assil:Mě akorát štve, že když jedu do Prahy vlakem na PID kupon, tak musím mít ještě pražský kupon, i když reálně pražskou MHD vůbec nepoužívám. Kdyby tohle zrušili, tak ať si dají pražský kupon třeba za dvacku. 😀
Já vůbec netuším, jestli je to drahé nebo ne, jen mě rozesmálo to procento lidí, kteří hodlají jezdit načerno. Samozřejmě kupovat si něco, co nevyužiju, je úplný nesmysl.
Anketa na seznamu o zdražení MHD v Praze 😂
Arosek:
Tak už je doma, držím palce, ať je zdravotně v pořádku.
To ale byla pohádka. 😀
Snad napíše aldamax, která se v tom víc vyzná, ale našla jsem: O hortenziích se většinou říká, že jsou to krásky rozmarné a umí své pěstitele pěkně potrápit. Ano, ale to se jedná o hortenzii velkolistou. Její skromnější příbuzná, hortenzie latnatá, je mnohem přizpůsobivější a na rozdíl od své známější sestry snese i umístění na plném slunci.
To přece byl cíl socialismu skončit v komunismu, kde mělo všechno patřit všem a hlavní heslo mělo být "Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“. Vy jste se to neučila ve škole?
Tady v pohraničí taky byly statky, dnes tu nezůstal ani jeden, vše je v soukromých rukou. Hrozny hněvu a vůbec Steinbecka jsem už kdysi četla. Nevidím ale souvislost, já jsem USA nikdy neadorovala. Chyby nové doby určitě nepřehlížím, poznámku o Pirátech nějak nechápu, nikdy jsem je neobdivovala, nebyla jejich voličem a nejlíp by bylo, kdyby zmizeli v propadlišti dějin. V komunismu určitě nežijeme, jednak je to naprostá utopie, která v reálu není nikdy možná a jednak to, co tady je, je spíš bor.del, nic víc. Přesto je to asi furt lepší než to, co tady bylo před 89.
Je to vlákno Křečci a maso a debata je o tom, jestli to masíčko křečkovi dopřát, když je masožravec. Hlasuju pro.
Když už jsme v té minulosti, tak zrovna mám období, kdy si čtu o násilné kolektivizaci, dívám se na dokumenty o ní, některé případy jsou opravdu hrozné. A stejně to těm komunistům s tou cestou od kolektivního družstevního vlastnictví k ideálu všelidového společného vlastnictví nějak nevyšlo, i když se snažili, seč mohli. Ešivá to ono nebude tím, že to je naprostá utopie. 🙂
Já jsem třeba využívala před cca 22 lety, když jsem dělala rekvalifikaci, možnost dát kluka do školky na 5 dnů v měsíci. Myslím, že to bylo i dobré, když si člověk musel vyřídit nějaké lékaře nebo něco na úřadech.
Jak je to teď, už nemám popravdě přehled. Mám pocit, že školkovné šlo odečíst z daní. Myslím si, že u nás je hodně velká podpora rodin, i když si to někteří mladí nemyslí.
Edit: asi to spíš patří do politiky.
Poprvé jsem si vybírala chovatele podle vzdálenosti a taky se mně líbil rodokmen štěňat. Nevěděla jsem ale skoro nic o zdravotních testech, sledovala jsem jen rtg kloubů. Myslela jsem si, že PP je zárukou. A taky jsem tehdy neměla chovatelský ambice. Na to, že je to všechno špatně, jsem přišla cca po půl roce. Podruhé už to bylo jinak. To už jsem si nechala poradit od dlouholetých kamarádů, kteří se v chovu pohybovali a vybrala jsem si CHS, ze které bych se nebála vzít si štěně i dnes. Na štěňátko jsem čekala asi 8 měsíců, chovatelku jsem kontaktovala v době, kdy teprve hledala krycího psa a byla jsem první zájemce. Porod jsem sledovala na messengeru skoro v přímém přenosu. Zálohu na štěňátko jsem složila při první návštěvě, kdy už jsem věděla, které štěňátko bude moje. Výběr jsem nechala na chovatelce, přece jen ona ta štěňata znala nejlíp a znala taky moje požadavky. Při té návštěvě jsem si sice ještě mohla vybrat, ale nechala jsem to tak, stejně se mně líbila všechna.
