Příspěvky uživatele

No však to je to, co Tap napsali hned v prvním příspěvku, že to zbytečně řešíte. Jak topení, tak materiál kurníku, protože je prostě jednoznačné, co je lepší. 

Akorát že mě trvalo pět příspěvků, než jsem se vyjádřila dostatečně jednoznačně, a jim stačil jeden. 😀 

Chce to taky mít trochu hroší kůži. Odprostit se od toho, jak kdo mluví, a soustředit se na to, co vlastně říká. Protože radili dobře. Uznávám, podat to mohli lépe, ale měli pravdu. 

Jestli se ten dřevěný zatře ze všech stran a nepopraská to, tak to je ten povrch prakticky stejný jak zdivo. 

Ale jo, pořád hlasuju pro zděný.

Váš úhel pohledu je invalidní ve více směrech. 

Za prvé, neplatí rovnice, že nesoucí slepice = spokojená slepice, a čím víc, tim líp. Kdyby ano, o co šťastnější by byly nosnice v halách než ty v domácích podmínkách? 

Za druhé, Vy si pořizujete vynešenky, aby poznaly sluníčko, vítr, travičku, aby zkrátka zažily kousek přirozeného života. K přirozenému životu holt patří i zimní pauza ve snášce. Slepice si odpočine, při správné výživě nezatuční, a s plnou vervou se může zjara pustit do nového snáškového cyklu. 

Za třetí, v podmínkách střední Evropy a s kvalitním nezatepleným nevytápěným kurníkem nad hlavou může ublížit slepicím ze všech meteorologických jevů akorát tornádo. I mínusové teploty slepice snášejí velice dobře. Vadí jim střídání teplot (vytopit kurník na deset stupňů a pak je pustit ven do -7, co se asi stane?) a pak jim vadí riziko namrznutí běháků a hřebínků. To se jednak řeší namazáním tukem, jednak přiměřenou vlhlostí. Proto pořád dokola opakuju to odvětrávání (bez průvanu).

A konečně za čtvrté, pokud by Vás nízká snáška přes zimu přesto znervózňovala a bála jste se, že se u Vás slepičky nemají dobře, začněte přisvěcovat. Slepice za světla a zimy víc nese než za tepla, ale tmy.

Topení ani zateplení nepotřebujete, ale než špatně topit (a to je prakticky každé topení), tak radši správně zateplit.

Nemohu poradit ohledně dřevěného kurníku, neb netuším, co je to perlinka. Ale ohledně zbytku popisu si myslím, že by to mohlo být v pořadku. Předpokládám, že nemáte problém s potkany, kteří se dokážou stěrkou i dřevem prokousat. 

Opakuju, že dobře nastlaný zděný kurník je dostatečně teplý v zimě a mnohem chladnější v létě, takže z hlediska teplotního komfortu preferuju pořád zděný. 

Celou dobu píšu o opeřených, zdravých slepicích. Pokud si budete pořizovat oškubané vynesenky na zimu, asi to topení nebude na škodu, resp. bude nutné, ovšem ty nebudete pouštět do jara ven a musíte jim svítit. 

Tap je sice hubatý, ale má pravdu a radí dobře. Možná je fajn, že je tak důrazný, lépe se to pak pamatuje. 

Nejlepší kurník je skutečně zděný. V létě z něj není takova sauna, je věčný, je pohodlný, dobře se udržuje, snadná hygiena, lze jej umýt, vymalovat... Jediné, co potřebujete dořešit oproti alternativám, je dostatečné větrání. Typicky dřevěné fošny nepřiléhají a mohou táhnout, takže tam dodělávat větrání není úplná nutnost. Pokud si budete do kurníku zavádět elektřinu, je zděný kurník taky mnohem bezpečnější z hlediska rizika požáru.

Samozřejmě dobře postavený dřevěný kurník je naprosto dostatečný. Jediné, v čem nikdy nebude sahat zděnému ani po paty, je trvanlivost, což je ovšem Váš problém, nikoli slepic. Mně by se nechtělo každých patnáct, dvacet let stavět nový, ale netuším, jestli Vy budete za tu dobu ještě chovat. 

