Odpověď na příspěvek uživatele Emko z 07.01.2025, 10:55:29
1) dejte mu spíš maso, než nekvalitní Whiskas, růzhorodé druhy, náš dostává to, co se dává psům, hovězí, zvěřina, kuřecí, vepřové, játra, srdce. Dávám kusové i kvalitní mletinu. Průmslové krmení dostává jen v momentě, kdy mají psi zelené dršťky, které nechce jíst. Dávám k tomu občas strouhanou zeleninu, zaliju vývarem , zamatlám do masa. Krom krmení, co má doma se o sebe postará i venku.
2) tomu úplně nerozumím
3) Tvaroh, kefír, jogurt ,sýry a tak taky dávám, jako přilepšení
4) Spíš bych čekala, že značkovat bude, není to o tom zda je jedináček a má první poslední, spíš je to o jedinci, jak jsem tam kolem sebe vypozorovala. Náš kocour začal značkovat v osmi měsících a tak bylo rozhodnuto. I proto, že chodí ven a rozhodně nechceme rozhojňovat řady koček v okolí.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 07.01.2025, 09:43:25
Hm, to jsem si myslela ☹️ Měla jsem od nich supr kvalitní samolepky vižlí, na auto, ty klíčenky právě, aportovací plovací kroužky a tak. Jsem to chtěla obnovit.
Zkusím se zeptat, přece jen se nás tu schází víc. S prvním ohařem jsem kdysi narazila na pana Pavla Pácu, vyráběl vodítka - oblíbeno třeba u lidí s kavkazákama pro supr kvalitu, pletený aportovací kroužky, samolepky, klíčenky s motivy plemen…. jezdívali na výstavy. Byla to pražská firma -tuším Praha 4.
Teď se snažím to najít na webu a nic. Nemáte někdo tucha? Skončili? Nebo je gůgl dík AI už naprosto neschopný?
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 07.01.2025, 08:33:01
No tak prima, tetkonc díky vám možu bejt na vesnici fšem pro smích. Nejvíc myslifcujícím, kteří mají čokle venku nonstop. Nebou sousedům šikmo naproti, který mají křižovatku picbůma venku taky nonstop.
Nikdo mi nevyhrožoval, ani citově nevydíral, byla to normální rozmluva, vysvětlování, argumenty…, přesto jsem to nesnášela. Prostě nejsme stejní, nelze nás nacpat do tabulek, co funguje u jednoho tak druhý z toho může mít trauma. Myslím si, že selský rozum, zájem o druhého a láska nám stačí.
Heh, já jsem včera ráno 2x napsala příspěvek a 2x ho smazala, protože to bylo hrozně dlouhý, ale přesně tu Vaši poslední větu o selským rozumu jsem tam měla právě taky. A myslím, že na tom to stojí. Byla jsem dítě zločinec, rebel, ve třech letech schopný si sbalit svůj lepenkový kufírek a vzít kramle, když mi přišlo, že si mě moc nedoceňujou. 😀 Máma byla dost zaskočená, neb sestra byla hodné dítě - tedy až do puberty - u kterého stačilo při prvním záchvatu vzteku, kdy kopala do dveří -zdůraznit autoritu rodiče a bylo na dlouhou dobu vystaráno. Ne tak na mé straně hřiště - třídní důtky, ředitelský důtky, na střední téměř trojka z chování (ale to teda jako přehnali, to bylo fakt nespravedlivý) . Zachránil mě sport, na který mě máma dala. Přes to, že u nás platilo - občas jedna rychlá včasná leckdy lepší, nemám žádných šrámů na duši. Nebyla jsem bita jako žito, i když to občas s velkou nadsázkou říkám 🙂 . Moje máma byla na nás sama a přes to jsem měla i dostatek lásky, pomazlení, pohlazení. Jediný co jí můžu “vytknout” nečetla mi pohádky, páč když přišla z práce měla práci ještě doma, takže na to jako vyloženě čas nebyl. Vedla nás obě ke sportu, naučila plavat, lyžovat, jezdilo se na výlety, dovolený, věděla jsem co můžu a co ne, vychovala ze mě slušnýho člověka a to je pro mě osobně to podstatný.
