Příspěvky uživatele

A nebo to byl spíš skokan hnědý. 

tetrivek:

Včera mi syn povídal viděl jsem skokana, ale byl hnědý. Hrozně se divil že nebyl zelený. 😀

Povídám skokan ostronosý, je to druh skokana, který je hnědý. A teď jsem zjistila, že se na jaře při námluvách zbarvuje do modra 😏

Tak to jsem nevěděla. Ještě že mám chytrý telefon 🤩

Včera mi syn povídal viděl jsem skokana, ale byl hnědý. Hrozně se divil že nebyl zelený. 😀

U nás třeba žije v železné trubce, u vrátek na zahrádku a to její kvákání, je pěkně slyšet. Nebo u hranice dřeva. Už jsem je párkrát nesla k rybníku, ale vždycky se k nám vrací, nebo jich tady žije víc. 

Odčervujete pravidelně? 

Sarah01:

Rosnička zelená 👍, tak tu jsem já ještě naživo neviděla.

Já už jsem ji párkrát doma zachraňovala, když byla v trávě před sekačkou. 

Dublinbarzoj:

Pokusím se, ale oni jsou děsně rychlí a jsou hned daleko a já  fotím jen mobilem,  takže  jsou z nich tečky🤣🤣🤣 Zatím aspoň kamarádky roční fenka letos z jara. A naším klukům domluvím, ať tryskají kolem fotografa 🙈

Je krásná, má moc pěknou barvičku 

kometa:

Tak chovám, už druhý hmyz v životě.

Já takhle “chovala” sršně v komoře. Nastěhovaly se tam samy a já sledovala jejich život v přímém přenosu. Vzájemně jsme si nepřekážely a fungovaly v míru.

Minulý víkend věším večer prádlo doma na sušáku, z venku ještě nebylo úplně suché. Jdu do sprchy. A najednou křičí syn z obýváku, že jsem přinesla z venku v kapse u montérek sršána……. Ještě že o sobě dal vědět včas. 

Ne, na zemědělce jsme měli včelařství jen jako maturitní otázku. Takže pouze teorie. Ale děda poradí, a dneska je internet. Mám jednu knihu včelařství. A ráda koukám na dokumenty o včelách a o zvířatech. 

Bobca:

byla jsem úplně ztuhlá,jak jsem četla tu vaši akci se včelami😲smekám…

Máme štěstí, že tyhle včely jsou opravdu mírumilovné. Ty co měl děda předtím, ty dávali žihadla na počkání. Pěkně se zabydleli, už pracují. Včera jsem to jedné známé vyprávěla. Jak to včelstvo funguje a ta na mě koukala, že jsem se asi zbláznila. Povídám jí měli svatební let, trubci oplodnili královnu. Teď už bude královna jen klást a dělnice budou makat. Je opravdu zajímavé jak mají práci rozdělenou do posledního detailu. Hned na česnu, to je vstup do úlu, některé včely drží stráž, když je horko tak mávají křídli, aby ochladili úl. Mají takovou klimatizaci. A ostatní létají pro pyl, nebo se vracejí s plnými košíčky. 

Tak chovám, už druhý hmyz v životě. První byli v dětství pakobylky. A teď začínám se včelama. 

🥰

Teď jsme přišli domů. Včely už bydlí. Zvířectvo spí. A já už půjdu taky. Zítra do práce. Bohužel přijedu až v sedm večer, tak doufám že se bydlení bude včelám líbit a neuletí. Zkontrolovali jsme ty původní, ty jsou v pohodě. Nové jsou nakrmený, tak doufám že to klapne. Já bez žihadla, manžel má tři, ale je to proto že má kombinézu bez kalhot, takže mu montérky nestačí. Řeknu Vám že mám opravdu respekt, to včelstvo, když jsem z rojáčku stěhovala do úlu. Chvíli jsem přemýšlela ta masa těch těl, jak chrání královnu, to je jak v hororu, pro někoho. Jsem ráda že jsme to zvládli. Teď už nás bude čekat vytáčení medu, jakmile u nás dokvete řepka. Byla bych ráda kdyby jsme je měli. Protože si všímám jak spoustu živočichů mizí. Vlaštovek u nás hodně ubylo. A včely jsou potřeba. U nás kvete kaštan, celý sad, hloh. A nějaký keř, u kterého neznám název. 

Dneska ze dvora. 