Proč ne zateplený kurník? Protože se zateplenim je jen trápení. Není-li dobře izolované, drží vlhkost, poskytuje životní prostor cizopasníkům, nedá se dezinfikovat. Může plesnivět.  Pokud to bude polystyren a dostanou se k němu slepice, budou jej žrát. Navíc zateplení není třeba. Pokud si pořídíte vynesenky ve vhodnou dobu, přepeří a do zimy a nevlídna už půjdou vybavené pořádným peřím. Pak potřebujete zajistit, aby v kurníku nebyl průvan, nedržela se tam vlhkost a slepičky měly dostatečně nastláno. Bude jim v kurníku bez zateplení jako v bavlnce. Vytápění není nutné, stačí spirála nebo bezpečná svíčka pod pitím, aby jim nezmrzla voda. Ale to by musely být třeskuté mrazy, abyste toto musela řešit. Dost možná na to ani nedojde. 

Naopak vytápění v zimě je kontraproduktivní - rozehřátá slepice vyběhne ven, tam na ni foukne, a máte maroda. Je to stejné jako u lidí nebo psů. Předpokládám, že je tedy nebudete na venkovní pobyt oblékat a pak zas vysvlékat. 🙂 Jasně, pokud budou slepice v zimě jenom doma, ať už to je jen kurník, nebo jim dopřejete třeba skleníček, tak se jim vytápět asi může… ale… proč byste to dělala. Slepice je skutečně otužilé a odolné zvíře. I holokrčky jsem měla v nevytápěném kurníku a bylo jim hej. 

Chápu, že jsou Vaše standardy jinde než moje, ale nepolidšťujte je. Zaslouží si akceptovat takové, jaké jsou, a zkrátka je fakt, že to jsou slepice a ne třeba děti. Rozmazlujte je, to je v pořadku, ale mějte na paměti, že kurník nestavíte sobě, ale jim. Plníte sen sobě, to ano, ale dost Vám zhořkne, když to nebude zároveň i sen jejich. A upřímně - slepice skutečně nepotřebují vytápění. Nebo aspoň opeřené slepice ne. 

Přemýšlíte dobrým směrem. Jdete do toho s vidinou pomoci těm vyčerpaným tvorům, a to beru. Ale jdete do toho trochu megalomansky. Klid, ano? Klid, nohy v teple, netřeba se rozčilovat. Zamyslete se, co chcete a proč to chcete a jestli to je skutečně v zájmu těch slepic. 

A bude to dobré. Postavíte jim úplný ráj. 🙂

Takže jsem vyzjistila, co a jak.

Kočky jedí ryby a rybí konzervy. Granule sice nějaké mají, ale moc je neberou. 

Kocour je pozorován akorát u toho, jak žere lososa a lososí konzervy. Jiné prakticky nepřijímá.

Nicméně dotaz nebyl na to, jak to zařídit, protože jsem u kamarádky nikdy nebyla a prostě nevím, co je reálné a co ne. Ona ví, že jsem řešila alergii u kavalíra, a tak se na mě obrátila. Mně by vlastně stačilo vědět, jestli mají kočičí alergie nějaká specifika, nebo to je v podstatě stejné jako u psů. 

Je zvýšené IgE znakem toho, že je to atopická/zánětlivá alergie? Dělá se test z krve? Jak se takovému malému zvířeti vůbec krev odebírá?

Případné oddělení by se asi řešilo velkovní voliérou s tím, že přes víkendy a odpoledne by byly obě kočky spolu. 

No oni žerou maso. Kuře s příchutí lososa asi nesežene… 

Momentálně má kortikoidy, čeká se, jestli zaberou.

Máte volbu ve svých rukách. 

Pokud jste za čas s koňmi vděčná, není to oběť. Pokud se těm koním obětujete, věnujete jim víc, než vlastně chcete, obtěžuje Vás to a netěšíte se na ně a z nich, tak ty koně prostě omezte. Jste jediná, kdo to může změnit.

Nikdo by se neměl svým koníčkům obětovat. I kámoš, nadšenec do adrenalinových sportů, po půl roce na JIP, kde byl po pádu s rogalem, o tom mluvil jako o dani, platbě za radost, potěchu a smysl života. V okamžiku, kdy by řekl, že svou propíchlou plíci, 13 zlamaných kostí a zrak v jednom oku obětoval, asi bych mu radila, ať brzo skončí. 

Nedělejte jako koníček něco, co nechcete. To je asi celé, co jsem chtěla říct. 

Mně se líbí ta máma. To je hnědá krátkosrstá? I kdyby kříženka, tak moc povedená.

