Když jsme bydleli v nedaleké vesničce, přesně tyhle šachty, byli na loukách a polích za vsí. V té době jsme měli ještě jenom psi, dítě ne. Ale vždy mě to strašilo ve snu. Jednou nám v takové šachtě nahlásili jezevčíci srnku, která tam bohužel spadla a bez pomoci umřela. Pokaždé na procházce se to snažil přítel víka u všech těch šach v okolí zavřít, ale pak nastala na loukách senoseč, nebo na polích orba. A velké traktory za to zavadili a bylo to otevřené nanovo. Takže pro nás to bylo psycho, už kvůli psům, zvěři a nakonec když syn povyrostl a chtěl chodit už ven s kamarády.
Když bylo synovi sedm, tak jsme se odstěhovali. A tady naštěstí nic takového na polích a loukách není. Tak mám konečně klid.
Kdysi jsme měli ruskoevropskou lajku. A byla zvyklá být venku pořád, jen jako štěndo s námi spala v posteli a pak přes léto si zvykla venku. U nás tedy venkovní chodí i domů na návštěvu. I když boudu měla zateplenou, pěkně vystlanou, jak už jsem psala i z možností pelíšku u kotle. Je to lovecký tvrdý pes, který v Rusku loví vše od myší po medvědy, nejčastější soboly.
Kožich měla hustý jak medvídek, byla s námi hodně v pohybu v lese, po polích a loukách. Za každého počasí, když se narodil syn tahala ho v zimě na saních. Tak nám nastydla na močák.
Poznala jsem to že hodně voněla psům a často čůrala. Tak na veterině vyšetřili moč a dali léky. Od té doby byla zdravá jako řípa. Proto jsem si tenkrát tohle plemeno vybrala. Dokonce jsem někde četla že i v patnácti letech je to pořád aktivní lovecký pes. Bohužel nám ji ve třináctiletech vzala rakovina. Byla opravdu vyjímečná a neustále na ni vzpomínáme, celá rodina i všichni myslivci, kteří nás od tohoto psa zrazovali, tak jim vytřela zrak. Svoji práci uměla špičkově, byla to dáma. Spolupracovala na pohled. Možná jednou si ještě takového psa pořídíme, syn už vyrostl a psy má rád. Ale máme strach že další taková nebude jako byla Dorinka.
Čuvačka a dlouhosrstý ohař, jsou chlupatí, většinu času venku. Samozřejmě mají své pěkně zateplené boudy, plus možnost zalézt si ke kotli. Ale raději leží venku. A to mě štve a tak na oblíbených venkovních ležení, třeba pod keři mají ještě polystyrenové desky. Ale nejsou hloupý a vím že když se potřebují pěkně vyspat tak spí v boudách.
Ale malá hladkosrstá jezevčice je s námi doma. A ta při větru když je nad nulou a větší zimě když se schyluje pod nulu, tak to vidím, že je jí zima. A teď v zimě si užije procházku v teplejší bundě. Dneska je celkem tepleji, tak na krátkou venkovní akci má svetr. A vůbec se za to nestydí, oblékáme jí od štěněte, co jsme si ji před třemi lety a v zimě přivezli.
Je to ostrý lovecký pes, ale i v zimě při práci obleček ocení.
Taky bych dala vatu mezi kousek obvazu, aby se nedostala do rány a na to coban, event. botku. Walker, ty obyč. měkké boty pouští vlko. Coban to trochu stáhne a pak to tolik nebolí.
Ze skla venku v trávě a na chodníku mi jednou rupne cévka….sbírám sklo nebo pohozené lahve, aby se ani jiní psi nezranili a hážu do koše. Puberťáky a ožraly to vyloženě asi baví flákat s lahví o chodník 😕
Sousedovic bull musel 20 km na pohotovost na šití, všude po baráku psí krev…to jsem si teda prvně všimla, jak je psí krev jinak cítit a bělouš byl z toho vyšašenej, jak to ucítil.
