Sýkora babka

Znaky

Ve střední Evropě si ji můžeme splést jen se sýkorou lužní. Sýkora babka má lesklé černé temeno a nemá na křídlech světlé políčko. Oba tyto znaky v přírodě těžko poznáme, hlavně táhnou-li oba druhy pohromadě a svítí-li na ně sluníčko. Hlas babky je „pistje" a „cje de de".

Prostředí

Lužní lesy, vlhké listnaté lesy, parky, zahrady, sýkora babka má ráda menší bažiny.

Rozmnožování

Páry žijí pohromadě po celý rok. V březnu se začínají zajímat o duté stromy a sameček zpívá svou libozvučnou písničku. V té době pár obsazuje okrsek a vyhání odsud jiné babky. Hnízdní dutinu si většinou vybírá ve výšce 1/2 m až 2 m nad zemí ve ztrouchnivělém ještě stojícím kmenu. Samička ji vyčistí, popřípadě ji přitesává a přináší do ní hnízdní materiál. Často je dutina menší než pěst. Její vchod může mít v průměru 22 až 35 mm. Ve střední Evropě mají babky většinou jednu snůšku, následuje-li druhá, obsahuje menší počet vajíček. Babky hnízdí v dubnu a v květnu, na 7 až 9 vajíčkách sedí 13 až 15 dní, mláďata zůstávají v hnízdě 17 až 19 dní.

Potrava

V létě hmyz a pavouci, jimiž krmí hlavně mláďata, mimoto i olejnatá semena. V zimě hlavně semena, v oblibě má babka zvláště semena olše. Je častým hostem na krmítku. Tady je babka jedinou sýkorou, která nabírá do zobáčku více kousků potravy najednou a odlétá, aby je schovala pod odchlípnutou kůrou. Kde úkryt je, pták sice zapomene, ale protože zůstává stále v blízkosti, náhodou některý z nich později zas najde.