Před vraty a vrátky máme takou menší louku s cestou, která vede k silnici asi 100 metrů. Takže psi jsou zvyklý s námi tam chodit, nastupovat a vystupovat z auta, vítat se. Z jedné strany je oplocená pastvina, kde máme ovce.
Příspěvky uživatele
tetrivek
Orionka:Tak ohař asi bude ze skákání za kachnama vyléčený.
Právě že ne. Vím jistě že by tam skočil znovu, je to prostě lovec. To že už je to psí důchodce, tak to si nepřipouští, někdy mám pocit že je to štěně……
Nejhorší byl ten šok, ho tam vidět. Nejdřív jsem tam málem bezmyšlenkovitě sklouzla za ním…….. Ne takový věci už nikdy v životě nechci zažít……. 🙏
Nejhorší je že psi jsou zvyklý po okolí s námi chodit na procházky. A hlavně ohař s jezevčicí chodí po okolí na hony, naháňky. Po prázdninách začnou kachní hony a to jsou rybníky hned pár metrů od domu. Nebo malá chodí s páníčkem na posed. Ale musí tam mít deku, nebo chovat, přece nebude ležet na tvrdým prkně. Ona pak píská a páníčka štve že není potichu. Těžko jim vysvětlit, sami ne.
Kvůli němu už jsme měli i tak kliku u garáže, stejně to dokázal otevřít. Nevím co důležitého v garáži potřeboval, tak taky zamykáme. Vzpomínám jak synovi byli asi tři roky. Házel ohařovi míček a ten se zakutálel po mřížku, byl tam takový kanálek na odtok dešťové vody ze dvora. Zvednu mřížku byla docela těžká, držím ji oběma rukama a povídám synovi vyndej míček. Ten to nestíhá, přilítne ohař a míček si vyndá sám. No povídám, pak že pes je na úrovni dvouletého dítěte. Je chytrý jako opice.
Mám pořád na mysli co všechno se mohlo stát. Je to už tři týdny. Přemýšlím o koupi kulaté kliky.
Zrzavci:Kolik infarktů jste za tu dobu přežila? A jak jste to dokázala, že jste ty dva nepřizabila, poté, co jste se vzpamatovala?
Myslím že jsem je seřvala hodně. Protože teď když vím že odjíždí. Sami oba vylezou z auta a kontrolují branku. A já branku kontroluji pořád. Pro svůj dobrý pocit, jsem ji kontrolovala i dříve. Jenže tentokrát jsem to vynechala a málem by to dopadlo hodně špatně.
Repta-A-Repta:Při vší úcte - máte psy, kteří jsou ochotni vydat se bez problémů na toulky po okolí, i když jste doma, a řešíte primárně zabezpečení požární nádrže?
Tak existují na to projekty:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pozarni-nadrze-jsou-pro-male-zivocichy-smrtici-past.reseni-je-ale-jednoduche
Nicméně - být Vámi - řeším spíš zabezpečení pozemku - lovícího ohaře nebo prudící čuvačku bez dozoru by chtěl s vlastním psem potkat asi každý👎
Tak stalo se nám to teď. Předtím ne. Myslím že tohle se prostě stát může. Pozemek máme zabezpečený dobře. Ale nikdo nejsme neomylní.
Nedávno se mi stalo něco podobného. Byla sobota, potřebovala jsem doma něco udělat. Zvířata a psi byli obstaráni. Celá smečka se válela na zahradě. Jen jsem zaslechla přes vysavač jak na mě syn volá, že jedou s tátou do lesa. Jenže ty dva, nepochopila jsem co dělali, ale zapomněli zamknout branku. Za čtyřicet minut byli doma a rozčilovali, se na mě co jako dělám. Prý jezevčice si všimli na louce u domu, že utekla. Vyběhla jsem a hledala. Čuvačka na mě vyskočila z křoví. Ale ohař nikde nebyl. Všichni jsme byli úplně…… Při představě, že by se jim něco stalo. Nebo čuvačka, mohla by i něco provést. Oni objížděli okolí autem a volali. Já prohledávala okolí po svých. Asi po hodině, jsme se ujišťovali, že se snad vrátí domů. Je to důchodce a loni byl na operaci, měl utržený vaz v koleni. Ještě jsem objela i rybníky na kole, vím že občas ho napadne i na procházce plavat a honit labutě. Jenže pes pořád nikde. Najednou ho slyším štěkat od nedaleké firmy, u lesa. Jedeme tam se synem na kole. Tak ten chudák byl v požární nádrži a ze všech sil plaval. Jenže nemohl ven, břeh je strmý beton a okolo je zábradlí. Zahodila jsem kolo a přelezla k nádrži. Teď mě napadlo, že když tam spadnu i já, syn mě nevytáhne. Vodítko jsem synovi omotala kolem pasu, zajistila jsem ho. Ten vytáhl psa a já syna. Měla jsem skoro infarktový stav. Pes měl chudák už i mokrou hlavu, tím štěkotem si zachránil život. Syn počkal u psa. Dojela jsem pro auto a odvezla ho domů. Naštěstí byl úplně v pořádku, ležel na trávě a okusoval si kost. Ani si nechci představovat ho tam najít, kdyby neštěkal. Hlavně vím že ty vrátka si dokáže otevřít jen on. Od té doby kontrolujeme vrátka, pořád. Jen mi nejde do hlavy proč spolu nebyli jako smečka, ale každý si šel po svém.