Dnes bude hovězí roštěná s rýží 

Včera jsme měli den plný překvapení. Ráno jsme se synem zajeli na burzu, takový bleší trh. Syn spokojený sehnal sedadlo na pionýra, kterého neustále opravuje a vylepšuje. Pak nákup, rychlý oběd. A když jsem v půl jedné čistila klec agapornisovi Ferdovi, kterého máme doma na peci. Koukám z kuchyně z okna, na pastvinu s ovečkama. Koukám jak od našeho úlu letí roj. Prostě nám ulétli včely. Jenže o včely se stará tchán a ten je teď v nemocnici. Tak běžím ven a povídám manželovi, budeme je muset chytit. On je moc nemusí, je trochu alergický. Já jen pomáhám občas tchánovi, oblek mám. No nic nasadili jsme obleky. Celý roj se usadil na smrku v našem lesíku za pastvinou. Vybaveni rojáčkem, to je taková bedýnka s výkem, síťkou a vletovými otvory. Manžel začal střihat větve, já s rojáčkem pod rojem. Syn měl za úkol zavřít doma všechna okna. Koukal na nás z kuchyně a povídá jako Pat a Mat…. když manžel uštípl větev s rojem do rojáčku padla jen část, a větší koule s královnou se usadili na dubu. Do toho se na nás museli přijít ovce s danělou podívat. Marně jsem vysvětlovala beranovi Bonifácovi, že teď nemám na jeho drbání čas. Tak jsme došli pro štafle, elektrickou pilku. A raději rozdělali dva doutnáky, někdo tomu říká kuřák. Je to takový malý příruční měch a ten kouř včeli uklidňuje. Manžel vylezl na dub, uřízl opatrně větev s rojem podal mi ji. A mě se podařilo je sklepnout opatrně i s královnou do rojáčku. Večer jsme je v rojáčku donesli do včelína. Trošku je přes mřížku pokropili. A teprve dnes večer je budu přemisťovat do připraveného úlu. Tak mi to poradil děda. Zatím jsme bez jediného žihadla, jsou to moc hodný včelky. Tak na mě večer myslete. Jen pejsci se museli včera zabavit sami. Zase do večera mi asistovali při pletí, zasadila jsem pár rajčat a okurek. 

Doma zbytek rodiny, nerad výletuje. Občas se mi je podaří přemluvit. Ale jen na jednodenní výlet po Čechách. A manžel mi večer u ohně, když poslouchám kvákání žab, sem tam zabečí jehňata, nebo štěkne pes, povídal,, vidíš jak se máme dobře, jsou lidi, kteří mají tohle jen o dovolené"

Tak si nestěžuji a výhled z oken na pasoucí se ovce, nebo náš ostatní zvěřinec je k nezaplacení.

Jeden známý mi povídal, jo je to štěstí bydlet na samotě. Musíš počítat, že to co dáte za rok za pohonné hmoty, údržbu domu atd. To dají ty v bytě na dovolenou. 

Nikdy nezapomenu, jak na svodu loveckých psů se každý nenápadně separuje od jagteriérů. Většinou jsou to pošuci, a mají páníčky co je nezvládli. Tenkrát jsem stála v řadě s naším jagteriérém, ostatní si drželi odstup. A přitom on byl jiný, hravý, přátelský, při posuzování na stole vrtěl ocáskem a smál se. Ohodnocem byl  výborně. Na konci řady stál postarší pán taky s  jagošem, který chudák neuměl ani na vodítku. Šel po zadních, a co mu nešlo z cesty by pokousal. Nikdy nepochopím lidi, kteří si pořizují takové psy. Nemají na ně psychicky a většinou ani fyzicky. 

Opravdu nepochopím takového člověka který si pořídí psa, jen podle vzhledu a nepřemýšlí nad důsledky. A že ví, že psa nezvládá a jde s ním proboha na výstavu. Kde jsou situace, že se kolikrát v úzkých uličkách prodíráte davem lidí se psy….. 

Chudinka fenka……. 

Asi to tak bude. Tak na našeho Bonifáce jsme měli štěstí. 

Sarah01:

A co ti psi, nevíte? Skutečně je odebrali?

Co jsem slyšela, tak ty jí vzali. Ale zarazilo mě jak na bazoši inzerovala tu fenku krátkosrstého standardního jezevčíka. Ten inzerát tam byl minulý víkend, pod jejím křestním jménem. 🤔

Fiona.Praha:

Ani mne to vlastně nepřekvapuje, manžel odešel, kdovíjak to bylo s dítětem (ve videu říkali, že má dceru) a ona přestala spoustu věcí řešit, i bordel u psů. Když už se možná srovnala na tolik, že jí to mohlo začít vadit, už na to neměla “morál”, bordel byl moc velký. To samozřejmě není omluva, to je spíš takové vysvětlení. 

Dceru jí asi nevzali, v týdnu ji vyzvedávala u školy……. 

Stačí se s čuvačkou projít lesem, klidně jen po silnici. A doma sedím a vyčesávám plno klíšťat. Těch malých černých. Nejhorší je že je chytá i tady na zahradě. Zahrada je velká lemovaná stromořadím z lip. Sem tam tůje, nebo keř. Obojek má foresto, asi měsíc nasazený. Dobře utažený. Ohař je černobílý, jezevčice zrzavá. Ale po čuvačce lezou hodně. 😟