Příspěvky uživatele

Já z dětských jednodílných plavek plynule přešla do stařeckých jednodílných plavek, kde se ta pneumatička krásně schová (navíc, když ji vyvažuje ta zadnice…), a ještě ke všemu mě nestudí tolik na břiše, když lezu do studené vody, heč 😀

Ani zkoušet to nebudu! Já mám klenbu taky takovou nějakou, ale to cvíko, co ty dámy na videu cvičí, to cvičíme dvakrát týdně na józe. A jak berou prstíky ty míče do nohou, tak takhle já si podávám oblečení, co hážu po zemi, celkem běžně, páč se mi nechce se ohýbat přes pneumatiku 😀

Já jsem asi církevní pohřeb nezažila. Ale chodím na půlnošní mši, jako doprovod. Máme skvělého faráře, který nevykládá nějaké naučené říkanky, ale většinou věci ze života, zajímavosti, historky, do toho vezme kytaru a zadrnká ke koledě a tak nějak nenuceně do toho zakomponuje nějaké ty oplatky nebo co to je, že mě to nějak nenadzvedává 🙂 Naposled byl brzy odpoledne (má těch farností mnoho, tak jsou půlnoční mše v různé denní doby) a bylo na mši hodně dětí, tak to pojal jako dětskou mši a půl toho času si povídal s těmi dětmi a dělal tam s nimi takové malé improvizované představení, to byla i legrace 🙂

Také máme. Autobaterie zajišťuje provoz - i v noci, samozřejmě. A přes den, když zasvítí, ji dobíjí maličký solární panýlek, řekla bych tak plocha 2x A4. Prodlouží nám to interval mezi dobíjením autobaterie klidně na půl roku, když je slušná teplota (ohradníky pod proudem celoročně). Používáme autobaterie vyhozené z aut, když už to tam nedávají, takže rozhodně nejsou v top stavu.

V tom případě bych tam teda nešla, na ten pohřeb. Na co taky. Když vlastně ani do kostela ani na hřbitov, tak… To ani nedáte tomu člověku k rakvi nebo k hrobu věnec při tom pohřbu… Bych zašla k sousedům, vyjádřila soustrast osobně, a na pohřeb se netáhla.

Podle mého tady budou vítězem USA. A všichni ostatní budou dávat 🙂

Lucie Výborná je opravdu výborná 🙂 
Tohle je něco, co dost možná brzo smaže naše malicherné problémy… 
(a nastolí úplně jiné)

Obecná umělá inteligence
https://www.youtube.com/watch?v=ofMwPTj-uGA

Jojo, videa pyžamáků mi pravidelně vyskakují na FB, jsou boží 😀

Proč před kostelem? Oni vás nepustí dovnitř, když jsou tak zbožní?

Jé, holky, mně se včera něco stalo, to vám musím vyprávět!

Už večer, stmívalo se, přijela jsem od koní k paneláku a vysoukávám se z auta a dávám na auto plentu na čelní sklo a sbírám si krámy. A jdu od auta k paneláku v tom koňském hubertu(su) uhňápaném od hnoje, z bot a čepice mi čouhá seno, v jedné ruce umolousaný kýbl s krmením pro slepice, v druhé plátěná odraná taška plná drobností a barýlku od vody… a přitočí se ke mně pěstěná dáma, tak o pět let starší, s melírovanými vlasy, a já si říkám, že se asi motá nebo vyhýbá nějakému ledu, tak se jí uhýbám, a ona “nemohla bych se vás na něco zeptat?"