Ta nádrž je hodně nebezpečná
Kdyby tam spadlo dítě, nebo tam může spadnout jakékoliv zvíře a je bez šance. Už jsem se poptávala, jestli by tam nešel udělat nějaký výstup, prý ne. Ale jeden, pán mi říkal že tam často plavou divoké kachny. Tak už vím proč tam skočil.
U nás spadlo 5 kapek, pořád 30 stupňů a k tomu ta vlhkost. Pomooc chci domů, musím se vyprat a vysprchovat……
V práci jsem měla v pátek 27 a teď 30.
Starý dům bez klimatizace. Většinou mi tu bývá zima od nohou, teď tu sedím a potím se. Fuj až do sedmi večer.
Dneska u nás venku ve stínu 40, v obýváku 30.
Byla jsem schopná jen ráno vše nakrmit, hlavně dávám zvířectvu studenou vodu 4 x denně, ale nevím jestli jim to bude stačit. Psi mají na koupání plechové necky, ohař je naložen. Čuvačku a jezevčici jsem donutila. Pak měli radost a chvilku běhali a hráli si. Jen jsem uvařila, vyprala a pořád teplota neklesá. Strakonice jsme vzdali už v noci. I když bydlíme na samotě, měli na fotbalovém hřišti v nedaleké obci akci. Tak hudba utichla asi ve tři ráno. Pár partiček se vracelo kolem nás. Takže zpívali, pokřikovali, chudáci psi byli ve střehu celou noc. A korunu tomu nasadil nějaký účastník akce, který jezdil autem po silnici okolo nás a celou cestu troubil(přešlo ho to asi po hodině). Ještě že taková akce je tu jen jednou do roka. Před dvěma lety nám pustili i ovce z pastviny, teď už je máme pod zámkem. Někdy žasnu co lidi napadne.
Jsem totálně unavená a zítra do práce. A někde jsem četla že v noci se vůbec neochladí.
Víkend utekl a kdyby bylo normální počasí. Potřebuji nutně pracovat na zahradě, doma chci přesadit kaktusy. Snad příští víkend bude už lepší.
To vím injekce do stehna je nepříjemná. V těhotenství jsem si musela denně píchat předpřipravené injekce s fraxiparinem a několikrát denně inzulín, i když to je malá jehlička. Pak s postupem času, jsem z břicha přešla na stehna. Teď už mám jen takový inzulín, naštěstí který si píchnu jen jednou týdně, je dlouhodobý, je super, že nemusím hlídat čas, ani jídlo. Aplikuji ho jen jednou zhruba ve stejnou dobu. A hlavně mi krásně srovnal hladinu cukru v krvi.
kometa:Dneska jsme dopoledne byli na Ohradě v Hluboké nad Vltavou.
Jé, vy jste někde odtamtud? Zoo Ohradu znám velmi důvěrně z praxí.
Ano máme to asi půl hodiny autem. A protože tam byl i pan Slaba známý karikaturista, nechal se můj drahý namalovat. Syna nám namaloval před pár lety. A je to krásné. Moc dobře se s ním povídá. Že bych se příště nechala zvěčnit i já, no uvidíme. Syn tam má jagteriéra a manžel jezevčici.
Dneska jsme dopoledne byli na Ohradě v Hluboké nad Vltavou. Na mysliveckých slavnostech. Psi zůstali doma. Ale někteří je sebou měli. I když je to v parku pod duby ve stínu. Jen přehlídka loveckých psů. Bylo vidět že toho mají dost. A jeden známý nám povídal, že někde na zkouškách, umřeli dva jezevčíci, prý asi srdce v tom horku. Já bych se psem, na žádné nešla, v tomhle počasí. Zkoušky jsou kolikrát v létě a když je dost horko, tak psi jsou unavení, jen z počasí. Ale teď je to extrém.
Dneska se vylíhlo jedno jediné krůtě. Ostatní vejce byli prázdé. Tak teď si užívá na gauči, než se mu připravý bydlení s maminkou. A nás zítra brzy ráno čeká výlet do Strakonic na trh, jestli mu seženeme nějaké sourozence.
Jo, kdysi v dětství si pamatuji jak babička někam volala. A pán se představil Nevím. Babička se začala rozčilovat, tak Vy nevíte jak se jmenujete. A pán ji vysvětloval, že jí to přeci říká Karel Nevím. Dodnes na to vzpomínám.
Náš ohař má delší chlupy, samočistící je taky. Ale on je tak inteligentní, že to dovedl k dokonalosti. S páníčkem přijde domů z honu. A než panička naběhne s kartáčem tak si lehne a zubama si ze srsrti vyndává svízel sám. A když potřebuje pročesat hřbet a boky, tak se otírá o tůje. Ale to dělají i čuvači.
Orionka:Tak to bylo jasný. Jen možná bylo v 10. na výstavu brzy, možná ještě nebyla “hotová”.
Byla ve třídě, mladých a štěňat. Hlavně jsem chtěla aby si vyzkoušela ten rozruch okolo, byla tam jediná. Pak už byli jen feny a psi. Měla jsem radost, že se jinak v tlačenici psů a lidí chovala hezky. Dokonce se nechala i pohladit panem chovatelem. Jenže na speciální výstavu slovenských čuvačů jsme nejeli.