimetrů, samice bývají menší. Krovky mají proměnlivé hnědé až tmavé zbarvení, hruď zdobí kontrastní světlá kresba na tmavém podkladu. Samci mají na hlavě výrazný vidlicovitý výběžek, který slouží při vzájemném soupeření. Samicím tento výběžek chybí a jejich hlava je uzpůsobena také k práci v substrátu při kladení vajíček. Nápadné nohy zakončené drápky dovolují dospělcům pevně se zachytit kůry. Pod pevnými krovkami jsou složena blanitá létací křídla. Zbarvení i vzor se mohou lišit podle původu jedinců, takže k určení nestačí jediný barevný detail.
Výskyt a potrava
Goliáš obrovský obývá tropickou západní a střední Afriku. Je spojován především s vlhkými lesy, jejich okraji a místy s dostatkem starých stromů, plodů a rozkládající se organické hmoty. Dospělí brouci se pohybují v korunách i nižších patrech vegetace, za teplého počasí aktivně létají a vyhledávají vytékající mízu či šťávu z měkkého zralého ovoce. Larvy žijí skrytě v organickém materiálu a mají podstatně větší nároky na bílkoviny než larvy běžně chovaných zlatohlávků. Výzkum jejich stavby a růstu ukazuje, že živočišná složka potravy není jen náhodný doplněk, ale důležitá podmínka úspěšného vývoje.
Vývoj
Samice ukládá vajíčka do vhodného vlhkého substrátu, kde se líhnou bělavé, silně prohnuté larvy se zřetelnou hlavou a třemi páry hrudních nohou. Procházejí třemi larválními instary; během růstu výrazně zvyšují hmotnost. Larvy potřebují soustavný přístup ke kvalitní potravě a dostatečný prostor. Ke konci růstu přestávají intenzivně žrát, hledají vhodné místo a vytvářejí pevnou kukelní komůrku z půdního materiálu. V ní probíhá proměna v dospělce, která může trvat několik měsíců. Celý cyklus je podle teploty, výživy a dalších podmínek značně proměnlivý, proto nemá smysl slibovat pevnou délku odchovu. Nově vylíhlý dospělec potřebuje čas na vyzrání a zpevnění těla.
Chov larev
V českých chovech je nejdůležitější oddělit potřeby jednotlivých vývojových stadií. Pro larvy se připravuje vzdušný, přiměřeně vlhký organický substrát bez chemických přísad. K základnímu prostředí je nutné přidávat dostatečně bílkovinnou potravu; používají se například kvalitní krmné granule vhodného složení. Dávky mají být malé, aby se nekazily a nepodporovaly přemnožení roztočů či plísní. Jednotlivé larvy je bezpečnější držet odděleně, zejména při větší velikosti. Pravidelně se kontroluje vlhkost a čistota, nikoli však neustálým rozhrabáváním substrátu. V době přípravy ke kuklení je třeba nabídnout hlubší vrstvu soudržného půdního materiálu, v němž larva vytvoří komůrku. S hotovou komůrkou se zbytečně nemanipuluje.
Dospělí brouci
Pro imaga je vhodné dobře větrané, bezpečně uzavřené a prostorově členité insektárium s větvemi či kůrou umožňující šplhání a přirozený pohyb. Teplé prostředí přibližně 21–27 °C odpovídá běžně uváděným chovatelským zkušenostem, ale je nutné předcházet přehřívání a trvale mokrému substrátu. Dospělým se podává zralé nekyselé ovoce a speciální ovocné želé pro brouky; zbytky se rychle odstraňují. Při rozmnožování je důležité sledovat soužití samců a samic a samici zajistit dostatečně hluboké kladiště. O úspěchu chovu nerozhoduje pouze velikost terária, ale především odlišná výživa larev, správný okamžik kuklení a stabilní hygiena.
Ochrana
Hlavní význam pro přirozené populace mají zachovalé tropické lesní biotopy. Zájem sběratelů a chovatelů proto nemá být důvodem k pořizování jedinců s nejasným původem. Při získávání chovných brouků je vhodné upřednostňovat doložené odchovy a ověřovat aktuální podmínky jejich legálního nabytí.
Názvy ve světě
Goliáš obrovský
Latinsky: Goliathus goliatus, Anglicky: Goliath beetle, Německy: Goliathkäfer, Španělsky: Escarabajo Goliat, Slovensky: Goliáš strakatý, Rusky: Гигантский голиаф, Japonsky: ゴライアスオオツノハナムグリ
Mohlo by vás také zajímat
Gekon obrovský, Chameleon obrovský, Kanic obrovský, Klokan obrovský, Ledňák obrovský, Mravenec obrovský, Netopýr obrovský, Plejtvák obrovský, Siven obrovský, Tesařík obrovský
Použitá literatura (3)
- Vendl, T. & Šípek, P. (2016). Immature stages of giants: morphology and growth characteristics of Goliathus larvae indicate a predatory way of life. ZooKeys 619: 25–44. DOI: 10.3897/zookeys.619.8145.
- Lamarck, J.-B. (1801). Système des animaux sans vertèbres. Paris: Deterville.
- Linnaeus, C. (1771). Mantissa Plantarum. Stockholm.

Dospělý goliáš obrovský s kontrastní kresbou štítu a mohutnými končetinami.
Goliáš obrovský Základní informace
- Výskyt: západní a střední Afrika
- Prostředí: tropické lesy a jejich okraje
- Délka dospělce: přibližně 5–11 cm
- Pohlavní dimorfismus: samci s vidlicovitým hlavovým výběžkem
- Zbarvení: hnědé krovky, kontrastní černobílý štít
- Potrava dospělců: zralé plody a rostlinné šťávy
- Potrava larev: organický substrát a bílkovinný příkrm
- Aktivita: denní
- Vývoj: vajíčko, tři larvální instary, kukla, dospělec
- Kuklení: pevná podzemní komůrka
- Způsob života: larvy skryté; dospělci létají
- Chov: vzdušné insektárium, vlhký substrát
- Teplota chovu: orientačně 21–27 °C
- Rozmnožování: vajíčka ukládaná do substrátu

Kam se řadí Goliáš obrovský
Taxonomie
- Říše: Animalia – živočichové
- Kmen: Arthropoda – členovci
- Podkmen: Hexapoda – šestinozí
- Třída: Insecta – hmyz
- Řád: Coleoptera – brouci
- Čeleď: Scarabaeidae – vrubounovití
- Podčeleď: Cetoniinae – zlatohlávci
- Rod: Goliathus
- Druh: Goliathus goliatus – goliáš obrovský

Kde žije Goliáš obrovský
Západní Afrika, Střední Afrika
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Původní areál: tropická západní a střední Afrika
- Známé země: Kamerun, Gabon, Kongo, Nigérie
- Biotop: vlhký tropický les a jeho okraje
- Potravní prostředí: stromy s mízou a zralými plody
- Vývoj larev: organický materiál a půdní substrát
- Česká republika: nepůvodní; pouze chov v insektáriích