ZE ŽIVOTA HUSY – odchov housat

velikost písma:  A A A
23.10.2010, 15:27     Autor: Jaroslav Kalaš     7726 zobrazení     1 komentář

Odchov housat se dá rozdělit, tak jako líhnutí, na přirozené, kdy péči o housata zajišťuje husa, nebo umělé, kdy se o housata postaráme sami, a nebo dnes již málo využívaný odchov s náhradní kvočnou (krůta, kachna popř. slepice). Dále je možno rozdělit odchov na dvě fáze: od vylíhnutí do 4 týdnů, tato fáze je nejnáročnější na výživu, a na péči o housata. Druhá fáze od 4 do 10 týdnů.

Přirozený odchov je z pohledu chovatele nejméně náročný, protože husa se o housata postará, co se týče tepla, ochrany před nepřízní počasí a škodnou. Musíme jí k tomu samozřejmě vytvořit vhodné podmínky.

Husu s housaty umístíme v prvních dnech do odděleného chléva či ohrádky, kde nehrozí, že předkládané krmivo spotřebují staré husy nebo jiná drůbež, která většinou s husami obývá společnou místnost. Housata krmíme v prvních dnech po vylíhnutí krouhanými kopřivami nebo výhonky mladé trávy, pokud již roste, které smícháme se směsí šrotu (ječmen, pšenice, kukuřice, oves), nebo je-li k dostání, se speciální směsí pro odchov housat. Míchanici obohatíme na jemno nasekanými vajíčky, samozřejmostí jsou minerální látky a vitamíny.

Za pěkného počasí můžeme husu s housaty po týdnu pouštět do venkovních výběhů, kde mají kromě předkládané míchanice možnost pastvy. Samozřejmostí je zajistit přístup k vodě (napáječky). Máme-li ve výběhu větší vodní plochy, je pravděpodobné, že husa s housaty půjdou na vodu. Husa si vlastní peří mastí z tukové žlázy a je tak chráněna proti promáčení, a při péči o housata, která ještě nemají vyvinutou tukovou žlázu, jejich prachové peří mírně namastí také, tak že by se housátka neměla úplně promáčet. Přestože jsou husy starostlivé matky, neměla by housátka na vodě zůstávat delší čas, aby neprochladla, protože jejich peří není tak chráněné tukem, jako u dospělých hus. Některé husy ale naopak svoje housátka na vodu nepustí a odhánějí je, někdy až do doby, než zcela opeří, proto je nutné nespoléhat na vodu v rybníku či potoku, ale umístit ve výběhu napáječky, aby housata netrpěla žízní. Malá housátka velice rychle rostou a je důležité, aby kvalita a množství předkládané potravy odpovídala nárokům námi chovaného plemene. House husy tuluské nebo emdenské má jiné nároky, než například husy české nebo labutí. Je důležité si uvědomit, jaké plemeno chováme, neboť plemena těžká a středné těžká (tuluská, landeská, pomořanská, slovenská), která v dospělosti dosahují hmotnosti 7-12 kg, potřebují na stavbu kostry a svalstva větší množství kvalitní stravy, která umožní dosáhnout takovéto hmotnosti. House, které po vylíhnutí váží od 90 do 130 g, (váha je odvislá od váhy násadového vejce), je schopno za 4 týdny svou váhu 10 až 15 krát znásobit.

Chovám husy české, landeské, štajnbašské, housata pravidelné vážím, tak mám přehled o přírůstcích, které jsou následující: housata česká - jejich průměrná váha při vylíhnutí činí průměrně 90 g, váží ve 4 týdnech od 900 g až po 1,1 kg. Housata landeská váží průměrně 115 g, ve 4 týdnech váží průměrně 1,3 až 1,6 kg. Housata štajnbašská mají stejnou váhu při vylíhnutí jako landeské, ale na 4 týdnech váží od 1,1 až po 1,4 kg. Z tohoto porovnání je vidět, že přírůstky u jednotlivých plemen jsou různé. Protože mi to nedovolí podmínky a odchovávám všechna housata společně, znamená to, že krmím všechna stejně, ale samozřejmě kvalitou pro nejnáročnější, takže např. česká housata jsou na tom s kvalitou předkládané stravy nadprůměrně. Tyto hodnoty ale platí pro mnou odchovávaná housata v umělém odchovu. Housata, která budou odchovávána pastevním způsobem, tzn. velký podíl pastvy a jen mírný příkrm, nemohou nikdy dosáhnout takových přírůstků, jaké uvádím. Nevýhodou přirozeného odchovu je veliká plachost housat, protože chovný pár brání housata za každé situace a značně znemožňuje jakoukoliv naši manipulaci s nimi (vážení, kroužkování, kontrola zdravotního stavu).

