Není to překlep, jsou to minuty. Vydrží 45 minut kňourat než se rozeřve, teda…ona neštěká, ona vyje. Je to velký posun proti vteřinám, ale zatím je to pořád málo. Potřebuje být ticho cca 5 hodin v kteroukoli denní dobu. Super je, že neprotestuje v kleci, je jí jedno, že je zavřená, předtím měla tendenci drápat dveře. Tak snad někdy se to povede.
Předešlá štěňata neměla separačku, tohle štěně má, takže se snažíme štěně separačky zbavit. Rady typu: nebo tu klec zkusit nebo já nevím…., omezit mu prostor,…. naučit na povel místo, …jste napsala proč? Umíte číst nebo jste předchozí příspěvky nečetla nebo je záměrně ignorujete? Jak víc omezím prostor než tak, že štěně zavřu do klece? Kam se nechá zavřít bez problémů? Schválně, kde myslíte, že má místo? Že by v té kleci, kam se nechá zavřít bez problémů a tím se mu omezí prostor? Co máme dělat jinak a proč?
To je pořád dokola. Máte nějakou radu?
Zapojilo se do běžného chodu domácnosti, tak jak to bude po zbytek jeho života a tak, jak se zapojilo předešlých 5 štěňat, s ničím nemá problém, jen to řvaní. A řvaní není hysterické, že by u toho nějak trpělo, klepalo se, slintalo atd., prostě sedí a řve, když nebylo v kleci drápalo dveře a řvalo. Jak jinak bychom “ukázali” náš svět, domov, zvyky a pravidla?
Nevzdáváme, naučit se to musí, ale je to otravné, ubíjející, protože musí se štěnětem pořád někdo být. V paneláku je prostě normálnímu pejskaři blbé, aby tam jeho pes oblažoval sousedy svým hlasovým projevem celé dopoledne.
Zajímají mne postupy a rady od jiných. Třeba se dozvíte něco, co by nás ani nenapadlo , zamyslíme se, možná vyzkoušíme nebo nevyzkoušíme, a možná to zabere nebo nezabere. “Souzním” např. s RD, ale ne 100%, jsou věci, které bych nikdy na svém psovi nevyzkoušela, protože je mi to proti srsti. Stejně tak “nesouzním” se Šustou, resp. klikrem, ale nemůžu říct, že vše dělám jinak než on nebo že mám úplně jiné názory. Nedělám, dělala jsem to dřív, než Šusta napsal knihu se svými názory a návody. Mám to tak celý život, buď mi to přijde logické nebo mi to přijde jako nesmysl a nehne se mnou ani pár volů.
Nějak nechápu….Svět se nezastavil ani nezměnil příchodem štěněte (teda pro ni se asi změnil dost, ale to pro každé štěně nebo psa), psí domácnost funguje stále stejně, jen ubyl a přibyl jeden pes. Vše je stejné jako bylo “před štěnětem”, jen se chodí častěji na čůrání (všechny) než se chodilo, ale to štěně neví. Dopoledne je doma klid, žádná zábava, protože dopoledne se chodí do práce a školky, takže psi spí. Ona je malá, tak si občas sama pohraje třeba s uzlíkem, ale protože je klid, tak zase lehne. Prostě dopoledne je úplně jiné než odpoledne, tak, jak to bývalo. Takže naskočila rovnou do zajetého psího režimu. Na vše si zvykla rychle, nemá problém nelézt na sedačku, nekousat boty, lézt do odpadkového koše, ničit hračky, pelíšky…..Až na to řvaní.
Něco jiného je asi vymyslet a zajet nějaký režim u prvního psa, protože domácnost se psem a bez psa je jiná. Ale jak jednou člověk získá návyky, nemění je s příchodem nového psa. Možná při nějakých velkých změnách v životě se musí něco změnit i u psa, ale jinak asi ne.
První moje fena ucvrnkávala radostí, když jsme někdo přišel domů, trvalo to dlouho, veterinář řekl, že buď si zvykneme na loužičky a budeme doufat nebo nebude vítání. Zavedli jsme to tak, že kdo přišel domů, s pesou se nevítal, odložil, co měl v ruce, vzal vodítko, pamlskovník (jsou tam mňamky i pytlíky) a šel ven s pesou třeba jen kolem baráku. Časem asi šlo přestat, asi by pak už neučůrávala, ale děláme to stále, tedy i u nového štěněte. Ta první se narodila 2001. Získali jsme návyk. Stejně jako venčení ve stejný čas.
Jdete někdo na For Pets 2026? My tam chodíme každý rok, ale spíš ze zvyku, než že bychom si tam s dcerou každý rok něco pořídily. Co vy?