Ta dcera je na podílovou nubii taky hezká, ale ty uši… Ty uši… 

Bohužel tu nevidím vhodnější vlákno, tak to plácnu sem. 

Jaké jsou testy na alergii u koček? Dělají se z krve? Kamarádka má kočku s podezřením na alergii na lososový olej. Jak se to dá potvrdit/vyvrátit? Kočka je s kocourem, který nic než lososa nežere, takže eliminačka nejde zařídit. Pokud kočka bude na lososa alergická, bude se holt muset kocour přeučit na jiné, ale nechtějí přeučovat kocoura potenciálně zbytečně.

Mám zkušenosti s alergiemi u psa. Je to u koček obdobné?

Tak jste mě opět rozesmáli! 😀 

Moje zvíře je homo sapiens sapiens, což vysvětluje, proč má kočár a čtu mu pohádky. Jsme na chovatelském fóru, tak se mu tu tak říká. Ke zvířeti má skutečně blízko, umí štěkat a mňoukat, nemá rád vysavač, neumí mluvit a právě jsem mu vypáčila z pusinky sáček od citrusového čaje - no řekněte, která lidská bytost by se ho pokusila sníst? Ještě mě seřval, že jsem mu tu dobrůtku sebrala. Nakonec jsem udělala to, co se mi osvědčilo u psa, když jsem ho měla, totiž výměna oblíbeného humusu za jinou pochoutku, v tomto případě sušenou švestku. Tou mi pak opatlal gauč. Asi abych z toho taky něco měla. Teď je zavřený v ohradce, jinak se mi pokouší vytrhat celety z truhlíku a přenést je do šuplíku s čistým prádlem, a já tolik sušených švestek prostě nemám. Vodítko jsem na něj ještě necvakla, ale asi to je jen otázka času.

Faktem je, že jeden rozdíl mezi psem a dítětem tu je. Pes je čistotnější. 

Zahrádku máte nádhernou. Něco takového jsem ještě neviděla. 

Přečtěte si celé vlákno a budete vědět, že těch 90 % je ještě hodně optimistických. 

Čistokrevná holokrčka je otužilá. U hybrida těžko říct, ale snad to bude v pořádku. 

Slepice celkově jsou přizpůsobivá zvířata. 

Mně ten holý krk a plné vole vždycky připomínaly to, co si tamten pán chránil bedýnkou s rajčaty. Pak jsem měla problém takové slepice zařezat. Prostě… no… k něčemu takovému dávat nůž se mi nějak příčilo. Tak jsem je pak už neměla. 

😀

Tak teď jsem se upřímně zasmála. 😀 

Až budu čelit těžké zkoušce a já budu se silami v koncích, vzpomenu si na tento elegantní kompliment, a hned se mi bude překonávat líp. 😀 Budu ho mít na paměti a pomůže mi překonat hory a lesy, roztrhat troje železné boty a sníst troje železné chleby, přechytračit čaroděje, zachránit princeznu, a až mi bude opravdu nejhůř, pomyslím si - Tap říkali, že nejsem úplně blbá, zato mladá a plodná! - a zvládnu přemoci i Kostěje Nesmrtelného. Na Jelenu Přemoudrou to asi nedotáhnu, budu jen Jitka Mladá, Plodná, Ne úplně blbá, ale ono to k životu asi celkem stačí.

Omlouvám se, začala jsem číst zvířeti pohádky. 

Z vejce, které nemá rozbitou skořápku, se po měsíci pukavec nestane, ať je skladované tak nebo onak. 

Jestli to má vliv na kvalitu vejce, nevím, ale jak píše JardaPecival, zní to logicky. Akorát upozorňuju, že popsaným experimentem nezjistíte bez laboratoře nic. Na pohled ta vejce budou stejná. 

Tak jsem výstavu navštívila.

Byla jsem tam sama se zvířetem, takže jsem měla pohyb omezený kočárem a davy. Loni tam tolik lidí nebylo. 

Měli všecko. Okrasné rostliny, užitkové rostliny, stromy, keře, bylinky, traktory, kombajny, obraceče, nakladače, motorový vozík, krávy a telata, ovce a jehňata, kuřata, káčata, slepice, husy, kačeny, perličky, křepelky, krůty, prase, králíky, poníky, kozu, krby, dřevostavby, masti, masážní stroje, oblečení, kapesníky, utěrky, kované nářadí, vyřezávané předměty, nádherné vyřezávané šachy, pítka pro ptáčky, ozdoby do zahrádek, látkové tašky, kraslice, hnojiva, lignohumáty a další zahrádkářské příslušenství… 

Koupila jsem ovčí sýr a prkýnko. Kuchyňské, ne to na záchod. 