Pro náhradní odchov (kvočna, krůta) platí stejné podmínky, jako pro přirozený odchov. Specifikou je rychlý růst housat, (takže např. krůta, kvočna) po 14 dnech je značně neklidná z toho, že housátka se pod ní již nevejdou, nebo se smáčejí ve vodě a v případě větší vodní plochy nešťastně běhají po břehu.

Umělý odchov je tak jako v případě líhnutí nejnáročnější, protože chovatel musí zajistit vše, co jinak náleží huse (teplo, ochranu před nepřízní počasí i ochranu před škodnou). Vylíhnutá housata, která jsme odebrali huse, nebo vylíhlá v líhni, umístíme do vyhřáté odchovny, kde by teplota měla dosahovat 28 až 32 oC. Po 10 dnech snížíme teplotu na 22 oC a po 22. dni života housat na 18 oC, ve stáří 6 týdnů už housata snášejí venkovní teploty. Jako podestýlku použijeme drobnou slámu, ale pozor na podestýlku z pilin, kdy hrozí nebezpečí pozření menších částí dřeva, která by mohla vést k úhynu zvířat. První dny krmíme směsí obilných šrotů (pšenice, oves, ječmen, kukuřice) s přídavkem kopřiv či mladé trávy, jemně nakrouhaného vajíčka, případně tvarohu. Míchanici můžeme jemně zvlhčit máčeným chlebem (pozor nesmí být plesnivý). Důležitou součástí krmné dávky je také grit nebo písek, který housátkům umožníme přijímat neomezeně od pátého dne stáří. Pitná voda musí být umístěna v napáječkách tak, aby housátka neměla možnost do nich vlézt a zmáčet se, neboť na rozdíl od přirozeného odchovu, kdy husa na housátka přenese část tuku ze svého peří, housátka při umělém odchovu nejsou chráněna, neboť nemají ještě vyvinutou tukovou žlázu, kterou by si peří (prach) namastila. Housatům by hrozilo prochladnutí, následné katary a potom úhyn. Zmáčená housata se pudově natírají, tak jak to dělají dospělé husy, i když žláza není ještě funkční a neprodukuje maz, který by zabránil promáčení peří. Za pěkného počasí, kdy venkovní teploty dosahují 20 oC, můžeme housátka pouštět na pastvu. Jak jsem se již zmínil na začátku, každé plemeno má jiné nároky na množství a kvalitu přijímané potravy a tak zvláště u těžkých plemen dbáme, aby předkládaného krmiva byl dostatek a v dostačující kvalitě. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, když pouštím housátka na pastvu, tak se samozřejmě pasou všechna, ale například landeské se příliš nevzdalují od krmítka, kdežto české se pasou daleko více. Samozřejmě váhové přírůstky odpovídají kvalitě přijímané potravy a danému plemeni, které je patrno z mých již předem uváděných zkušeností. Housata kromě rychlého růstu také velmi rychle opeřují. Nejprve začíná růst peří na břichu a bocích, a tak jsou housátka velice brzo chráněna proti chladu od země i proti promáčení z vody. Po 4. týdnu života můžeme housátkům do krmné dávky na noc přidávat celé zrno. V tomto období můžeme také zvýšit podíl pastvy, ale u těžších plemen stále dbáme na dostatek kvalitní stravy, neboť jejich vývoj je podstatně delší než u lehkých plemen. Příště se budeme věnovat housátkům od 4. až 10. týdne, která s sebou přinášejí více specifických problémů.

Jaroslav Kalaš Jaroslav Kalaš

Člen Klubu chovatelů vodní drůbeže

Autorem od: 02.01.2014
6 článků 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

17.11.2010, 14:58
dobrý deň chcel by som sa opýtať začiatkom júla sme kupili dve husatka vtedy mali asi dva týždne teraz su už veľké obidve su to husi a kedže ich chceme nechať na chov tak sa chcem opýtať či sa budu niesť na druhý rok teraz majú 5 mesiacov do obdobia znášky budú mať okolo 8 mesiacov kúpili sme aj gunára neviem prečo ale už teraz v tomto období sa snimi pári a husi od neho neutekajú sami ho k sebe volaju a preto som sa chcel opytať či sa budu na druhy rok niesť alebo su príliš mladé na znášku