Aha, já to viděla jen u psů z různých množíren a nezvládnutých chovů, kdy ti staří pejsci mají v hubě kamenolom, takže jdou na čištění zubů a u toho většinou o polovinu přijdou. Tak jsem si myslela, že jim ten jazyk prostě padá ven dírou, kde chybí zuby.
Klec dcera po ukončení výstav prodala, teď koupila novou. Štěně si v ní nečekaně brzy zvyklo, nesnaží se z ni dostat, což je super, nemusí se řešit, aby nezničila dveře. Klidně si do ní vleze sama i během dne, když je na blízku člověk, nemá s otevřenou ani zavřenou klecí problém. Na povel do ní taky bez problému vleze, nechá se zavřít, no a teď už vydrží delší dobu kňourat než se rozeřve, ale nijak výrazné to není. Už jsem z toho otrávená, teda.
Na konzultaci jsem zvědavá, dejte prosím vědět, jaké proběhly rady a jestli zabraly.
Já myslela, že je to stáří a absence zubů.
Je to na prd, postupujeme pomálu, chvíli kňourá a pak začne štěkat, výt a to teda z plných plic. Kdyby tiše kňourala, dalo by se, ale nevydrží ani 45 minut, aniž by se nerozeřvala na celý barák. Takže jako jo, ale furt je to na prd.
Tak u nás teda každé nové štěně dostane vlastní novou misku a pelíšek. Obojek má od chovatelů (wořešice dostala nový v útulku) a když štěně vyroste, dostane nový dospělácký obojek se jménem a tel.číslem, dřív nový obojek a přívěsek se jménem a tel.číslem, a k obojku nové vodítko. Současné nové štěně dostalo i klec, protože tu jsme neměli. Štěněti je to možná jedno, ale pro nás je to důležité. Ty věci patřily té, která už nežije. V rámci nákladů na pořízení štěněte, je pár věcí navíc zanedbatelný výdaj. Jako stopovačku dostane barevné lanko s karabinou, které pak jde do popelnice.
Hlavně je nutné problém odborně pojmenovat - ideálně nic neříkající, že pes je reaktivní.
Lézt do skupin “plemeno” bez PP je čistý mentální masochismus. Jde tam o to, aby si našli jejich miláčkové, zlatíčka a lásenky své nevěsty a ženichy a měli ta krásná ňuňánková miminka z čisté lásky. Nebo aby se pochlubili svými krasavci bez PP, kteří jsou samozřejmě hezčí než ti přešlechtění PP. Nikomu z majitelů těch čistokrevných psů bez PP nevadí, že každý vypadá kapáček jinak, stejně ho mají rádi. Každý má přece nárok na život a lásku. Nejhorší je to u jormutů a čibab. Tam je jedno, že mají 10 kilo, uši dolů, čivava velkou hlavu a vykulené oči, jorkmut dlouhé nohy, ideálně když je to merle. Vůbec nemá smysl se snažit o osvětu nebo si rýpnout ohledně třeba vzhledu nebo řešit zdravotní testy při domlouvání mimísků. Buď člověk dostane děsnou bídu za to, že je určitě množírna s těmi nemocnými PP psy a bojí o své kšefty. A každý tam má mnoho známých se psy s PP, kteří jsou imrvére na veterině nebo umřeli brzy na nějakou nemoc. Ale všichni bez PP z okolí jsou zdraví jako řípa. Dotaz, jak je možné, že se těm nemocným, přešlechtěným psům s PP narodí naprosto zdravá štěňata PP, je statečně všemi ignorován (mám podezření, že nechápou pointu). Zatím jsem teda nikde odpověď nedostala.
Možná to zase jenom blbě vyzní, ale…. to si “nový” pes vážně nezaslouží vlastní novou misku, pelech a obojek s vodítkem? Lonž po koňovi chápu. K čemu postroj z blešáku? Vy s ním budete běhat nebo tahat?
Příspěvek na mne působí, tak mi teda toho psa dejte, pár starých krámů tady po baráku najdu, pes by měl být vděčný. Všechno je přece lepší než útulek.
No a krmení RC asi nebudu komentovat. Koukla jsem náhodně na složení u jednoho pro malá plemena. Připomínám, že suroviny musí být napsané podle počtu % od nejvíce po nejméně. Tak možná pro slepičky? Ale pro psa/kočku? Nikdy.