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 06.01.2025, 21:36:57
Ta zahrada je v tomhle supr. Že když je nouzovka, tak to jde aspoň takhle. Musím teda ale konstatovat, že ohařiska začli trpět záhadnou nemocí zvanou venkovka. Projevuje se v momentech, kdy jsou čokle vykopnuti na zahradu osamoceně. Klinické příznaky jsou především - rychlé vyběhnutí na zahradu a ještě rychlejší návrat k vchodovým dveřím. V případě delšího osamoceného pobytu ve venkovních prostorách nastupuje dojímavý a úpěnlivý pláč. 😀 😀 Kreténi to jsou, co si budu nalhávat 😀 Pět minut to tam samo nevydrží.
Je úterý, to je skorem víkend už, tudíž jsem dobře naladěna po včerejšku a tak mi to maluje 😀
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 06.01.2025, 17:41:32
Taky výborný! Ale tak oni čoklidi obecně teď budou po svátcích dospávat, tak to žádná trága není. Naši byli v poledne venku, a po návratu šli zas ven, oni šizení nejsou. Já jo 😢
Doufám, že jste se dostala v pořádku dom a ti tři nezbořili dům :)
U nás při cestě domů mlha jak mlíko, místy námraza a cesta lesem k nám byla taková jako zrcadlivá - 0,5-1 pod nulou.
Mně se dnes venčí stále ještě v kanceláři a musím říct, že je to po těch vánočních časech, velmi smutný venčení. utěšuje mě to, že ohaři už byli tak grogy, že jsou rádi doma sami a můžou spát 🙂 . Ale mně je mě líto velice, tak jsem se přišla politovat. Místo lítání do strání, do počítače písání.
Odpověď na příspěvek uživatele Horsana z 06.01.2025, 16:12:21
Jooo, Gustaf Gustaffson, ideme von, je booží 😀 . Já u psů miluju ten moment, kdy se jim po příchodu do novýho domova uleví, když zjistí, že je všechno v pohodě, že mají svoje doma, svoje lidi, parťáky,zázemí, ten moment, kdy se jim v životě rozsvítí. Těším se, až se panu Gustaffsonovi rozsvítí docela a bude ščastliv.
Odpověď na příspěvek uživatele Horsana z 06.01.2025, 13:21:36
To se tak hezky čte. Můžu se zeptat - jestli budou nějaký průběžný reporty? Nejsem majitel konika, ale koníky miluju (jako šprček jsem u nich byla často, máma pracovala na Xaverově, kde tehdejší ředitel přidružil ke slípkám i koně), proto taky občas načuhuju k vám. Hrozně hezky se tohle čte, fakt že jo, protože toho hezkýho zase tolik v dnešní době není. Víte, že Gustav prý je původem švédské jméno Godstawer , neboli něco jako opora, sloup švédských gótů? Bude to třeba nakonec silnej hošíček, když dostane možnost.
Gustav!! Ať teď jsem ho našla. Jediti to je krasavý stvoření. Brouček malej. Eh, jak rozumím tý větě, že člověk nemůže koupit všechny, kteří to štěstí jako on nemají. Tož já než pogratuluju, tak z celýho srdce děkuju, za něj. Ať se vám daří.
Jo a k tomu tahání - no to zrovna u psa z útulku můžete čekat zvesela. Tahaly obě bábrdlíny. A prostě se to musely naučit. S větší či menší námahou. Tahle naše poslední vižlí babička, to byl tahoun jako blázen. Důchodkyně a jak pěkně pekelně tahala. 😀 . Ale naučily se, jen se tomu člověk prostě musí opravdu hodně věnovat.
a největší práci s netaháním jsem měla s tou fenou mysliveckou, kde tvrdili, že je ve výcviku. Z tý mi slejzaly kožní deriváty. A to nejen básnicky, ale protože se mnou byla schopná mlátit o zem, dělat hysterický scény a vyvádět, jak utržený ruský kolo. Tam to opravdu byla hodně dlouhodobá práce.
U psa z útulku, z druhé ruky musíte počítat naprosto se vším. A podle toho k tomu přistupovat.
