Český strakatý skot

Český strakatý skot vznikl na našem území ve 30. letech. Na vzniku a unifikaci plemene se podílela tato plemena: simensko-český skot, bernsko-český skot, bernsko-hanácký skot, skot kravařského rázu, skot hřbíneckého rázu, chebský skot a česká červinka. Za unifikací a vznikem plemene ČESTR stál český profesor Taufer z Brna.

Plemeno se v tehdejší době vyznačovalo trojstrannou užitkovostí (maso-mléko-tah). Po pádu nacismu prochází plemeno přestavbou a dochází také k vzniku kolchozů. Tímto procesem v 50. a 60. letech došlo k zbrzdění procesu šlechtění. Tato doba byla také charakteristická nedostatkem krmiv pro zvířata. Postupem času dochází k přijetí plemenářského a šlechtitelského zákona a plemeno je intenzivněji šlechtěno na maso-mléčnou užitkovost. V 60. letech také bylo v rámci procesu šlechtění přistoupeno k zušlechtění českého strakatého skotu plemenem Ayrshire, došlo ke zlepšení těchto vlastností:

1. konstituční pevnosti
2. tvarových a funkčních vlastností vemene
3. utváření končetin
4. produkce mléka

Díky tomuto zušlechťovacímu křížení došlo ke zvýšení mléčné užitkovosti, ale zároveň došlo k negativnímu ovlivnění masné užitkovosti a zmenšení tělesného rámce. V roce 1971 bylo v České republice použito další zušlechťující plemeno a to recesivní forma holštýnského plemene (RED holštýn). Cílem bylo zvýšit:

1. mléčnou užitkovost
2. tělesný rámec
3. tvarové vlastnosti vemene

Ovšem i toto mělo svá negativa: zhoršení masné užitkovosti, špatné utváření končetin a menší dlouhověkost. V současné době je toto plemeno kříženo s fylogeneticky příbuznými plemeny z celé Evropy. Důležité je si uvědomit, že plemeno řadíme mezi plemena s kombinovanou maso-mléčnou užitkovostí.
V současnosti žije pouze několik málo krav, které lze označit - české straky, a tyto krávy jsou zařazeny do programu ochrany genetických zdrojů. K této situaci došlo díky mnohaletému masivnímu používání inseminačních dávek strakatých býků, pocházejících z Německa a Rakouska.