Složení: Kukuřice, kukuřičná moučka, dehydratované kuřecí proteiny, dehydratované hovězí a vepřové proteiny*, živočišné tuky, hydrolyzované živočišné proteiny, kukuřičný gluten, řepné řízky, rýže, pšenice, izolát rostlinných proteinů*, minerální látky, rybí tuk, sójový olej, kvasnice a jejich části, frukto-oligosacharidy.
Ony už i ty “adopční poplatky” v některých zařízeních jsou celkem síla. A k tomu výběrové řízení, jestli jste vhodná. U městských útulků nevím. Měli jsme jediné štěně, wořešici ze soukromého útulku, je to skoro 14 let, co jsme si ji vzali a stála celých 500-. Mám dojem, že jsem u nich třeba před rokem četla, že pes nad 8 let je bez poplatku.
Doufám, že věta “Je teda fakt, že psa nehodlám nějak rozmazlovat ani potom, ale s nějakou tou tisícovkou měsíčně jsem smířená” jenom blbě vyzněla. Že plánujete psovi pořídit vše, co bude potřebovat a k tomu kvalitní granule. A rozmazlováním bylo myšleno několik pelíšků, oblečků, obojků a vodítek do barvy, aby ladil např. k oblečení paničky.
Protože odchov štěňat i koťat a další havěti něco stojí. Když to chce člověk dělat dobře, má chov s PP a vše něco stojí, pořízení štěněte s PP, výstavy, očkování, kvalitní granule, uchovnění, povinná vyšetření, nepovinná vyšetření, krycí list, krytí, odchování štěňat-očkování, kvalitní granule, vyšetření, vystavení PP štěňatům a všichni za to chtějí peníze. Tak je snad logické, že chovatel neprodá štěně za pár korun každému, kdo má do zadku díru.
To chození od Zrzavce mne zaujalo taky, jen musíme vymyslet, kam s ostatními lidskými členy domácnosti a pak zkusit řvoucího šakala umordovat neustále se zavírajícími a otvírajícími dveřmi 🙂Proberu to s dcerou a ona asi bude ta vyvolená, která to odnese, ostatní pojedou třeba na výlet. Hlava měla nastaveno, že to bude fungovat, jako se všemi ostatními, když byla štěňátka, ale…. tahle pesa se asi rozhodla, že to bude jinak. Nápad s různě průsvitnými dveřmi je možná super, ale v panelákovém bytě to nepůjde.
U chovatele v rodinném domě prý neřvala, ptali jsme se. Teprve pak ve skupince toho vrhu se dcera dozvěděla, že řvou všichni. Jenže ostatní jsou v RD, takže to asi nevadí tolik. Ostatní šli do nových domovů kolem 2 měsíce, u téhle chovatelé zvažovali, jestli si ji nenechají. Podle vyprávění štěňata na flašce nebyla. První vrh prý neřve. Jestli mají stejného otce jsme nezjišťovali. První noc ani pak vůbec netesknila, ale u nás tesknilo jen štěně wořešky z útulku, což nás tenkrát dost překvapilo. Ostatní pesy se k ní chovají jako ke štěněti, buď si s ní chvíli hrají nebo si jí nevšímají. Když řve, nezajímá ji naprosto nic, ani věci, ani pesy, ani mňamky. Ostatní pesy si jí u toho nevšímají, nejsou zvyklé, že by se některá někdy chovala takhle. Nebo vědí, že to nemá cenu nebo je jim to šumák nebo…. nevím, se jim honí hlavou.
Ona není nijak vystresovaná, spíš urputná. Sedí a řve, nezajímají ji hračky, mňamky, hlas z kamery, ostatní pesy. Objeví se člověk a ztichne. Do klece se nechá zavřít, když člověk odejde, sedí v kleci a řve, nekouše ji, nesnaží se dostat ven, prostě řve. Zavřít psa do klece na několik hodin a odejít do práce je nám proti srsti, mně teda strašně. Ale naučit na zavřenou klec jako bezpečné místo je super na výstavy, závody a tréninky. To zvládne v pohodě, ale musí mít společnost člověka. Zatím jsme ji ještě nevzali do tréninkové haly a tam do klece. Ale myslím, že to bude “problém” jen na poprvé jako co to toto je? Pak zjistí, že vidí svého člověka (možná jakéhokoliv člověka) a bude koukat, co se okolo děje. Doma má klec otevřenou a v ní pelíšek, občas hračky nebo mňamku, zavřít se klidně nechá.
Nevím, už jsme z toho všichni dost vyšťavení, nemůžeme přijít na to, kde je zakopaný pes a co by ji donutilo pochopit, že řvaní je nežádoucí. V paneláku se to prostě naučit musí, chodit “do práce” nemůže. A neustále jí dělat společnost dalších cca 15 let taky nejde.