A tak já odfuním, že no jasně, klidně se ptejte, nasadím společenský úsměv a postavím se tak, abych na ledu hned nespadla. A paní “vy se znáte s mým mužem?"
Já: “nemám nejmenší tušení, kdo je váš muž?”
P: “vy jste nás zdravila, když jste jela ke koním, tak jste se široce smála a radostně na nás mávala, že jsem myslela, že se s mužem musíte znát”
J: “ahá, no to já vám děkovala, že jste mi uhýbali, protože to já od pěšáků vždycky ocením, když už se teda telím s tím autem nějakou polňačkou, že jsou ochotní mi uhnout”
P: “no to jste určitě neděkovala, to jste na nás mávala, jako že nás znáte!” (to jsem znervozněla, abych ještě někoho neurazila, že si na něj nevzpomínám, to se mi stává až moc často….)
J: “no ale já opravdu jen děkovala, to já tolik mávám, aby si mě ti pěšáci vůbec v tom autě všimli, že jim děkuju, já z toho mám vždycky radost, když nejdou ignorantsky prostředkem silnice. Omlouvám se, ale nepamatuji si, že bychom se my znaly, a kdo je váš muž, vůbec nevím, ani při té cestě jsem si vás neprohlížela.”
P: “no ale my se známe, tuhle jste mě zastavila u garáží, jestli vás nepronásleduju!” (😲😲😲) “Takže vy mi chcete říct, že se opravdu neznáte a nestýkáte s mým mužem? A to vám mám věřit?”
J: “cože?” (už mi cukaly koutky) “já si nejsem opravdu vědoma, že bych kdy kohokoli nařkla, že mě sleduje! Já mám naopak pocit, že chválabohu nikoho nezajímám a jsem každému ukradená, proboha proč by mě někdo pronásledoval 😀 A jestli znám vašeho muže, to vám opakuji znova, netuším, nevím, kdo to je, třeba ho znám, třeba ne, třeba jsem ho zapomněla, protože fakt hlavu mám děravou”
P: “to byste si snad pamatovala, že jste se s někým intimně stýkala!”
J: (stěží zadržuji smích) “ale já netuším, o koho jde! Já jsem se intimně stýkala s několika osobami opačného pohlaví!”
P: “no tak já vám ho ukážu tady na fotce, tak mi řekněte”
J: “hm, není on z R.?”
P: “ne, to vůbec, my jsme se přistěhovali nedávno z..” (obec jsem zapomněla)
J: “no, tak ho nejspíš vůbec neznám. S tím z R. jsem se stýkala před třemi lety"
P: (už smířlivěji) “No to ono to tak před třemi lety klidně mohlo být, ale to mohlo být i klidně ne tak dávno, klidně před rokem”
J: “tady 10 m od nás stojí můj chlap, tak se ho zeptejte, jestli mám čas dělat zálety za nějakýma chlapama 🤣🤣🤣”
P: “jo, tak to jo…”
J: (chlámu se) “hele, já vám dám na sebe číslo, jo? Ať se mě kdykoli můžete zeptat, jestli zrovna nejsem s vaším mužem!”
P: (zcela vážně, se zájmem) “tak jo! To budete hodná! Tak já si to tu naťukám!” 
J: “*** a kdybyste chtěla svézt nějaké dítě na koni nebo přijít sama, tak už na mě máte kontakt, klidně se ozvěte! 😄”
P: “tak jste moc hodná, děkuju, to já se kdyžtak ozvu”

Začaly jsme uprostřed cesty, no jezdilo sem tam nějaké auto, tak jsem v rozhovoru tu dobrou ženu musela trochu odvelet na stranu, protože jsme překážely, no komedie největší, my z toho měli s chlapem dobrý den celý večer! Boží zážitek! Miluju vesnice!!! 🤩

A ani jsem nevěděla, že v tom mundůru a s mým sex-appealem by si o mě nějakej takovej opřel kolo (na fotce na mobilu docela hezkej, teda kouty a vlasů pomálu, ale jinak souměrný obličej…)! 😊 A ona mě taková o sebe dbalá ženština považuje za konkurenci - no to je výhra! a ještě jsme dle mého odhadu skoro stejně staré 🤭 Hele, z tohodle bude historka jedna báseň 🙂

Náš agapornis míval takový ten jemný bílý písek jako “podestýlku” a chodil se do něj koupat 🙂

Já měla taky hysterii (nejen z foto, ale prostě bílé nohy jsou vždycky horší na všechno), ale co už. Ten černý, na jehož výběr jsem měla vliv, je má aspoň chlupatý. Ten rezavý je hodně do araba, tam ta srst spíš nebude. No, když tak budeme mazat UV a když nic, namažeme jílem, blátem… Jako přesně jsem o tom mluvila a i tady jsem to kolem těch nákupů zmiňovala. Naštěstí jsem nás uchránila toho bílého hříběte, na základě zde řečeného jsem prohlásila, že bílý bude snůška chorob, a ku své radosti jsem byla vyslyšena.

Megí říkala, že má ryby na louce, tak to je skoro za oknem. Zrušme!

Shodneme se na tom, že Ruské záruky jsou naprosté nezáruky 😀

Né rozhlas. Baba. Jste si to spletla. Mluvím o tom člověku, ne o tom mikrofonu.

Aha, tak zkuste ten trojúhelník (?), už si to taky nepamatuju, jak to bylo… A nebo už se to teď nikoho na nic neptá a, jak vy říkáte, fertig.

*majíc 😇

Bobčo, to sis skvěle užívala, měla by sis ale také odpočinout, no né, vždyť ty pořád jen kmitáš! Ruce ti upadnou 🙂 Hoď doma kopyta nahoru a zasedni k tývý, máš napracováno 🙂

Hodím i sem fotky ze zimních koňských radovánek 🙂 To jsem fotila předevčírem, vzpomněla jsem si vytáhnout kalkulačku.

Slípka nelouská, ale že by si andulka vybrala zrovna zrnko gritu, které nepotřebuje, neřku-li by jí bylo nebezpečné? Přece ve volné přírodě jí to taky nikdo netřídí. Já o andulkách zhola nic nevím, třeba je to jinak, jen tak jsem si zaspekulovala 🙂 Jako blbá slepice si taky umí ucpat vole něčím nečekaným, to je fakt. Na druhou stranu, když je to něco, co nebobtná, měl by to ten pták zvládnout odhadnout…