Sama jsem to měla u svého prvního vrhu nastavený stejně…záloha 5 tis. při první návštěvě a tím je rezervace závazná. Pokud by se stalo a já bych rezervaci musela zrušit, tak tu zálohu bych vrátila. To se ale ani v jednom případě nestalo, všechny zájemce jsem už dopředu dost pečlivě vybírala a asi 3 jsem odmítla hned. Téměř se všemi majiteli jsem stále v kontaktu, s některými se vídáme dost často i osobně.
Jinak co mě neustále zaráží, tak že někteří chovatelé předají majitelům štěně nemocné a vůbec se pak o ně nezajímají. Teď nedávno opět případ, o kterém jsem četla na FB, štěně GR s krvavým průjmem se teď léčí na veterině a chovatel tvrdí, že se nakazilo cestou domů. Tady žádná láska ke zvířeti není, tady jde jen o peníze a mně by byla hanba.
Já včera Cherry jedno našla na hlavě, a to jsme podhůří. Je asi fakt moc teplo.
Už jste někdo vytáhnul psovi klíště?
Tak já ji taky chci nechat potom už natrvalo venku, ale jde mně o to, aby teď z toho květináče doma neprodělala nějaký velký šok, i když ji mám v garáži.
OK, děkuju moc.
Orionka:Já k tomu jen dodám, že adidasy a ty ostatní značky se také povětšinou šijí v Číně. Jen mají lepší výstupní kontrolu, než trička z tržnice.
Tam se hlavně platí ta značka. Dřív jsem měla několik bot Adidas, Nike apod. a kvalita nebyla nic moc, prostě srovnatelná s noname značkami.
Kdy můžu dát ven do země hortenzie? Poradíte prosím někdo? Dostala jsem je loni v květináči.
Já kupuju pravidelně několik let zn. Malfini, cena kolem stovky. Kde se to vyrábí, netuším, ale triko vydrží cca 5 let a to je tahám všude, do práce, do lesa, na výcviky a až vypadají obnošeně, tak na doma na vaření. Tuto zimu, kdy je extrémně teplo, je nosím taky. Triko za 800 by mně bylo líto nosit, protože v lese vůbec nedávám pozor, takže se stane, že to občas zašpiním od něčeho, co nejde vyprat. Jako jo, jsou pěkný, třeba s potiskem retrívra, mikiny taky, ale ty jsou už za 1200. Nemám na to, když za topení dám teď aktuálně měsíčně kolem 5 tisíc a ještě platím hypotéku. Na něčem šetřit musím a jako první je prostě na řadě oblečení, jíst se musí.
Doron:A barva ? Myslím barva psa ?
Vejš dává lupus fotku, Emilka je zlaté barvy.
Odberryho:Já bych to asi drze přirovnala k “dětem ze zkumavky”. Kolik to tehdy budilo emocí. A jak se řešilo, jak k tomu přijdou ty konkrétní děti. A teď? I geneticky upravení jedinci budou v naší společnosti běžně fungovat. Stejně tak lidé s vypěstovaným orgánem.
A já klidně přiznám, že geneticky upravený orgán bych přijala, pokud by jeho nepřijetí mělo znamenat smrt. Chtěla bych poznat svá vnoučata. V důchodovém věku už bych možná takovou potřebu být tu pro své děti nemusela mít, ale v tuto chvíli to tak cítím.
Z kosmetiky kupuji minimum, celebrity jdou mimo mě, oblečení nakupuji podle potřeby bez zájmu, kde kdo vyrobil. Přičemž větší část máme “po někom” - a to i já, nejen děti.
Tak nějak. Šťourat se v tom, kde to bylo vyrobeno a za jakých podmínek, bohužel nemám jaksi čas. i když je mně jasný, že tričko za 69 korun nebude vyrobeno tady u nás. Jenže kupte si originál tričko z domácí výroby za cca 800, na to prostě nemám.
kometa:Proč ne. Kamarád se při opakovných pobytech v lázních potkával s vozíčkáři - a jejich humor byl taky občas dost morbidní a pro někoho za hranou.
Jj, znala jsem vozíčkáře, který o sobě mluvil jako o kriplovi a o vozíku jako o kriplkáře. A bylo toho samozřejmě víc.
