Klokan Doriův

Z deseti druhů stromových klokanů, kteří žijí hlavně na Nové Guineji a v severovýchodní Austrálii, je klokan Doriův největší. Tento druh má dlouhou, hustou hnědou srst s nenápadnými vzory na hřbetě a světle hnědý nebo krémový ocas, krátké silné nohy a dlouhé drápy, které mu pomáhají při šplhání. Dlouhý ocas udržuje rovnováhu. Na rozdíl od pozemních klokanů se všichni stromoví, tedy i tento, pohybují po zadních nohou a přidržují se větví.

Ačkoli tráví klokan Doriův hodně času na stromech, mohou chodit i rychle běhat po zemi. Tento druh je stejně jako ostatní členové čeledi ohrožen mýcením lesů a lovem.

Délka těla začíná na 51 a končí na 78 centimetrech, ocas je dlouhý v rozmezí 44-66 centimetrů, hmotnost kolísá mezi 8-15 kilogramy.

Klokan Doriův obývá Nová Guineu; v této zemi je však omezen pouze na vysokohorské tropické lesy.

Díky Janu Svatopluku Preslovi jsou Češi (spolu s Chorvaty, kteří Preslovo slovo převzali) jediným národem na světě, který nemá název klokan odvozený od "gangurru" z jazyka Guugu Yimithirr. Původní název měl znít "skokan", ale ten byl již používán pro žábu.

V zajetí se klokani krmí kvalitním senem, trávou, vojtěškou, zelenou kukuřicí, větvemi stromů a keřů. Přidává se ovoce, zelenina, krmná řepa, ovesné vločky, sójový šrot, nakrájené pečivo a granulovaná krmiva pro přežvýkavce. Stromovým klokanům podáváme ve vyšší míře listnaté větve, ovoce a zeleninu.