Alexandr malý

Psittacula krameri

Výskyt: severní a střední Afrika, Indie, Barma a jih Číny
Velikost: 40 - 41 cm (včetně ocasu)
Hmotnost: 140 g
Kroužek: 7 mm
Počet vajec: 3 - 6 (nejčastěji 4)
Inkubační doba: 22 - 24 dnů, 2x ročně
Potrava: směs semen pro střední papoušky + ovoce a zelenina
Cena: 600-800 Kč přírodně zbarvený pták
velikost písma:  A A A
05.09.2013     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     207265 zobrazení     3 komentáře

Alexandr malý je středně velký papoušek. Jeho peří je krásně uhlazené a přilehlé k tělu. Ve voliérách se objevuje v mnoha barevných mutacích, já však dávám, stejně jako u většiny papoušků, přednost základnímu zbarvení - tedy zelenému. Rozdíl mezi samcem a samicí je dobře patrný až po 2 letech, kdy se na krku samce objevují první černá a růžová pírka, která v dospělosti tvoří krásný límec.

Prvního alexandra malého jsem získal v roce 1999 aniž bych tušil o jaké se jedná pohlaví. Umístil jsem jej do prostorné zahradní voliéry. Z krmiva si oblíbil kukuřici v mléčné zralosti. Dokázal končetinou uchopit celý klas a na větvi ho oštipoval.

Za nedlouho jsem na inzerát získal druhého ptáka, údajně samce. Oba se společně až moc dobře snášeli, lépe řečeno o sebe nejevili zájem. Čekal jsem na jaro, během kterého se mezi ptáky rovněž nic nedělo. Každý seděl na druhé straně voliéry. Však byli ještě mladí.

Další rok už by však mohlo dojít k případnému hnízdění. Alexandři vydávali kromě křiku i tiché a melodické zvuky. Často seděli vedle sebe a vzájemně k sobě naklápěli a postupně oddalovali hlavy, přitom vždy naprosto stejně pískli a krmili se. Pohyby hlavy a různé naklápění těla byly vždy u obou ptáků naprosto stejné. Duhovka očí se jim přitom přebarvovala do oranžova. Doráželi i na rosely umístěné ve vedlejší voliéře. Bylo zajímavé toto pozorovat. Podle popsaného chování bylo jasné, že se jedná o dva samce. Podzim, kdy se na krku obou ptáků začala objevovat černá pírka, to jen potvrdil. Snad tímto způsobem, tedy podle chování, se dá pohlaví rozeznat již před 2. rokem. Na nic jsem nečekal a zakoupil samici.

První rok však opět o budku nejevili zájem. V dalším se však všechno změnilo. Samice hned od jara navštěvovala budku, ze které vynosila téměř všechny piliny, kterými jsem ji vystlal. Chování, které popisuji výše, se opakovalo tentokrát pouze u samce, který takto dorážel na samici. Bylo jasné, že jde opravdu o pár. Další dny bylo možno pozorovat páření, především v ranních hodinách. Každému páření vždy předcházelo krmení samice samcem. Obsah budky jsem kontroloval pravidelně. Vejce nebyla snesena ani tři týdny po páření. Už jsem přestal věřit, že vůbec nějaká snůška bude. Samice však trávila v budce stále více času. Jeden den téměř nevylézala a při večerní kontrole jsem objevil první vejce. Tvarově kulovité s čistě bílou skořápkou. Samice po tomto prvním vajíčku hned zasedla a přinesla další tři vejce. Sezení nebylo příliš pevné. Samice opouštěla dutinu při každém mém vstupu do voliéry. Do budky se naštěstí vracela vždy, když situace utichla. Samec během celého sezení samici pečlivě krmil. Po 23 dnech se z dutého kmene začalo ozývat dobře slyšitelné pískání. Samice neztrácela plachost a hnízdo opouštěla i při menším vyrušení. Kontrola nebyla tedy složitá a mohl jsem zpozorovat tři holá mláďata s plným volátkem. Krmná dávka byla obohacena o vaječnou míchanici, do které přidávám každý den Roboran pro exoty. Čtvrté vejce jsem odstranil po 4 dnech, bylo neoplozené.

Růst mladých alexandrů malých byl pomalý. To platilo hlavně o růstu peří, které začalo nejdříve na křídlech, a to až v době, kdy byla mláďata velikostně poloviční jako dospělci. Hlas jim však sílel rychle a krmení mláďat bylo dobře slyšet i 20m od voliéry. Zrniny, zelené krmivo, ovoce a hlavně vaječná míchanice mizela z misek rychle a ve velkém množství.

Po 7 týdnech stáří začali mladí alexandři vykukovat z budky. To jim velice ulehčoval tenký pás pletiva, které se běžně používá na králíkarnách, umístěn pod vletovým otvorem. Po dalším týdnu vylétlo největší z mláďat, za nedlouho druhé a poslední až po dalších 10 dnech! Mladí uměli hned po opuštění budky slušně létat. Rodiče je dokrmovali ještě 3 týdny.

Tento popis prvního hnízdění se shoduje s těmi dalšími. Loni vyvedli ze 3 vajec 2 mláďata, letos ze stejného počtu vajec dokonce 3 mladé. Chovatelé, kteří mají voliéru se zálety nechávají alexandry poprvé zahnízdit již v lednu či únoru. Já tuto možnost nemám. Ptáky umisťuji v zimních měsících domů do klece 1,2x1,2m, kam jim budku neumísťuji. Mladé mi proto vyvádí až venku v normální letní sezóně a pouze jednou.

Alexandr malýNázvy ve světě

Latinsky: Psittacula cyanocephala, Anglicky: Rose-ringed Parakeet, Dánsky: Blommehovedet Ædelparakit, Finsky: luumupääkaija, Francouzsky: Perruche à tête prune, Holandsky: Pruimkopparkiet, Italsky: Parrocchetto testa di prugna, Japonsky: koseiinko, Japonsky 2: コセイインコ, Latinský název: Psittacula krameri, Norsky: Plommehodeparakitt, Německy: Pflaumenkopfsittich, Polsky: aleksandretta sliwoglowa, Rusky: Красноголовый кольчатый попугай, Slovensky: alexander pestrý, Čínsky: 紫头鹦鹉, Španělsky: Cotorra Ciruela, Švédsky: Plommonhuvad parakit

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

28.05.2016, 15:27
Alexandry lze zahlédnout ve volné přírodě až v Krkonoších. Snad už tam i jeden pár hnízdí.
07.02.2016, 12:40
nádherný alex
06.05.2015, 13:58
V roce 2008 jsem dostal žluté alex. malé.Oba samci.Po čase jsem sehnal i samice.Každý únor zasednou jedna má5 vajíček ve čtyřech jsou mladé ale nevyklubané.To se děje každý rok.Kde je problém?Co dělám špatně.Dobu sezení nechávám na 4týdny.Dostal jsem informaci, že mám vejce kropit,letos tak jsem kropil a zase nic.Píši o jedné páře.je to nadelší psaní.Víc napíši zda někdo poradí.Dík Jiří.