U nás byl k odpalování těch nesmyslů určen parčík mezi bytovkami. Proč? Nechápu. Na sídlišti žije fůra mladých rodin s malými dětmi, fůra psů, v okolních rodinných domech též, k tomu kočky, slepice a další zvířectvo. Blízko je slušně zazvěřený les a o kus dál koně volně na pastvině, nemají stáj…
Letos to ale bylo lepší než předchozí roky v tom, že se nestřílelo už do Štědrého dne, ale “až” od 30.12. No a samo až do 2.1.
Tuhle “zábavu” nikdy nepochopím. Odpalování pyrotechniky dělá hluk, smrad, binec, nese riziko úrazu a ještě je to drahé.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 30.12.2025, 16:10:57
Se zavřenýma očima by u mě nefungovalo. Já musím vždycky vidět. Když nevidím, představuji si a představy jsou horší…
Nesnášela jsem v dětství, když mi píchali očkování nebo penicilin do stehna, když si sestra stoupla tak, abych na to neviděla. Nikdy jsem nevyváděla, nebála se, ale chci vidět, co dělají s mým tělem. Dívám se ráda, jak se jehla zanořuje do kůže, když berou krev, jak začíná téct… Byla jsem léta dárce krve. Až masivní embolie a následné, již doživotní, braní antikoagulantů mi dárcovství ukončilo.
Výšky - rozhledny většinou dávám, pokud jsou pevné, nic se nekývá, neprohýbá, “neplave” , mají zábradlí,… Můžu letět ledadlem, ale do gondoly balonu bych nevlezla…
Nevylezu na žebřík, ani na ten domácí, teda jo, ale musím se držet oběma rukama a mám pocit už na druhé šprušli, že spadnu. Takže nesundám a nepověsím záclony. A to jsem jako dítě lezla po stromech, jenže se to nějak pořád zhoršovalo… Kámen úrazu jsou pro mě lávky nad vodou, a když se houpe, tak obzvlášť. Sedačkové lanovky, když pode mnou “nic” není…
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 28.12.2025, 14:13:40
Neměňte, vždyť vám to nikdo neříká.
Já jsem měla prvního psa křížence, původně nalezence, zadarmo. Z nouze, bylo mi 14 let, neměla jsem jak si na psa s PP vydělat. Byl to skvělý pes, asi nejlíp vycvičený ze všech mých psů, protože jsem na něj měla tehdy nejvíc času.
I přes to, jak to byl skvělý pes, jsem brzy dospěla k názoru, že každý další pes bude s PP. Že nebudu podporovat množitele, ať už oblbují jakýmikoliv řečmi. Výjimku bych udělala u útulku. Zatím k tomu nedošlo a co bude se uvidí. Já sama psa teď nemám z pracovních důvodů, a maminka po smrti kavkazanky před třemi lety chtěla štěně a volba padla na choďáka.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 28.12.2025, 11:51:35
Ne. Je to prostě zákon nabídky a poptávky. Pokud by nebyla poptávka, a pokud by neměly spolky jiný zdroj příjmů, budou dávat psy zadarmo, jen aby je udali.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 28.12.2025, 09:45:35
Cena je závislá na poptávce. Když není poptávka, musi se nabídka přizpůsobit.
Každý, kdo odchovává štěňata, musí počítat s tím, že pokud nebude poptávka, bude muset jít s cenou dolů, nebo mu odchov zůstane doma jako neprodejný. Platí to pro chovatele s PP i množitele kříženců. A v tom případě je celkem jedno, jaké náklady dotyčný s odchovem měl.
Všem vám přeji krásné pohodové Vánoce a do nového roku hodně štěstí, spokojenosti, radosti, zdraví a ať se vám daří jak v soukromém tak v pracovním životě. 🍀🍀🍀
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 07.12.2025, 08:50:08
Je to nezvyk - třeba “od tama”, “z tama”. To jsem slyšela poprvé v severních Čechách…
Mě teda udivuje, a není to nářečí, že jsou lidi schopní říct i napsat větu "Co je to za rasa"?" když se ptají na plemeno. Proč neskloňují? Buď si připadají takhle chytřejší, stejně jako ti, co píší “Jak jsi to představuješ?” místo “Jak si to představuješ?” A není to překlep… Podle projevů na sociálních sítích mám pocit, že absolventů zvláštních škol je mnohem víc, než může reálně být.
Ještě k té slovenštině. Mně vůbec nezní melodicky. A jak některé píšete, že vám zní měkce, tak mě naopak.
Nedávno jsem viděla v televizi, už nevím na které stanici, ukázku z nějakého seriálu, kde Michaela Badinková mluví slovensky (je Slovenka) a oproti tomu, když mluví česky, zněla nepříjemně. Stejně tak, když je nějaká slovenská herečka žijící v ČR třeba u Krause, nebo Dědka, nebo v jiném podobném pořadu, a mluví slovensky, tedy nehraje roli, tak je to velký rozdíl - tón, dikce,…
Ve slovenštině jsem kdysi přečetla jednu knihu, a to Muži pod ochranou, tehdy nebyla v českém překladu.
