Mravenečník velký

Mravenečník velký má typickou hlavu s dlouhým válcovitým čenichem, který se rozšiřuje v malou hlavičku s drobnýma očima a ušima. Přední nohy jsou u tohoto druhu mohutné, zadní menší a nejpůsobivější je huňatý hnědý ocas. Mravenečník velký chodí po kloubech, rozhrabává mraveniště a termitiště mohutnými předními drápy a kořist vychytává lepkavým, drobnými ostny pokrytým jazykem, až 60 centimetrů dlouhým. Mravenečník velký se dokáže ubránit i pumám a jaguárům tak, že se zdvihá, řve a seká po nich drápy. Ničení prostředí a lov na maso tento druh silně ohrožuje.

Mravenečník velký dosahuje délky těla 1-2 metry, ocasu 60-90 centimetrů, hmotnost kolísá mezi 22-39 kilogramy.

Ve volné přírodě obývá mravenečník velký střední a Jižní Ameriku; kde se vyskytuje na travnatých plochách a v lesích. Většinu roku žije samotářským životem. V blízkosti lidských obydlí je aktivní převážně v noci, v odlehlejších oblastech spíše ve dne, přičemž často odpočívá ve stínu stromů nebo keřů, v opuštěných norách nebo dutinách. Při spánku si tělo přikrývá svým dlouhým a huňatým ocasem. Nápadná je i jeho chůze, při které došlapuje na své klouby prstů, aby se chránil před opotřebováním svých dlouhých drápů. I přesto, že tráví většinu času na souši, je velice schopný plavec.

O rozmnožování tohoto druhu existuje mnoho nejasností. Samec mravenečníka velkého se před pářením samici předvádí a čeká na samiččino svolení se s ní spářit. Samice se rozmnožuje zhruba jednou za 9 měsíců a po 190 dnech březosti rodí jediné mládě, které je po narození stejně barevně osrstěné jako dospělci a váží kolem 1,3 kg. Několik prvních týdnů přečkává na zádech matky, která jej tímto způsobem přenáší. Samice svého potomka odstavuje zhruba v 6 měsících života. Samci dosahují pohlavní dospělosti ve věku 2,5 až 4 let, samice zhruba v podobném stáří. Mravenečník velký se může dožít až dvaceti pěti let.