Kdysi mi děda vyprávěl jak mu ovčák vběhl do střepů, které nebyli v trávě v louce vidět. Pes si strašně pořezal všechny packy. Děda psa naložil do auta a vezl ho patnáct kilometrů na veterinu. I když se to stalo v době hlubokého socialismu. V okresním městě sloužil jeden veterinární lékař, který si zavolal kolegu. Opravdu se snažili, psa uspali vše zašili. A pomalu psa probudili, naložili do auta a děda si ho vezl domů. Když byl skoro doma u značky naší obce, pes zvedl hlavu a naposledy vydechl a umřel. Asi tenkrát ztratil hodně krve.
Dodnes je to pro mě strašný příběh. A vždy když někde vidím sklo jsem neskutečně nas…
Snažím se to uklidit a psy hlídat, ale někdy to prostě neuhlídáte.
Naše lajka si taky jako mladá rozřízla polštářek v lese asi o střep. Hned jsme jeli na šití. Pamatuji si jak to měla zavázané asi týden, pak kontrola u veza. Bylo to asi před čtrnácti lety.
Včera jsem přijela z práce v osm večer, pak už jsem nic nestihla. Poklidila jsem, stromeček máme od neděle. Salát mám hotový, klasika brambory, vejce, sterilovaná zelenina, pepř, sůl, hořčice, majonéza a tatarka. Ještě jsem stihla tři táci chlebíčků (vyrobit).
Ale jak neustále ochutnávám, ani nemám hlad. Jdu smažit, pak dostanou pejsci štědrovečerní porci srnčího masa. A půjdeme večeřet i páníčci. Kouzelný večer přeji
Samozřejmě každé Vánoce dostanou spoustu dobrot navíc. I když někdy si říkám že mají Vánoce každou chvíli, s těmi dobrotami. Hlavně jezevčice ta je od podzimu do jara doma. Má několik pelíšků, ale gauč to jistí. Ta dostává každý rok pod stromeček zabalené psí hračky. Už před třemi lety když jsme si ji přivezli domů, před Vánoci tak měla pod stromkem hračky. A bylo to kouzelné syn ještě tenkrát věřil na Ježíška a ta jeho radost když mi povídá,, jak to, že Ježíšek ví že máme Áju a dal jí dárky".
Nikdy jsem nepřišla na to, že ona přesně pozná co je pro ni. Radostně to popadne lítá po obýváku a pěkně si to i rozbalí. Na to se těším každý rok.
Já to chápu lidský maso, hned vím že to je maso pro lidskou spotřebu. Jednou jsem jedné známé vyprávěla, že máme psí mrazák. Ona se na mě podívá a povídá to v tom mrazáku máš jako psy…… Ne Ne, začačala jsem se smát, tam je maso pro psy. (to že je tam mražená celá divoká kachna, bažant a králík na výcvik, jsem radši pomlčela)
Jedni sousedi si pořídili štěňátko, kříženec. V té době měli syna dvouletého. Když pes vyrostl, měli s ním hodně problémů. Podle mě kříženec čoko labrador s nějakým bul plemenem. Jednou jim kluka i ošklivě pokousal. Taky jsem ho jednou vypouštěla od nás ze zahrady. Normálně otevřené vrata a povídám,, mazej domů. ". Ty jo takovou reakci jsem nečekala se to naježilo a šlo to do útoku. Tak ho mají doma na gauči a pouští na venčení na zahradu, na procházku ho neberou. Na procházky si pořídili novofundlaňďáka, ten je v pohodě.
Prostě to nepochopím, v dnešní době. Oba psy mají bez PP, aby ušetřili. Ale takovýho skorobula bych tedy doma nechtěla. On dost ošklivě skáče na plot a nejraději by zabil vše co jde okolo. Čekám kdy to přeskočí mají nízký starý plot, tak metr dvacet vysoký…….
Máme devítiletého kastrovaného ohaře. A je to pan pes. Měl jednu kulku v třísle. Od mládí ho fenky zajímali a hodně. Náš děda doma prohlásil,, po kom je ten pes takový mr…. d…A v šesti letech šel pod kudlu, a je pořád stejný, fenky miluje a ke psům se chová jako pes.