Jsem plna dojmů, pocitů a barev. Kdyby někdo chtěl lilii, jedna paní tam o nich tak krásně vykládala, že bych se dala ukecat, kdybych ji měla kam dát. 

Zvíře si chtělo ostatní zvířata prohlédnout pěkně z výšky, takže jsem ho chvíli nosila. Pak už to nešlo, má 10 kg, tak jsem ho posadila na madlo od kočárku a jezdila tak. Ale pořád se mi zvedala přední kolečka kočárku. Koupila jsem pětikilový pytel cibule za 50 Kč a nacpala ho do kočáru, pak už se mi kolečka nezvedala. Druhým dopadem tohoto činu je to, že teď budu jíst nějakou dobu jen guláš, ale co už. 

Tomu plně věřím. Nacpat 120 jabloní na tu tisícimetrovou zahrádečku, to je celkem jasné, že to není normalní jabloň. To si fakt nedovedu ani představit.

Ale 20 stromů by se tam vejít mělo v pohodě. Pořád to je méně než půlka broskvoní a jen o trochu víc než půlka meruněk. 

Tak si sama odpovím:

Průměrná hustota broskvoňových sadů představuje 455 stromů na hektaru.

Meruňkové sady byly vysázeny v průměrné hustotě 357 stromů na hektar.

Průměrná hustota jabloňových sadů představovala 1 204 stromů na hektaru.

Zdroj: https://csu.gov.cz/jhm/ovocne_sady_2012_

Já myslím, že se můžu ještě rozšoupnout.

Mně ten pán přijde strašidelnej. Má takový úsměv, že kdybych ho potkala v noci v parku, kopnu ho preventivně do nechráněného mezinoží a uteču. Ani ta rajčata bych mu nevzala, rajče v březnu je stejně divné jako ten pán. 

Je to prakticky rovina. Nejsevernější část jižní Moravy, 550 m nad mořem.

S vodou tězko říci, co bude za deset let, ale je tam studna a retenční nádrž na 20 kubíků, takže zatím by mělo být o vodu postaráno. Průměr ročních srážek za roky 1991-2020 byl 550 mm, což odpovídá loňskému roku, předloni o 50 mm méně, rok předtím zas více. Takže 550 považuju za dlouhodobý i krátkodobý průměr a snad se nebude moc měnit. 

Kvalita půdy, no, je to bývalé pole, 7 let se tam snažím postavit barák, takže to je 7 let ladem, oseté nějakou travní směsí, 2 x ročně kosené. Tak to snad není taková katastrofa jako čerstvé pole. 

Půda spíše hlinitojílovitá, půdní reakci neznám, ale o pár metrů dál roste v podstatě všechno krom borůvek. 

Nejde mi o přesný výpočet, spíš o odhad.

Jinak ještě: plánuju 20 stromků, tedy 4 jabloně, 3 hrušně, 2 třešně, 2 višně, 2 meruňky, 2 broskvoně (to je spíš pokus, jestli přežijí v naší nadmořské výšce), 3 kadlátka, jednu ryngli, pár lísek, malou moruši. Počítám s tím, že koruny se u dospělých stromů (za cca 15 až 20 let) propojí a budou se dotýkat, aby vytvořily souvislý stín s malými osluněnými ploškami.

Je vůbec reálné tam tohle všechno nacpat, nebo mám začít škrtat? 

Vysokokmen bude třešeň a pak asi hrušeň. Můžu to snížit na jeden vysokokmen, ale jeden tam prostě bude, i kdyby to měl být jediný strom, co tam zasadím. 

Nemáte někdo sad? Kolik vzrostlých stromů se vejde na 1000 m²?

Počítám 2 vysokokmeny, zbytek čtvrt- a polokmeny. Většina stromů budou špičáky, takže si to můžu přizpůsobit.

Je to můj pozemek a sousedí s jiným mým pozemkem ze severovýchodní strany, takže tam budou stromy vysázené blízko hranic, nebude to vadit, stromy nebudou stínit. Je to málo podlouhlý obdélník, dá se uvažovat, že ctverec, a krom stromů, pár keřů a drůbeže tam nebude nic.